epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    9. 9. 2021
    ID: 113535upozornění pro uživatele

    Najdeme v českém právním řádu pro punitive damages místo?

    Institut tzv. punitive damages (také exemplary nebo aggravated damages, ačkoli se tyto výrazy někdy v závislosti na jednotlivých právních řádech mohou ve významu drobně lišit) je tradičním institutem angloamerického právního systému a tomu kontinentálnímu, do nějž spadá i právní řád český, je v zásadě cizí. Přestože byl tento institut českými soudy dlouhou dobu striktně odmítán, začíná si v judikatuře nejvýznamnějších českých soudů pomalu a opatrně nacházet své místo na slunci (byť se tomu tak vždy děje s významnou výhradou a v některých případech pouze fakticky).

    Ač je takových rozhodnutí zatím pomálu, nejsou již natolik ojedinělá, abychom je mohli bez dalšího považovat za jakýsi „úlet“, a není tedy zcela od věci tomuto institutu začít věnovat (alespoň malou) pozornost.

    Trestání v soukromém právu?

    Punitive damages jsou soukromoprávním druhem náhrady újmy, jehož účelem není způsobenou újmu kompenzovat nebo za ni poskytnout zadostiučinění, ale škůdce potrestat. Kontinentální právo považuje tradičně za jedinou funkci náhrady újmy restituci, tj. zajistit v co nejširším možném rozsahu návrat stavu před způsobenou újmou. I český občanský zákoník se této evropské tradice přidržuje a stanoví, že majetková škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu, a pokud to není možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se v penězích. V případě újmy nemajetkové se pak poskytuje přiměřené zadostiučinění v penězích. Trestání české právo vyhrazuje především sféře veřejné a do soukromoprávních věcí v zásadě nepatří.

    Nutno podotknout, že i v zemích, kde je tento institut právem obecně připouštěn, je využíván spíše méně. I např. americká právní doktrína považuje za smysl náhrady újmy především odčinění negativní dopadů protiprávního jednání škůdce, punitive damages jsou přiznávány v zásadě v případech, kdy je jednání škůdce trestuhodné povahy, byť nedosahuje intenzity požadované trestním právem pro to, aby mohlo být považováno za trestný čin. Půjde zejména o situace, kdy povinný způsobil škodu úmyslně, újma na právech poškozeného byla zvláště veliká nebo když chování povinného svědčí o zjevné lhostejnosti k právům poškozeného. Mluvíme o preventivních a sankčních funkcích náhrady újmy.

    Reklama
    Právo & Praxe 2022 (online - živé vysílání) - 19.10.2022
    Právo & Praxe 2022 (online - živé vysílání) - 19.10.2022
    19.10.2022 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Jelikož rozsudků soudů nejrůznějších instancí, které použití tzv. punitive damages v České republice vylučují (srov. rozsudek ze dne 15. března 2012, sp. zn. 30 Cdo 1796/2011, rozsudek ze dne 15. prosince 2011, sp. zn. 30 Cdo 3936/2010 nebo rozsudek ze dne 28. února 2013, sp. zn. 30 Cdo 2778/2011), je až příliš na to, abychom je tu uváděli, zaměříme se především na ta rozhodnutí, která mu dvířka do českého právního řádu pootevírají.

    Zavrženíhodné pohnutky jako zadní vrátka pro punitive damages

    Jedním z případů, kdy Ústavní soud punitive damages připustil, je jeho nález ze dne 6. března 2012, sp. zn. I. ÚS 1586/09, tj. v takových situacích, kdy je zasaženo do nejintimnější sféry poškozeného za současného významného finančního prospěchu škůdce. Byť si je Ústavní soud vědom skutečnosti, že funkce náhrady újmy v českém právním řádu je primárně satisfakční, zvýšení náhrady nemajetkové újmy může být odůvodněnou výjimkou tam, kde je výrazným způsobem zasaženo do soukromé sféry poškozeného škůdcem, který tak činí úmyslně, na takovém jednání zakládá smysl své existence, svou marketingovou strategii nebo činnost (např. publikace úmyslně nepravdivých a lidskou důstojnost snižujících zpráv některými médii)1. Ústavní soud dále připustil, že ačkoli „odpovědnost za zásah do osobnostních práv je odpovědností objektivního charakteru, což znamená, že občanskoprávní sankce vzniká na objektivním základě[,] (…) [s]ubjektivní prvek zavinění má význam toliko při určování výše náhrady nemajetkové újmy“2. Karel Eliáš a kol. dokonce výslovně mluví o tom, že by v těchto případech měla náhrada plnit funkci „odstrašující či odrazující (…) společně s funkcí preventivní“3. „[Z]ásah do práva na ochranu osobnosti civilním deliktem a přiměřené zadostiučinění [je] jednou z civilněprávních sankcí, která má odrazovat rušitele chráněných osobnostních statků a jeho možné následovníky od protiprávního jednání, a být tak nástrojem speciální i generální prevence, což vyžaduje, aby se jednalo o sankci patřičně důraznou a dostačující (přiměřenou) i z tohoto hlediska“4 (obdobně také např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. září 2018, sp. zn. 25 Cdo 894/2018 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. října 2019, sp. zn. 25 Cdo 4518/2018).

    Že bychom je tu už měli?

    České soudy se také shodují, že ani výslovné přiznání punitive damages zahraničním soudem není samo o sobě důvodem k uplatnění výhrady rozporu s českým veřejným pořádkem při uznávání cizozemských soudních rozhodnutí. Tuto výhradu lze uplatnit pouze v případě, když by byla „výše sankční náhrady zjevně nepřiměřená újmě, již má odškodnit“5. Nejvyšší soud dokonce připouští, že koncepci obdobnou tomuto angloamerickému institutu obsahuje i český občanský zákoník, „který v § 2957 o. z. uvádí okolnosti umocňující intenzitu a závažnost újmy poškozeného, k nimž musí být při stanovení její náhrady přihlédnuto, jako jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala“5.

    Konečně o punitive damages výslovně hovoří Ústavní soud ve svém usnesení ze dne 20. října 2020, sp. zn. IV.ÚS 2259/20, dovozuje, že přiznání „tzv. punitive damages, tedy sankční náhrady škody podle okolností hodných zvláštního zřetele nebo po spravedlivém uvážení okolností věcí“6 je na místě brát jako normativní kritérium v potaz.

    Punitive damages a Evropská unie

    Pokud jde o evropské právo, je z porovnání návrhů některých sekundárních aktů s jejich výslednými verzemi zřejmé, že přístup členských států k tomuto institutu není jednotný a Evropská unie proto našlapuje opatrně. Je ale vhodné připomenout, že evropské právo sankční povahu náhrady v některých případech zakotvuje výslovně (např. v případě antidiskriminačních směrnic).

    Závěr

    Mluvit o pravých punitive damages v Česku by zřejmě bylo nadále nepatřičné, nelze si však v judikatuře nevšimnout určitého trendu hovořícího v jejich prospěch. Za užití vhodné argumentace s nimi proto jistě lze i u českých soudů v určitých případech uspět.

    Nerad
    Mgr. Libor Nerad,
    advokát
     
     
     
    MORENO VLK & ASOCIADOS
    advokátní kancelář


    Sokolovská 32/22
    186 00 Praha 8
     
    Tel.:    +420 224 818 736
    Fax:    +420 224 818 736
    e-mail:    praha@moreno-vlk.eu 

    Zdroje:

    [1] Nález Ústavního soudu ze dne 6. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 1586/09

    [2] Usnesení Ústavního soudu ze dne 20. 5. 2002, sp. zn. IV. ÚS 315/01

    [3] ELIÁŠ, Karel. Občanský zákoník: velký akademický komentář : úplný text zákona s komentářem, judikaturou a literaturou podle stavu k 1.4.2008. Praha: Linde, 2008. Zákony - komentáře. ISBN 978-80-7201-687-7.

    [4] Nález Ústavního soudu ze dne 6. března 2012, sp. zn. I. ÚS 1586/09

    [5] Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 8. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3157/2013

    [6] Usnesení Ústavního soudu ze dne 20. října 2020, sp. zn. IV. ÚS 2259/20


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Libor Nerad (MORENO VLK & ASOCIADOS)
    9. 9. 2021
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Americké jezero žaluje developera
    • Náhrada nákladů řízení s ohledem na příslušenství a úspěch ve věci
    • K limitům práva na informace o odměnách statutárních orgánů a zaměstnanců povinných osob podle zákona o svobodném přístupu k informacím
    • Nad judikaturou Ústavního soudu v otázce náhrady nákladů v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Regulační plán, územní plán s prvky regulačního plánu
    • České správní soudnictví – aktuální glosa
    • Jak na zápis skutečného majitele – prakticky
    • Časový poplatek a institut bezdůvodného obohacení
    • Odškodnění za průtahy a za nepřiměřenou délku správních řízení
    • Co je list vlastnictví, jaké obsahuje údaje a která rizika může odhalit?

    Související produkty

    Online kurzy

    • Aktuality z práva veřejných zakázek (únor 2022)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (leden 2022)
    • Nový stavební zákon - Jak zvládnout přechodné období - 5. díl - Plánovací smlouvy
    • Nový stavební zákon - Jak zvládnout přechodné období - 4. díl - Územní plánování
    • Nový stavební zákon - Jak zvládnout přechodné období - 3. díl - Nová soustava stavebních úřadů
    Lektoři kurzů
    Mgr. Lukáš Sommer
    Mgr. Lukáš Sommer
    Kurzy lektora
    Mgr.  František Málek
    Mgr. František Málek
    Kurzy lektora
    JUDr. Mgr. Lukáš Váňa, Ph.D.
    JUDr. Mgr. Lukáš Váňa, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Mgr. Filip Rigel, Ph.D.
    JUDr. Mgr. Filip Rigel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Ing. Alexander Novák, LL.M.
    Ing. Alexander Novák, LL.M.
    Kurzy lektora
    Mgr. Lucie Žilková
    Mgr. Lucie Žilková
    Kurzy lektora
    Ing. Hilda Gajdošová
    Ing. Hilda Gajdošová
    Kurzy lektora
    Mgr. Lukáš Rothanzl
    Mgr. Lukáš Rothanzl
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Nelegální stahování autorských děl z pohledu trestního práva
    • Přemítání nad judikaturou NSS aneb O zlobivých dětech a diskriminaci
    • Zrušení naplánované nebo určené dovolené a odvolání zaměstnance z dovolené
    • Jak si poradit s náklady řízení? A měli by účastníci sporu platit za chyby soudu?
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Cloudy a právo - 1 díl: Proč o nich uvažovat a na co se připravit
    • Účast na přípravě zadávání veřejné zakázky z pohledu dodavatele
    • Nařízení Brusel II ter: významné změny nejen v řízeních ve věcech rodičovské odpovědnosti
    • Jak si poradit s náklady řízení? A měli by účastníci sporu platit za chyby soudu?
    • Přemítání nad judikaturou NSS aneb O zlobivých dětech a diskriminaci
    • Nelegální stahování autorských děl z pohledu trestního práva
    • Cloudy a právo - 1 díl: Proč o nich uvažovat a na co se připravit
    • Účast na přípravě zadávání veřejné zakázky z pohledu dodavatele
    • Zrušení naplánované nebo určené dovolené a odvolání zaměstnance z dovolené
    • Nařízení Brusel II ter: významné změny nejen v řízeních ve věcech rodičovské odpovědnosti
    • K jednorázovému příspěvku na dítě
    • Dohoda o ukončení pracovního poměru podepsaná pod nátlakem
    • Použití výpovědního důvodu dle ust. § 52 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
    • Stavební náklady se zvyšují, myslete na to již při uzavírání smlouvy o dílo
    • Správní právo – obecní strážník , policista, mýty a bezpečnostní pásy
    • Stavební deník
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 1.
    • K jednorázovému příspěvku na dítě
    • Dopady pozemkových úprav na vlastnické a jiné právní vztahy k pozemkům

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    DPH, mezinárodní spolupráce

    K využití informací a podkladů získaných v rámci výměny informací podle kapitoly II nařízení Rady (EU) č. 904/2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z...

    Exekuce (exkluzivně pro předplatitele)

    Usnesení, jímž soudní exekutor k návrhu oprávněné podle § 268 odst. 1 písm. c) o. s. ř. pravomocně zastavil exekuci po jejím skončení vymožením, nezakládá překážku věci...

    Podněcování k trestnému činu (exkluzivně pro předplatitele)

    Závěr, že jde o trestný čin, který, s ohledem na zásadu subsidiarity trestní represe, není trestným činem z důvodu nedostatečné společenské škodlivosti případu se uplatní jen za...

    Propadnutí věci (exkluzivně pro předplatitele)

    Zprostředkovaným výnosem z trestné činnosti se rozumí věc, včetně plodů a užitků, a) která byla, byť jen zčásti, nabyta za věc tvořící bezprostřední výnos z trestné činnosti,...

    Vydržení (exkluzivně pro předplatitele)

    Podmínkou mimořádného vydržení (§ 1095 o. z.) není poctivá držba (§ 992 odst. 1 o. z.), ale nedostatek nepoctivého úmyslu držitele; ten drží věc v přesvědčení, že jeho držba...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.