epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Roční předplatné
  • Více
    4. 8. 2021
    ID: 113364upozornění pro uživatele

    Liberační důvody z občanskoprávní odpovědnosti rozhodce za škodu a za vady

    Příspěvek se zaměřuje na liberační důvody z občanskoprávní odpovědnosti rozhodce za škodu a za vady, která u rozhodce připadá v úvahu. Cílem příspěvku je představit liberační důvody z občanskoprávní odpovědnosti rozhodce za škodu a za vady dle aktuální právní úpravy v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku. Je totiž potřeba vyjít z předpokladu, že pokud je možné dovodit odpovědnost rozhodce za škodu, popř. i za vady, je nutné řešit rovněž otázku liberačních důvodů, ze kterých se rozhodce může své odpovědnosti zprostit.

    Možnost liberace rozhodce z důvodu mimořádné nepředvídatelné a nepřekonatelné překážky vzniklé nezávisle na vůli rozhodce

    V případě odpovědnosti za škodu je v ustanovení § 2913 odst. 2 občanského zákoníku stanoveno, že „povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí.“[1]

    Aby se mohl rozhodce odpovědnosti za škodu ze smlouvy zprostit, je nezbytné, aby byly všechny výše uvedené charakteristiky naplněny dohromady. Nezávislost překážky na vůli rozhodce je přitom potřeba chápat jako „překážku, která vzniká mimo sféru kontroly dlužníka.“[2] Za takovou překážku se obvykle považuje zejména „vis maior“, tedy vyšší moc, k nimž patří například nejrůznější živelné pohromy apod. Nezáleží přitom na tom, zda má překážka trvalý nebo dočasný charakter. Důležité také je, aby překážka nebyla předvídatelná, neboť v případě předvídatelné překážky je třeba ji zohlednit již při tvorbě smlouvy. To znamená, že předvídatelná překážka může být v rozhodčí smlouvě uvedena jako důvod, pro který může být rozhodce zproštěn odpovědnosti za škodu. Pokud však ve smlouvě toto zproštění není, rozhodce bude za škodu odpovědný, neboť překážku mohl předvídat, mohl se např. také připravit na to, jak ji eliminovat, popř. se jí vyhnout apod. Podmínkou pro liberaci rozhodce je rovněž nepřekonatelnost překážky, v jejímž důsledku nebylo řádně plněno a vznikla škoda. Pokud by totiž byla překážka překonatelná, je nutné vynaložit úsilí (byť by se jednalo o větší úsilí nebo třeba vyšší náklady, než jaké by bylo nutné vynaložit, pokud by se taková překážka vůbec nevyskytla) za účelem jejího překonání. Stejně tak je třeba, aby byla hrozící překážka, kterou lze odvrátit, odvrácena. Nepřekonatelnost však nemusí být zcela absolutního rázu, je ji vždy nutné posuzovat s přihlédnutím k okolnostem. Výše uvedené znamená, že je možnost liberace rozhodce v případě odpovědnosti za škodu ze smlouvy poměrně významně omezená. Zároveň je však třeba podotknout, že ustanovení § 2913 odst. 2 občanského zákoníku je dispozitivní, což znamená, že strany rozhodčí smlouvy mají možnost upravit možnosti liberace rozhodce odlišně.[3]

    Jak je z výše uvedeného pojednání o liberačním důvodu dle ustanovení § 2913 odst. 2 občanského zákoníku zřejmé, v případě výkonu funkce rozhodce bude patrně tento liberační důvod připadá v úvahu jen ve skutečně výjimečných případech, a to patrně jen v případě porušení povinností, které se přímo neprojevují v tom, jakým způsobem je spor rozhodnut. Například v situaci, kdy kancelář rozhodce zasáhne třeba povodeň či požár, lze pochopit, že rozhodování sporu bude touto skutečností ovlivněno a může dojít k porušení některé smluvní povinnosti (např. pokud by si strany sjednaly, že spor bude rozhodován konkrétně v určitých prostorách, které k tomu však z výše uvedených důvodů nebudou v daný moment způsobilé. Nicméně v naprosté většině případů smluvní odpovědnosti rozhodce za škodu liberace možná nebude.[4]

    Reklama
    Značka a další duševní vlastnictví v podnikání - využití, ochrana, marketing (online - živé vysílání) - 18.10.2023
    Značka a další duševní vlastnictví v podnikání - využití, ochrana, marketing (online - živé vysílání) - 18.10.2023
    18.10.2023 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Možnost liberace rozhodce v případě porušení zákonné povinnosti rozhodce

    Vedle toho je třeba zmínit rovněž možnost rozhodce se vyvinit v případě, že by byla porušena povinnost, která mu plyne ze zákona, která je upravena v ustanovení § 2910 a násl. občanského zákoníku. Zde je totiž předpokladem odpovědnosti rozhodce skutečnost, že škodu zavinil, přičemž z ustanovení § 2911 občanského zákoníku vyplývá, že se presumuje zavinění z nedbalosti, nicméně jedná se o vyvratitelnou domněnku, což znamená, že lze prokázat, že rozhodce škodu v konkrétním případě nezavinil. Důležitější však je, že v případě zákonné povinnosti se rozhodce může odpovědnosti zprostit tím, že prokáže, že při výkonu funkce rozhodce vynaložil veškerou péči, kterou by bylo možné očekávat od průměrného člověka působícího jako rozhodce. Hovoří se tedy o tom, že je potřeba dodržet tzv. „objektivizovanou úroveň opatrnosti,“ která je však posuzována s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem. „Zkoumáme, zda existuje rozpor se standardem jednání průměrné osoby (zvláštní pravidla pak mohou stanovit vyšší požadavek úrovně chování). Objektivizace však neprobíhá podle jednotné šablony, ale podle každého jednotlivého případu: předpokládá se pozornost, jakou by za daných konkrétních podmínek svému jednání věnoval průměrně rozumný jedinec.“[5]

    V tomto případě je tedy nutné brát v úvahu, jak pečlivě by měl rozhodce postupovat, aby zákonnou povinnost neporušil, a pokud je taková míra pečlivosti ze strany rozhodce prokázána, jedná se o liberační důvod. Lze tedy konstatovat, že v případě porušení zákonné povinnosti je možnost vyvinit se výrazně širší než v případě povinnosti smluvní, nicméně i zde je i s ohledem na fakt, že činnost rozhodce je poměrně specifická, někdy problematické prokázat, že skutečně byla objektivní míra standardů, které se od rozhodce očekávají, skutečně dodržena. Pokud tedy například rozhodce učiní vše pro to, aby bylo ve věci rozhodnuto v přiměřené lhůtě, nicméně z důvodů, které nezavinil, nakonec dojde k významným průtahům, prokáže-li, že učinil vše, co od něj lze dle přiměřených standardů očekávat, je to liberačním důvodem.

    Možnost liberace rozhodce v případě odpovědnosti za vady

    Jiná je pak situace v případě odpovědnosti rozhodce za vady (typicky se bude jednat o vady rozhodčího nálezu, ale vady může vykazovat rovněž postup rozhodce v rozhodčím řízení). U odpovědnosti rozhodce za vady se strany sporu mohou písemnou formou dopředu vzdát práv z vadného plnění, popř. svá práva z vadného plnění omezit. V rozhodčím řízení tak mohou učinit již v rozhodčí smlouvě. Zejména v případech, kdy se strany spory vzdaly práva z vadného plnění jen částečně, je pak nutné vždy zkoumat charakter vady kterou rozhodčí nález vykazoval.[6]

    Rozhodce však podle ustanovení § 1916 odst. 2 občanského zákoníku nemůže předem omezit zákonný rozsah svých povinností, pokud by tak učinil, k jeho projevu se nebude přihlížet.[7] To znamená, že pokud má být rozhodce odpovědnosti za vady zproštěn, je nutné, aby zproštění formulovaly strany sporu. Jinak obvykle liberace v případě odpovědnosti rozhodce za vady nebude možná, protože by měl s ohledem na svoje postavení ve sporu zcela jistě postupovat tak, aby jeho postup, popř. výstup jeho činnosti, jímž je rozhodčí nález, který je pro strany sporu klíčovým dokumentem, vady nevykazoval.[8]


    JUDr. PhDr. Melinda Vrajíková, LL.M 

    [1] § 2913 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

    [2] HULMÁK, Milan a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, ISBN 978-80-7400-287-8, s. 1573.

    [3] HULMÁK, Milan a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, ISBN 978-80-7400-287-8, s. 1573-1574.

    [4] VLASTNÍK, Jiří. K odpovědnosti rozhodce v českém právu. Právní rozhledy, 2015, č. 20. ISSN  1210-6410, s. 694.

    [5] HULMÁK, Milan a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, ISBN 978-80-7400-287-8, s. 1563-1564.

    [6] VLASTNÍK, Jiří. K odpovědnosti rozhodce v českém právu. Právní rozhledy, 2015, č. 20. ISSN  1210-6410, s. 695.

    [7] § 1916 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

    [8] VLASTNÍK, Jiří. K odpovědnosti rozhodce v českém právu. Právní rozhledy, 2015, č. 20. ISSN  1210-6410, s. 694.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. PhDr. Melinda Vrajíková, LL.M.
    4. 8. 2021
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Smluvní pokuta ve smlouvě o realitním zprostředkování
    • Navigace ve firemní compliance v době umělé inteligence
    • Některé aspekty výkonu autorského dozoru (se zohledněním právní úpravy v novém stavebním zákoně)
    • (Ne)možnost realizace zadržovacího práva – shrnutí pro praxi s přihlédnutím k novému zákonu o veřejných dražbách
    • Whistleblowing prakticky – implementace vnitřního oznamovacího systému
    • Investice do společné věci v nesezdaném soužití
    • Dopad Fit for 55 na historické budovy
    • K možnosti zrušení obchodní korporace v důsledku nezaložení účetních záznamů do sbírky listin obchodního rejstříku
    • Od redefinice trestného činu znásilnění k legislativním úpravám
    • Odpovědnost orgánů státu za normotvornou činnost
    • Smlouva o výstavbě - praktické souvislosti

    Související produkty

    Online kurzy

    • Novinky v IT právu a e-commerce pro rok 2023
    • Daňové novinky pro rok 2023 - Daň z přidané hodnoty 2022–2023
    • Daňové novinky pro rok 2023 - Daň z příjmů právnických osob
    • Daňové novinky pro rok 2023 - Daň z příjmů fyzických osob 2023
    • NIS2 – nová směrnice EU a její dopady
    Lektoři kurzů
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
    JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. et Mgr. Ing.  Jan Tomíšek, CIPP/E
    Mgr. et Mgr. Ing. Jan Tomíšek, CIPP/E
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Smluvní pokuta ve smlouvě o realitním zprostředkování
    • Vybrané změny v zákoníku práce podepsané prezidentem
    • Navigace ve firemní compliance v době umělé inteligence
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Může být delší nebo kratší výpovědní doba než dva měsíce?
    • Whistleblowing prakticky – implementace vnitřního oznamovacího systému
    • Podnájem bytu
    • Novela zákoníku práce - informační povinnost zaměstnavatele
    • Může být delší nebo kratší výpovědní doba než dva měsíce?
    • Změny definice zadavatele v novelizaci zákona o zadávání veřejných zakázek
    • Některé aspekty výkonu autorského dozoru (se zohledněním právní úpravy v novém stavebním zákoně)
    • Investice do společné věci v nesezdaném soužití
    • Whistleblowing prakticky – implementace vnitřního oznamovacího systému
    • Novela zákoníku práce - informační povinnost zaměstnavatele
    • Svěření nezletilého dítěte do péče
    • Vybrané změny v zákoníku práce podepsané prezidentem
    • Novela zákoníku práce - informační povinnost zaměstnavatele
    • Promlčení pohledávky, jejíž splatnost je závislá na vůli věřitele
    • Zadlužení potomka jako důvod pro vydědění
    • Podmínky mimořádného vydržení a výprosa jako možná překážka
    • Jak má objednatel postupovat, odmítá-li od zhotovitele převzít nedokončené či vadné dílo?
    • Práce přesčas zahrnutá ve mzdě
    • Případy spoluzavinění při dopravní nehodě
    • Přídatné spoluvlastnictví

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Nájem bytu (exkluzivně pro předplatitele)

    Jestliže nájemce bytu (domu) provede úpravu, přestavbu či jinou změnu bytu (domu) bez souhlasu pronajímatele, je pronajímatel oprávněn domáhat se uvedení bytu (domu) do původního stavu...

    Neúčinnost právního jednání (exkluzivně pro předplatitele)

    Má-li to, co neúčinným jednáním ušlo z dlužníkova majetku, nižší hodnotu než je výše věřitelovy pohledávky za dlužníkem, zprostí se osoba, která je zatížena povinností podle...

    Ochrana spotřebitele (exkluzivně pro předplatitele)

    Z ustálené rozhodovací praxe SDEU vyplývá, že povinnost vnitrostátních soudů aplikovat tzv. zásadu efektivity je vázána na případy zjevného porušení unijního práva, kdy důvodem...

    Podnájem bytu

    Podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je skutečnost, že vyúčtování bylo provedeno řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) a nájemce s ním byl seznámen. O vyúčtování...

    Promlčení (exkluzivně pro předplatitele)

    V případě úroku z prodlení okamžik, kdy je věřitel objektivně s to své právo uplatnit před orgány veřejné moci, nemůže předcházet dni, kdy se dlužník dostává do prodlení se...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.