epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    7. 1. 2025
    ID: 118961upozornění pro uživatele

    Odpovědnost státu za nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Konstatace porušení práva

    Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 30 Cdo 1891/2012, „konstatování porušení práva je formou zadostiučinění, při které stát prostřednictvím orgánu veřejné moci uzná, že jeho postupem k zásahu do práv poškozeného a v důsledku toho vzniku nemajetkové újmy došlo.Ve výroku rozsudku, kterým soud poskytuje poškozenému zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu proti státu ve formě konstatování porušení práva poškozeného, musí být výslovně uvedeno, k porušení kterého práva nebo práv poškozeného došlo ( taktéž dle rozsudků Nejvyššího soudu sp.zn. 30 Cdo 4411/2010, sp. zn. 30 Cdo 401/2010, 30 Cdo 269/2012, 30 Cdo 2174/2012, 30 Cdo 820/2014, 30 Cdo 4513/2017).

    To ale vyžaduje splnění podmínek : 1. Poškozený musí uvěřit, že toto plnění skutečně je  dostatečným zadostiučiněním ( dosti = lat. satis). 2. Příslušný referent odboru odškodňování  Ministerstva spravedlnosti České republiky  musí uvěřit, že má kompetenci učinit toto plnění ( učinit = lat. facere ).  Dohromady : Zadostiučinění = satisfakce.  V opačném případě zůstávají konstatace tím, čím skutečně jsou. Tedy výroky, které sice nejsou zadostiučiněními, a kterými „stát prostřednictvím orgánu veřejné moci uzná, že jeho postupem k zásahu do práv poškozeného a v důsledku toho vzniku nemajetkové újmy došlo“. Nebo-li určením předpokladů, za kterých se zadostiučinění poskytuje.  

    Důvodová zpráva vládní předlohy zákona čtená v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR byla společně s textem zákona označena jako sněmovní tisk 1117 k novele zákona 82/1998 Sb. z roku 2006. Sněmovní tisk č. 1117 prošel třemi čteními s obecnými o podrobnými rozpravami, do kterých se nikdo nepřihlásil (až na jednu výjimku). V bodě 26. zmíněné důvodové zprávy je uvedeno, že  „v odstavci 2 ( § 31a – pozn)  se stanoví obecný pokyn, v jaké formě se má poskytovat zadostiučinění a jakými kritérii se má rozhodování o výši zadostiučinění řídit. I zde by bylo vhodné, kdyby aplikační orgány přihlížely k obecné praxi Evropského soudu pro lidská práva, z níž především vyplývá, že se nemajetková újma neprokazuje, že vzniká samotným porušením základních svobod a že se specificky v případě nepřiměřených délek řízení jen zcela výjimečně nepřiznává zadostiučinění v penězích“.  Jaká je pak vlastně povaha Stanovisek odboru odškodnění Ministerstva spravedlnosti ČR (dále jen Ministerstva) vydávaných podle zákona 82/1998 Sb. ve znění zákona změn a doplňků  ?  - Jsou to „výsledky předběžných projednání“, které ale nejsou správními akty. Dle citované důvodové zprávy: „Změna v dosavadní úpravě § 14 představuje zakotvení povinnosti projednat nárok na náhradu škody u příslušného úřadu před tím, než se poškozený obrátí na soud. Smyslem tohoto ustanovení je usnadnit řešení škodných případů mimosoudní cestou. Podstata změny spočívá v tom, že všechny nároky, tedy i u nesprávného úředního postupu, musí příslušný úřad předběžně projednat“. Zákonodárce ovšem jistě neměl v úmyslu pobízet  ministerstva a jiné ústřední správní orgány k pochybné činnosti  „kajícných“ omluv a hodnotících „konstatací porušení práva“. Nebo-li k „udržování státu soustavným pietním připomínáním vlastních selhání“.  Systém je v pořádku, ale to, co není v pořádku, je banalizace tohoto systému. Už 18 let odškodňovací odbor  Ministerstva spravedlnosti  České republiky  „nadbytečně konstatuje porušení práv“ a vyslovuje nevyžádané omluvy (od účinnosti zákon 160/2006 Sb., který změnil  zákon č. 82/1992 Sb).    

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Za  „Rakouska – Uherska“ bylo kompenzační řízení naprosto nemyslitelné. Ovšem v prostředí čtyř významných státotvorných pilířů: Církve, armády, výkonné byrokracie a císaře, to vše pod souhrnným názvem : Reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské. Předlitavska (německy Cisleithanien, nepřesně Rakouska) a Zalitavska  (německy  Transleithanien, nepřesně Uherska) …  Dříve mařil služební postup pedantský přednosta úřadu se zarámovaným obrazem Františka Josefa I. za zády, dnes jej může ztížit kompenzační řízení. Dá se vlastně ve zkratce říct, že namísto  „obrazu císaře“ za zády výkonné byrokracie je zde  kompenzační řízení.  Odškodňovací odbor pak funguje jako „filtr“ nepřehledné masy žádostí poškozených o kompenzaci. Tak jako kterýkoliv jiný orgán státní správy ale nemá svobodnou vůli. Je povinen striktně dodržovat ustanovení zákona. Nemůže si svévolně přisvojovat  pravomoc, kterou nemá a nikdy mít ani nemůže. Konkrétně nemůže vyslovovat „konstatace porušení práva“ či poskytovat „jiná plnění“ (omluvy). Stát Česká republika nemůže poskytovat nic jiného, než peníze.  Stát je sice stroj, ale není to žádná integrovaná veřejná doprava („omlouváme se za zpoždění vlaku“).  Jednajícím orgánem za tento celek (za republiku) je Ministerstvo spravedlnosti ČR. Má na to také položku ve své rozpočtové kapitole. Česká republika nemůže poskytovat „konstatace porušení práva“ jako formu satisfakce, protože takové „konstatace“ nikdy nemohou protokolárně reprezentovat  celek … „Viděl jsem šneka, jak se plazí po okraji břitvy a … přežil“... ozve se hlas z reproduktoru. „Tak toto tehdy zachytil náhodný radioamatér poblíž vašeho okresního městečka“ ( komentuje pověřený ceremoniář  nejasné sdělení). Ten, komu hlas patřil, a koho jste všichni znali jako obětavého a službě oddaného  člověka, byl tehdy právě na zdravotní dovolené. Bohužel stále ještě velel místnímu územnímu odboru služby kriminální policie a vyšetřování. A tak to tehdy celé začalo ...“ A tak by to šlo, případ za případem, až do rána… Ostatně, stanoviska odškodňovacího odboru ani nejsou správními akty. Porušení práva konstatují  a jiná plnění tedy poskytují na základě zákona pouze ty státní orgány, které jsou činné v původních řízeních. Jenom takto může být zachována zákonem určená pravomoc kteréhokoliv státního orgánu.  

    Zákon 82/1998 Sb. uvádí v ustanovení § 31a), odst. 2, první věty úvodem toto : „Zadostiučinění se poskytne v penězích“. Nejde o žádnou speciální úpravu k ustanovení § 2951 odstavce 2, občanského zákoníku, který říká : „Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy“. Speciální zákon obdobně pokračuje  tak, jako občanský zákoník, tedy : „Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak“. Tím jiným plněním může být  například mírnější trest, trvalo-li trestní řízení nepřiměřeně dlouhou dobu (dle § 39 odst. 3, trestního zákoníku). A právě s tímto jiným plněním je neoddělitelně spojena „konstatace porušení práva“. Tedy :  „Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak  a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující“. „Konstataci porušení práva“ poskytuje právě ten orgán, který rozhoduje ve věci samé, a který také rozhoduje o „jiné náhradě“.  Odškodňovací odbor nemůže samostatně vyslovovat „konstatace (údajně) nezákonných rozhodnutí“. Nemůže zasahovat do rozhodovací činnosti jiných státních orgánů. A už vůbec ne do rozhodovací činnosti orgánů činných v trestním řízení. A to ani po skončení těchto řízení. Trestní řízení je totiž vždy vedeno pro skutek, ale orgány činné v trestním řízení mohou mít k dispozici pouze popis skutku. A ten se mění v průběhu dokazování. A nakonec se ukáže, že v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Nebo, že nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž je obžalovaný stíhán. Anebo, že nebylo prokázáno, že tento skutek spáchal obžalovaný. Tak to prostě chodí (tedy alespoň podle mojí advokátní zkušenosti).    

    V žádném z rozhodnutí Nejvyššího soudu k danému tématu se neobjevuje pojem „nezákonné rozhodnutí“, tak jak je tomu v ministerských Stanoviscích. S vyjímkou „nezákonných rozhodnutí, která byla v předepsaném řízení zrušena“. Je přitom velevýznamný rozdíl mezi konstatacemi porušení práva (zpravidla nepřiměřených dob řízení),  a konstatacemi nezákonných (!?) rozhodnutí, která bývají v ministerských Stanoviscích. Ohledně posuzování trestních řízení, která sice byla provedena v přiměřené době, ale která neskončila odsuzujícím rozsudkem, je třeba se vrátit až na samotný začátek soudní praxe. Až k samotným základům celé věci :  V dřívějším Československu byla odpovědnost státu za náhradu škody upravena zákonem 58/1969 Sb., který se uplatňoval právě tak, jak to tehdejší normalizace umožňovala. Později, již za účinnosti zákona 82/1998 Sb., začaly být poškozeným vypláceny od státu alespoň náklady obhajoby vynaložené v trestních řízeních. Rozhodl o tom Ústavní soud ve svém nálezu učiněným v plénu, sp.zn. Pl. 18/2001 dne 30.4.2002. Ten se také stal součástí předmětného zákona vyhlášením ve Sbírce zákonů pod číslem  234/2002 Sb.  Základem všech rozhodnutí Nejvyššího soudu ohledně odškodňování nemajetkové újmy způsobené trestním řízením, jež neskončilo odsuzujícím rozsudkem, se stalo původní rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 1 Cz 6/1990.                  

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    K počátkům historie vývoje judikatury k daného tématu odpovědnost státu za újmu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem uvádím ,že historicky první žaloba o náhradu nemajetkové újmy vůči státu skončila naprostým fiaskem . Zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem byl původně označen jako zákon 58/1969 Sb. ( ten byl předchůdcem  dnešního zákona 82/1998 Sb.), a je relativně novým právním předpisem. Ve srovnání například s Všeobecným občanským zákoníkem, který platil v našich zemích až do roku 1950 (a úprava smlouvy služební až do roku 1965, kdy byla nahrazena zákoníkem práce). Nebo-li rakouským Allgemeine bürgerliches gesetzbuch.  Ten byl v nějaké míře také předlohou občanských zákoníků 141/1950 Sb., 40/1964 Sb. a současného 89/2012 Sb.  Důvodem neúspěchu prvních žalobců proti státu bylo (mimo jiné) to, že …  ještě  nebyla známa dnešní zavedená „spořivá“ soudní praxe, která by předepisovala vyslovit konstataci porušení práva jako formu plnohodnotné satisfakce, která vyplývá přímo z právního předpisu, a ohledně které soud není vázán návrhy účastníků. Pětice žalobců podala v březnu  1969 u  Obvodního soudu pro Prahu 7 žalobu na ochranu cti podle § 13 občanského zákoníku a první veřejné zasedání u soudu proběhlo v červenci 1970.  Žalobci tehdy byli : Olympijský vítěz Emil Zátopek, dramatik Pavel Kohout, mezinárodní šachový velmistr Luděk Pachman, novinář Vladimír Škutina, student Luboš Holeček (ten se ovšem nemohl k soudu dostavit, protože byl právě na zahraniční cestě). Luďka Pachmana přivedla eskorta z vazby. Emil Zátopek vzal žalobu zpět. Žalovaným byl poslanec Vilém Nový. Tehdejší občanský zákoník ve znění právě vydaného zákona 58/1969 Sb.  o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem  nijak nebránil, aby soud konstatoval porušení práva. A to například takto :  „Soud konstatuje, že při projevu poslance Národního shromáždění Viléma Nového na veřejné schůzi poslanců s voliči  dne  20.2.1969 v českolipském hotelu Merkur  v části projevu (dle záznamu), „účast na přesvědčování studentů k akci měli : Pavel Kohout, Luděk Pachman, Emil Zátopek, Škutina a Holeček, ten je za hranicema, (dvojhlasně s pořadatelem), klid, klid, prosím klid , já nevím proč, klid, křičíte na mě, já čtu dokument, který jsem dostal v parlamentu na stůl jako několik jiných poslanců“, byl porušen zákon““. Odvolací soud by sice toto rozhodnutí zrušil z čistě formálních důvodů (tedy že soud prvního stupně neměl kompetenci  učinit satisfakci za účastníka soudního řízení), ale výrok rozsudku  Obvodního soudu pro Prahu 7  by nadále zůstal v historii soudního řízení. A to tím způsobem, že by stále ještě „něco říkal“ i poté, co by byl již dávno zrušen.

    Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 7, JUDr. Jarmila Ortová,  žalobu zamítla s odůvodněním, že „zbývající čtveřice žalobců svoji socialistickou čest už stejně ztratila, takže nemají, co hájit“ a „Vilém Nový měl na svůj postoj nejenom právo, ale jako poslanec také povinnost“. Soudkyně svému rozsudku nevěřila (tak blbá zase nebyla), ovšem proces  nakonec dopadl  historicky vlastně dobře. Před soudem se ocitly  „společenské banální stereotypy“. A povinnost k zaplacení náhrady nákladů soudního řízení 1 242,- Kč společně a nerozdílně jistě stála za to „shakespearovské divadlo“, jak to označil Pavel Kohout.

    Prvním rozhodnutím Nejvyššího soudu, ve kterém byla poprvé Nejvyšším soudem doporučeno  soudům nižších stupňů činit konstatace porušení práva ve výrocích rozsudků jako plnohodnotnou formu satisfakce, byl rozsudek NS sp.zn. 30 Cdo 2742/2009 : „Jestliže soud oproti orgánu uvedenému v § 6 OdpŠk dospěje k závěru, že v konkrétním případě bylo namístě konstatování porušení práva, může toto konstatování vyslovit bez toho, že by tak již učinil tento orgán. Dovolací soud v této souvislosti nicméně zastává názor, že i konstatace porušení práva je zákonem předvídanou plnohodnotnou formou zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřeně dlouhým řízením, a že je tedy třeba, aby takto poskytnuté zadostiučinění bylo v případě jeho absence ve stanovisku orgánu uvedeného § 6 OdpŠk vyjádřeno ve výroku rozsudku soudu ve věci samé“.

    Prvním rozhodnutím Nejvyššího soudu, ve kterém byl vyjádřen názor, že způsob vypořádání vztahu mezi účastníky vyplývá přímo z právního předpisu, byl rozsudek NS sp.zn. 30 Cdo 1684/2010. Tehdejší žalobci se více méně omylem domáhali „konstatace porušení práva“ (vedle vyplacení peněz) ale nebylo jim vyhověno. A to s tím, že v peněžní satisfakci je již obsažena také konstatace porušení práva : „Ustanovení § 31a odst. 2 OdpŠk neupravuje nároky poškozeného shodně jako ustanovení § 13 obč. zák., což je patrné z již samotného znění těchto ustanovení. Dle dovolacího soudu se v případě § 31a odst. 2 OdpŠk jedná o ustanovení, u kterého je na místě aplikace § 153 odst. 2 o. s. ř. Způsob vypořádání vztahu mezi účastníky vyplývá přímo z právního předpisu a v tomto ohledu omezuje účastníky v možnosti se svými nároky volně nakládat, neboť soud rozhodne o konkrétní formě zadostiučinění podle pořadí určeného v ustanovení § 31a odst. 2 OdpŠk za současného posouzení přiměřenosti zvolené formy zadostiučinění utrpěné nemajetkové újmě. Pokud je poškozené osobě přiznána finanční kompenzace náhrady nemajetkové újmy, jedná se z pohledu ustanovení § 31a odst. 2 OdpŠk o maximální možnou satisfakci, kterou lze poškozenému přiznat, a nutně takové rozhodnutí obsahuje ve svém odůvodnění i konstatování zásahu do jeho práv výkonem státní moci. Považuje-li poškozený za účelnější formu satisfakce pouhé konstatování porušení práva, žádá po žalované tuto formu zadostiučinění a soud je takovým jeho zájmem vázán“. Tehdy ale bylo ustanovení  § 31a odst. 2 OdpŠk soudem vymezováno vůči tehdejšímu § 13 občanského zákoníku. Dnešní žalobci o náhradu nemajetkové újmy vůči státu se tak stávají oproti ostatním účastníkům soudních řízení dle  § 2951 odstavec 2 NOZ, účastníky „druhé kategorie“ jestliže „pouze soud rozhoduje o tom, jak bude formulován výrok jeho rozhodnutí. Případným návrhem žalobce na znění výroku rozhodnutí není vázán“ ( například rozhodnutí NS 30 Cdo 1771/2014) . A obdobně také dle rozhodnutí NS 30 Cdo 3850/2014, „způsob vypořádání mezi účastníky řízení vyplývá z právního předpisu“.
     

    Jinak řečeno,  soud  „má být  vázán“  pouhým zájmem žalobce pokud poškozený požaduje  „pouhé konstatování porušení práva“. Ale naopak soud „nemá být  vázán“ regulérním návrhem  žalobce a  „způsob vypořádání mezi účastníky řízení má vyplývat z právního předpisu“, pokud poškozený požaduje cokoliv jiného, než  jen „pouhé konstatování porušení práva“.
     

    Aktuálně se konstatace porušení práva i omluva staly například předmětem odmítnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 30 Cdo 2923/2021 dne 23.2.2022. Tam ale byly konstatace porušení práva i omluva předmětem žádosti i žaloby samotného poškozeného : „Žalobce se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 5 domáhal náhrady nemajetkové újmy ve formě omluvy a finančního zadostiučinění, in eventum konstatování porušení práva za nepřiměřenou délku řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 15 C 1/2011“. No tak nakonec ... „ to co chceme, to máme “ (anebo také nemáme). Na to pak bezprostředně navázal také Ústavní soud svým odmítavým usnesením pro zjevnou neopodstatněnost ústavní stížnosti, sp.zn. II. ÚS 781/2022 ze dne 19.4.2022.

     

    Závěr
     

    Konstataci porušení práva a s ní spojenou omluvu  za své klienty pravidelně odmítám slovy :  „Je nám samozřejmě známo, že nejvyšší formou předepsaného zadostiučinění, kterého se může občanu České republiky za jeho života vůbec kdy dostat je státní omluva. Proto jsme se také zdráhali na tuto formu satisfakce byť třeba i jen pomyslet. Teď je ale nevyžádaná omluva již zde, a tak nezbývá, než ji odmítnout a domáhat se žádaného přiměřeného peněžního zadostiučinění. A to soudní cestou. O konstataci porušení práva a omluvu jsme tedy nežádali a  výslovně je odmítáme“.
     

    JUDr. Milan Trlica, 
    advokát
     

    Horní náměstí 3
    75501 Vsetín

     

     


    JUDr. Milan Trlica
    7. 1. 2025

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Obchodní vedení společnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.