epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    10. 1. 2023
    ID: 115792upozornění pro uživatele

    Nemajetková újma právnické osoby způsobená nezákonně zahájeným trestním stíháním

    Nemajetková újma právnické osoby způsobená nezákonně zahájeným trestním stíháním
    Zdroj: shutterstock.com

    V únoru 2022 vydal Nejvyšší soud ČR rozhodnutí[1], ve kterém odůvodnil nárok právnické osoby na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou jí nezákonně zahájeným trestním stíháním. Pojďme se nyní blíže podívat, o co šlo.

    Proti společnosti Blažek Praha s.r.o., jakožto právnické osobě, bylo v roce v listopadu 2016 zahájeno trestní stíhání, a to pro zvlášť závažný zločin podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 5, písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Proti usnesení o zahájení trestního stíhání podala společnost Blažek Praha s.r.o. stížnost, o níž bylo rozhodnuto usnesením Městského státního zastupitelství v Praze vydaným v dubnu 2017 tak, že této stížnosti bylo vyhověno a usnesení o zahájení trestního řízení bylo zrušeno a policejnímu orgánu bylo uloženo, aby ve věci znovu jednal a rozhodl, přičemž toto rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne 3. 5. 2017. Následně došlo k odložení věci. Společnost Blažek Praha s.r.o., jakožto žalobkyně, podala následně k Obvodnímu soudu pro Prahu 2 proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti žalobu na náhradu škody a poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu v celkové výši 14 301 357 Kč s příslušenstvím, která se skládala z vynaložených nákladů na právní zastoupení ve výši 951 958 Kč s příslušenstvím, z ušlého zisku ve výši 8 349 399 Kč s příslušenstvím a z náhrady nemajetkové újmy ve výši 5 000 000 Kč s příslušenstvím. Soud prvního stupně uložil žalované uhradit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50% ročně z částky 25 168 Kč za dobu od 15. 3. 2018 do 27. 9. 2018, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I), dále povinnost zaplatit žalobkyni částku 55 566 Kč s příslušenstvím, zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 5 871 224 Kč s příslušenstvím a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 3 300 Kč. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, v platném znění (dále jen „ZOŠ“).

    Městský soud v Praze, jakožto soud odvolací, svým rozhodnutím rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku III o věci samé ohledně částky 5 084 794 Kč s příslušenstvím změnil jen tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 3 146 Kč s příslušenstvím, jinak jej v tomto výroku a ve vyhovujícím výroku o věci samé II, potvrdil (výrok I rozsudku odvolacího soudu). Dále rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši 3 300 Kč (výrok II rozsudku odvolacího soudu) a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

    Rozsudek odvolacího soudu žalobkyně napadla v rozsahu výroku I o věci samé, pokud jím byl ohledně částky 5 084 794 Kč s příslušenstvím potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, včasným dovoláním. Přípustnost dovolání spojila žalobkyně s 11 otázkami dle žalobkyně Nejvyšším soudem doposud neřešenými. Ačkoli se Nejvyšší soud, jakožto soud dovolací, ve svém rozhodnutí zabýval všemi otázkami položenými žalobkyní, jakožto dovolatelkou, stěžejní pro tento text je stanovisko Nejvyššího soudu k problematice možného nároku právnické osoby na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou jí nezákonně zahájeným trestním stíháním, na které se podíváme níže.

    Právní úprava v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“) nevylučuje možnost vzniku (některých forem) nemajetkové újmy na straně právnických osob. Je rovněž nutné dodat, že ve vztahu k podmínkám vzniku závazku k odčinění vzniklé nemajetkové újmy občanský zákoník nerozlišuje, zdali byla taková nemajetková újma způsobena fyzické či právnické osobě. S ohledem na uvedené proto v souladu s ust. § 2894 odst. 2 občanského zákoníku platí, že  povinnost škůdce k odčinění nemajetkové újmy způsobené právnické osoby vzniká pouze tehdy, (nebylo-li výslovně ujednáno jinak), stanoví-li tak zvlášť zákon. Zvláštním zákonem je v daném případě právě ZOŠ, který v § 31a stanoví: „Bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.“ a v § 31a odst. 2 rovněž stanoví, že: „Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.“

    Reklama
    Novinky v pracovním právu 2023 (online - živé vysílání) - 31.1.2023
    Novinky v pracovním právu 2023 (online - živé vysílání) - 31.1.2023
    31.1.2023 10:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Nejvyšší soud odkázal na předchozí rozhodnutí zabývající se poskytnutí zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu, dle kterého jde o normu s neurčitě stanovenou hypotézou (v předpise), tj. je na soudním uvážení, aby v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy z okruhu okolností.[2] Co se týče výše poskytovaného zadostiučinění, to je nutné posuzovat ad hoc a její stanovení je úkolem nalézacího soudu.

    Soud rozvedl, že ZOŠ představuje při odškodňování nemajetkové újmy lex specialis, který v rozsahu své věcné působnosti vylučuje poskytnutí ochrany pověsti právnické osoby podle obecného § 135 občanského zákoníku, stejně jako zadostiučinění za nekalosoutěžní jednání. V rozhodnutí také připomněl, že při rozhodování Nejvyšší soud uplatňuje východisko, podle kterého ochrana (dříve dobré) pověsti právnické osoby představuje jedno z práv osobní povahy, jež jsou právnickým osobám zákonem přiznána, přičemž jde o právo nezcizitelné, sleduje osud právnické osoby a přechází s podstatou právnické osoby na právního nástupce. Uvedené pak potvrzuje i důvodová zpráva k občanskému zákoníku, která jej definuje jako právo spojené s právní osobností právnické osoby.

    V další části rozhodnutí Nejvyšší soud připomněl, že se v minulosti zabýval odškodňováním nemajetkové újmy způsobené právnické osobě nepřiměřenou délkou řízení, kdy vyložil, že výše přiměřeného zadostiučinění za porušení práva na přiměřenou délku řízení u právnických osob nemusí být vždy nižší, než je tomu u osob fyzických.[3] Soud vyložil, že přiměřené zadostiučinění za nemateriální újmu se poskytuje jak fyzickým, tak právnickým osobám, což vyplývá i z judikatury Evropského soudu pro lidská práva.[4] Soudy uvedly, že je nutné při posuzování újmy vzniklé právnické osobě a její výše nutné přihlížet ke kritériím, která se odvíjejí od jiných charakteristik než u osoby fyzické. To však dle názoru Nejvyššího soudu neznamená automaticky rozlišovat mezi osobami fyzickými a právnickými při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění.

    Nejvyšší soud proto dovodil, že spojuje-li již dlouhodobě ustálená judikatura s nepřiměřenou délkou řízení závěr o vzniku nemajetkové újmy na straně právnických osob, je třeba dle pravidla a minori ad maius odvodit též možnost vzniku nemajetkové újmy právnické osobě i v důsledku jiného projevu nesprávného úředního postupu, a to např. v důsledku nezákonného rozhodnutí, což s sebou nese obvykle ještě závažnější negativní následky pro právnickou osobu. Bylo by nesmyslné, aby se přiznalo právnické osobě zadostiučinění z titulu nezákonného rozhodnutí správního orgánu a naopak byla opomenuta situace, kdy újma vznikla právnické osobě v důsledku nezákonného rozhodnutí o zahájení trestního stíhání. S ohledem na uvedené proto Nejvyšší soud dovodil, že právnické osobě může vzniknout nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou jí nezákonně zahájeným trestním stíháním.

    Mgr. Martin Ondroušek,
    právník


    [1] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2022, č. j.: 30 Cdo 3274/2021-370.

    [2] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011.

    [3] Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 58/2011.

    [4] např. Rozsudek velkého senátu ESLP ze dne 8. 12. 1999 ve věci Freedom and Democracy Party (ÖZDEP) proti Turecku.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Martin Ondroušek
    10. 1. 2023
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Přichází směrnice NIS 2 a s ní revoluce v oblasti kybernetické bezpečnosti
    • Co říká Finanční správa k dopadu energetické krize na převodní ceny
    • Přikázání věci do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků při vypořádání spoluvlastnictví
    • Zástupčí oprávnění při střetu zájmů zástupce a zastoupeného ve světle aktuální judikatury
    • Pravidla pro označování a propagaci doplňků stravy aneb jak se vyhnout vysokým pokutám nebo blokaci e-shopu
    • Přímá odpovědnost jednatele (společníka) SRO za škodu způsobenou třetí osobě
    • SFDR v kostce: Které povinnosti musíme plnit?
    • Platné sjednání smluvní pokuty pohledem judikatury Nejvyššího soudu
    • Nemajetková újma právnické osoby způsobená nezákonně zahájeným trestním stíháním
    • Co nás čeká v roce 2023? Stagnace ekonomiky i velká poptávka po nájemním bydlení
    • Jste připraveni na krach svého obchodního partnera? Aneb základní orientace v otázkách insolvence za deset minut. 2. část

    Související produkty

    Online kurzy

    • Spolky pohledem daňového práva
    • Trestní odpovědnost ve zdravotnictví
    • Určitost předmětu podnikání ve společenské smlouvě
    • Předání rodinného majetku - právo jako pomocník a nikoliv nepřítel
    • Problematika aktuálních trestních stíhání advokátů
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    Kurzy lektora
    prof. JUDr. Bc.  Tomáš Gřivna, Ph.D.
    prof. JUDr. Bc. Tomáš Gřivna, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Filip Seifert, MBA
    JUDr. Filip Seifert, MBA
    Kurzy lektora
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D.
    JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • 10 otázek pro ..Filipa Seiferta
    • Přichází směrnice NIS 2 a s ní revoluce v oblasti kybernetické bezpečnosti
    • Přehled vybraných legislativních novinek platných pro rok 2023
    • Valorizace limitních příjmů uchazečů o zaměstnání (podpory a výdělku v nekolidujícím zaměstnání) od 1. 1. 2023 a další související změny
    • Dvojí řízení trestněprávní povahy
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Nová sbírka právních předpisů jako nechtěný dar
    • Jak správně napsat pracovní řád
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Nová sbírka právních předpisů jako nechtěný dar
    • Přehled vybraných legislativních novinek platných pro rok 2023
    • Jak správně napsat pracovní řád
    • Dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli
    • Místní koeficient daně z nemovitých věcí stanovený v části obce
    • Glosa - Veřejné právo aktuálně - Prezident zákony nenavrhuje
    • Odmítnutí poskytnutí informace ve světle Nálezu ÚS sp. zn. IV. ÚS 3208/16
    • Posuzování podřízenosti pohledávky v insolvenčním řízení ve vztahu k ust. § 1938 odst. 1 občanského zákoníku.
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Kupní cena jako (ne)podstatná náležitost kupní smlouvy o převodu nemovitosti
    • Platné sjednání smluvní pokuty pohledem judikatury Nejvyššího soudu
    • Střídavá péče a posuzování některých parametrů ve světle aktuální judikatury Ústavního soudu
    • K článku Manželství pro všechny z katolického pohledu
    • Přímá odpovědnost jednatele (společníka) SRO za škodu způsobenou třetí osobě
    • Přikázání věci do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků při vypořádání spoluvlastnictví

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Dvojí řízení trestněprávní povahy

    Podle judikatury ESLP rozhodujícím pro posouzení přípustnosti dvojího řízení trestněprávní povahy ve smyslu zásady ne bis in idem, je test „dostatečně úzké souvislosti v podstatě...

    Náhrada škody

    Ustanovení § 45 zákona o silničním provozu upravuje odstranění vozidel, které představují překážku provozu na pozemních komunikacích, zatímco § 27 odst. 5 zákona o silničním...

    Náhrada škody (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle § 24 odst. 6 zákona o pozemních komunikacích vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo veřejně přístupné účelové komunikace, po níž má být vedena objížďka, je...

    Odpovědnost státu za újmu (exkluzivně pro předplatitele)

    Uspokojování restitučních nároků nelze podřadit pod dispozici státu se svým vlastnictvím v rámci soukromoprávního vztahu. Stát v takovém případě nevystupuje jako vlastník, který...

    Oprava rozhodnutí (exkluzivně pro předplatitele)

    Dojde-li v důsledku opravy rozhodnutí ke změně obsahu opravovaného rozhodnutí, a tím i k možnosti prolomení jeho právní moci, bude nezbytné započíst do celkové doby řízení i ten...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.