Problematika vymezení trestných činů z nenávisti

V tomto článku se s cílem nabídnout univerzální definici trestných činů z nenávisti budu zabývat základními požadavky kladenými na vymezení pojmu trestných činů z nenávisti.

Vytvořit univerzální definici trestných činů z nenávisti je problematické.[3] Na konceptu je zavádějící již samotné využití neurčitého pojmu „nenávist“ v názvu pojmu[4], které často vede k chybnému úsudku o tom, že ke spáchání trestného činu z nenávisti je nutné mít k oběti vysoký cit, kterým je nenávist.[5] V praxi jsou však pachatelé trestných činů z nenávisti motivovaní předsudky či zaujatostí k některé z charakteristik oběti a s konkrétní obětí problém nemají.[6]

Základním znakem trestného činu z nenávisti je, že se jedná o protiprávný čin. Pokud jednání nenaplňuje skutkovou podstatu žádného trestného činu, úplatní se zásada subsidiarity trestněprávní represe a ani násilí z nenávisti, či projevování xenofobních názorů nebude charakterizováno jako trestný čin z nenávisti.[7]

Je faktem, že trestné činy z nenávisti, ve kterých je obětí osoba z minority, jsou frekventovanější[8], avšak za účelem prevence diskriminace a legitimity úpravy považuji za vhodné formulovat definici trestných činů z nenávisti tak, aby zastřešovala všechny. Ze stejného důvodu je potřeba v definici zahrnout i situaci, kdy osoba v definici jmenovaný atribut nemá. Například, pokud jsou chráněny osoby napadnuté pro jejich náboženství, je potřeba poskytnout chráněný status i osobám bez této charakteristiky; tedy osobám bez náboženského vyznání.[9]

Reklama

Změny v aktuální rozhodovací praxi ÚOHS - pro zadavatele - PRAKTICKY! (online - živé vysílání) - 24.6.2025

24.6.2025 09:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

Dle rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který tématiku hojnou judikaturou formuje, je nutné přiznat chráněný status i osobám, které se staly oběťmi pro vztah k osobě s předmětnou charakteristikou. Například, pokud je napaden manželský pár pro etnicitu jednoho z dvojice, byli obě osoby napadnuté pro předsudky pachatele vůči etnicitě, a proto jsou obě osoby obětmi trestného činu nenávisti.[10]

Definice trestných činů z nenávisti by měla přiznávat chráněný status jenom těžko změnitelným charakteristikám. Pro trestné činy z nenávisti je totiž charakteristický mimořádný dopad na oběti a frustrace obětí z bezmocnosti zabránit opětovnému útoku. Speciálním dopadům trestných činů z nenávisti na oběti se věnoval například průzkum v Anglii a Walesu[11], Neil Chakraborti[12] či OBSE[13]. Pokud by bylo tak jednoduché útoku předejít, že by stačilo například změnit barvu oblečení, nejednalo by se o dostatečně závažný trestný čin na to, aby byl trestným činem z nenávisti.[14]

Definování trestných činů z nenávisti musí dále odrážet skutečnost, že klíčový pro jejich odlišení od ostatních trestných činů je motiv pachatele. Pro kategorizaci trestného činu je důležité posoudit, jestli pachatel chráněnou charakteristiku předpokládá. Je irelevantní, jestli oběť předpokládanou charakteristiku skutečně má. Například, když si pachatel zvolí svoji oběť, protože předpokládá, že je jiné národnosti, jedná se o trestný čin z nenávisti a nezáleží na tom, jestli byl pachatelův předpoklad pravdivý.[15]  Doplním, že právě protože je klíčový vnitřní motiv pachatele, je prokazování trestných činů z nenávisti náročné.[16]

Při výčtu charakteristik oběti, kterým je přiznán chráněný status je vhodné využít demonstrativní výčet.  V případě taxativního výčtu se může stát, že některá z charakteristik bude opomenuta. Z důvodu předvídatelnosti práva je však potřebné udržovat vágnost výčtu v co nejmenší možné míre a vyjmenovat všechny předpokladatelné chráněné charakteristiky.

„Prototypické trestné činy z nenávisti“ jsou ty trestné činy, u kterých si pachatel zvolil oběť pro negativní postoje k její vlastnosti. „Oportunistické trestné činy z nenávisti“ jsou takové trestné činy, u kterých pachatel zvolil svoji oběť, protože jí považuje za „lehký terč“, a to například pro její zranitelnost. I když v případě „oportunistických trestných činů z nenávisti“ může absentovat pachatelův negativní postoj k oběti a některé právní úpravy tyto trestné činy nepovažují za trestné činy z nenávisti, jedná se o výběr oběti pro její charakteristiku, a proto by měly být považovány za trestné činy z nenávisti.[17]

Ve světle výše uvedeného nabízím následující definici trestných činů z nenávisti:
Trestné činy z nenávisti jsou ty trestné činy, kterých si pachatel zvolil oběť, protože předpokládal její příslušnost do skupiny se společnou charakteristikou nebo její vztah k osobě s touto charakteristikou, přičemž tato charakteristika je zákonem chráněná. Chráněné jsou charakteristiky neměnné nebo těžko změnitelné, kterými jsou například etnicita, národnost, genetický a rodový původ, barva pleti, jazyk, náboženské přesvědčení, pohlaví, věk, zdravotní a rodinný stav, sociální pozice, majetkové poměry, politické přesvědčení, sexuální orientace a jiné podobné charakteristiky, případně jejich absence.[18]

Mgr. Števiarová