trestní právo

Institut vazby představuje nejzávažnější a bezesporu nejdiskutovanější zajišťovací prostředek upravený trestním řádem. Právě s ohledem na povahu institutu vazby, kdy se jedná o institut fakultativní a subsidiární, by vazba měla být užita jako opatření pouze tehdy, jestliže nejlépe povede k dosažení účelu trestního řízení a zároveň nelze toho…

V souvislosti s připravovanou reformou právní úpravy činnosti a organizace státního zastupitelství se stále častěji skloňuje pojem „prokuratura“. Nelze ovšem tvrdit, že by jej bylo užíváno v kladném slova smyslu, právě naopak. Pojmy „prokuratura“ a „prokurátor“ mají převážně pejorativní nádech a symbolizují zejména dozor nad zachováváním…

Dnes předkládám ctěným čtenářům plenární nález Ústavního soudu ze dne 19. dubna 2016 sp. zn. Pl. 4/14. Přestože se jedná o nález zamítavý, je jeho význam pro trestní řízení značný.

Na konci května letošního roku byla schválena parlamentem vládní novela měnící zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „ZTOPO“), mezi jejíž hlavní body patří koncepční změna vymezení trestných činů dopadajících na právnické osoby a úprava jejich…

Mezi často diskutovanou problematiku v trestním právu patří i zákonem zakotvená možnost promlčení trestní odpovědnosti, tj. nemožnosti postihnout – potrestat pachatele za spáchaný trestný čin po uplynutí určité zákonem stanovené doby.

Čtvrtý senát Ústavního soudu přijal v březnu 2016 velmi důležitý nález, který pojmenovává podmínky použití pachových stop jako důkazu v trestním řízení. Soudcem zpravodajem byl nesporný odborník na trestní právo Jaroslav Fenyk, čemuž odpovídá vysoká úroveň odůvodnění. V nálezu je věnována pozornost vývoji používání metody pachové identifikace v…

V posledních měsících vláda České republiky projednávala novelu trestního práva, konkrétně pak typů věznic. Navrhuje se, aby místo dosavadních čtyř typů věznic, jež jsou upraveny v zákoně č. 40/2009 Sb., trestní zákon a zákoně č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, zbyly pouze dva. Poslední informace říkají, že novela byla schválena.

Ústavní stížnost je v mnoha případech poslední možností, kterou lze zvrátit rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení. Vzhledem ke všeobecnému povědomí o existenci tohoto institutu jsme se však ocitli v situaci, kdy jsou na Ústavní soud podávány tisíce stížností ročně. Není pak žádným překvapením, že Ústavní soud coby vrcholný orgán ochrany…

Název tohoto článku může sice vyvolat dojem, že jeho autor patrně vynechal medikaci, nicméně odráží pouze fakt, že časy se mění. Pokud by tato myšlenka měla být pokládána za naprosto bizarní, je třeba si položit otázku, jestli není poněkud bizarní i samotné trestní stíhání právnických osob? A nemůže se snad i stíhaná právnická osoba ocitnout v…

Jestliže je v současné době samotná problematika nutné obrany a jejích podmínek širokou veřejností stále ještě ne zcela pochopena, pak v případě ohrožení zvířetem to platí dvojnásob. Nepochybně je to způsobeno i odlišnou právní úpravou, kdy se současná právní věda striktně drží názoru, že útokem ve smyslu nutné obrany může být pouze zaviněné…

Počet trestních stíhání právnických osob se od účinnosti zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, konstantně zvyšuje.[1] Uvedený nárůst stíhání naznačuje změnu právně-podnikatelského prostředí v České republice, na kterou by měli být zejména členové statutárních orgánů korporací a jejich vedoucí…

Smyslem tohoto stručného článku je upozornění na aktuálně projednávanou novelu[1] zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „zákon o trestní odpovědnosti právnických osob“) a zamyšlení se nad jejím případným dopadem na tzv. Criminal Compliance programy neboli česky trestněprávní programy…

Ve svém rozhodnutí ze dne 5. 11. 2015 sp. zn. III. ÚS 599/14 se Ústavní soud opět vyjádřil k povaze řízení o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Připomněl, že si je vědom, že institut podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody je i při splnění zákonem stanovených podmínek zákonným institutem mimořádným, který dává…

Tentokrát nepředkládám čtenářům jedno rozhodnutí Ústavního soudu, ale hned dvě. Jedná se o dva nálezy přijaté různými senáty Ústavního soudu ve stejný měsíc a v prakticky totožných věcech. Oba nálezy vycházely z již ustálené judikatury Ústavního soudu a nebyly tedy nijak „objevné“. Nicméně fakt, že musely být vydány, svědčí o potřebě připomenutí…

Povinností obhájce po celou dobu trestního řízení je důsledně hájil zájmy svého klienta. Jako jedna z důležitých možností obhájce, jak splnit tuto povinnost po podání obžaloby, je podání návrhu na předběžné projednání obžaloby. Ačkoli trestní řád ukládá předsedovi senátu povinnost přezkoumat každou podanou obžalobu, zda splňuje zákonné požadavky…

Při koupi ojetého vozidla je jedním ze stěžejních údajů, které potenciálního kupce zajímají na předním místě, počet najetých kilometrů. Ten by měl dle zažitých obecných představ odpovídat na otázku, jak moc bylo vozidlo používáno, na kolik jej bude možné ještě využít v budoucnu a jaké budou předpokládané náklady na jeho údržbu. Je ale bohužel…

Jaká je hranice mezi přestupkem a trestným činem při řízení motorových vozidel po požití návykové látky? Získat odpověď na tuto otázku bylo donedávna poměrně obtížné. Hranice mezi trestným činem a přestupkem byla doposud jasně stanovena judikaturou pouze pro řízení motorových vozidel po požití alkoholu.

Cílem tohoto článku je zamyšlení se nad vztahem mezi řízením trestním u trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby dle § 240 trestního zákoníku a jemu předcházejícím řízením daňově-právním, probíhajícím v převážné míře u finančního úřadu.

Může být lékař shledán trestně odpovědným za provedení lékařského zákroku bez souhlasu pacienta? A je to možné, pokud tento zákrok byl proveden odborně a neměl nepříznivých následků?

Ve světě práva dochází k momentům, kdy někoho napadne, jaký je vlastně smysl daného ustanovení a jestli by nám nebylo lépe bez něj. Jeden z takovýchto momentů vyvrcholil v únoru roku 2016 u Ústavního soudu[1], kde se řešilo, zda má být soud nižší instance vázán rozhodnutím soudu odvolacího. Tato povinnost, zakotvená v § 264 (1)[2] zákona č.