Výpověď svědka představuje jeden z nejčastěji používaných důkazů. V některých případech na posouzení výpovědi svědka (svědků) závisí výsledek celého řízení. Z hlediska soudu je v tomto případě zásadní zejména věrohodnost výpovědi.
Násilná kriminalita mladistvých osob je v současné době stále aktuální a závažnou problematikou v naší společnosti. Vzhledem k tomu, že mladiství procházejí důležitým a pro budoucnost rozhodným obdobím, se tedy jedná o skupinu, která je více zranitelná a ovlivnitelná okolními negativními jevy, které mohou osobu mladistvého dovést až ke kriminálním…
Ustanovení § 73d odst. 3 zák. 141/1961 Sb., trestní řád, (dále jen „tr. řád“) stanoví podmínky, za jakých se koná vazební zasedání o dalším trvání vazby, resp. při žádosti obviněného o propuštění z vazby. Přesto má soudní praxe s naplňováním tohoto ustanovení čas od času problémy a vazební zasedání se nekoná, ač jej soudy ze zákona za splnění…
Judikatura zpravidla pokládá vybržďování za pokus trestného činu ublížení na zdraví. Ve skutečnosti je tato právní kvalifikace velmi nepřesvědčivá a spíše aktivistická, než opřená o racionální argumentaci.
Nejzákladnější principy, jak vypočítávat škodu v trestním řízení, převrátilo letošní rozhodnutí Nejvyššího soudu. Obáváme se však, že šlo spíše o omyl na straně soudu, než o promyšlený zásah do doktríny.
Compliance program představuje pro právnickou osobu zásadní nástroj ochrany před trestní odpovědností. Přesto jeho zavedení nepovažují zejména menší subjekty za nutné. Mnohdy se totiž domnívají, že compliance program se týká pouze velkých korporací a že jde o složitou a nákladnou záležitost, jejíž praktický přínos je velmi omezený. Tato představa…
Útěková vazba je coby vazební důvod zakotvena v ustanovení § 67 písm. a) TrŘ a jejím cílem je zajistit přítomnost obviněného pro účely trestního stíhání a následně i k případné realizaci trestní sankce. Tento vazební důvod by měl být užíván v případě, že zde existuje důvodná obava, že se obviněný svou nepřítomností, a to jak dočasnou či trvalou…
V praxi se lze poměrně často setkat se situací, kdy spory mezi nejrůznějšími subjekty vyústí v podání účelových a nedůvodných trestních oznámení, případně kdy je tento postup volen jako taktika pro znepříjemnění či ztížení pozice protistrany. Orgány činné v trestním řízení jsou přitom povinny se každým takovým oznámením zabývat a údaje v něm…
Vedle pokuty ve výši až do 4% celkového obratu společnosti, kterou po 25.5. 2018 bude moct jako správní sankci pro porušení povinností vyplývajících z nařízení GDPR udělit společnosti Úřad pro ochranu osobních údajů, může nesprávné nakládání s osobními údaji založit vznik trestní odpovědnosti právnické osoby dle zákona 418/2011 Sb., o trestní…
Trestní zákoník obsahuje malou množinu trestných činů, u kterých je trestní stíhání přípustné pouze se souhlasem poškozených, pokud se jedná o osoby, které by jako svědci měli právo odepřít výpověď. Tyto trestné činy jsou taxativně vyjmenovány v ustan. 163 § trestního řádu. Právo na odepření svědecké výpovědi u zmíněných osob je upraveno v ustan.
Ústavní soud ČR ve svém plenárním nálezu z 8. srpna 2017 připustil možnost navrácení promeškané lhůty v trestním řízení i pro poškozeného a jeho zmocněnce.
Základním předpokladem pro trestní odpovědnost je spáchání trestného činu, který definuje trestní zákoník v § 13 odst. 1 takto: ,,Trestným činem je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně.“ [1] Mezi takové znaky uvedené v trestním zákoně patří znaky skutkové podstaty trestného činu…
Trestný čin zpronevěry je v zákoně 40/2009 Sb. trestním zákoníku vymezen v ustanovení § 206. Pachatel se tohoto trestného činu dopustí tím, že si přisvojí cizí věc, která mu byla svěřena, a způsobí tak škodu nikoli nepatrnou (v rámci kvalifikovaných skutkových podstat je částka škody navyšována).
Jednu z nejožahavějších otázek trestního řízení vedeného proti právnickým osobám představuje problematika zastupování právnických osob v trestním řízení, tedy jaké osoby mohou za právnickou osobu činit v rámci trestního řízení potřebné úkony. O skutečnosti, že se jedná o věc poměrně spornou, svědčí i fakt, že se touto záležitostí nedávno zabýval…
Pod sněmovním tiskem č. 869 lze v současné době nalézt novelu spočívající v implementaci evropských předpisů regulujících trhy s finančními nástroji. Ačkoliv je zmíněná novela pojmenována jako „Novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu – EU“, jedná se o soubor komplexních změn, jejichž cílem je řádně upravit tuzemské právní předpisy. Stěžejní…
Zásada zákazu reformace in peius patří mezi jednu ze základních základ práva na spravedlivý proces. Vyjadřuje zákaz změny rozhodnutí k horšímu, tedy v neprospěch toho, kdo byl dotčen napadeným rozhodnutím a opravný prostředek sám podal nebo v jehož prospěch byl tento opravný prostředek učiněn. Zatímco v rámci trestního práva je tato zásada…
Dne 1. července 2017 nabyl účinnosti zákon 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich („ZOP“), kterým došlo k významnému posunu oproti dosavadní úpravě přestupků a správních deliktů. V tomto článku upozorňujeme na nejdůležitější změny, které ZOP přinesl.
Jedním z důležitých stavebních kamenů zajišťující právo na spravedlivý proces je zásada zákazu donucování k sebeobviňování, neboli nemo tenetur se ipsum accusare. Tato zásada s bohatou historií sahající až do starověku (více viz MUSIL, Jan. Zákaz donucování k sebeobviňování. Kriminalistka ročník 2009, č. 4.) je v současném českém právu upravena a…
Lze konstatovat, že základem dokazování v trestním řízení je s ohledem na zásadu ústnosti provádění důkazů před soudem prvního stupně v hlavním líčení a před soudem odvolacím při veřejném zasedání. Uvedené se odráží v ustanovení § 2 odst. 12 tr. řádu, který stanoví, že soud smí přihlížet pouze k důkazům, které byly provedeny při tomto jednání. Na…
Právnická osoba - společnost má trestněprávní odpovědnost vyplývající ze zákona 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob, v platném znění (dále jen “TOPO”). Společnost se porušení odpovědnosti z TOPO dopustí, pokud fyzická osoba, jednající ve prospěch společnosti v rámci oblasti činnosti, se dopustí trestného činu uvedeného v…
Přípustnost odvolání podle § 202 odst. 2 o. s. ř. je posuzována ve vztahu k žalobě i vzájemnému návrhu samostatně.
O návrhu na nařízení předběžného opatření podle § 102 o. s. ř. podaném v průběhu odvolacího řízení nadále rozhoduje pouze soud prvního stupně, povaha odvolacího řízení...
Soud rozhodující podle § 205 odst. 1 z. m. j. s. o předání vyžádaného může sám provádět věcné změny v popisu skutku, pro který byl vyžadujícím státem vydán evropský zatýkací...
Pro fakultativní rozhodnutí soudu o nároku na bezplatnou obhajobu nebo obhajobu za sníženou odměnu i bez návrhu obviněného podle § 33 odst. 2 věta druhá tr. ř. jsou rozhodující jednak...
Je-li prohlášení o pravosti podpisu jiné osoby učiněno advokátem a má-li všechny náležitosti stanovené § 25a odst. 2 zákona o advokacii, nahrazuje takové prohlášení úřední...
