trestní právo

Vládní novelou č. 183/2016 Sb., byl s účinností od 1. 12. 2016 do § 8 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob (dále také jen jako „ZTOPO“) včleněn odstavec 5 ve znění „Právnická osoba se trestní odpovědnosti podle odstavců 1 až 4 zprostí, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby…

1.Bodem 92. zákona č. 297/2011 Sb., byl - s účinností ode dne 19.01. 2013 - změněn zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), tak, že do výčtu protiprávního jednání sankcionovaného veřejnou mocí přibyl nový delikt, a to správní delikt provozovatele…

Na pozadí případu úmrtí novorozence, kdy došlo ke sporu mezi žalovanou nemocnicí a žalujícími pozůstalými, jejichž požadavky však byly značně přehnané,[1] Nejvyšší soud ČR v rozsudku sp. zn. 25 Cdo 894/2018, ze dne 19. 9. 2018, stanovil metodiku pro stanovení výše peněžitého odškodnění (náhrady) za duševní útrapy spojené s usmrcením blízké…

Znalecký posudek je v trestním řízení významným důkazním prostředkem, na kterém často závisí řádné objasnění rozhodných skutečností a samotné rozhodnutí ve věci. V praxi ale mohou být možnosti předložení znaleckého posudku limitovány například počtem znalců zapsaných pro určitý obor v seznamu znalců. Dochází tak k situacím, kdy se po zadání…

S pojmem porušení důležité povinnosti se lze v praxi nejčastěji setkat u trestných činů spáchaných v rámci provozu na pozemních komunikacích. Ačkoliv je tento pojem obsažen ve skutkové podstatě hned několika trestných činů, není trestním zákoníkem přímo definován. Jeho význam, jakož i podmínky jeho použití při kvalifikaci konkrétních skutků…

Zpracování osobních údajů při úkonech příslušných orgánů veřejné moci prováděné za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů je z věcné působnosti obecného nařízení o ochraně osobních údajů (dále jen "GDPR")[1] vyjmuto a je upraveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2016/680 (dále jen…

Dne 1. února 2019 nabyla účinnosti novela zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů („novela TZ“).[1] Jaké nejdůležitější změny přináší?

Listina základních práv a svobod ve svém článku 36 odst. 3 zakotvuje každému právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím orgánu veřejné moci. Jedním z případů, při kterém stát odpovídá za škodu[1] způsobenou při výkonu státní moci, je vedení nezákonného trestní stíhání[2] ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., zákon o odpovědnosti za…

V případech, kdy nedostatky ve výchově dítěte nedosahují tak značné intenzity, aby bylo nutno nařídit ústavní výchovu, je zde možnost uložit některé z výchovných opatření. Výchovná opatření představují jakési preventivní opatření, aby nedostatky ve výchově nedosáhly takové intenzity, aby bylo nutno nařídit ústavní…

Návrh implementace směrnice č. 2017/853 (EU) o kontrole nabývání a držení zbraní ("zákazová směrnice") byl po několika měsících odkladů schválen na pořad jednání Poslanecké sněmovny, jen aby z něj byl opět stažen. Tisk č. 92 je kontroverzní zejména s ohledem na přeřazení řady zbraní, jejichž držení nyní podléhá vydání nárokového povolení, do…

Vyvinění z trestní odpovědnosti právnické osoby ve smyslu § 8 odst. 5 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob je v českém právním prostředí stále poměrně novým institutem. Součástí zákona se stal až novelou s účinností k 1. 12. 2016. Na tuto legislativní novinku reagovalo Nejvyšší státní zastupitelství vydáním metodického materiálu, jenž…

Právní odpovědnost za způsobení újmy na zdraví při sportu je specifická vzhledem k tomu, že každý sportovec podstupuje dobrovolně riziko zvýšené pravděpodobnosti způsobení zranění v důsledku zásahu škůdce, kdy však zároveň platí, že takové dobrovolné podstoupení rizika vstupem na hrací plochu nezbavuje eventuálního škůdce odpovědnosti za újmu…

Dne 31.7.2018 byl zveřejněn rozsudek ze dne 11.10.2017, sp.zn 25 Cdo 2782/2017 Nejvyššího soudu České republiky, v jehož rámci se vyjádřil k rozsahu náhrady škody hrazené poškozenému v souvislosti s dopravní nehodou.

Ústavní soud svým nálezem sp. zn. IV. 1463/18 ze dne 31. července 2018 usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. dubna 2018 sp. zn. 44 To 169/2018, a to pro rozpor s čl. 8 odst. 1, 2 a 5, čl. 37 odst. 3 a 38 odst. 2 Listiny. Tento rozpor byl shledán v porušení zásady kontradiktornosti řízení, kdy obviněnému (dále jen „stěžovateli“) nebylo…

Vzetí do vazby je jedním z nejcitelnějších omezení práv každé osoby. V rámci trestního řízení může mít v některých aspektech závažnější dopady, než samotný výkon trestu odnětí svobody. Nejedná se pouze o samotné podmínky výkonu vazby.

Uvedené ustanovení v dosavadní úpravě Občanského zákoníku (dále jen „OZ“) či bývalého zákona o rodině scházelo. Jedná se o správu majetku ve společném jmění manželů (dále jen „SJM“) v režimu založeném rozhodnutím soudu.

Ačkoli je pojem osoba blízká nejčastěji skloňován zejména v souvislosti s přestupky v dopravě, jeho využití je v průběhu trestního řízení mnohem širší.

Trestní oznámení je podání občana, státního orgánu, spolku nebo jiného subjektu stojícího mimo orgány činné v trestní řízení, které obsahuje konkrétní skutečnosti, nasvědčující spáchání trestného činu a které slouží jako podnět k zahájení trestního řízení.[1]

Financování nejrůznějších záměrů pomocí úvěru je běžnou realitou. Vždy je však třeba jednat poctivě a transparentně, zejména pokud jde o údaje uváděné v souvislosti s poskytnutím úvěru.

Náš trestní řád, neboli zákon č. 141/1961 Sb., už toho má za sebou opravdu hodně. Vzhledem ke svému věku se pomalu blíží důchodu, který by si podle názoru většiny právnické veřejnosti už opravdu zasloužil. Dlouhá léta přece poctivě sloužil prosazování socialistické zákonnosti a teď ho ještě k tomu trápíme samými novotami, jako je například trestní…