trestní právo

Velkou kontroverzi vyvolal návrh, aby se legalizovalo použití informací od zpravodajských služeb jako důkazů v trestním řízení [1]. Zde však ukážeme, že přinejmenším část kritiky nemá pravdu.

Nejvyšší soud se v případu řešeném pod sp. zn. 8 Tdo 785/2019, ze dne 24. 3. 2020 zabýval na podkladě trestného činu podvodu s akciemi výkladem smlouvy o koupi akcií (SPA) sepsané v anglickém jazyce a řídící se českým právem uzavřené mezi americkou společností a českými manažery, přitom zde dospěl k celé řadě pro praxi klíčových závěrů, např. že…

V níže uvedeném příspěvku se zaměřím na rozbor nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 46/18, který v něm vyjádřil přesvědčení, že ustanovení § 138 odst. 1 trestního zákoníku ve slovech „škodou nikoli nepatrnou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 5 000 Kč“ není v rozporu s ústavním pořádkem. Dále se v článku budu zabývat…

Zásada veřejnosti hlavního líčení je bezesporu jeden z nejzásadnějších principů trestního práva, které demokratická společnost má. Poskytuje mimo jiné občanům možnost kontrolovat, že trestní řízení probíhá podle zákonných pravidel. V úloze rovněž napomáhají media, která o sledovaných trestních kauzách informují tak detailně, až má člověk pocit…

V Hugově románu Bídníci je Jean Valjean odsouzen k pěti rokům galejí za krádež chleba. Je to podáváno jako příklad kruté a nespravedlivé „spravedlnosti“. Ale o kolik je naše justice lepší?

Ústavní soud svým usnesením sp. zn. IV. ÚS 905/20 ze dne 12. května 2020 vyhověl ústavní stížnosti a zrušil usnesení Městského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta stížnost stěžovatele – obviněného proti rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 5 o vzetí do vazby.

Vyhlášení nouzového stavu v souvislosti s pandemií COVID-19 vyvolává řadu otázek i v oblasti trestního práva hmotného. Pojďme se v souvislosti s tím blíže podívat na některá ustanovení zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále též „TrZ“).

V souladu § 62 odst. 5 zákona o zpracování osobních údajů[1] Úřad pro ochranu osobních údajů upustí od uložení správního trestu tehdy, jde-li o správce a zpracovatele jimiž jsou orgány veřejné moci[2]. Dne 11. 2. 2020 Nejvyšší správní soud vydal rozsudek sp. zn. 4 As 376/2019, v jehož odůvodnění se vyjadřoval k tvrzení Úřadu pro ochranu osobních…

Dle ustanovení § 65 odst. 1 z. č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „trestní řád“) mají obviněný, poškozený a zúčastněná osoba, jejich obhájci a zmocněnci právo nahlížet do spisů, s výjimkou protokolu o hlasování a osobních údajů svědka podle § 55 odst. 2, činit si z nich výpisky a poznámky a pořizovat si na své náklady kopie…

Vedle ukládaného trestu je odsouzenému běžně ukládaná rovněž povinnost uhradit poškozenému případně vzniklou škodu. Jak je to ale s následky neuhrazení škody poškozenému v případě podmíněně odloženého výkonu trestu odnětí svobody?

Občas se objeví soudní rozhodnutí, která svým obsahem zaujmou nejen odbornou obec, ale budí vášně i mezi laickou veřejností. Jedním z takovýchto rozhodnutí je nález Ústavního soudu ze dne 14. 4. 2020, sp.zn. IV. ÚS 950/19, kterým byla zamítnuta stížnost stěžovatele odsouzeného k šestiletému trestu odnětí svobody za pěstování konopí na zahradě…

Tématem příspěvku je skutková podstata trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku, který je upraven v ustanovení § 220 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Se správou cizího majetku se v určité podobě lze setkat relativně často jak v běžném, tak i v profesním životě.

V právní teorii i praxi vyvstává otázka, zda kybernetické útoky typu DoS či DDoS je možné považovat jako trestný čin. Ačkoliv je DoS/DDoS útok obecně považován za formu kyberkriminality, je vůbec možné takový typ útoků postihovat dle českého trestního zákoníku?

K dni 2. 4. 2020 bylo nemocí COVID-19 nakaženo v České republice celkem 3604 osob a nemoc si vyžádala již 40 obětí[1].

V právním řádu České republiky je i přes některé individuální snahy o změnu legislativy dlouhodobě stanovená nulová tolerance alkoholu v krvi při řízení vozidel. Tento článek se věnuje vymezení hranice mezi přestupkem a trestným činem v dopravě z pohledu soudní praxe a způsobu měření hladiny alkoholu v krvi…

V praxi se lze nezřídka setkat s následující situací: Pro stejný skutek je zahájeno trestní stíhání jak fyzické osoby, tak právnické osoby, jíž je daná fyzická osoba jediným statutárním orgánem. V takovém případě se tato fyzická osoba, řekněme trestně stíhaný jednatel společnosti s ručením omezeným, zpravidla obrátí na advokáta se žádostí o…

Návrh nového zákona o zbraních [1] připravený expertní pracovní skupinou při Ministerstvu vnitra doznává své finální podoby a později v průběhu letošního roku bude předložen ke schválení Parlamentem (pozor: nezaměňovat s implementační „mininovelou“ nynějšího zákona o zbraních č. 119/2002 Sb., PS tiskem č. 92 [2], který Sněmovna projednává v…

Dnes představný nález Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 1860/19 ze dne 4. 2. 2020) se týká trestního práva, konkrétně dohody o vině a trestu. Rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech byla schválena dohoda o vině a trestu mezi stěžovateli (obviněnými) a státní zástupkyní. Na základě této dohody byli stěžovatelé uznáni vinnými ze spáchání řady…

Omylem se obecně rozumí nesoulad pachatelova vědění, jeho vnímání či představy se skutečností, a to z důvodu, že si pachatel nějakou skutečnost vůbec neuvědomuje, nebo proto, že o ní měl nesprávnou představu. Omyly se mohou dělit podle předmětu, kterého se omyl týká, na právní (omyl v právní normě) a skutkový (omyl ohledně skutkových faktů), nebo…

V níže uvedeném příspěvku se zaměřím na detailní rozbor nálezu Ústavního soudu, o jehož vydání již bylo na stránkách epravo informováno a který si zasluhuje náležitou pozornost odborné veřejnosti.