epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    21. 5. 2019
    ID: 109266upozornění pro uživatele

    Vliv nebezpečí a útoku na výměru trestu

    Pokud pachatel odvrací přímo hrozící nebezpečí nebo útok směřující vůči zájmu chráněnému trestním zákoníkem,[1] může taková skutečnost způsobit vyloučení jeho trestní odpovědnosti, neboť při kumulativním dodržení všech podmínek krajní nouze nebo nutné obrany bude jeho jednání považováno za čin jinak trestný a bude na něj od počátku pohlíženo jako na jednání dovolené.

    Právní následky existence nebezpečí či útoku ovšem nekončí posouzením, zda na pachatele dopadá okolnost vylučující protiprávnost či nikoli. Samotná existence nebezpečí či útoku, které zapříčinily jednání pachatele, mají podstatný vliv na výměru trestu i v případech, kdy nebude pachatelovo jednání posouzeno jako čin jinak trestný.

    Těmito případy mířím především na excesy krajní nouze a nutné obrany. O excesech hovoříme v případech, kdy pachatel zcela nesplní podmínky krajní nouze nebo nutné obrany, ačkoli objektivně panoval stav odůvodňující postup podle těchto okolností vylučující protiprávnost. Exces spočívá v jednání blízkému krajní nouzi nebo nutné obraně, nikoli však přímo ve splnění jejich podmínek ve všech směrech. [2]

    Právní následky nenastávají pouze v případech excesů okolností vylučující protiprávnost, když v některých případech způsobí právní následky již samotná existence nebezpečí či útoku, přestože rozhodující soud nedospěje k závěru, že by pachatel vůbec jednal v excesu pro nedostatečnou blízkost jeho jednání okolnosti vylučující protiprávnost.

    Polehčující okolnost

    První institut, který existence nebezpečí či útoku aktivuje, je v celku zřejmý – jedná se o polehčující okolnost. Je však třeba vymezit, na které případy polehčující okolnost dopadá a určit, o kterou polehčující okolnost se jedná. Trestní zákoník v ust. § 41 písm. g) přímo míří na situaci, kdy pachatel „spáchal trestný čin odvraceje útok či jiné nebezpečí, aniž byly zcela splněny podmínky nutné obrany nebo krajní nouze, anebo překročil meze přípustného rizika nebo meze jiné okolnosti vylučující protiprávnost.“

    Na první pohled se může zdát, že tato polehčující okolnost dopadá pouze na
    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    excesy okolností vylučující protiprávnost, ale domnívám se, že takový závěr není zcela správný. Polehčující okolnost podle ust. § 41 písm. g) trestního zákoníku by měla dopadat i na případy, kdy se pachatelovo jednání natolik odchýlilo od podmínek krajní nouze či nutné obrany, že již nelze o excesu hovořit. Tato polehčující okolnost dle písmene g) by s existencí excesu vůbec pracovat neměla. Samotný institut excesu není trestním zákoníkem vymezen, a proto nelze tvrdit, že by s ním ust. § 41 písm. g) trestního zákoníku přímo pracovalo, což ostatně netvrdí ani důvodová zpráva k trestnímu zákoníku. Exces by se měl navíc vyznačovat i určitou blízkostí k jednání v krajní nouzi či nutné obraně, což by fakticky přidávalo polehčující okolnosti dle ust. § 41 písm. g) trestního zákoníku další podmínku. Není tak dle mého názoru na místě zužovat případy, na které tato polehčující okolnost dopadá požadavkem na jednání pachatele ve formě excesu.

    Polehčující okolnost dle ust. § 41 písm. g) trestního zákoníku se v souvislosti s krajní nouzí a nutnou obranou
    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    primárně zabývá samotnou existencí nebezpečí či útoku. To je i důvod, proč není možné této polehčující okolnosti využít v případě, kdy je nebezpečí či útok pouze domnělé a jedná se tak o tzv. putativní krajní nouzi nebo nutnou obranu. [3] Pokud by fakticky nebezpečí nebo útok neexistovaly, mohla by na jednání pachatele případně dopadat polehčující okolnost dle ust. § 41 písm. b) nebo d) trestního zákoníku, případně jiná zákonem nespecifikovaná polehčující okolnost.

    Dalším předpokladem zkoumané polehčující okolnosti dle ust. § 41 písm. g) trestního zákoníku je splnění některých podmínek krajní nouze a nutné obrany, ačkoli nebudou splněny všechny. Horní hranice splněných podmínek je tedy zřejmá, alespoň jednu pachatelovo jednání nesmí obsahovat, což vyplývá z pojmu „zcela splněny“. Logicky pak vyvstává otázka, jaký je minimální počet splněných podmínek příslušné okolnosti vylučující protiprávnost, aby mohla být aplikována polehčující okolnost dle písm. g). Dle mého názoru z dikce ust. § 41 písm. g) trestního zákoníku implicitně vyplývá, že by měla být splněna alespoň jedna z podmínek dané okolnosti vylučující protiprávnost.

    Např. u nutné obrany je snadno představitelné, že pachatelovo jednání bude zcela zjevně nepřiměřené útoku a zároveň nedodrží ani časové podmínky nutné obrany a zakročí, když už útok pomine. I na takový případ tato polehčující okolnost bude dopadat, neboť jak je zmíněno výše, rozhodující je existence nebezpečí či útoku. Tento závěr vyplývá z prosté skutečnosti, že právě existence nebezpečí a útoku je také jednou z podmínek krajní nouze a nutné obrany, přestože se na tuto skutečnost někdy zapomíná. [4], [5]

    Pokud tedy bude možné prohlásit nebezpečí a útok za objektivně nastalý stav ovlivňující jednání pachatele, dovolím si tvrdit, že bude vždy splněna alespoň jedna podmínka krajní nouze či nutné obrany, tedy i předpoklad aplikace polehčující okolnosti dle ust. § 41 písm. g) trestního zákoníku. Splnění některých dalších podmínek okolnosti vylučující protiprávnost by mohl soud zohlednit jako pomocné kritérium rozhodující o intenzitě, kterým polehčující okolnost ovlivní výměru trestu.

    Mimořádné snížení trestu a upuštění od potrestání

    Samotná existence nebezpečí nebo útoku staví pachatele do svízelné situace. Pachatel je nucen jednat za stresujících podmínek, na které se ve většině případů předem nepřipraví. Jeho jednání může být zkratkovité a nelogické. V mnoha případech je nebezpečí či útok přímou příčinou trestné činnosti pachatele, ke které by za běžných okolností nedošlo. Tato skutečnost může ovlivnit přiměřenost uloženého trestu, který může být nepřiměřeně přísný, i pokud by jej soud uložil na samé spodní hranici trestní sazby. Zákonodárce proto musí existenci nebezpečí či útoku zohlednit ve prospěch pachatele i podstatnějším způsobem, než pouhou polehčující okolností. Nedostatek institutů ovlivňující výměru trestu by mohlo osoby čelící nebezpečí nebo útoku negativně motivovat, aby od výkonu svého práva na jednání v krajní nouzi či nutné obraně upustily, kdy by raději čelily následku z nebezpečí nebo útoku, než následné sankci ze strany soudu. Císařová uvádí, že pro zohlednění existence nebezpečí a útoku při práci s trestní sazbou je možné působit výše zmíněnými polehčujícími okolnostmi, mimořádným snížením trestu a upuštěním od potrestání. [6]

    Trestní zákoník proto v ust. § 58 odst. 6 umožňuje rozhodujícímu soudu snížit trest odnětí svobody i „pod dolní hranici trestní sazby, jestliže pachatel spáchal trestný čin odvraceje útok nebo jiné nebezpečí, aniž byly zcela splněny podmínky krajní nouze (§ 28) nebo nutné obrany (§ 29), anebo překročil meze přípustného rizika (§ 31) nebo meze jiné okolnosti vylučující protiprávnost.“

    Toto ustanovení formuluje podmínky pro zohlednění nebezpečí a útoku obdobně jako polehčující okolnost uvedená v ust. § 41 písm. g) trestního zákoníku. Není proto nutné duplicitně podrobněji rozebírat, že rozhodující pro aplikaci tohoto ustanovení je samotná existence nebezpečí či útoku.

    Při snížení trestu soud není vázán spodní hranicí, pod kterou by nebylo možné trest snížit. Postupem dle tohoto ustanovení ovšem musí být pachateli uložen alespoň nějaký, byť symbolický, trest. A zde nastává problém. Pachatel může sice formálně překročit meze krajní nouze nebo nutné obrany, avšak podmínky daného skutku mohou způsobovat, že by bylo jakékoli uložení sebemírnějšího trestu nepřiměřeným a nespravedlivým. Na takovou možnost český trestní zákoník nemyslí.

    Institut upuštění od potrestání trestní zákoník sice obsahuje, ale nepracuje již s okolnostmi vylučující protiprávnost, tedy že by rozhodujícímu soudu umožnil upuštění od potrestání, pokud by pachatel spáchal trestný čin pod vlivem nebezpečí nebo útoku jako v případě institutu mimořádného snížení trestu. Rozhodující soud by mohl zvolit postup dle obecného ustanovení o upuštění od potrestání dle § 46 odst. 1 trestního zákoníku, ovšem toto ustanovení nepostihuje všechny možné situace, ve kterých se může pachatel čelící nebezpečí či útoku ocitnout a v mnoha případech by bylo jeho užití nemožné.

    Pro postup dle ust. § 46 odst. 1 trestního zákoníku je nutné kumulativní splnění následujících podmínek. Upuštění od potrestání je možné pouze v případě přečinu. Jednáním, kterým pachatel odvrací nebezpečí, může být snadno způsobena vysoká škoda, nebo může být útočníkovi způsobena vážnější újma, což zapříčiní kvalifikaci skutku jako zločin nebo i závažnější právní kvalifikaci. Dalším předpokladem je stanovisko pachatele, že spáchání činu lituje a projevuje účinnou snahu po nápravě. Pachatel ovšem čelil protiprávnímu jednání útočníka nebo protiprávnímu stavu. Dle mého názoru je zcela pochopitelné, že pachatel např. nebude litovat újmy, kterou způsobí útočníkovi usilujícímu o zásah do jeho chráněných zájmů, což po něm ani nebude možné spravedlivě požadovat. Tím spíš po pachateli nebude možné požadovat, aby projevil účinnou snahu po nápravě, např. poskytnutím náhrady škody útočníkovi. Pachatel by rovněž měl být osobou, u které lze s ohledem na její dosavadní život předpokládat, že pouhé projednání činu postačí. Právě u osob, které se pohybují v sociálních kruzích zahrnující osoby s kriminální minulostí, lze očekávat, že budou častěji vystaveny nebezpečí útoku. Pro svou kriminální minulost tyto osoby neztrácejí právo jednat v nutné obraně a pro případ, kdy u nich dojde k odůvodněnému excesu, by neměly být znevýhodňovány v možnostech na upuštění od potrestání.

    Z uvedeného je zřejmé, že stávající úprava trestního zákoníku je nedostatečná, pokud bychom chtěli soudu poskytnout možnost nepotrestat pachatele, který dokoná trestný čin pod vlivem nebezpečí či útoku.

    Lze si snadno představit, že se pachatel např. dopustí excesu pro nezachování časové podmínky, kdy nesprávně odhadne načasování svého jednání. Ač se rozhodující soud může domnívat, že jednání pachatele bylo pochopitelné a každá jiná rozumně uvažující osoba by jednala na jeho místě totožně a taktéž se dopustila excesu, bude muset pachatele potrestat.

    V relativně nedávné době vydal Ústavní soud nález sp.zn. II. ÚS 1152/17-1 ze dne 11.06.2018, které by dle mého názoru mohlo alespoň v některých hraničních případech vyřešit nemožnost upuštění od potrestání ze strany soudu. Pokud by soud nemohl z výše uvedených důvodů upustit od potrestání pachatele, mohl by prohlásit, že čin pachatele nedosahuje ani spodní hranice společenské škodlivosti, aby jej vůbec bylo možno považovat za trestný čin, natož za trestný čin, za nějž by měl být pachatel potrestán a zprostit jej obžaloby. Tím by bylo dosaženo požadavku rozhodujícího soudu, aby nebyl pachatel, i přes naplnění všech znaků skutkové podstaty trestného činu, potrestán. Samozřejmě nelze předpokládat, že na případy existence nebezpečí a útoků bude plošně užíváno závěrů obsažených v tomto nálezu, který navíc s okolnostmi vylučující protiprávnost vůbec nepracuje. Tento nedostatek by spíše mohl být překlenut rozhodnutím Nejvyššího nebo Ústavního soudu, který by na závěry o nedostatečné společenské škodlivosti obsažené v nálezu mohl navázat a zabývat se přímo společenskou škodlivostí v případech, kdy pachatel jednal pod vlivem nebezpečí či útoku.

    Rozdíl v případě upuštění od potrestání dle ust. § 46 trestního zákoníku před upuštěním od potrestání dle zmíněného nálezu Ústavního soudu spočívá v tom, že při aplikaci zmíněného nálezu nemůže soud zároveň vyslovit vinu pachatele, ale nepotrestat jej, nýbrž jej zcela zprostit obžaloby.
     
    Roman Šír
    JUDr. Roman Šír

    ________________________________
    [1] Pro účely tohoto článku užívám pouze termín „nebezpečí“ a „útok“, ale v celém článku oba pojmy předpokládají, že zároveň hrozí zásahem zájmu chráněnému trestním zákoníkem, což pro přehlednost v textu opomíjím.
    [2] Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 11 Tdo 1233/2016 ze dne 30. 11. 2016
    [3] ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník I. § 1 až 139. Komentář. 2. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, 548 s., ISBN 978-80-7400-428-5
    [4] Jelínek, J. a kol.: Trestní právo hmotné. 2. vydání. Praha: Leges, 2010, 243 a 250 s., ISBN 978-80-87212-49-3
    [5] Opomenutí nebezpečí či útoku jako samostatných podmínek krajní nouze či nutné obrany může být nejčastěji ze dvou důvodů. Odborná literatura někdy samotný pojem nebezpečí či útoku spojuje s časovými podmínkami těchto okolností vylučující protiprávnost, kdy zdůrazňuje předpoklad, že hrozily nebo trvaly a na nebezpečí a útok jako samostatné podmínky zapomene. Dále se na samotné nebezpečí a útok jako podmínky může zapomenout, pokud se klade důraz na excesy z okolností vylučující protiprávnost. Jak je uvedeno výše, v takových případech objektivní neexistence nebezpečí či útoku exces vylučuje, a proto mohou být mylně opomenuty jako samostatné podmínky.
    [6] KUCHTA, J. Nutná obrana. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1999, 169 s. ISBN 80-210-2198-5


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    JUDr. Roman Šír
    21. 5. 2019

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Právní novinky v roce 2025, část čtvrtá – implementace nové definice domácího násilí
    • Právní novinky v roce 2025, část třetí – změny v oblasti veřejných zakázek a v trestním právu
    • K aplikaci zásady in dubio pro reo v rámci řízení o povolení obnovy trestního řízení
    • Trestný čin poškození věřitele
    • Právní novinky v roce 2025, část druhá – Změna v obsazení soudů, úprava psychoaktivních látek a změny v pracovním právu
    • Pozvánka na valnou hromadu akciové společnosti
    • Sugestivní a kapciózní otázky při výslechu v trestním řízení
    • Obecně k přezkumu úkonů policejního orgánu
    • K ochrannému rozsahu norem v § 220 a 221 trestního zákoníku, aneb koho a před jakou újmou zákon vlastně chrání
    • Splnění zákonných předpokladů pro vzetí do tzv. útěkové vazby se zaměřením na cizince zadržené v ČR
    • Co všechno může být poplašná zpráva

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Společná domácnost
    • Obchodní vedení společnosti
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc květen 2025
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • V Mělníce by se chtěl soudit každý aneb úspěšnost návrhů na vydání předběžného opatření u okresních soudů

    Soudní rozhodnutí

    Opatrovník

    Z hlediska kolize zájmů není přípustné, pokud je opatrovníkem účastníka řízení ustanovena osoba podřízená orgánu veřejné moci (např. jeho zaměstnanec), který vede řízení, a...

    Společná domácnost

    Za přiměřené poměry manžela ve smyslu § 767 odst. 2 o. z. lze považovat takové okolnosti, které prokazují jeho potřebu bydlet v daném bytě či domě, jež musí být natolik...

    Mzda (exkluzivně pro předplatitele)

    Posuzuje-li se otázka rovného odměňování složkou mzdy, pro niž jsou podmínky (předpoklady) stanovené zaměstnavatelem ve vnitřním předpisu, je nutné v prvé řadě rozlišovat, zda...

    Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)

    Ošetřující lékař podle § 57 zákona o nemocenském pojištění vydává rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a podle § 59 téhož zákona vydává rozhodnutí o ukončení...

    Nesprávný úřední postup (exkluzivně pro předplatitele)

    ESLP po členských státech požaduje, aby zajistily nejen ochranu dětí před samotným pachatelem, ale také trvá na důsledné prevenci před sekundární viktimizací dětí způsobenou...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.