trestní právo

Co je nového v trestním řádu od 1.1.2012 - II. část

Jednou ze stěžejních změn provedenou novelou č. 459/2011 Sb. (dále jen novela), je komplexní změna vazebního řízení. Zákonodárce dospěl k závěru, jak vyplývá z důvodové zprávy k předmětné novele, že v praxi převládá požadavek na další zjednodušení vazebního řízení. S tím nelze než souhlasit, je však otázkou, nakolik se to v předmětné novele…

Co je nového v trestním řádu od 1.1.2012 - I. část

Ke dni 30.12.2011 byla ve Sbírce zákonů ČR publikována novela trestního řádu, tedy z.č.141/1961 Sb. ve znění pozdějších předpisů, která byla schválená poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR dne 6.12.2011, a prezidentem republiky podepsána dne 21.12.2011, a to pod č. 459/2011 Sb.(dále jen novela).

Pozor na dvě nenápadné změny zákona o veřejných zakázkách

V posledních měsících jsou vedeny více či méně bouřlivé debaty o tzv. velké novele zákona o veřejných zakázkách (dále jen „Zákon“), jejímž smyslem má být zejména posílení transparentnosti veřejného zadávání. Stranou pozornosti by však neměly zůstat dvě aktuální a svým rozsahem poměrně drobné novely, které zasahují do úpravy kvalifikačních…

Novela zákona o veřejných zakázkách v souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob

Dne 22. prosince 2011 byl ve Sbírce zákonů ČR uveřejněn zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „ZTOPO“), který nabyl účinnosti 1. ledna 2012. Částí čtyřicátou souvisejícího změnového zákona (č. 420/2011 Sb.) došlo od téhož data k drobné, ale poměrně podstatné novele zákona č. 137/2006 Sb., o…

Zaplní české věznice i hříšníci z řad obchodních společností? Aneb několik úvah k trestní odpovědnosti právnických osob

Parlament ČR schválil vládní návrh zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Návrh zákona nyní čeká jen na podpis prezidenta.

Slalom mezi paragrafy

Tento článek si klade za cíl přiblížit čtenářům některá nedávná rozhodnutí českých soudů v oblasti odpovědnosti za lyžařské úrazy na sjezdových tratích a připomenout pravidla, jimiž se pohyb na sjezdovkách řídí.

Základní skutková podstata lichvy dle § 218 odst. 1 tr. zákoníku

Jedním ze základních lidských práv je právo vlastnit majetek, toto právo je chráněno Listinou základních práv a svobod a to konkrétně čl. 11 této Listiny. Z předmětného ustanovení vyplývá že „každý má právo vlastnit majetek“. Obdobně je toto základní právo chráněno taktéž Všeobecnou deklarací lidských práv[1], jakož i Dodatkovým protokolem k…

Pracovně-právní souvislosti vazby a trestu odnětí svobody – zejména rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele

Vzetí zaměstnance do vazby samo o sobě není výpovědním důvodem ani důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru. Zaměstnavatel by však mohl okamžitě zrušit pracovní poměr zaměstnanci ve smyslu ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, pakliže by byl zaměstnanec vzat do vazby v souvislosti s jednáním (skutkem), jímž porušil povinnost vyplývající…

Může neznámý pachatel dostat právnickou osobu na lavici obžalovaných?

V Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky byla v uplynulých dnech třetím čtením ukončena část legislativního procesu, týkající se vládního návrhu o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Návrh byl s několika pozměňovacími návrhy přijat a lze očekávat, že s žádnými zásadními problémy se ani při projednávání v Senátu…

Právní důsledky dopravní nehody

V poslední době se, zejména v médiích, stále více mluví o velkém počtu dopravních nehod a jejich tragických následcích. Dopravní nehoda však vyjma hmotných následků má zpravidla i následky právní spočívající v porušení některé z povinností stanovených zákonem č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon…

Trestní odpovědnost právnických osob a státní organizace

V současné době prochází druhým čtením v Poslanecké sněmovně návrh zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim[1] (dále jen „TOPOZ“). Podle § 1 odst.1 jeho návrhu bude TOPOZ upravovat „podmínky trestní odpovědnosti právnických osob, tresty a ochranná opatření, které lze za spáchání stanovených trestných činů právnickým osobám…

Hrozící sankce provozovateli „švarcsystému“ v Německu

V prvním dílu tohoto článku, publikovaném dne 05.08.2011 jsme otevřeli otázku „švarcsystému“ a jeho vymezení a chápání ve smyslu neměckých předpisů. Zmínili jsme rovněž otázku řízení o zjištění statusu, které zpravidla končí jasným písemným určením, zda ve skutečnosti jde o nezávislou nebo závislou práci (zaměstnání). Toto určení nabývá právní…

Některé aspekty trestní obhajoby právnických osob

Vládní návrh zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim je nepochybně zajímavý materiál, vybízející k úvaze o nových sférách trestního práva. Jedním z možných témat je také to, jaký prostor k obhajobě vlastně hodlá právnickým osobám poskytnout.

Aktuální otázky implementace směrnice o uchovávání údajů z elektronických komunikací

Článek se zabývá aktuálními problémy při implementaci směrnice o uchovávání údajů vzniklých při poskytování elektronických služeb v rámci EU a jejím negativním dopadem na telekomunikační operátory a poskytovatele služeb elektronických komunikací. Vychází přitom z aktuálně uveřejněné zprávy Evropské komise.

Nenastoupení do výkonu trestu odnětí svobody jako trestný čin

Jedním z poměrně často v tisku zmiňovaným problémem českého trestního práva, je skutečnost, že pravomocně odsouzení pachatelé, nenastoupí do výkonu trestu odnětí svobody, dobrovolně a včas.

„Stalking“ z kriminologického pohledu se zaměřením na pachatele a oběť

Každý z nás se s velkou pravděpodobností s pojmem „stalking“ již někdy za život setkal, ať už prostřednictvím amerických filmů či přátel. Legislativně se však s tímto pojmem spíše nesetkáme, pohledem zákona jde totiž o skutkovou podstatu trestného činu „nebezpečné pronásledování“.[1] V České republice byla oproti jiným evropským zemí tato…

Nahrazení škody při podmíněném propuštění, aneb aby se zločin nevyplácel

Zákona úprava podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody obsahuje, kromě dvou obligatorních podmínek nutných pro podmíněné propuštění definovaných v § 88 odst. 1 tr. zákoníku, tedy uplynutí zákonem stanovené lhůty, řádný výkon trestu odnětí svobody a předpoklad vedení řádného života, ještě další dvě podmínky a to v ustanovení § 88 odst.

Prominutí daně nevede k automatickému zániku trestní odpovědnosti

Rádi bychom čtenáře upozornili na zajímavý rozsudek Ústavního soudu České republiky ze dne 30. 11. 2010 (rozsudek IV. ÚS 2562/10), dle kterého je-li prominuta daň na základě rozhodnutí vydaného správcem daně, tato skutečnost nevede sama o sobě k automatickému zániku trestní odpovědnosti.

Je dobrovolnost nástupu do výkonu trestu odnětí svobody nutná podmínka podmíněného propuštění?

Není mým cílem v tomto článku zkoumat veškeré podmínky nutné pro podmíněné propuštění, což by svým rozsahem zcela předčilo rozsah tohoto článků. Chci se zaměřit toliko na jednotlivost, která svého času a vzbudila a nadále vzbuzuje jisté polemiky. Právě touto otázkou se hodlám v tomto svém příspěvku zabývat.

Usnesení o vzetí do vazby – ve světle stávající judikatury ( II. část )

Další z vazeb, kterou soud může uložit, je tzv. vazba koluzní dle § 67 písm. b) trestního řádu. Důvodnost obavy, že obviněný bude působit na svědky příp. spoluobviněné nebo jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, musí být taktéž zjištěna vždy na základě konkrétních…