trestní právo

Vyhlášení nouzového stavu v souvislosti s pandemií COVID-19 vyvolává řadu otázek i v oblasti trestního práva hmotného. Pojďme se v souvislosti s tím blíže podívat na některá ustanovení zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále též „TrZ“).

V souladu § 62 odst. 5 zákona o zpracování osobních údajů[1] Úřad pro ochranu osobních údajů upustí od uložení správního trestu tehdy, jde-li o správce a zpracovatele jimiž jsou orgány veřejné moci[2]. Dne 11. 2. 2020 Nejvyšší správní soud vydal rozsudek sp. zn. 4 As 376/2019, v jehož odůvodnění se vyjadřoval k tvrzení Úřadu pro ochranu osobních…

Dle ustanovení § 65 odst. 1 z. č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „trestní řád“) mají obviněný, poškozený a zúčastněná osoba, jejich obhájci a zmocněnci právo nahlížet do spisů, s výjimkou protokolu o hlasování a osobních údajů svědka podle § 55 odst. 2, činit si z nich výpisky a poznámky a pořizovat si na své náklady kopie…

Vedle ukládaného trestu je odsouzenému běžně ukládaná rovněž povinnost uhradit poškozenému případně vzniklou škodu. Jak je to ale s následky neuhrazení škody poškozenému v případě podmíněně odloženého výkonu trestu odnětí svobody?

Občas se objeví soudní rozhodnutí, která svým obsahem zaujmou nejen odbornou obec, ale budí vášně i mezi laickou veřejností. Jedním z takovýchto rozhodnutí je nález Ústavního soudu ze dne 14. 4. 2020, sp.zn. IV. ÚS 950/19, kterým byla zamítnuta stížnost stěžovatele odsouzeného k šestiletému trestu odnětí svobody za pěstování konopí na zahradě…

Tématem příspěvku je skutková podstata trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku, který je upraven v ustanovení § 220 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Se správou cizího majetku se v určité podobě lze setkat relativně často jak v běžném, tak i v profesním životě.

V právní teorii i praxi vyvstává otázka, zda kybernetické útoky typu DoS či DDoS je možné považovat jako trestný čin. Ačkoliv je DoS/DDoS útok obecně považován za formu kyberkriminality, je vůbec možné takový typ útoků postihovat dle českého trestního zákoníku?

K dni 2. 4. 2020 bylo nemocí COVID-19 nakaženo v České republice celkem 3604 osob a nemoc si vyžádala již 40 obětí[1].

V právním řádu České republiky je i přes některé individuální snahy o změnu legislativy dlouhodobě stanovená nulová tolerance alkoholu v krvi při řízení vozidel. Tento článek se věnuje vymezení hranice mezi přestupkem a trestným činem v dopravě z pohledu soudní praxe a způsobu měření hladiny alkoholu v krvi…

V praxi se lze nezřídka setkat s následující situací: Pro stejný skutek je zahájeno trestní stíhání jak fyzické osoby, tak právnické osoby, jíž je daná fyzická osoba jediným statutárním orgánem. V takovém případě se tato fyzická osoba, řekněme trestně stíhaný jednatel společnosti s ručením omezeným, zpravidla obrátí na advokáta se žádostí o…

Návrh nového zákona o zbraních [1] připravený expertní pracovní skupinou při Ministerstvu vnitra doznává své finální podoby a později v průběhu letošního roku bude předložen ke schválení Parlamentem (pozor: nezaměňovat s implementační „mininovelou“ nynějšího zákona o zbraních č. 119/2002 Sb., PS tiskem č. 92 [2], který Sněmovna projednává v…

Dnes představný nález Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 1860/19 ze dne 4. 2. 2020) se týká trestního práva, konkrétně dohody o vině a trestu. Rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech byla schválena dohoda o vině a trestu mezi stěžovateli (obviněnými) a státní zástupkyní. Na základě této dohody byli stěžovatelé uznáni vinnými ze spáchání řady…

Omylem se obecně rozumí nesoulad pachatelova vědění, jeho vnímání či představy se skutečností, a to z důvodu, že si pachatel nějakou skutečnost vůbec neuvědomuje, nebo proto, že o ní měl nesprávnou představu. Omyly se mohou dělit podle předmětu, kterého se omyl týká, na právní (omyl v právní normě) a skutkový (omyl ohledně skutkových faktů), nebo…

V níže uvedeném příspěvku se zaměřím na detailní rozbor nálezu Ústavního soudu, o jehož vydání již bylo na stránkách epravo informováno a který si zasluhuje náležitou pozornost odborné veřejnosti.

Následující text se věnuje problematice vyživovací povinnosti z pohledu civilního práva a rovněž z pohledu práva trestního v případě, že vyživovací povinnost není řádně plněna.

Na úvod krátké historické okénko. V Koldínově zákoníku ze 16. století (známého pod názvem Práva městská království českého a markrabství moravského spolu s krátkou jich summou) v čl. B LXVII. bod I. se uvádí: „Svědectví toliko jednoho svědka za dostatek ku právu v žádné při býti nemůže. Přísloví jest. Unus vir, nullus vir, jedna osoba, žádná…

Presumpce neviny patří k všeobecně známé zásadě trestního řízení a je základním kamenem trestního práva liberálně demokratického státu v západním pojetí civilizace. Tato zásada se jako právní domněnka uplatňuje zpravidla v trestním a přestupkovém řízení, kdy se na obviněného nahlíží jako na nevinného, dokud o jeho vině není pravomocně rozhodnuto.

Pozornosti bedlivého adresáta právních předpisů jistě neuniknul novelizační zákon č. 287/2018 Sb., který vstoupil v účinnost 1. 2. 2019 a mimo jiné znamenal revoluci pro trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti, jak jej zná současný trestní zákoník. Šlo ale o revoluci prospěšnou?

Dne 4. prosince 2019 Poslanecká sněmovna ve třetím čtení téměř jednohlasně schválila poslanecký návrh zákona, kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoB“), a zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů…

S trestnými činy se od nepaměti pojí institut oběti. Problematiku zacházení s oběťmi v rámci právního řádu České republiky lze nalézt v zákoně č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů (dále jen „zákon o obětech trestných činů“).