epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    11. 12. 2019
    ID: 110394upozornění pro uživatele

    Trestněprávní prověrka jako součást Due Diligence

    Náležitá právní prověrka neboli Due Diligence je nezbytnou součástí každé větší obchodní transakce, zejména při převodu obchodního podílu. Opomíjenou součástí právní prověrky ale bývá aspekt trestněprávní. Má však vůbec smysl zabývat se v rámci Due Diligence prověrkou z hlediska trestního práva?

    Trestněprávní prověrka může proběhnout v první řadě předběžně v rámci přípravy transakce na objednávku jejích účastníků, resp. v rámci vypracování Criminal Compliance programu na objednávku statutárního orgánu společnosti, které se prověřovaná věc dotýká. Pro ilustraci si můžeme představit následující situaci.

    Zaměstnanec je trestně stíhán pro trestný čin související s podnikáním společnosti jakožto svého zaměstnavatele, typicky pro trestný čin podplacení podle § 332 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TZ“), v souvislosti s účastí společnosti ve výběrovém řízení na veřejnou zakázku. Nechá-li si potenciální nabyvatel obchodního podílu věc prověřit z trestněprávního pohledu, čekají jej zjištění, která mohou změnit jeho pohled na výhodnost celé věci.


     

    V uvedené situaci bude informován o tom, že trestním stíháním zaměstnance (byť i bývalého) předmětné společnosti vzniká s ohledem na zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TOPO“), riziko vzniku trestní odpovědnosti také pro samotnou společnost. Ta může být později potrestána např. trestem zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži, co může výrazně poškodit její další podnikatelskou činnost.[1] Značné komplikace může přinést již samotné trestní stíhání předmětné společnosti, neboť je s ním spojeno mimo jiné významné omezení při zrušení, zániku a přeměně právnické osoby.[2] Trestní stíhání přitom může být zahájeno i se značným odstupem poté, co je zahájeno proti zaměstnanci, který se jednání fakticky dopustil. Komplexní právní prověrka v oblasti (nikoliv jenom) trestněprávních rizik je tedy zásadní nástroj, který by měl být použit vždy, když existuje riziko přítomnosti trestněprávních aspektů posuzované věci.

    Reklama
    Trestní právo daňové (online - živé vysílání) - 10.11.2022
    Trestní právo daňové (online - živé vysílání) - 10.11.2022
    10.11.2022 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Kromě předběžné právní prověrky lze prověrku provést také poté, co byl již zjištěn konkrétní incident, který je třeba analyzovat, posoudit jeho rizika a navrhnout nejvhodnější postup, který ochrání dotčené subjekty před jeho následky.

    Představme si společnost s ručením omezeným, jejímž statutárním orgánem jsou dva jednatelé, kteří mají mezi sebou rozdělené obchodní vedení takovým způsobem, že jeden odpovídá za technickou stránku podnikání, zatímco druhý se věnuje financím a účetnictví.

    Společnost se rozhodne za účelem financování svého podnikání zažádat o úvěr, přičemž druhý jednatel při sjednávání úvěrové smlouvy předloží záměrně zkreslené údaje o hospodářských výsledcích společnosti, aby zvýšil šance na poskytnutí úvěru. Banka tento podvod neodhalí, společnost úvěr nerušeně vyčerpá a řádně jej splácí. První jednatel žádost o úvěr spolupodepsal, přičemž si nevšiml jakýchkoliv nesrovnalostí a o podvodu se dozvěděl náhodou a až zpětně. Tohoto jednatele nyní zajímá, jaká rizika pro něj a pro společnost vyvstávají a jaké má možnosti tuto situaci řešit.

    Podrobným prověřením věci může sobě a společnosti ušetřit značné problémy. Jednatel bude v rámci analýzy informován, že došlo ke spáchání trestného činu úvěrového podvodu[3], neboť k jeho dokonání trestní zákoník nevyžaduje vznik škody.[4] Zároveň jej však bude moci uklidnit vysvětlení, že jelikož je úvěrový podvod úmyslným trestným činem a nelze jej spáchat z nedbalosti, riziko trestní odpovědnosti je pro něj v tomto ohledu poměrně nízké. V případě zahájení trestního stíhání bude totiž třeba jeho úmysl prokazovat. V návaznosti na provedenou analýzu bude na možné budoucí trestní řízení připraven, neboť bude vědět, jaké skutečnosti bude třeba orgánům činným v trestním řízení sdělit a podložit je důkazy, aby pro sebe riziko trestní odpovědnosti od počátku minimalizoval. K žádnému trestnímu řízení navíc ani dojít nemusí. Jednatel díky provedené analýze zjistí, že na úvěrový podvod nedopadá oznamovací povinnost.[5] Pokud tedy zjištěnou situaci neohlásí, nedopouští se tohoto trestného činu. Zároveň se však dozví o možnosti použití účinné lítosti, pokud banku dobrovolně informuje o skutečném stavu věci a dohodne se s ní buď na pokračování úvěrového vztahu, nebo na vrácení úvěru.[6] Přivodí tím sice riziko trestního stíhání jednateli, který úvěr sjednával[7], samotná společnost by však měla být od trestní odpovědnosti ochráněna.

    Jako poslední příklad lze uvést situaci, kdy bývalý jednatel prodá majetek společnosti (např. automobily) výrazně pod cenou jiné společnosti a zároveň posléze od stejné společnosti nakoupí nové vozy za vyšší cenu, přičemž smlouvu o prodeji i o koupi za ni podepíše tatáž osoba. Prověřování podobných majetkových transakcí je významné zejména při změně vedení společnosti. Bude-li v návaznosti na jeho požadavek provedena analýza popsaného jednání, bude jejím výsledkem zejména konstatování, že se bývalý jednatel mohl dopustit trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 TZ, případně § 221 TZ (v případě prokázání „pouhé“ hrubé nedbalosti namísto úmyslu). Za jistých podmínek lze uvažovat také o trestném činu zpronevěry dle § 206 TZ. Přivodil-li svým jednáním tento jednatel společnosti úpadek, mohl se navíc dopustit také trestného činu způsobení úpadku podle § 224 TZ. Na straně společnosti, se kterou bývalý jednatel smlouvy uzavřel, hrozí vznik trestní odpovědnosti právnické osoby. Důležité bude i doporučení, od koho by měla být vymáhána vzniklá škoda, a zda bude efektivnější její náhradu požadovat v rámci trestního či občanskoprávního řízení.

    Trestněprávní prověrku lze provést předběžně jako součást Due Diligence anebo v reakci na již vzniklý incident s rizikem možného vzniku trestní odpovědnosti. Trestní odpovědnost může vzniknout nejen u jednotlivých fyzických osob, ale také u právnické osoby, pokud jí lze spáchaný trestný čin přičítat. Kvalitní právní analýza z hlediska rizika vzniku trestní odpovědnosti je v dnešní době nezbytnou součástí každé větší transakce, zejména při převodu obchodního podílu. Spolu s navazujícím Criminal Compliance programem je jedním z předpokladů bezchybného průběhu realizované transakce a následného fungování společnosti. 

    Mgr. Filip Mamrilla,
    advokátní koncipient

    Mgr. Petr Motyčka,
    advokát

     
    TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI advokátní kancelář, s.r.o.
     
    Trojanova 12
    120 00 Praha 2
     
    Tel.:       +420 224 918 490
    Fax:       +420 224 920 468
    e-mail:    ak@iustitia.cz
     
     

    [1] V nejhorším případě může dojít i k jejímu zrušení či propadnutí majetku.

    [2] § 32 TOPO

    [3] § 211 TZ

    [4] Na rozdíl od obecného trestného činu podvodu dle § 210 TZ

    [5] § 368 TZ

    [6] Dle § 11 TOPO platí, že trestní odpovědnost právnické osoby zaniká, jestliže dobrovolně upustila od dalšího protiprávního jednání a a) odstranila nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonem, anebo škodlivému následku zamezila nebo škodlivý následek napravila, nebo b) učinila státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu o trestném činu oznámení v době, kdy nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonem, mohlo být ještě odstraněno nebo škodlivému následku trestného činu mohlo být ještě zabráněno.

    [7] Na druhou stranu, pokud věc oznámí jednatel, který poskytnutí úvěru zajišťoval, existuje při řádném splácení nemalá naděje na mírný, případně i žádný trest, a to zejména s ohledem na absenci škody, jakož i úmyslu ji způsobit.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Filip Mamrilla, Mgr. Petr Motyčka (TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI)
    11. 12. 2019
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Nabytí podílu od nevlastníka v aktuální judikatuře
    • Rozhodčí řízení - jiný přístup k rozhodování o stavebních vícepracích
    • Ztráta licence a další osud Sberbank
    • Nepřípustnost návrhu na zrušení opatření obecné povahy dle nového stavebního zákona
    • Dvojí kvalita potravin
    • Zásahová žaloba jako prostředek ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu se zaměřením na nezákonnost provádění kontroly a hrozbu jejího opakování
    • Specifika reklamy na zdravotnické prostředky
    • Ústavní soud ukončil pochybnosti ohledně ústavnosti úhradové regulace centrových léků
    • Jsou kryptoměny regulované?
    • Jak na zápis skutečného majitele – prakticky
    • K vybraným aspektům uplatňování mezinárodních sankcí, přijatých v souvislosti s ruskou agresí na území Ukrajiny, v České republice

    Související produkty

    Online kurzy

    • Zvyšování a prohlubování kvalifikace zaměstnanců
    • Zákazy konkurence u zaměstnanců
    • Spolky pohledem daňového práva
    • Trestní odpovědnost ve zdravotnictví
    • Určitost předmětu podnikání ve společenské smlouvě
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
    doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Filip Seifert, MBA
    JUDr. Filip Seifert, MBA
    Kurzy lektora
    Mgr. Marie Janšová
    Mgr. Marie Janšová
    Kurzy lektora
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D.
    JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Robert Kabát
    Mgr. Robert Kabát
    Kurzy lektora
    JUDr. Mgr. Jiří Kmec, Ph.D.
    JUDr. Mgr. Jiří Kmec, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Nataša Randlová
    JUDr. Nataša Randlová
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Náhrada nákladů řízení s ohledem na příslušenství a úspěch ve věci
    • Sousedské spory o nahlížení do oken
    • Pandemický zákon (exkluzivně pro předplatitele)
    • 10 otázek pro … Aleše Eppingera
    • Nabytí podílu od nevlastníka v aktuální judikatuře
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Právní rizika outsourcingu služeb aneb nehrozí Vám pokuta?
    • Rozhodčí řízení - jiný přístup k rozhodování o stavebních vícepracích
    • Vedlejší činnost zaměstnance
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Sousedské spory o nahlížení do oken
    • Úskalí při zrušení podílového spoluvlastnictví k bytovému domu
    • Nad judikaturou Ústavního soudu v otázce náhrady nákladů v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví
    • Ztráta licence a další osud Sberbank
    • K limitům práva na informace o odměnách statutárních orgánů a zaměstnanců povinných osob podle zákona o svobodném přístupu k informacím
    • Zdanění kryptoměn pohledem aktuální judikatury
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Darování nemovitosti z pohledu dárce a obdarovaného - Část 2.
    • Obrat v posuzování právních domněnek a fikcí užitých ve smlouvách ve světle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2022, sp. zn. 23 Cdo 1001/2021
    • Střídavá péče jako postulát, ze kterého není úniku?
    • Náhrada škody způsobené členem statutárního orgánu SVJ
    • Popis pracovní činnosti a jeho role ve vztahu se zaměstnancem
    • Situace na trhu rezidenčních nemovitostí v České republice v roce 2022
    • Dovolená bez souhlasu zaměstnavatele

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Insolvenční správce

    Usnesení, jímž insolvenční soud poté, co určí jedinou celkovou odměnu insolvenčních správců pro celé řízení, ukládá insolvenčnímu správci dlužníka, aby z takto určené...

    Nemajetková újma (exkluzivně pro předplatitele)

    Osobou, která má po určitou část trestního řízení zákonem stanovená práva a povinnosti, je i osoba, u níž se koná domovní prohlídka (popřípadě prohlídka jiných prostor a...

    Nezabavitelná částka

    Při stanovení nezabavitelné částky, která povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy (§ 278 o. s. ř.), se částka normativních nákladů na bydlení pro rok 2022 (vymezená...

    Advokacie (exkluzivně pro předplatitele)

    Splnění podmínky získání vysokoškolského vzdělání v oboru právo v magisterském studijním programu studiem na vysoké škole v České republice podle § 37 odst. 1 písm. b) bodu 1...

    Pandemický zákon (exkluzivně pro předplatitele)

    I. Aktivně procesně legitimován k podání návrhu na zrušení mimořádného opatření podle § 101a odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 13 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.