trestní právo

Jak známo, Česká republika (resp. její zákonodárce) se v nedávné době rozhodla přijmout zákon 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen "ZTOPO"), jež čítá celkem 48 ustanovení. Tento zákon byl vyhlášen ve Sbírce zákonů dne 22.12.2011 a účinným se stal ke dni 1.1.2012. Tímto počinem došlo k nalezení…

Dle Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost je konzumace konopí (marihuany) v ČR na vzestupu, kdy dle závěru výzkumu konaného v roce 2012 bylo zjištěno, že 27,6% populace někdy užilo konopí (marihuanu), mezi mladými lidmi ve věku 15-34 let celoživotní prevelace[1] činila 46,4%. 9,2% respondentů užilo konopí v posledních 12…

Otázka posouzení totožnosti skutku je v právní praxi mnohdy nejednoznačná, což potvrzuje i fakt, že je mnohdy řešena ze strany soudních orgánů. Dříve než však přistoupíme k problematice totožnosti skutku, je nutné pro oblast trestního práva prvně vymezit samotný pojem „skutek“. Ačkoli skutek samotný je základem celého trestního řízení, trestní řád…

V rámci legislativního procesu, vedoucího k přijetí zákona 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, byly samozřejmě zvažovány také různé možnosti, vztahující se k rozsahu trestných činů, pro které mají být tyto právnické osoby stíhány. Tyto úvahy se však do obsahu důvodové zprávy k vládnímu návrhu citovaného…

Nebezpečné pronásledování (neboli stalking) je obsesivní fixací známého nebo neznámého pachatele na určitou osobu, kterou pak obtěžuje systematicky a úporně nevyžádanou a nechtěnou pozorností. Pachatel pronásleduje vyhlédnutou oběť dopisy, telefonicky, SMS zprávami či vtíráním do její blízkosti. Pronásledování může být motivováno údajným nebo…

Již před více než dvěma lety nabyl účinnosti pro české prostředí do té doby nezvyklý zákon 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Přestože je stále velmi brzo na vyslovení ortele, zda tento zákon je přínosem českému právnímu řádu či nikoli, nepochybně si zaslouží svoji…

Symptomatické znaky výkonu spravedlnosti je třeba hledat nejen v právních větách utvářejících judikaturu, ale i v samotném procesu nalézání trestního práva. Často si jako praktický advokát kladu otázku, co vše už je trestné a proč se trestní právo prolíná tam, kde by stačili prostředky práva soukromého či veřejného – v rovině správního…

V současnosti účinný zákon 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen TZ) upravuje trestný čin „Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání“ ve svém § 337. Tento trestný čin pak spadá do kategorie trestných činů obecně nebezpečných. Základní skutkovou podstatu tvoří výčet jednání obsažený v prvním odstavci paragrafu 337, přičemž patrně nejčastěji…

Tato otázka se konkrétně týká problému oznamování trestné činnosti ze strany právnických osob a správná odpověď na ni nemusí být jednoduchá. Právnické osoby se totiž mohou ocitnout v situaci, ve které si budou muset vybrat mezi chováním etickým (a současně právně „správným“) a mezi tím, aby se zachovaly spíše pragmaticky. Bude zde totiž hodně…

V dnešní době, kdy dochází ve společnosti k tak markantním změnám zapříčiněných obrovským technologickým vývojem, je nutné se zamyslet nad všemi důsledky, které jsou s touto genezí spjaty. Nebál bych se totiž tvrdit, že technologické možnosti mílovými kroky předbíhají legislativu a ze své podstaty se vymykají jakémukoliv dosavadnímu…

Teória trestného práva hovorí, že príčetnosť je popri veku druhým obligatórnym prvkom subjektu skutkovej podstaty trestného činu. Inak povedané, nepríčetnosť je okolnosťou, ktorá bráni nastúpeniu trestnej zodpovednosti za spáchaný čin. Trestný zákonník označuje za nepríčetného toho, kto pre duševnú poruchu v dobe spáchania činu nemohol rozpoznať…

Kromě běžných každodenních činností existují i činnosti, jejichž provádění vyžaduje mj. soustředění, přesnost pohybů a schopnost předvídat. Návykové látky mají tendenci tyto požadované schopnosti značně narušovat, v důsledku čehož může dojít ke škodám na majetku nebo dokonce i zdraví jiných osob. Vykonávání takovýchto činností ve stavu vylučujícím…

Vazba a vazební řízení je jeden z institutů trestního práva, který vyvolává opakovaně, jak v laické veřejnosti, tak mezi odborníky, poměrně intenzivní diskuzi vždy v souvislosti s tím či oním medializovaným případem. Rozhodnutí ve věcech vazebního stíhání se poměrně často stávají součásti přezkumu nejvyšších soudních instancí. Právě proto i autor…

Vazba představuje v rámci trestního procesu nezávažnější zajišťovací opatření, které má na obviněného i osoby jemu blízké velmi citelný dopad. Orgány činné v trestním řízení musejí proto při rozhodování o vzetí či ponechání obviněného ve vazbě postupovat s maximální obezřetností a velmi důkladně zkoumat důvodnost vazby, příp. jejího dalšího…

Každý stát plní mnoho úloh, které jsou pochopitelně spojeny s určitými výdaji (obrana, policie, zdravotnictví, školství atd.). Aby mohl stát tyto výdaje pokrýt, potřebuje si zajistit rovněž určité příjmy. Tyto příjmy získává nejčastěji výběrem daní, poplatků a cla a za tím účelem ukládá subjektům, které splní státem určené podmínky, povinnost tyto…

Již více než dva roky je účinný zákon 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „ZTOPO“). K základům trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim již bylo v obecné rovině napsáno mnoho, proto se autorka tohoto článku zaměřuje na to, jaká opatření by měla právnická osoba učinit, aby předešla…

Na tomto místě bych se rád věnoval některým praktickým otázkám výkonu zabezpečovací detence, tedy nejmladšího druhu ochranného opatření, který byl do našeho právního řádu vnesen zákonem 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence, který současně také novelizoval v té době platný a účinný trestní zákon. Kromě ochranného léčení, ochranné výchovy…

Významnou součástí ústavního pořádku České republiky je Listina základních práv a svobod, obsahující ta práva a svobody, která vyjadřují vztah občanů a státu. Její Hlava pátá zakotvuje právo na soudní a jinou ochranu a dočteme se v ní mimo jiné také to, že jen soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy a že každý, proti němuž je vedeno…

Ve Sbírce zákonů byl ke dni 25.2.2013 vyhlášen nový zákon o obětech trestných činů, z.45/2013 Sb., tento zákon nabyl účinnosti dne 1. 8. 2013. Obecně osoba poškozeného, tedy nikoli jen oběti trestného činu[1], bývali a stále ještě bývají vnímány spíše jako pramen důkazu, kdy zájem poškozených, potažmo obětí je podřízen zájmu státu na vyšetření…

V České republice jsou každoročně obviněny pro trestnou činnost nejrůznějšího druhu desetitisíce osob. Z části takto obviněných se později stávají obžalovaní a z části obžalovaných se nakonec stávají odsouzení. Pro blízké všech těchto osob to zpravidla bývá dosti nepříjemný problém, ale bráno čistě z hlediska trestního práva jde pouze o osobní…