Právnická osoba - společnost má trestněprávní odpovědnost vyplývající ze zákona 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob, v platném znění (dále jen “TOPO”). Společnost se porušení odpovědnosti z TOPO dopustí, pokud fyzická osoba, jednající ve prospěch společnosti v rámci oblasti činnosti, se dopustí trestného činu uvedeného v…
Již v úvodu je nutné poznamenat, že snaha o zavedení zákonné úpravy trestní odpovědnosti právnických osob, se nesetkala s jednoznačnou a bezvýhradnou akceptací. Stále ještě v doktríně velmi silně zaznívají i ty hlasy, které nepovažují požadavek na zavedení trestní odpovědnosti právnických osob do právního řádu zemí kontinentálního práva za…
Chce-li dnes advokát (obhájce) řádně vykonávat obhajobu, musí být samozřejmě ve styku s klientem i v případě jeho omezení na svobodě vzetím do vazby. Na tuto situaci se vztahuje trestní řád 141/1961 Sb. v §§ 67-74a, kde jsou stanoveny důvody vazby, délka i možnosti propuštění. Jedna z hlavních zásad trestní obhajoby spočívá v nekontrolované…
Počátkem letošního léta dozná správní právo trestní podstatných změn, které se plánovaly několik let.
Jednou ze situací, se kterou se člověk ve svém životě s velkou pravděpodobností setká, je krádež mobilního telefonu a následné zjištění, že takto odcizený přístroj se majiteli vrátí zpátky jen ve velmi malém procentu případů. Situace je poněkud absurdní, neboť podnikatelé zajišťující veřejné komunikační sítě, tedy operátoři, umí, se vcelku slušnou…
Vyloučení státního zástupce z vykonávání úkonů trestního řízení z důvodu jeho poměru k projednávané věci, k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům nebo pro poměr k jinému orgánu podle ustanovení § 30 odst. 1 trestního řádu, je zárukou nestrannosti trestního řízení. Návrh na vyloučení státního…
Otázka provokace ve vztahu k příslušníkům Policie České republiky byla poměrně široce diskutována v souvislosti s prováděním tzv. zkoušky poctivosti. Státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze k tomuto konstatoval, že „dojde-li při provádění zkoušky spolehlivosti k navození situace, v důsledku níž se zkoušená osoba rozhodne k…
Dne 9. listopadu 2016 byl na tomto serveru publikován článek s názvem „Proč nejsou stíhány územní samosprávné celky“. V nadpisu tohoto článku chyběl otazník. Jeho autor totiž předpokládal nalezení odpovědi v tom, že jejich trestní postih je - i přes splnění všech formálních podmínek podle zákona 418/2011 Sb. - ve své podstatě zcela…
Se stále větším využitím internetových aplikací používaných ke komunikaci, sjednávání obchodů, platbám bankovním i nebankovním se nabízí řada nových důkazů, které mohou být využity v soudním řízení, a to jak civilním, tak zejména trestním. V tomto rozboru se pokusíme popsat současnou situaci, kdy opatřování a používání důkazů orgány činnými v…
Tento článek se zabývá otázkou možnosti poškozeného zveřejnit fotografii pachatele a práva takového pachatele na ochranu soukromí s ohledem na nedávné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, sp. zn. 3 As 118/2015, ze dne 8. 6. 2016.
Příspěvek je stručným exkurzem k porovnání postavení státního zástupce v českém přípravném řízení a přípravném řízení nizozemském. Zaměřuje se na vybrané dílčí aspekty, které vzájemně srovnává. Reflektuje tak současný stav těchto výsečí přípravného řízení českého a nabízí možnosti jeho modifikace na základě prvků systému nizozemského. Příspěvek je…
Novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim: Možnost zproštění trestní odpovědnosti právnických osob zavedením dostatečných preventivních opatření?
Autoři článku v nedávné době narazili na právní otázku, jakým způsobem se má zachovat auditor, pokud je dožádán policejním orgánem se souhlasem soudce k poskytnutí informací chráněných zákonnou povinností mlčenlivosti. Má auditor povinnost požadovanou informaci poskytnout?
Pro připomenutí sluší se na úvod uvést, že v citovaném nálezu plénum Ústavního soudu judikovalo, že ústavně konformním výkladem § 26 trestního řádu, souladným s čl. 38 odst. 1 Listiny, je nutno dospět k takovému závěru, že pokud příslušný návrh v přípravném řízení podává státní zástupce krajského nebo vrchního státního zastupitelství, je třeba…
Hodnocení účinnosti právní úpravy a její smysluplnosti či naplňování "ducha zákona" patří zejména do rukou politikům. Avšak je nepochybně nutné, aby i právníci zaujímali při nalézání práva svůj názor na věc. Někdy totiž v rámci snahy o vyřešení problémů, berouce věc tak, že zákonodárce před nás postavil hotovou právní normu, zapomínáme na to, že i…
Prvního dne posledního desetiletí tohoto století nabyl účinnosti zákon 418/2011 Sb. shora jmenovaný (dále jen „ZTOPO“), který znamenal nejvážnější zásah do novodobého systému českého trestního práva. Pro komplexní pochopení, pojetí a aplikaci tohoto vpravdě revolučního legislativního počinu je třeba vycházet ze společenské situace…
Již více než čtyři roky je účinný zákon 418/2011 Sb. o trestní odpovědnosti právnických osob (dále jen „zákon“). Rodil se dlouho a těžce, neboť proti jeho vzniku byly vznášeny závažné námitky.
Když byla s účinností od 1. ledna 2012 zavedena v České republice trestní odpovědnost právnických osob jakožto zcela nová forma korporátní odpovědnosti, vyvolal tento zásadní legislativní krok celou řadu otázek a pochybností. Ačkoliv od té doby již bylo zahájeno a vedeno trestní stíhání několika stovek právnických osob, neobjevila se prakticky…
Ještě tento rok, konkrétně 1. prosince, vstoupí v účinnost novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „ZoTOPO“), která byla ve sbírce zákonů vyhlášena pod 183/2006 Sb. Textace novely vychází z více než dva roky starého vládního návrhu, který zpracovalo ministerstvo spravedlnosti pod vedením tehdejší…
Dne 1. 12. 2016 nabude účinnosti novela[1] zákona 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „TOPO“), která přináší zásadní změny (dále jen „novela TOPO“), a to především ve vztahu k využitelnosti tzv. criminal compliance, kterým se má na mysli ucelený systém interních firemních opatření a postupů pro…
Náhradu nákladů poškozených v adhezním řízení podle § 154 odst. 1 trestního řádu nelze vyloučit jen kvůli plnění z pojištění odsouzeného a obecné soudy musí její případné...
Autonomie vůle představuje elementární podmínku fungování právního státu [srov. nález ze dne 11. 11. 2009 sp. zn. IV. ÚS 128/06 (N 235/55 SbNU 267)] s tím, že jde o jeden z projevů...
Případem extrémního nesouladu mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými a právními zjištěními odporujícím čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je rozhodnutí, ve...
Nesprávným poučením o přípustnosti dovolání v trestním řízení dochází k porušení práva obviněného na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Přímým adresátem (procesu) uznání cizozemského rozhodnutí je stát, jenž na základě jím zvoleného nebo smluvně ujednaného postupu akceptuje cizí rozhodnutí co do účinků s ním...
