Příspěvek je stručným exkurzem k porovnání postavení státního zástupce v českém přípravném řízení a přípravném řízení nizozemském. Zaměřuje se na vybrané dílčí aspekty, které vzájemně srovnává. Reflektuje tak současný stav těchto výsečí přípravného řízení českého a nabízí možnosti jeho modifikace na základě prvků systému nizozemského. Příspěvek je…
Novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim: Možnost zproštění trestní odpovědnosti právnických osob zavedením dostatečných preventivních opatření?
Autoři článku v nedávné době narazili na právní otázku, jakým způsobem se má zachovat auditor, pokud je dožádán policejním orgánem se souhlasem soudce k poskytnutí informací chráněných zákonnou povinností mlčenlivosti. Má auditor povinnost požadovanou informaci poskytnout?
Pro připomenutí sluší se na úvod uvést, že v citovaném nálezu plénum Ústavního soudu judikovalo, že ústavně konformním výkladem § 26 trestního řádu, souladným s čl. 38 odst. 1 Listiny, je nutno dospět k takovému závěru, že pokud příslušný návrh v přípravném řízení podává státní zástupce krajského nebo vrchního státního zastupitelství, je třeba…
Hodnocení účinnosti právní úpravy a její smysluplnosti či naplňování "ducha zákona" patří zejména do rukou politikům. Avšak je nepochybně nutné, aby i právníci zaujímali při nalézání práva svůj názor na věc. Někdy totiž v rámci snahy o vyřešení problémů, berouce věc tak, že zákonodárce před nás postavil hotovou právní normu, zapomínáme na to, že i…
Prvního dne posledního desetiletí tohoto století nabyl účinnosti zákon 418/2011 Sb. shora jmenovaný (dále jen „ZTOPO“), který znamenal nejvážnější zásah do novodobého systému českého trestního práva. Pro komplexní pochopení, pojetí a aplikaci tohoto vpravdě revolučního legislativního počinu je třeba vycházet ze společenské situace…
Již více než čtyři roky je účinný zákon 418/2011 Sb. o trestní odpovědnosti právnických osob (dále jen „zákon“). Rodil se dlouho a těžce, neboť proti jeho vzniku byly vznášeny závažné námitky.
Když byla s účinností od 1. ledna 2012 zavedena v České republice trestní odpovědnost právnických osob jakožto zcela nová forma korporátní odpovědnosti, vyvolal tento zásadní legislativní krok celou řadu otázek a pochybností. Ačkoliv od té doby již bylo zahájeno a vedeno trestní stíhání několika stovek právnických osob, neobjevila se prakticky…
Ještě tento rok, konkrétně 1. prosince, vstoupí v účinnost novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „ZoTOPO“), která byla ve sbírce zákonů vyhlášena pod 183/2006 Sb. Textace novely vychází z více než dva roky starého vládního návrhu, který zpracovalo ministerstvo spravedlnosti pod vedením tehdejší…
Dne 1. 12. 2016 nabude účinnosti novela[1] zákona 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „TOPO“), která přináší zásadní změny (dále jen „novela TOPO“), a to především ve vztahu k využitelnosti tzv. criminal compliance, kterým se má na mysli ucelený systém interních firemních opatření a postupů pro…
Institut podmíněného propuštění je zakotvený v § 89 a § 90 zákona 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákoník“). Podmíněné propuštění má samozřejmě také svůj odraz v procesním právu, které tento institut uvádí v život, a to v §§ 331 až 333a zákona 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní…
Není patrně pochyb o tom, že největší událostí posledních let v oboru trestního práva je přijetí zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim 418/2011 Sb. Tento zákon bude brzo účinný již pět let a i přes občasné procesní klopýtání orgánů činných v trestním řízení se zdá, že jeho aplikace je na…
Zákon 418/2011 Sb. o trestní odpovědnosti právnických osob (dále též ZTOPO) má v sobě, tak říkajíc vrozeně, problémy, které zatím praxe neřešila. Nebude to ale trvat dlouho a bude muset. Zejména, když novela ZTOPO, provedená zákonem 135/2016 Sb. s účinností od 1. 12. 2016 (dále novela) dost citelně rozšířila okruh trestných činů, pro něž…
Zdravotnická dokumentace musí být v souladu se zákonem vedena o každém pacientovi. Obsahuje údaje o zdravotním stavu pacienta a skutečnostech souvisejících s poskytováním zdravotních služeb. Ačkoliv občanský zákoník 89/2012 Sb. se sféry zdravotnictví dotýká poměrně podrobně, požadavky na vedení nalezneme zejména ve specializovaném zákoně č.
Institut vazby představuje nejzávažnější a bezesporu nejdiskutovanější zajišťovací prostředek upravený trestním řádem. Právě s ohledem na povahu institutu vazby, kdy se jedná o institut fakultativní a subsidiární, by vazba měla být užita jako opatření pouze tehdy, jestliže nejlépe povede k dosažení účelu trestního řízení a zároveň nelze toho…
V souvislosti s připravovanou reformou právní úpravy činnosti a organizace státního zastupitelství se stále častěji skloňuje pojem „prokuratura“. Nelze ovšem tvrdit, že by jej bylo užíváno v kladném slova smyslu, právě naopak. Pojmy „prokuratura“ a „prokurátor“ mají převážně pejorativní nádech a symbolizují zejména dozor nad zachováváním…
Dnes předkládám ctěným čtenářům plenární nález Ústavního soudu ze dne 19. dubna 2016 sp. zn. Pl. 4/14. Přestože se jedná o nález zamítavý, je jeho význam pro trestní řízení značný.
Na konci května letošního roku byla schválena parlamentem vládní novela měnící zákon 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „ZTOPO“), mezi jejíž hlavní body patří koncepční změna vymezení trestných činů dopadajících na právnické osoby a úprava jejich…
Mezi často diskutovanou problematiku v trestním právu patří i zákonem zakotvená možnost promlčení trestní odpovědnosti, tj. nemožnosti postihnout – potrestat pachatele za spáchaný trestný čin po uplynutí určité zákonem stanovené doby.
Čtvrtý senát Ústavního soudu přijal v březnu 2016 velmi důležitý nález, který pojmenovává podmínky použití pachových stop jako důkazu v trestním řízení. Soudcem zpravodajem byl nesporný odborník na trestní právo Jaroslav Fenyk, čemuž odpovídá vysoká úroveň odůvodnění. V nálezu je věnována pozornost vývoji používání metody pachové identifikace v…
Moderační právo soudu nebude mít místa tam, kde nebyly zjištěny (a dokonce ani tvrzeny) žádné mimořádné okolnosti případu týkající se vyvlastňované věci. Účelem...
V řízení o určení neúčinnosti smlouvy, kterou dlužník uzavřel s dalšími osobami, není insolvenční správce oprávněn ani povinen podat odpůrčí žalobu proti těmto osobám jen...
Pohledávka věřitele vůči (insolvenčnímu) dlužníku, na kterou se vztahuje rozhodnutí insolvenčního soudu o přiznání osvobození od placení zbytku pohledávek, vydané podle § 414...
Je-li prohlášení o pravosti podpisu jiné osoby učiněno advokátem a má-li všechny náležitosti stanovené § 25a odst. 2 zákona o advokacii, nahrazuje takové prohlášení úřední...
Příspěvek do garančního fondu dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. nemá charakter mimosmluvní sankce postihující majetek dlužníka (ve smyslu § 170 písm. d/ insolvenčního...
