Po dobu vazební části trestního řízení má obviněný dle § 14 odst. 9 zák. č. 293/1993 Sb. o výkonu vazby právo přijímat ve věznici návštěvy obhájce neomezeně a dle § 20 téhož zákona bez přítomnosti třetí osoby.

Bližší podmínky předvedení obviněného, pokud jde o charakter prostoru k rozmluvě, stanoví § 18 vyhlášky č 109/1994 Sb. (dále jen vyhláška), kterou se stanoví řád výkonu vazby a to tak, že to musí být prostor, který umožňuje rozhovor vidět, ale ne slyšet.

V průběhu soudního jednání se rozmluva s obviněným také má odehrát bez přítomnosti třetí osoby a ve vhodném prostoru jednací síně jak je stanoveno v § 47 odst. 3 vyhlášky. Opět platí zásada, že rozhovor má mít příslušník vězeňské služby možnost vidět, ale ne slyšet. Tyto rozmluvy se navíc samozřejmě odehrávají i pod dohledem předsedy senátu nebo soudce, který je povoluje.

Současný systém umožňující rozmluvu obhájce s obviněným (obžalovaným) ve vazbě je nastaven tak, že realizace tohoto práva je umožněna ve vazební věznici a v jednací síni u soudu. V tomto systému ale zůstává nevyužita časově a prostorově možnost rozmluvy v celách soudních budov, kde jsou přechodně umístěni obžalovaní přivezeni vězeňskou službou k jednání před soudem.

Možnost hovořit s klientem v jednací místnosti soudu je samozřejmě nutná, neboť umožňuje rychlou reakci na různé procesní situace, jak je upraveno v § 47, odst. 3 vyhlášky. Obsahově složitější rozhovor, ale není umožněn, neboť nelze beze zbytku zajistit naplnění zásady vidět a neslyšet vzhledem k přítomnosti členů eskorty, která se při těchto situacích řídí jinými předpisy a ty jí nedovolí obžalovaného pustit ze své dispozice, neboť musí dodržovat stanovené bezpečnostní zásady.

Myslím, že by byl vhodný návrat k minulé praxi (nevím přesně, kdy skončila), že vězeňská služba umožňovala hovořit obhájcům s klienty ve vazbě v celách v soudních budovách, kde se čekalo, až obžalovaní přijdou na řadu u soudu se svojí trestní věcí, či na odjezd do věznice. Tento systém umožňoval potřebnou rozmluvu např. i přes polední přestávku, kdy bylo hlavní líčení přerušeno.

Došlo-li např. při jednání soudu v dopolední části ke změně důkazní situace a tím k posunu skutkového děje, bylo možno adekvátně reagovat po podrobném projednání s klientem již v odpolední části hlavního líčení.

Vzhledem k tomu, že se v současné době pracuje na novém trestním řádu, nabízí se možnost rozšířit právo rozmluvy klienta s obhájcem i na jiné soudní prostory než jednací síně.




JUDr. Jiří Polanský,
advokát


TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI advokátní kancelář, s. r. o.

Trojanova 12
120 00 Praha 2
 
Tel.:    +420 224 918 490
Fax:    +420 224 920 468
e-mail:    ak@iustitia.cz


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz