epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    6. 12. 2016
    ID: 104282upozornění pro uživatele

    Mlčenlivost auditora ve vztahu k trestnímu řízení

    Autoři článku v nedávné době narazili na právní otázku, jakým způsobem se má zachovat auditor, pokud je dožádán policejním orgánem se souhlasem soudce k poskytnutí informací chráněných zákonnou povinností mlčenlivosti. Má auditor povinnost požadovanou informaci poskytnout?

     
     SEIFERT A PARTNEŘI advokátní kancelář, s.r.o.
     
    Jinými slovy jde o právní otázku, zda se na auditora uplatní § 8 odst. 5 zákona 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „trestní řád“), dle kterého platí: „Nestanoví-li zvláštní zákon podmínky, za nichž lze pro účely trestního řízení sdělovat informace, které jsou podle takového zákona utajovány, nebo na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti, lze tyto informace pro trestní řízení vyžadovat po předchozím souhlasu soudce. Tím není dotčena povinnost mlčenlivosti advokáta podle zákona o advokacii.“

    Uvedené ustanovení bylo do trestního řádu zavedeno zákonem 265/2001 Sb., když důvodová zpráva k tomu uvádí: „Pro případ,
    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    kdy zákon nestanoví zvláštní podmínky, za nichž lze pro účely trestního řízení sdělovat skutečnosti, které jsou podle takového zákona utajovány, nebo na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti, lze tyto skutečnosti pro trestní řízení vyžadovat po předchozím souhlasu soudce, čímž je zajištěna dostatečná ochrana informací chráněných utajením nebo státem uloženou či uznanou povinností mlčenlivosti a zároveň i zajištěna možnost účinného provádění trestního řízení.
    “[1]

    Postavení auditorů upravuje zvláštní zákon 93/2009 Sb., o auditorech a změně některých zákonů (dále jen „zákon o auditorech“). Podle § 15 odst. 1 zákona o auditorech[2] je auditor povinen, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak, zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech, které nejsou veřejně známy a týkají se účetní jednotky, u které provádí auditorskou činnost, případně o všech skutečnostech, které nejsou veřejně známy a týkají se dalších účetních jednotek, ke kterým má přístup jako auditor skupiny. V případě požadavku orgánů činných v trestním řízení vůči auditorovi na poskytnutí informací, které nejsou veřejně známy a týkají se účetní jednotky, u které provádí auditorskou činnost, půjde o informace, na něž se vztahuje zákonná povinnost mlčenlivosti auditora.

    Pro zodpovězení otázky, zda lze tuto povinnost mlčenlivosti auditora prolomit postupem podle § 8 odst. 5 trestního řádu, je nutné posoudit, zda zákon o auditorech, jakožto zvláštní zákon, který stanoví předmětnou povinnost mlčenlivosti, stanoví podmínky, za nichž lze pro účely trestního řízení sdělovat informace, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti auditora.

    Zákon o auditorech obsahuje obecný postup zproštění mlčenlivosti v § 15 odst. 2, podle kterého může auditora a další osoby uvedené v § 15 odst. 1 zákona o auditorech zprostit mlčenlivosti o skutečnostech, které nejsou veřejně známy, účetní jednotka nebo Komora auditorů České republiky (dále jen „Komora“).

    Dále pak § 15 odst. 4 zákona o auditorech stanoví případy, které se nepovažují za porušení mlčenlivosti auditora. V § 15 odst. 4 písm. f), g) a h) zákona o auditorech, jsou uvedeny tyto výluky, které se týkají trestního řízení:

    • poskytnutí informací příslušným orgánům činným v trestním řízení o skutečnostech svědčících o možném spáchání trestných činů úplatkářství;
    • poskytnutí informací orgánům činným v trestním řízení, týká-li se trestní řízení auditora; 
    • plnění zákonem uložené povinnosti překazit nebo oznámit trestný čin.
    Je možné, v konkrétním případě, kdy auditor nebyl zproštěn mlčenlivosti účetní jednotkou ani Komorou či nejde o jednu z výluk podle § 15 odst. 4 zákona o auditorech, použít postup dle § 8 odst. 5 trestního řádu, či nikoli?

    Z gramatického výkladu § 15 odst. 2 a 4 písm. f), g) a h) zákona o auditorech vyplývá, že tato ustanovení, tedy zvláštní zákon, neupravují podmínky, za nichž lze pro účely trestního řízení sdělovat chráněné informace, a proto je zdánlivě možný vůči auditorovi postup orgánů činných v trestním řízení podle § 8 odst. 5 trestního řádu, resp. auditor by byl tímto postupem zproštěn své zákonné povinnosti.

    Nicméně tento dílčí závěr není možné přijmout bez dalšího. Předně je třeba upozornit na to, že jde o střet zákonných povinností. Primárně má auditor zákonnou povinnost mlčenlivosti. Je to tedy auditor, kdo je osobou povinnou a tedy osobou, která může být vystavena odpovědnosti v případě porušení této zákonné povinnosti. Tato povinnost mlčenlivosti přitom není privilegium auditora, ale jeho klienta (účetní jednotky). Ochrana je tudíž poskytována informacím o účetní jednotce a umožňuje účetním jednotkám sdělovat chráněné informace auditorovi k výkonu jeho činnosti. Auditor by tak porušením této zákonné povinnosti mlčenlivosti nepoškodil sebe, ale účetní jednotku. Každé poskytnutí informací chráněných touto povinností mlčenlivosti musí být plně souladné s právními předpisy. Na druhé straně pak stojí případná povinnost auditora poskytnout informace na základě § 8 odst. 5 trestního řádu.

    Podle názoru autorů článku je použití § 8 odst. 5 trestního řádu v případě auditorů sporné, což vyplývá zejména z následujících argumentů, které je třeba příslušnými metodami vykládat, a to i ve vzájemné souvislost i:

    • Zákon o auditorech pro trestní řízení uvádí konkrétní případy, ve kterých není auditor povinen zachovávat povinnost mlčenlivosti, přičemž mezi tyto případy v současnosti patří již také zákonem uložená povinnost překazit a oznámit spáchání trestného činu;
    • Zákon o auditorech stanoví systém zproštění povinnosti mlčenlivosti účetní jednotkou či Komorou, byť nikoli výslovně pro účely trestního řízení; 
    • Pokud by zákonodárce nechtěl zvlášť upravit prolomení mlčenlivosti auditora pro účely trestního řízení, tak by neprovedl úpravu dle § 15 odst. 4 písm. f) až h) zákona o auditorech a ponechal by bezpochyb aktivní § 8 odst. 5 trestního řádu, když tím, že tuto úpravu přijal, tak stanovil specifické případy, ve kterých auditor není vázán povinností mlčenlivosti pro účely trestního řízení, a zdá se nelogické, aby zákonodárce vymezil některé případy, kdy auditor nemá zákonnou povinnost mlčenlivosti vůči orgánům činným v trestním řízení, a ve zbytku by tuto mlčenlivost šlo prolomit souhlasem soudce. Spíše se tedy zdá logické, že naopak zákonodárce chtěl stanovit uvedenou úpravou podmínky pro sdělování chráněných informací pro účely trestního řízení; 
    • Důvodová zpráva k § 13 až 18 zákona o auditorech[3] uvádí „S ohledem na praktické problémy a jiné právní předpisy je upravena mlčenlivost, kterou statutární auditor neporuší, bude-li podávat povinná hlášení zákonem vymezeným subjektům – např. orgánům činným v trestním řízení v případech, kdy jde o skutečnosti svědčící o možném nezákonném činu podplácení”.
    Spornost použití postupu podle § 8 odst. 5 trestního řádu v případě auditorů pak reflektuje i respektovaný odborný výklad trestního řádu,[4] a to po změně právě uvedených ustanovení zákona o auditorech upravujících uvedené výluky z povinnosti mlčenlivosti pro trestní řízení. Rovněž pro podporu názoru pro použití postupu podle § 8 odst. 5 trestního řádu v případě auditorů byl uváděn argument, že zákon o auditorech neupravuje řešení zákonem uložené povinnosti překazit a oznámit spáchání trestného činu, což je již zákonem o auditorech rovněž ve výluce upraveno. K dané problematice není dostupná žádná relevantní judikatura.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    V případě spornosti zákonnosti zásahu do zákonné povinnosti mlčenlivosti auditora postupem podle § 8 odst. 5 trestního řádu se jako právně správný postup jeví takový, že auditor primárně dodrží svou jasnou zákonnou povinnost mlčenlivosti podle § 15 odst. 1 zákona o auditorech, kterou poruší až poté, co mu to bude závazně a pravomocně uloženo. Tedy auditor orgánům činným v trestním řízení postupujícím podle § 8 odst. 5 trestního řádu se souhlasem soudce požadované a chráněné informace nevydá a využije veškeré zákonné prostředky obrany proti eventuálně uložené pořádkové pokutě.


    JUDr. Filip Seifert, MBA

    JUDr. Filip Seifert, MBA
    ,
    advokát, společník

     
    SEIFERT A PARTNEŘI advokátní kancelář, s.r.o.

    Florentinum
    Na Florenci 2116/15
    110 00 Praha 1

    Tel.:    +420 603 194 424
    e-mail:    office@akseifert.cz


    __________________________________
    [1] Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (vydán pod 265/2001 Sb. v částce 102/2001 Sb. dne 31. 7. 2001).
    [2] K ompletní textace § 15 odst. 1 zákona o auditorech je následující: „Auditor je povinen, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak, zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech, které nejsou veřejně známy a týkají se účetní jednotky, u které provádí auditorskou činnost, případně o všech skutečnostech, které nejsou veřejně známy a týkají se dalších účetních jednotek, ke kterým má přístup jako auditor skupiny. Tato povinnost se vztahuje i na auditora, který na auditorské zakázce přestal pracovat, na auditora, který má pozastaven výkon auditorské činnosti nebo kterému zaniklo oprávnění k výkonu auditorské činnosti, členy Prezidia Rady, členy orgánů Komory, zaměstnance Komory a Rady, kontrolory kvality a dále na osoby, které na základě pověření Komorou nebo Radou mají nebo měly k takovým informacím přístup, zaměstnance auditora, společníky a členy orgánů auditorské společnosti.“
    [3] Důvodová zpráva k zákonu 93/2009 Sb. o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech).
    [4] Šámal, P. a kol. Trestní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013.: Zákon o auditorech sice v § 15 odst. 4 písm. e), f) zákona 93/2009 Sb. nyní stanoví, že za porušení mlčenlivosti se nepovažuje poskytnutí informací příslušným orgánům činným v trestním řízení o skutečnostech svědčících o možném spáchání trestných činů úplatkářství nebo poskytnutí informací soudu nebo poskytnutí informací orgánům činným v trestním řízení, týká-li se trestní řízení statutárního auditora, ale i nadále neobsahuje úpravu podmínek, za nichž lze pro účely trestního řízení sdělovat informace, které jsou podle takového zákona utajovány nebo na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti, a proto lze tyto informace v dalších případech i nadále pro trestní řízení vyžadovat po předchozím souhlasu soudce, zvláště když zde vůbec není vyřešen vztah k případům zákonem uložené povinnosti překazit a oznámit spáchání trestného činu.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    JUDr. Filip Seifert, MBA (SEIFERT A PARTNEŘI)
    6. 12. 2016

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc květen 2025
    • Neoprávněné přijímání vkladů – II. část
    • Investiční dotazník u právnických osob a test vhodnosti
    • Evropské zelené dluhopisy: Budoucnost evropských dluhopisů nebo řadí EU zpátečku?
    • Ohrožení pobídek v modelu bez investičního poradenství?
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc duben 2025
    • Neoprávněné přijímání vkladů – I. část
    • Máte dostatečně zdokumentované plnění s dodavatelem?
    • Bankovní tajemství ve světle nových výzev bezhotovostní digitální éry
    • FDI v akci: První zákaz zahraniční investice v České republice

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Ztížení společenského uplatnění
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.