epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    21. 11. 2016
    ID: 103402upozornění pro uživatele

    Jak dál po přelomové změně v právní úpravě trestní odpovědnosti právnických osob

    Když byla s účinností od 1. ledna 2012 zavedena v České republice trestní odpovědnost právnických osob jakožto zcela nová forma korporátní odpovědnosti, vyvolal tento zásadní legislativní krok celou řadu otázek a pochybností. Ačkoliv od té doby již bylo zahájeno a vedeno trestní stíhání několika stovek právnických osob, neobjevila se prakticky žádná vážně míněná snaha tyto související koncepční otázky dále řešit, a to ať již formou doplnění právní úpravy anebo prostřednictvím příslušné metodiky ministerstva spravedlnosti či Nejvyššího státního zastupitelství. Nyní naopak dochází k tomu, že do značné míry přelomová novelizace stávajícího zákona 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, provedená zákonem 183/2016 Sb., navíc vnáší do této oblasti další nejasnosti.

     
     Rödl & Partner, advokáti, v.o.s.
     
    Je nepochybné, že z pohledu právnických osob, a zejména pak obchodních korporací, se trestní odpovědnost jeví jako významné korporátní riziko systémové povahy, byť dosud velká část obchodních korporací toto systémové riziko zohledňuje a řeší buď zcela nedostatečně, anebo jej zcela pomíjí. V této souvislosti se pak nabízí otázka, zda do tohoto celkově neutěšeného stavu přinese skutečně zásadní změnu právě přijatá novelizace zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, která nabývá účinnosti od 1. prosince 2016. Ta totiž představuje na straně jedné podstatné rozšíření rozsahu trestní odpovědnosti právnických osob, aby na straně druhé současně přinesla zdánlivě opačně působící přelomovou změnu, spočívající ve výslovně upravené možnosti právnické osoby se trestní odpovědnosti zprostit.  

    Rozšíření rozsahu trestní odpovědnosti


    Obsahem původního vládního návrhu zákona, kterým měl být novelizován zákon o trestní odpovědnosti právnických osob ve stávajícím znění, byla především zásadní změna vymezení rozsahu trestní odpovědnosti právnických osob, tj. vymezení okruhu těch trestných činů (zločinů nebo přečinů) podle zvláštní části trestního zákoníku, 40/2009 Sb., za které mohou být právnické osoby a potažmo tedy i obchodní korporace trestně odpovědné.

    Namísto dosavadní tzv. výčtové metody, která je založena na taxativním výčtu cca 80 trestných činů, za které může být právnická osoba trestně odpovědná, bude nyní v ustanovení § 7 zákona nově vycházeno z metody vylučovací, jež vztahuje trestní odpovědnost právnických osob na zásadně všechny trestné činy upravené ve zvláštní části trestního zákoníku. V této souvislosti se výslovně vylučují z této trestní odpovědnosti pouze ty trestné činy, kterých se právnická osoba z podstaty věci nemůže pojmově dopustit, jako je například zabití, vražda novorozeného dítěte matkou, účast na sebevraždě, rvačka a jiné.

    Z této první velké změny tak pro korporátní praxi vyplývá to obecné systémové riziko, že se rozsah trestní odpovědnosti obchodních společností zcela zásadním způsobem rozšiřuje, a to ze stávajících zhruba 80 možných trestných činů na v zásadě všechny trestné činy dle zvláštní části trestního zákoníku, s taxativně uvedenými výjimkami.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    Možnost zprostit se trestní odpovědnosti

    Co však lze považovat za nejpodstatnější změnu celé novelizace a v jistém směru i přelom v trestní odpovědnosti obchodních korporací, je zcela nové ustanovení § 8 odst. 5 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, které bylo do návrhu vloženo v průběhu jeho projednávání v Poslanecké sněmovně.

    Toto nové zákonné ustanovení totiž výslovně umožňuje, aby se právnická osoba trestní odpovědnosti zprostila, a to za podmínky, že se prokáže její vážně míněné preventivní působení před spácháním trestného činu směřující k jeho účinnému zabránění. Podle shora citovaného ustanovení se totiž právnická osoba trestní odpovědnosti za trestný čin, přičítaný jí v důsledku jeho spáchání fyzickou osobou v postavení statutárního orgánu nebo jeho člena, osobou ve vedoucím postavení oprávněnou za právnickou osobu jednat nebo vykonávat řídící nebo kontrolní činnost anebo zaměstnancem při plnění pracovních úkolů, zprostí, „pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat“, aby spáchání protiprávního činu těmito osobami zabránila.

    V tomto směru jde nové ustanovení § 8 odst. 5 zákona výrazně nad stávající možnosti „zproštění“ se trestní odpovědnosti v případech protiprávního jednání zaměstnanců tak, jak to umožňuje stávající ustanovení § 8 odst. 2 písm. b) zákona. Podle tohoto ustanovení se totiž právnická osoba mohla zprostit své trestní odpovědnosti tehdy, pokud orgány právnické osoby provedly taková opatření, která měly provést podle zvláštních právních předpisů nebo která po nich bylo možné spravedlivě požadovat, a zejména v této souvislosti provedly povinnou nebo potřebnou kontrolu nad činností zaměstnanců a učinily nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení následků spáchaného trestného činu.

    Reklama
    AI asistent pro právní výzkum a analýzu dokumentů (online - živé vysílání) - 17.9.2025
    AI asistent pro právní výzkum a analýzu dokumentů (online - živé vysílání) - 17.9.2025
    17.9.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Co dál po novele zákona o trestní odpovědnosti právnických osob

    V souvislosti s přijetím novely zákona o trestní odpovědnosti právnických osob nyní prožíváme jakési déja vu, a tedy tak trochu bezprizorní situaci, která zde nastala po 1. lednu 2012 v souvislosti se zavedením trestní odpovědnosti právnických osob. Opět jsou totiž obchodní korporace bez jakékoli podstatnější přípravy a informační kampaně ze strany příslušných orgánů doslova vrženy do právní situace, se kterou vlastně nikdo až tak příliš nepočítal a která zjevně zaskočila i samotné ministerstvo spravedlnosti. Ačkoliv se ministr spravedlnosti nechal krátce po přijetí novely v Poslanecké sněmovně slyšet, že bude v blízké době připravena podrobná metodika k výkladu ustanovení § 8 odst., 5 zákona a k postupu orgánů činných v trestním řízení, tak prozatím o ní není nic konkrétního slyšet.  

    Bez ohledu na tuto skutečnost je však zřejmé, že nová úprava možného zproštění se trestní odpovědnosti ve své podstatě přináší zcela zásadní zlom v pojetí a významu trestní compliance v České republice, neboť jí jednoznačně dává právní oporu a zjevný praktický smysl. Umožňuje totiž, aby se obchodní korporace v případě obvinění z trestného činu mohla účinně hájit s poukazem na vyviňující skutečnost, že v rámci svého funkčního Compliance management systému (CMS) vynaložila veškeré preventivní úsilí, které lze po ní spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního jednání ze strany svých zaměstnanců, popř. i členů statutárního, řídícího nebo kontrolního orgánu, účinně zabránila. V žádném případě přitom tato nová úprava neznamená ty důsledky, kterých se obávají a na něž poukazují i početní kritici tohoto zákonného ustanovení, tj. že by již pouhá existence obecného Compliance programu, Kodexu chování anebo Etického kodexu bez dalšího „zaručovala“ pro obchodní společnosti vyvinění se z trestní odpovědnosti. Je však zřejmé, že v tomto směru bude třeba, aby se na základě zvláštní metodiky vydané ministerstvem spravedlnosti anebo Nejvyšším státním zastupitelstvím mohlo detailně posuzovat, zda právnickou osobou – obchodní společností přijatá systémová a operativní opatření v rámci preventivní funkce compliance skutečně naplnila podmínku stanovenou v ust. § 8 odst. 5 zákona.

    Je samozřejmě otázkou, zda a do jaké míry se tohoto úkolu ministerstvo spravedlnosti anebo Nejvyšší státní zastupitelství zhostí. Jak přitom vyplývá z dostupných zdrojů, tak ministerstvo ani Nejvyšší státní zastupitelství v tomto směru, ohledně postupu státních zástupců ve věcech trestní odpovědnosti právnických osob a výkladu klíčového ustanovení § 8 odst. 5 zákona, dosud příliš nepostoupily.

    Shora popsaný indiferentní přístup odpovědných orgánů v České republice tak nadále zůstává, stejně jako před bezmála pěti lety, ve zjevném rozporu se zcela opačným příkladem přijetí a aplikace britského Bribery Act (2010), který upravuje trestní odpovědnost obchodních společností za korupční trestné činy. Britský protikorupční zákon totiž ve svém ustanovení čl. 9 výslovně stanovil, že ministerstvo spravedlnosti vydá k provedení zákona zvláštní metodiku o postupech a opatřeních, které mohou obchodní společnosti přijmout za účelem relevantního vyvinění se z trestní odpovědnosti, resp. jež budou z hlediska orgánů činných v trestním řízení akceptována jako opatření dostatečná a umožňující společnosti se vyvinit z případné trestní odpovědnosti za trestný čin fyzické osoby – zaměstnance. V této souvislosti je přitom významné, že účinnost nového zákona Bribery Act byla tehdy nakonec stanovena až na 1. červenec 2011, a to z důvodu, že ministerstvo spravedlnosti nestačilo včas vypracovat metodiku postupů k zamezení nebo zabránění trestného činu a musel tak být odložen původně předpokládaný termín účinnosti (1. duben 2011).

    Takového systémového a odpovědného přístupu se však v České republice v nejbližší době zřejmě nedočkáme, takže nezbývá, než se vytváření systému účinné prevence protiprávního jednání v rámci právnických osob věnovat prozatím bez této metodické opory. V tomto směru tak zůstáváme na tenkém ledě, přičemž s ohledem na neujasněnou koncepci „prevence“ v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob je v rámci interních opatření obchodních korporací společnosti zásadní otázkou, co lze po právnické osobě ve vztahu k jejím zaměstnancům „spravedlivě požadovat“ tak, aby přijatá opatření účinně zabránila a zamezila spáchání trestného činu.

    Pokud jde o konkrétní volbu opatření, jež mají zabránit trestné činnosti ze strany zaměstnanců společnosti, vznikají v tomto směru i další možné právní problémy. Tyto problémy jsou spojeny zejména s interními opatřeními směřujícími ke zvýšené kontrole a monitoringu zaměstnanců, tedy s tím druhem opatření, jež se mohou poměrně lehce dostat do rozporu s právy zaměstnanců na ochranu osobních údajů a soukromí. I tato okolnost dokládá, jak obtížné v praxi bude pro obchodní korporace prokázat, že jejich preventivní (compliance) úsilí splňuje nejen požadavky zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, ale současně i to, že v ničem neporušuje práva a oprávněné zájmy třetích osob, zejména zaměstnanců.    


    Pavel Koukal

    JUDr. Pavel Koukal
    ,
    advokát, associate partner  


    Rödl & Partner, advokáti, v.o.s.

    Platnéřská 2
    110 00  Praha 1

    Tel.:    +420 236 163 111
    Fax:    +420 236 163 799
    e-mail:    prag@roedl.cz

    Právnická firma roku 2015

    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    JUDr. Pavel Koukal (Rödl & Partner)
    21. 11. 2016

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Trestní odpovědnost provozovatelů anonymních sítí
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • Adhezní řízení v praxi
    • Novela trestního zákoníku
    • Otevřel Ústavní soud zákonodárci dveře k uzákonění eutanazie v České republice?
    • Velká reforma trestního práva, jak moc velká je?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Právní novinky v roce 2025, část čtvrtá – implementace nové definice domácího násilí
    • Právní novinky v roce 2025, část třetí – změny v oblasti veřejných zakázek a v trestním právu
    • K aplikaci zásady in dubio pro reo v rámci řízení o povolení obnovy trestního řízení
    • Trestný čin poškození věřitele

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 17.09.2025AI asistent pro právní výzkum a analýzu dokumentů (online - živé vysílání) - 17.9.2025
    • 19.09.2025Dopady novely znaleckého zákona na dokazování znaleckým posudkem v civilním řízení (online - živé vysílání) - 19.9.2025
    • 23.09.2025Investice do startupů – pohled VC fondu vs. pohled startup (online - živé vysílání) - 23.9.2025
    • 24.09.2025ESG Omnibus – Co se mění v reportingu a udržitelnosti? Úleva pro firmy, nebo ústup z odpovědnosti? Víte, co vás čeká? (online – živé vysílání) – 24.9.2025
    • 24.09.2025Mediace a vyjednávání nejen v podnikání (online – živé vysílání) – 24.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • K otázce stupně intenzity porušení povinnosti zaměstnance
    • Spolehlivost osoby v civilním letectví
    • Přezkum rozhodnutí CAS vnitrostátními soudy Evropské unie
    • Určení výše přiměřené slevy z kupní ceny
    • Osvobozený příjem nerovná se automaticky bez povinností: kdy musíte hlásit dar nebo dědictví?
    • Právo na soukromí vs. transparentnost firem: Kontroverze kolem evidence skutečných majitelů
    • Matzner: Řešme také jak dál s AML. A vyvarujme se nadměrné zátěži a zbytečné byrokracie
    • Osvobozený příjem nerovná se automaticky bez povinností: kdy musíte hlásit dar nebo dědictví?
    • K otázce stupně intenzity porušení povinnosti zaměstnance
    • Určení výše přiměřené slevy z kupní ceny
    • Dočasný zákaz výkonu funkce statutára dle zákona o kybernetické bezpečnosti a nové povinnosti pro statutáry
    • Rozpor evidence skutečných majitelů s právem EU a jeho dopad na veřejné zakázky
    • Flexinovela a změny v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci
    • Trestní odpovědnost provozovatelů anonymních sítí
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu
    • Koncentrace řízení a kdy je čas na poučení
    • Praktické dopady tzv. flexi novely zákoníku práce na běh a délku výpovědní doby
    • Flexinovela a změny v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci
    • Limity rozhodování ve společenství vlastníků jednotek: výbor vs. shromáždění

    Soudní rozhodnutí

    Insolvence

    Jestliže „osoba s právem postihu“ přihlásí regresní pohledávku (v souladu s § 173 odst. 3 a § 183 odst. 3 insolvenčního zákona v odpovídajícím znění) do insolvenčního řízení...

    Jednočinný souběh (exkluzivně pro předplatitele)

    Jednočinný souběh zvlášť závažných zločinů těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1, odst. 2 písm. g) tr. zákoníku a násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1...

    Obnova řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Je-li dán některý z důvodů nutné obhajoby podle § 36a odst. 2 písm. a) až d) tr. ř., musí mít obviněný obhájce již od počátku řízení o návrhu na povolení obnovy řízení,...

    Oddlužení (exkluzivně pro předplatitele)

    Má-li být jediným příjmem, z nějž je dlužník za trvání oddlužení schopen splácet pohledávky svých věřitelů, částka, kterou se označený dárce zavázal v darovací smlouvě...

    Prodej jednotky (exkluzivně pro předplatitele)

    Účelem prodeje jednotky podle § 1184 o. z. je primárně ochrana vlastnického práva (a jeho výkonu) ostatních vlastníků jednotek, byť může mít také sankční povahu – postih...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.