Ústavní soud opět rozhodoval ve věci ústavní stížnosti cizince, který byl zadržen, v rámci vazebního zasedání mu byl doručen trestní příkaz a on se bez porady s obhájcem vzdal práva odporu. Ústavní soud svým nálezem ze dne 3. září 2019 sp. zn. I. ÚS 1688/19 rozhodl, že postupem Obvodního soudu pro Prahu 5 spočívajícím v nakládání s trestním…

Tento příspěvek je zaměřen na relativně zajímavou otázku z odvětví trestního práva týkající se nápravy pachatele trestného činu ve vztahu k institutu podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Konkrétně se jedná o to, zda je legitimní požadovat po odsouzeném explicitní doznání ke spáchání trestného činu, za který byl pravomocně…

V souvislosti s přípravami nového trestního řádu vyvstala mezi odbornou veřejností i politiky diskuse na téma změny institutu obnovy řízení. Nově by měl o návrhu na povolení obnovy řízení rozhodovat jiný soudce, než který o obžalobě rozhodoval v původním řízení.

Dne 3. září 2019 vydal Ústavní soud pod sp. zn. III. ÚS 2012/18 zamítavý nález, který svým významem přesahuje konkrétní posuzovaný případ. Zabývá se totiž dosti podrobně právem (poškozeného) na účinné vyšetřování a objasňuje jeho podmínky a meze. Pro seznámení s případem nabízím jeho stručné shrnutí. Nicméně zájemce o problematiku účinného…

Úvodem je na místě si připomenout, kdo je zadavatelem ve smyslu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Ustanovení § 4 ZZVZ rozeznává veřejné zadavatele v odst. 1 a zadavatele v odst. 2 až 5. Nauka i veřejnost zadavatele v odst. 2 až 5 člení na „dotované“, „sektorové“ a „dobrovolné“.

Data retention je termín, kterým se označuje proces uchovávání provozních a lokalizačních údajů pro účely trestního řízení. Právě zákonná povinnost provádět data retention je uložena podnikatelům, zajišťujícím provozování veřejné komunikační sítě (dále jen jako „Operátor“) ve smyslu ustanovení § 97 odst. 3 a 4 zákona o elektronických…

Ve dnech 16. – 17. 9. 2019 uspořádala Katedra trestního práva Bezpečnostně právní Fakulty Policejní akademie České republiky v Praze Mezinárodní konferenci kateder trestního práva.

V poslední době lze (zejména v nejrůznějších internetových mediích) zaznamenat řadu ohlasů na fenomén, kterým se stal specifický pojem „předsudečná nenávist“.

Cílem tohoto článku je demonstrovat dopady nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 482/18 ze dne 28. 11. 2018 týkající se podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody na reálné kauze, kdy došlo k propuštění odsouzeného.

ECRIS nebo-li Evropský informační systém rejstříku trestů (dále jen „ECRIS“) je elektronický informační systém, který umožňuje snadnou a rychlou výměnu informací o případech odsouzení v trestních věcech v jednotlivých členských státech Evropské unie (dále jen „EU“). V červnu tohoto roku vstoupil v platnost evropský legislativní „balíček“, který…

Ústavní soud při rozhodování o ústavních stížnostech jen naprosto výjimečně zasahuje do trestů uložených v trestním řízení. Jednu takovou výjimku představuje nález ze dne 30. července 2019 sp. zn. II. ÚS 4022/18. Týká se postupného ukládání nejprve podmíněných trestů odnětí svobody, jejichž pozdější přeměna v reakci na později uložený nepodmíněný…

Podmíněné zastavení trestního stíhání je typem odklonu upraveného v ustanovení § 307 a § 308 z. č.141/1961 Sb., trestní řád. Základním principem zastavení trestního stíhání je dočasné zastavení trestního stíhání obviněného na zkušební dobu pro spáchaný konkrétní trestný čin, kdy po uplynutí zkušební doby se rozhoduje o pokračování v trestním…

Z pohledu laické veřejnosti, nejspíš ale i z pohledu veřejnosti odborné se zcela nepozorovaně v trestním řádu ocitlo ustanovení, které významně rozšiřuje to, čemu se obecně říká povinné ukládání dat, jinak též data retention. Stalo se tak novelou trestního řádu, realizovanou zákonem č. 287/2018 Sb., která nabyla účinnosti…

Ano, lze, byť by se někomu taková odpověď mohla zdát podivná.

Skutečnost, že nutná obrana je institutem vylučujícím protiprávnost činu jinak trestného, je každému velmi dobře známá. Nicméně pro důkladné pochopení jeho obsahu a limitů je zapotřebí seznámit se s pohledem právní doktríny a zejména pak rozhodovací praxe. Jaké jsou základní zákonné a skutkové limity pro jednání obránce v rámci nutné obrany, uvedu…

Již v úvodu tohoto článku poznamenávám, že s jeho obsahem trestní soudci souhlasit nebudou a obavy v článku zmíněné budou naopak vyvracet. Jedná se ale o stejnou situaci, kdy média spekulují nad tím, zda je možné si v naší zemi objednat trestní stíhání a zástupci nejvyšších instancí takovou spekulaci zcela popírají. Na to sofistikovaně odpovídá…

Pokud pachatel odvrací přímo hrozící nebezpečí nebo útok směřující vůči zájmu chráněnému trestním zákoníkem,[1] může taková skutečnost způsobit vyloučení jeho trestní odpovědnosti, neboť při kumulativním dodržení všech podmínek krajní nouze nebo nutné obrany bude jeho jednání považováno za čin jinak trestný a bude na něj od počátku pohlíženo jako…

Fenomén internetové kriminality je dlouhodobě na vzestupu. To je fakt, se kterým se bohužel musí smířit nejen aktivní uživatelé internetu. Smysl a účel tohoto příspěvku je stručný právní exkurs do aktuální problematiky protiprávních jednání páchaných prostřednictvím internetu.

Od 1. února 2019 vstoupila v účinnost novela trestního řádu (zákon č. 287/2018 Sb.), která zavedla možnost urychleného uchování dat uložených v počítačovém systému nebo na nosiči informací pro účely trestního řízení. Právě změny v oblasti předběžného uchování dat pro účely trestního řízení vnímáme z pohledu trestního a obchodního práva jako velmi…

Právo nahlížet do spisů vedených o řízení je významným procesním právem a zároveň institutem, který je výslovně zakotven v mnohých procesních předpisech – ať už je upraven v rámci občanského soudního řízení, správního řízení, daňového řízení nebo právě v rámci řízení trestního, o němž níže pojednává tento článek. Stěžejní otázkou tohoto příspěvku…