Právo na vydání kopie úředního záznamu o podání vysvětlení po novele § 158 odst. 6 trestního řádu.
S účinností od 1. července 2021 došlo zákonem č. 220/2021 Sb.[1] k novelizaci ustanovení § 158 odst. 6 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) (dále jen „trestní řád“). Nově se za větu první předmětného ustanovení vložila věta: „Je-li úřední záznam podepsán osobou podávající vysvětlení, bude jí na žádost poskytnuta jeho kopie.“
Touto nenápadnou novelou byl z našeho pohledu konečně postaven najisto výkladový spor ohledně povinnosti orgánů činných v trestním řízení (dále jen „OČTŘ“) k vydávání opisů záznamů o podání vysvětlení, které jsou podepisovány osobou podávající vysvětlení. Jsme si vědomi, že na tomto fóru nejde o první příspěvek na rozebírané téma[2], náš článek je tak míněn jako doplňující komentář k významu zmiňované novely.
Disputace na téma, zda osoby podávající vysvětlení mají nebo nemají nárok na vydání kopie záznamu, v němž bylo jejich vysvětlení zaznamenáno, byla poměrně dlouhá. Novela trestního řádu je pak výsledkem odborné diskuse, kterou vedli nejen právní zástupci/obhájci zastoupeni v tomto případě Unií obhájců (dále také jen jako „Unie“), ale i Nejvyšší státní zastupitelství.
Dle vypracované a publikované analýzy Unie z roku 2018 je: „jádro problému asi v tom, že úřední záznam léty zmutoval do podoby protokolu o výslechu svědka, který také podávající osoba podepisuje. A nepochybně i to, že podávající osoba zhusta vnímá své postavení jako postavení podezřelého a případně je tak i titulována a vnímána ve smyslu § 32 tr. řádu i policejním orgánem, který záznam pořizuje. Takže jde formálně o úřední záznam, leč fakticky o cosi mezi ,klasickým´ úředním záznamem, který pořizuje a podepisuje policista, a protokolem o výslechu. A jak z dalšího vyplyne, osoba podávající vysvětlení může mít zájem na tom, aby to, co při podání vysvětlení uvedla, bylo analyzováno v rámci následné právní služby.“ [3]
Úřední záznam o podání vysvětlení je v praxi značně využíván, avšak před zmíněnou novelou nebylo v zákoně zakotveno právo osob podávajících vysvětlení na získání kopie úředního záznamu o podání jejich vysvětlení a záviselo pouze na rozhodnutí OČTŘ, zda jim tuto kopii poskytnou. Unie na tuto problematiku dlouhodobě upozorňovala a zasazovalo se za to, aby bylo postaveno najisto, že osoby budou mít právo na získání kopie úředního záznamu o podání jejich vysvětlení, neboť tento má pro jejich další postavení a poskytovanou právní pomoc v souvislosti s vedeným řízením význam.
Nejvyšší státní zastupitelství (dále jen „NSZ“), v reakci na žádost Unie, rovněž vypracovalo analýzu, v níž dospělo k závěru:
„Nejvyšší státní zastupitelství vychází pro první skupinu úředních záznamů (zjednodušeně – vlastní úřední záznamy policisty) z názoru, podle něhož není povinností orgánu činného v trestním řízení vydat osobě podávající vysvětlení podle § 158 odst. 3 písm. a), odst. 6 trestního řádu, které je následně policistou zaznamenáno v úředním záznamu, kopii takového úředního záznamu sepsaného o podaném vysvětlení, neboť trestní řád tuto povinnost orgánu činnému v trestním řízení expressis verbis neukládá, resp. takové právo osobě podávající vysvětlení nepřiznává, a koneckonců doručování těchto písemností zpracovávaných až po provedeném úkonu by bylo organizačně i technicky obtížné.
Ohledně úředních záznamů o podaném vysvětlení podávaných přímo do úředního záznamu a podepsané mimo jiné též i osobou podávající vysvětlení je situace poněkud odlišná. Zde zastáváme názor, že se jedná o zákonný a obecně akceptovaný, byť praxí trestního řízení poněkud extenzivně vykládaný postup vyžadování vysvětlení a jeho úřední zaznamenání. S ohledem na osobní přítomnost osoby podávající vysvětlení a z její strany podepisovaný úřední záznam o podaném vysvětlení pak ale považujeme za možné, aby orgány činné v trestním řízení (nejčastěji policejní orgán) kopii takového záznamu osobě podávající vysvětlení poskytly. V tomto případě se jedná o poskytnutí vyššího standardu práv této osobě za situace, kdy sama vlastnoručně stvrzuje jí učiněný úkon trestního řízení, tedy podání vysvětlení.“ [4]
I NSZ se tedy ztotožnilo se závěrem Unie, že v případě úředních záznamů o podaných vysvětleních podepisovaných osobou, která vysvětlení podala, lze osobě, která vysvětlení podala, poskytnout kopii takového záznamu.
Navzdory výše citované analýze ani poté nedošlo ke sjednocení postupu OČTŘ v předmětné otázce, když policejní prezident jakékoliv sjednocení nebo interní úpravu postupu při vydávání takových kopií záznamů bez ohledu na stanovisko NSZ odmítl.[5]
Dosavadní praxe OČTŘ tedy nadále stála na individuálním posouzení OČTŘ, které v podstatě nemuselo být nijak odůvodňováno, zda osobě, která podávala vysvětlení, kopii úředního záznamu, který byl touto osobou podepsán, poskytnout či nikoli.
Lze proto jednoznačně ocenit, že zmíněným novelizovaným ustanovením dochází k posílení principu právní jistoty a otázka vydání či nevydání kopie úředního záznamu o podání vysvětlení, kterou osoba podávající vysvětlení podepsala, nebude záviset na úvaze toho kterého OČTŘ. Nově je tak zcela jasně zákonem zakotveno, že osoby podávající vysvětlení mají právo, aby v případě, kdy úřední záznam je jimi podepsán, jim byla na jejich žádost vydána kopie tohoto úředního záznamu.
Mgr. Klára Pelclová,
advokátní koncipientka
Robert Kerndl,
právní asistent
Trojan, Doleček a partneři, advokátní kancelář s.r.o.
Na strži 2102/61a
140 00 Praha 4
Tel.: +420 270 005 533
Fax: +420 270 005 537
e-mail: info@tdpa.cz
[1] Zákon č. 220/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (zákon o Probační a mediační službě), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
[2] SLÁMOVÁ, KOCÍK. Novela ustanovení § 158 odst. 6 trestního řádu z pohledu praxe policejního orgánu. [online]. [cit. 2021-09-23]. K dispozici >>> zde.
[3] VÁLOVÁ, Irena. Na kopii záznamu o podání vysvětlení není nárok, odpovědělo NSZ obhájcům [online]. [cit. 2021-09-23]. K dispozici >>> zde.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
