Novela ustanovení § 158 odst. 6 trestního řádu z pohledu praxe policejního orgánu
Dnem 1. ledna 2022 nabyde účinnosti zákon 220/2021 Sb. ze dne 25. května 2021, kterým se mění zákon 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě a o změně zákona 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákona 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a zákona 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (zákon o Probační a mediační službě), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Výjimkou jsou dle čl. XV. bodu 1 písmene a) a b) ustanovení čl. I bodu 10, čl. III bodů 2 až 4 a 47 až 50, čl. V bodů 1 a 2, čl. VII bodů 2 a 4 až 6 a čl. XIV, která nabyla účinnosti dnem 1. července 2021, a ustanovení čl. I bodů 15, 20, 21, 27, 40, 46, 47 a 53, čl. III bodů 20, 40, 41, 43 a 44 a čl. VIII bodů 8, 9 a 15, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2023. Primárním cílem novely trestních předpisů je maximálně zefektivnit ukládání a výkon alternativních trestů zejména eliminací administrativní zátěže. Novela v reakci na poznatky z praxe přináší i další procesní úpravy, které se netýkají vykonávacího řízení
Tento článek se ve stručnosti pozastavuje nad novelou ustanovení § 158 odst. 6 zákona 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) (dále jen „trestní řád“), kdy se za větu první dotčeného odstavce nově vkládá věta: „Je-li úřední záznam podepsán osobou podávající vysvětlení, bude jí na žádost poskytnuta jeho kopie.“ Nenápadný nicméně opodstatněný pozměňovací návrh číslo 67521 přednesl poslanec Pavel Blažek dne 4. prosince 2020 na 72. schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky během druhého čtení. Argumenty pro novelizaci zněly jasně: praxe doposud nebyla co do poskytování kopie úředního záznamu o podaném vysvětlení osobě, která podala v trestním řízení do úředního záznamu vysvětlení podle § 158 odst. 3 písm. a), odst. 6 trestního řádu a tento úřední záznam podepsala, jednotná.[1] Z důvodu dosud chybějící právní úpravy vznikala konkrétně v praxi policejního orgánu často kolize mezi zájmem na zachování určité míry utajení provedeného úkonu (zvláště z důvodu potencionální existence maření, ohrožení nebo ztížení provádění úkonu trestního řízení) a požadavkem osoby podávající vysvětlení na kopii podaného vysvětlení. Osoby podávající vysvětlení většinou automaticky předpokládaly, že mají nárok na kopii záznamu, do kterého poskytují orgánům činným v trestním řízení informace a který stvrzují svým podpisem. Policejní orgán se na druhou stranu musel uchylovat k nestandardizovaným zdůvodněním, proč kopii odmítá poskytnout. Novela ustanovení § 158 odst. 6 trestního řádu tak stanový jasně vymezené mantinely, kdy je orgán činný v trestním řízení (povětšinou právě policejní orgán) povinen kopii podaného vysvětlení poskytnout. Ve věci je dále nutno konstatovat, že poskytnutí vyžádané kopie, zejména pokud je požadavek uplatněn po provedeném úkonu, nepřináší orgánům činným v trestním řízení významnou technickou, administrativní ani časovou zátěž.
Jak již bylo zmíněno, fundamentální přínos vládní novely lze jednoznačně spatřovat v explicitním vyjádření nároku osoby podávající vysvětlení na kopii úředního záznamu o podaném vysvětlení. Implementováno bylo oprávnění osoby podávající vysvětlení, nikoli povinnost orgánů činných v trestním řízení konat ex officio. Pro objektivnost posouzení předmětné novely však nelze opominout věcnou argumentaci policejního orgánu k možnému ohrožení prověřování, popř. vyšetřování trestné činnosti. Přestože lze úřední záznam o podaném vysvětlení pořizovat i po zahájení trestního stíhání, ve většině případů policejní orgán úředním záznamem o podaném vysvětlení dokumentuje skutečnosti významné pro trestní řízení v první fázi přípravného řízení. Úřední záznam o podaném vysvětlení je tak významným podnětem, aby byl určitý důkaz proveden, například výslechem svědka. Zejména při prověřování závažné, sofistikované trestné činnosti vyvstává potřeba provádět prověřování trestné činnosti v odpovídající intenzitě utajení. Nejzákladnějším požadavkem je zamezit prověřované osobě (zde myšleno osoba odlišná od osoby podávající vysvětlení) získávat informace o prováděném prověřování a zamezit tak neoprávněným jednáním směřujících k možné eliminaci důkazů. Informace obsažené v podaném vysvětlení mohou být v prověřované věci klíčové a proto obava policejního orgánu s jejich seznámením ze strany dalších osob je zcela oprávněná. V případě poskytnutí kopie záznamu nechtěně roste riziko, že dojde k jeho úmyslnému poskytnutí další osobě, ztrátě nebo odcizení.
Rovněž lze prognostikovat, že novela ustanovení § 158 odst. 6 trestního řádu přinese i aplikační problémy v případě podání vysvětlení ve smyslu ustanovení § 55 odst. 2 trestního řádu. Pokud policejní orgán na základě objektivních skutečností provede opatření k utajení totožnosti osoby, tato pak podepisuje protokol pod smyšleným jménem a příjmením. V případě uplatnění nároku této osoby na kopii záznamu se tak nejen zvyšuje riziko prozrazení významných skutečností v daném prověřování, ale výrazně stoupá i riziko prozrazení pravé identity utajené osoby.
Přes veškeré výše zmíněné argumentace policejního orgánu zákonodárce přikročil k posílení standardu práv osoby podávající vysvětlení. Tímto krokem tak byla ukončena mimo jiné vleklá disputace ve věci nároku osoby podávající vysvětlení na kopii mezi orgány činnými v trestním řízení (v tomto případě zastoupení Nejvyšším státním zastupitelstvím) a Unií obhájců, která v minulosti několikrát vytýkala nespravedlivost procesu.[2]
Mgr. et Mgr. Martina Slámová,
vrchní komisař a VŠ pedagog
Mgr. Milan Kocík, MBA,
komisař a VŠ pedagog
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
