epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    1. 11. 2021
    ID: 113761upozornění pro uživatele

    Trestné činy připadající v úvahu při výkonu funkce rozhodce

    Příspěvek pojednává o vybraných trestných činech, kterých se lze dopustit při výkonu funkce rozhodce a lze je označit za do určité míry „typické“ trestné činy rozhodců. Je přitom třeba zmínit, že ačkoliv je dle českého právního řádu rozhodce trestně odpovědný, není nadán žádným typem imunity, není trestná činnost rozhodců v praxi příliš obvyklá. Přesto nelze trestní odpovědnost rozhodců opomíjet, neboť ve výjimečných případech se s trestným činem spáchaným rozhodcem při výkonu funkce lze setkat.

    Na počátku pojednání o trestných činech, které přicházejí při výkonu funkce rozhodce v úvahu, je třeba zmínit, že český právní řád neupravuje žádné specifické trestné činy, které by byly přímo spojeny s rozhodčím řízením anebo s výkonem funkce rozhodce. Proto je v následujícím textu pojednáno o obecných trestných činech, s nimiž se lze při výkonu funkce rozhodce a v rozhodčím řízení setkat.

    Nicméně existuje řada právních řádů, které upravují přímo specifické trestné činy rozhodce. Za zmínku stojí například trestní zákoník ve Švýcarsku, ve kterém je upraven zvláštní trestný čin přijetí úplatku rozhodcem. Přijetí úplatku rozhodcem je trestný čin, který je výslovně obsažen rovněž v japonském, tureckém, norském či argentinském trestním zákoníku. Německý trestní zákoník pak podobně koncipuje trestný čin pasivní korupce v rozhodčím řízení či neprovedení úředního úkonu v rozhodčím řízení.[1] Ačkoliv v českém právním řádu zvláštní trestné činy vztažené přímo k rozhodčímu řízení nejsou upraveny, je možné výše uvedené informace o zahraniční právní úpravě vnímat minimálně jako informaci o tom, na jaké trestné činy je vhodné, se souvislosti s rozhodčím řízením zaměřit i v českém právním řádu.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    K trestným činům, kterým je v následujícím textu věnována pozornost především, patří zejména přijetí úplatku dle § 331 trestního zákoníku, dále trestný čin podvodu dle § 209 trestního zákoníku, opomenout pak nelze ani trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti dle § 216 trestního zákoníku.[2]

    Přijetí úplatku

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Za typický trestný čin, kterého se může při výkonu funkce rozhodce dopustit, lze označit přijetí úplatku, neboť je pochopitelné, že strany sporu mají zájem na svém úspěchu ve věci, tudíž mohou mít v některých případech tendenci rozhodci úplatek nabídnout, popř. poskytnout. Objektivní stránka tohoto trestného činu dle ustanovení § 331 odst. 1 trestního zákoníku spočívá v tom, že rozhodce (přijme úplatek anebo slib o tom, že mu některá ze stran úplatek poskytne. Může ovšem nastat i případ kvalifikované skutkové podstaty dle ustanovení § 331 odst. 2 trestního zákoníku, kdy objektivní stránka trestného činu spočívá v tom, že rozhodce úplatek sám aktivně žádá, tj. nečeká na to až mu bude některou stranou nabídnut, popř. slíben, ale přímo aktivně korupci iniciuje. Jedná se o úmyslný trestný čin, jehož pachatelem může být pouze osoba, která se účastní obstarávání věcí obecného zájmu či jednání v souvislosti s podnikáním, přičemž výkon funkce rozhodce lze vnímat jako obstarávání věcí obecného zájmu, na kterém má zájem celá společnost (např. aby závazky byly plněny), popř. alespoň větší skupina lidí. Objektem tohoto trestného činu je zájem na řádném, nestranném a zákonném obstarávání věcí obecného zájmu, popř. zájem na řádném výkonu podnikatelské činnosti.[3] Přijetí úplatku ze strany rozhodce může mít zásadní dopady na výsledek sporu (výsledek může být ovlivněn úplatkem) a ve své podstatě tak i na dodržování práva a zásad spravedlnosti ve společnosti, čímž je třeba tento trestný čin v souvislosti s rozhodčím řízením považovat za skutečně velmi nežádoucí a významné riziko.

    Podvod

    Dalším trestným činem, který se může při výkonu funkce rozhodce vyskytnout, je podvod podle ustanovení § 209 trestního zákoníku. Skutková podstata trestného činu podvodu spočívá v tom, že pachatel „sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou.“[4] Podvod patří k trestným činům proti majetku, jeho objektem je tedy cizí majetek, objektivní stránka spočívá ve výše popsaném jednání rozhodce. V základní skutkové podstatě přitom postačuje, aby vznikla škoda ve výši alespoň 10 000 Kč. Rozhodce tak může být jak osobou, která se na úkor stran obohatí, tak i osobou, která svým jednáním přispěje k obohacení jedné ze stran, ačkoliv si je vědom toho, že jedná v rozporu se zákonem. Podvod je úmyslný trestný čin, je tudíž nezbytné, aby rozhodce k obohacení sebe či jedné ze stran směřoval úmyslně. Pachatelem podvodu přitom může být kdokoliv, na pachatele se nekladou žádné speciální nároky.[5]

    Legalizace výnosů z trestné činnosti

    V literatuře bývá také poměrně často zmiňována možnost legalizace výnosů z trestné činnosti skrze rozhodčí řízení. Tento trestný čin patří rovněž mezi majetkové trestné činy. Jedná se o trestný čin, jehož objektem je „zájem na regulérnosti hospodářského života v širokém slova smyslu, zejména na regulérnosti finančního a kapitálového trhu.“[6] Objektivní stránka spočívá v tom, že pachatel zastírá původ finančních prostředků anebo věci získané buď trestným činem anebo opatřené výměnou za jinou věc či hodnotu získanou trestným činem, popř. usiluje o podstatné ztížení, případně i úplné znemožnění zjištění jejího původu. Stejně tak však objektivní stránka spočívá i v tom, že pachatel jiné osobě výše uvedené jednání umožní. Jedná se přitom o trestný čin, který je leckdy páchán velmi sofistikovaně a je obtížné jej odhalit. V případě legalizace výnosů z trestné činnosti prostřednictvím rozhodčího řízení může dojít např. k situaci, kdy rozhodce od počátku ví, že rozhodčí řízení je iniciováno účelově právě za účelem legalizace výnosů z trestné činnosti, v rozhodčím řízení je tak například přiznáno velké plnění druhé straně, čímž se toto plnění dostává do oběhu mezi legální peníze či věci, neboť je plněno na základě rozhodčího nálezu, tedy legálního právního titulu. Odkud se prostředky, jejichž prostřednictvím je plněno, vzaly, se následně poté, co bylo realizováno více dalších transakcí již jen velmi obtížně zjišťuje. V úvahu patrně v rozhodčím řízení připadá zejména úmyslná varianta trestného činu, trestní zákoník však v ustanovení § 217 zakotvuje rovněž nedbalostní variantu. Pachatelem může být kdokoliv,[7] přičemž rozhodce jako pachatel může být pro strany zajímavý zejména proto, že vydává vykonatelný exekuční titul, plnění na jeho základě tak nemusí být zdaleka tak podezřelé jako plnění na základě jiného titulu, který je významně méně věrohodný. Navíc i sám rozhodce může být osobou, která může účelově přijmout vysokou odměnu (neboť odměna je smluvní a někdy je zájem poskytnout rozhodci vysokou odměnu za účelem zamezení korupce, popř. třeba jen proto, že se jedná o náročný spor), rozhodce pak následně může svoji odměnu částečně dále distribuovat, čímž opět dochází k několika transakcím, jejichž prostřednictvím se legalizuje výnos z trestné činnost. Na druhou stranu je třeba konstatovat, že nestranný, nepodjatý a morální rozhodce, který má zájem regulérně vykonávat činnost rozhodce, nebude v žádném případě k podobným transakcím ochoten, čímž se bude opět jednat pouze o výjimečné případy.

    Další trestné činy připadající v úvahu při výkonu funkce rozhodce

    V odborné literatuře se pak dále zmiňují rovněž trestné činy jako padělání a pozměňování veřejných listin dle ustanovení § 348 trestního zákoníku, kde lze však mít za to, že častěji se takového jednání patrně budou dopouštět přímo strany sporu než rozhodce, nicméně i rozhodce se může takového jednání dopustit, dále se hovoří o některých daňových deliktech (zejména zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby dle § 240 trestního zákoníku a neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby dle § 241 trestního zákoníku), což jsou obecně trestné činy, které jsou v České republice poměrně časté v souvislosti se samostatným výkonem činnosti. Vzhledem k tomu, že rozhodci v České republice jsou takřka výlučně osobami samostatně výdělečně činnými, může pak docházet na jejich straně k daňovým deliktům, nicméně taková trestná činnost je spojena spíše s výkonem podnikatelské činnosti obecně než přímo s rozhodčím řízením.

    Dále bývají někdy zmiňovány rovněž kartelové dohody,[8] které český trestní zákoník upravuje v ustanovení § 248 odst. 2 jako jednu z forem porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže. V tomto případě je postihována skutečnost, že rozhodce se svým konkurentem, tedy jiným rozhodcem uzavře dohodu o určení ceny, rozdělení trhu či jinou dohodu narušující hospodářskou soutěž. Ačkoliv je v České republice možné vypozorovat, že ceny ze strany rozhodců na trhu nabízené se příliš neliší, lze mít spíše za to, že cena se určitým způsobem ustálila i ve vztahu k poplatkům spojeným se soudním řízením, vůči kterému se rozhodčí řízení snaží být o něco levnější, nicméně nelze vyloučit, že případy, kdy je mezi rozhodci určitá dohoda (ať již o ceně či jiná, která splňuje definici kartelové dohody) se samozřejmě vyskytovat mohou.[9] Rozhodce se samozřejmě může při výkonu funkce dopustit i nespočtu dalších trestných činů, nicméně lze mít za to, že se již bude jednat skutečně o výjimečné případy.


    JUDr. PhDr. Melinda Vrajíková, LL.M 

    [1] BĚLOHLÁVEK, Alexander J. Rozhodčí řízení, ordre public a trestní právo: komentář. Praha: C.H. Beck, 2008. Beckovy texty zákonů s komentářem. ISBN 978-80-7400-096-6, s. 1025 a násl.

    [2] Zákon 40/2009 Sb., tretsního zákoníku.

    [3] JELÍNEK, Jiří. Trestní právo hmotné: obecná část, zvláštní část. 5. aktualizované a doplněné vydání. Praha: Leges, 2016. Student (Leges). ISBN 978-80-7502-120-5, s. 839-840.

    [4] § 209 odst. 1 zákona 40/2009 Sb., trestního zákoníku.

    [5] ŠÁMAL, Pavel. Trestní zákoník: komentář. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-428-5, s. 2049 a násl.

    [6] JELÍNEK, Jiří. Trestní právo hmotné: obecná část, zvláštní část. 5. aktualizované a doplněné vydání. Praha: Leges, 2016. Student (Leges). ISBN 978-80-7502-120-5, s. 690.

    [7] ŠÁMAL, Pavel. Trestní zákoník: komentář. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-428-5, s. 2152 a násl.

    [8] BĚLOHLÁVEK, Alexander J. Rozhodčí řízení, ordre public a trestní právo: komentář. Praha: C.H. Beck, 2008. Beckovy texty zákonů s komentářem. ISBN 978-80-7400-096-6, s. 677.

    [9] § 248 odst. 2 zákona 40/2009 Sb., trestního zákoníku.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. PhDr. Melinda Vrajíková, LL.M.
    1. 11. 2021

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Právní novinky v roce 2025, část čtvrtá – implementace nové definice domácího násilí
    • Právní novinky v roce 2025, část třetí – změny v oblasti veřejných zakázek a v trestním právu
    • K aplikaci zásady in dubio pro reo v rámci řízení o povolení obnovy trestního řízení
    • Trestný čin poškození věřitele
    • Právní novinky v roce 2025, část druhá – Změna v obsazení soudů, úprava psychoaktivních látek a změny v pracovním právu
    • Pozvánka na valnou hromadu akciové společnosti
    • Sugestivní a kapciózní otázky při výslechu v trestním řízení
    • Obecně k přezkumu úkonů policejního orgánu
    • K ochrannému rozsahu norem v § 220 a 221 trestního zákoníku, aneb koho a před jakou újmou zákon vlastně chrání
    • Splnění zákonných předpokladů pro vzetí do tzv. útěkové vazby se zaměřením na cizince zadržené v ČR

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Jak správně elektronicky doručovat zaměstnanci
    • Dawn-raid a.k.a. místní šetření: Ústavní soud potvrzuje potřebu zvýšené opatrnosti u konkurenčních podnětů
    • Moderační právo
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Evropská zdravotní data pod lupou: Co přináší nová regulace a datová centra (EHDS)?
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • Jak správně elektronicky doručovat zaměstnanci
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nejlepší zájem dítěte

    Obecné soudy jsou povinny posuzovat problematiku svěření nezletilých do péče rodičů především s přihlédnutím k jejich nejlepšímu zájmu ve smyslu čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech...

    Moderační právo

    Součástí práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod je rovněž povinnost...

    Korunové dluhopisy

    Restriktivnímu či extenzivnímu výkladu ustanovení daňových zákonů při využití obecně uznávaných interpretačních metod ústavní pořádek nebrání. Neurčitost zákona a možnost...

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.