epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    26. 8. 2021
    ID: 113435upozornění pro uživatele

    Spáchali jste přestupek? Nahraďte škodu

    Není jistě žádným překvapením, že v souvislosti se spácháním přestupku může dojít ke vzniku škody nebo bezdůvodného obohacení na straně pachatele přestupku. Jakým způsobem může poškozený uplatnit svá práva a s čím musíte počítat, ocitnete-li se v roli obviněného? Na tyto a další otázky jsme se zaměřili v tomto příspěvku, který vysvětluje účel, průběh a možné způsoby zakončení tzv. adhezního řízení, tedy řízení, které je vedeno souběžně s řízením o přestupku a jehož účelem je rozhodnutí o nárocích poškozených, které jim vznikly spácháním přestupku.

    Přestupkové právo je od 1. ledna 2017 obecně upraveno zákonem 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich („zákon o odpovědnosti za přestupky“). Subsidiárně se pak pro tímto zákonem neupravené postupy použije zákon 500/2004 Sb. (dále jen „správní řád“). Jak uvádí komentářová literatura: „Účelem zákona o přestupcích je ochránit zájmy chráněné zákonem před pachateli přestupků, zabránit pachateli přestupku v dalším páchání protiprávní činnosti a vychovat pachatele přestupku k tomu, aby již k další protiprávní činnosti nedocházelo.“[1] Tento účel je, shodně jako v trestním právu, vyjádřen základními funkcemi přestupkového práva. Mezi základní lze zařadit funkci ochrannou, preventivní, represivní a regulativní. První tři zmíněné funkce upravují zejména ochranu zájmů chráněných přestupkovým právem ve smyslu generální ochrany směřující primárně proti budoucímu páchání přestupků. Součástí čtvrté zmíněné funkce přestupkového práva, tedy funkce regulativní, je pak specifická právní úprava postupu směřujícího k náhradě škody způsobené poškozenému osobou obviněnou z přestupku. Tímto postupem je právě tzv. adhezní řízení.

    V případě, že obviněný z přestupku způsobí svým jednáním při přestupku některému z poškozených škodu (nebo se na jeho úkor bezdůvodně obohatí) a mezi tímto jednáním a vzniklou škodou (či bezdůvodným obohacením) existuje prokazatelná příčinná souvislost, má poškozený právo uplatnit své nároky v adhezním řízení, které vede tentýž správní orgán, který vede samotné přestupkové řízení. Účelem tohoto adhezního řízení je působení na obviněného tak, aby nahradil škodu způsobenou spácháním přestupku nebo vydal bezdůvodné obohacení získané na úkor poškozeného spácháním přestupku.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Nezbytným předpokladem pro výše uvedený postup je včasné uplatnění nároku poškozeným v řízení o přestupku (nebo v předcházejícím trestním řízení, pokud bylo o jednání obviněného dříve vedeno) a současně to, že vznik škody nebo bezdůvodného obohacení, včetně jejich přesné výše, byl spolehlivě zjištěn.[2] V případě, že tyto podmínky nebyly zcela splněny, příslušný správní orgán odkáže poškozeného se svým nárokem na řízení ve věcech občanskoprávních před soudem nebo na jiný orgán veřejné moci. Obdobně správní orgán postupuje rovněž v případech, kdy by zjišťování škody vedlo ke značným průtahům v řízení.[3]

    Práva poškozeného v adhezním řízení jsou upravena zákonem o odpovědnosti za přestupky a též správním řádem. Mezi základní práva poškozeného v adhezním řízení patří právo být v řízení zastoupen a dále požadovat nařízení ústního jednání.[4] Pakliže správní orgán ústní jednání nařídí, může poškozený na takovém ústním jednání klást otázky ostatním účastníkům řízení, svědkům a též znalcům a prokazovat tak jemu vzniklou škodu nebo bezdůvodné obohacení obviněného. Poškozený je v rámci adhezního řízení dále oprávněn též předkládat důkazy na podporu svých tvrzení, případně činit jiné návrhy po celou dobu řízení až do doby vydání rozhodnutí, případně do okamžiku stanoveného správním orgánem v souladu se zásadou koncentrace řízení. Poškozený má také právo vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, nahlížet do správního spisu a může samozřejmě také uplatnění svého nároku vzít zpět zcela či částečně.[5]

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Výsledkem řízení o přestupku je meritorní rozhodnutí správního orgánu, jehož cílem je rozhodnutí o tom, zda obviněný přestupek spáchal, či nikoli. V případě, že bylo vedeno adhezní řízení před správním orgánem, bude jedním z výroků i výrok o nároku na náhradu škody nebo nároku na vydání bezdůvodného obohacení.[6] Správní orgán může poškozenému nárok (i) zcela přiznat, (ii) přiznat z části a ve zbytku jej odkázat na soud nebo jiný orgán veřejné moci, nebo (iii) nepřiznat a odkázat jej na soud nebo jiný orgán veřejné moci. Samotné uplatnění nároku v adhezním řízení tak nikdy nemůže vést k jeho definitivnímu odepření, neboť i v případě neúspěchu před správním orgánem se může poškozený vždy domáhat svých práv v občanskoprávním či jiném řízení.[7]

    Na rozdíl od obviněného je po vydání rozhodnutí poškozený oprávněn podat proti rozhodnutí odvolání pouze ohledně výroku o náhradě škody, který se jej bezprostředně týká, nikoli tedy například do výroku o vině a trestu obviněného z přestupku. V případě, kdy příslušný správní orgán rozhodne o existenci nároku poškozeného vůči obviněnému z přestupku a přizná poškozenému nárok na náhradu škody nebo bezdůvodného obohacení, stává se takové rozhodnutí po nabytí právní moci exekučním titulem se vším všudy a je vůči obviněnému vymahatelné příslušnými dostupnými právními prostředky, zejména u exekutora.

    Závěrem je důležité zmínit, že na rozdíl od civilního řízení je délka trvání adhezního řízení striktně časově ohraničena zákonnou promlčecí lhůtou. Nejvyšší správní soud ve svém nedávném rozhodnutí konstatoval, že „uplynutí doby, které by jinak vedlo k zániku odpovědnosti za přestupek, o němž již bylo pravomocně rozhodnuto (tj. uplynutí promlčecí doby podle § 30 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich), brání dalšímu vedení řízení o náhradě škody za přestupek jakožto řízení adhezního.“[8] Nejvyšší správní soud v odůvodnění tohoto rozhodnutí zdůraznil, že hlavním účelem přestupkového řízení není rozhodnutí o náhradě škody nebo bezdůvodného obohacení, nýbrž rozhodování o vině a případném trestu obviněného z přestupku. Nejvyšší správní soud tedy dospěl s ohledem na účel přestupkového řízení a povahu adhezního řízení, a zejména s ohledem na možnost poškozeného uplatnit svůj nárok na náhradu škody způsobené přestupkovou činností v řízení před civilními soudy, k závěru, že tento nárok nelze projednávat a nelze o něm rozhodnout po uplynutí doby stanovené k pravomocnému rozhodnutí o přestupku. Jinými slovy řečeno, adhezní řízení nikdy nemůže stát samostatně bez návaznosti na rozhodování o spáchaném přestupku a v případě, že by tedy nedošlo k pravomocnému rozhodnutí před uplynutím promlčecí doby za spáchaný přestupek (1, nebo 3 roky[9]), správní orgán takové adhezní řízení zastaví a odkáže poškozené na soud nebo jiný orgán veřejné moci. Takové řízení samozřejmě může být, a zpravidla bude, časově a ekonomicky náročnější než řízení před správním orgánem.

    Jak bylo v článku vysvětleno, v případě spáchání přestupku může dojít k negativním důsledkům ve formě vzniku škody nebo bezdůvodného obohacení. Je proto důležité znát podmínky, za jakých lze tuto škodu nebo bezdůvodné obohacení uplatnit u správního orgánu a jak se takovému nároku případně bránit, neboť následné rozhodnutí o náhradě škody či vydání bezdůvodného obohacení může mít značné ekonomické dopady jak na obviněného, tak i poškozeného.
     


    JUDr. Lukáš Duffek
    Advokát / Partner


    Mgr. Petr Zábranský
    Advokát / Senior Associate


    ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.

    GEMINI Center
    Na Pankráci 1683/127
    140 00  Praha 4

    Tel.:    +420 224 216 212   
    Fax:    +420 224 215 823
    e-mail:    praha@rowanlegal.com 

     

    [1] JEMELKA, Luboš. Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich: Zákon o některých přestupcích: komentář. V Praze: C.H. Beck, 2017. Beckovy komentáře. ISBN 978-80-7400-666- 1, s. 2.

    [2] § 89 zákona o odpovědnosti za přestupky.

    [3] § 89 odst. 2 zákona o odpovědnosti za přestupky.

    [4] § 80 odst. 3 zákona o odpovědnosti za přestupky.

    [5] § 45 odst. 4 správního řádu.

    [6] § 93 odst. 1 písm. h) zákona o odpovědnosti za přestupky.

    [7] Srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. května 2017, sp. zn. 25 Cdo 1689/2017.

    [8] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. prosince 2020, čj. 5 As 27/2020-22, publikován ve sbírce Nejvyššího správního soudu č. 2/2021.

    [9] § 30 zákona o odpovědnosti za přestupky.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Lukáš Duffek, Mgr. Petr Zábranský (ROWAN LEGAL)
    26. 8. 2021

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Blanketní stížnost
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.