Tento článek částečně navazuje na článek Základní aspekty trestněprávní odpovědnosti, ve kterém byly rozebrány předpoklady, za kterých se pracovní úraz může dostat do trestněprávní roviny, nejtypičtější případy spáchání trestného činu v souvislosti s pracovními úrazy a určení, která osoba či osoby mohou být pachateli trestného činu v souvislosti s…
Právní pojem zvlášť zranitelné oběti byl do právního řádu ČR zavedený společně s účinností zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů) (dále jen „ZoOTČ“) dne 1. srpna 2013. Skupinu zvlášť zranitelných obětí přitom taxativně vymezuje § 2 odst. 4 ZoOTČ, který…
Postup získávání a uchovávání osobních údajů (včetně biologických vzorků) policejním orgánem pro účely budoucí identifikace osoby obsahuje § 65 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky (dále jen „zákon o policii”). Stručná právní úprava zákona o policii je doplněna interním (neveřejným) pokynem policejního prezidenta ze dne 15. 12. 2016…
Při prošetřování trestné činnosti se setkáváme s případy, při nichž jsou mimo osobu pachatele na místě činu při úkonu přítomni pouze zasahující příslušníci policejního orgánu. Za neúčasti dalších svědků a absence jiných přímých důkazů se někdy v rámci trestního řízení přihlíží k informacím uvedeným policisty v úředním záznamu a navazujícím…
Nahlížení odborné veřejnosti na použití pachové stopy jako důkazu v trestním řízení se za posledních zhruba patnáct let značně proměnilo. V současnosti je pachová zkouška brána jako důkaz nepřímý. V trestním řízení se obhajoba někdy snaží napadnout validitu pachové zkoušky z toho důvodu, že trestní řád takový důkaz nepředpokládá a pachová zkouška…
Dne 1.1.2022 nabyl částečné účinnosti zákon č. 220/2021 Sb., který novelizoval trestní zákoník, trestní řád i další právní předpisy („novela“). Cílem této novely je především zvýšení efektivity vykonávacího řízení snížením jeho administrativní náročnosti a eliminací časových prodlev před nebo při výkonu uloženého trestu.[1] Jednou z významných…
Svoboda projevu nepochybně představuje jednu ze základních lidských svobod, která je zakotvena v těch nejvýznamnějších mezinárodněprávních dokumentech o lidských právech a svobodách (zejména v čl. 10 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a v čl. 19 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech) a v českém právním řádu též v…
Následující krátký příspěvek bude z oblasti správního práva trestního. Nedávno se na mne obrátil čtenář s podnětným dotazem - jsem tzv. opoziční zastupitel obce a současně mi není lhostejný stav veřejného pořádku u nás v obci. Jaká jsou nyní zákonná práva oznamovatele přestupku, pakliže není přímo poškozeným ve…
Ústavní soud České republiky („Ústavní soud“) ve svém nálezu ze dne 22. 3. 2022, sp. zn. III. ÚS 3006/21 („Nález“) vyhověl ústavní stížnosti stěžovatelky a rozhodl, že „usnesením Městského soudu v Praze ze dne 19. 8. 2021, sp. zn. 8 To 226/2021, a usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 15. 7. 2021, č. j. 58 T 46/2021-378, bylo porušeno…
Zahájení trestního stíhání je pro obviněného klíčovým momentem přípravného trestního řízení: jedině po zahájení trestního stíhání může být obviněný vzat do vazby, mohou být na jeho majetku zajištěny nároky osob uplatňujících práva poškozených, a až zahájením trestního stíhání u něj vznikají důvody nutné obhajoby a právo nahlížet do spisu ve věci…
Média, včetně českých, věnovala pozornost záběrům příslušníků ruských ozbrojených sil zajatým během bojů na Ukrajině. Na některých záběrech ukrajinské strany zajatci, někteří spoutaní a zřejmě nedlouho po zajetí, odpovídali například na otázky, u které vojenské jednotky slouží, dále vypovídali o událostech předcházejících invazi (některým velitelé…
Po zavedení trestní odpovědnosti právnických osob v rámci českého právního řádu s účinností od 1. 1. 2012 došlo podle posledních dostupných statistik do roku 2020 k trestnímu stíhání více než dvou tisíců právnických osob, přičemž počty rok od roku setrvale stoupají.
V minulém článku[1] jsme se zabývali „souběhem“ přestupku a trestného činu. Dospěli jsme k závěru, že vykazuje-li jednání jak znaky přestupku, tak i trestného činu, je přednostní projednání věci v trestním řízení s tím, že jinak by rozhodnutím v řízení přestupkovém byla založena překážka věci rozhodnuté pro trestní proces. V justiční praxi ovšem…
Pravděpodobně každý průměrně zdatný uživatel internetu si někdy v minulosti pro vlastní potřebu stáhnul film, seriál či hudební album. To je možná nemorální, zpravidla však nikoliv protiprávní, natož trestné. Jiná je ale situace, pokud někdo „neoprávněně zasáhne nikoli nepatrně do zákonem chráněných práv k autorskému dílu, uměleckému výkonu…
Trvající pandemie COVID-19 stále přináší řadu otázek v oblasti právních vztahů. Od nejasností ohledně možnosti zaměstnavatele pravidelně testovat své zaměstnance na pracovišti se začíná čím dál častěji obracet pozornost na zákonnost požadavku zaměstnavatele na povinné očkování zaměstnanců proti onemocnění COVID-19.[1] V tomto článku se zabýváme…
Trestní řízení je náročným procesem pro všechny zúčastněné strany, avšak existují možnosti, jak tento proces zrychlit a zefektivnit. Obvyklým způsobem řešení trestních věci je formou hlavního líčení zakončeného vyhlášením rozsudku po provedeném dokazování, přičemž jedním z nejčastěji udělovaných trestů je stále trest odnětí svobody. Jak již bylo…
Každý významný společenský konstrukt či stav na sebe rychle nabalí související kriminalitu. S rozmachem kryptoměn přišly podvody s kryptoměnami a jejich krádeže; s rostoucími dopady COVIDu přišly podvody na podporách a zneužívání falešných COVID pasů.
Jen soud rozhoduje o vině a trestu. Každý je považován za nevinného, jen soud může pravomocným rozsudkem určit kdo je vinen. Obviněný má právo na obhajobu před soudem. Těmito třemi větami se dá stručně shrnout obsah prvních tří odstavců čl. 40 zákona č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, a zároveň se jedná o základní předpoklady práva…
Ust. § 105 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „trestní zákoník“) upravuje institut zahlazení odsouzení, který slouží při splnění určitých podmínek zejména k odstranění nepříznivých důsledků odsouzení, jež by mohly odsouzenému ztěžovat jeho uplatnění v dalším životě. Současně také plní do určité míry funkci výchovnou a preventivní. V…
Ústavní soud České republiky („ÚS“) se ve svém nálezu ze dne 14. 9. 2021, sp. zn. III. ÚS 1873/21 („Nález“), vyslovil k nezbytnému obsahu odůvodnění rozhodnutí soudu v případě, že při rozhodování o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody („podmíněné propuštění“) takové žádosti soud nevyhoví. Dosavadní praxe soudů byla v mnoha…
Ustanovení § 3 odst. 1 vyhlášky č. 382/2010 Sb., o náhradě ušlého výdělku a náhradě hotových výdajů při správě daní, je třeba vykládat tím způsobem, že osobě samostatně...
Na poskytování údajů z matričních knih nelze použít postup podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, neboť je takový postup podle § 2 odst. 3 tohoto zákona...
Rozhodováním o právním nároku (§ 36 odst. 3 správního řádu) je nutno rozumět takovou úpravu, kdy správní orgán musí vydat pozitivní rozhodnutí za podmínky, že žadatel splní...
Dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti pro výkon dosavadní služby je třeba odlišit od pozbytí zdravotní způsobilosti pro výkon státní služby obecně, tedy na jakémkoli služebním...
Zadavatel může použít jednací řízení bez uveřejnění z důvodu nepodání nabídek v původním zadávacím řízení [§ 63 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání...
