Jen soud rozhoduje o vině a trestu. Každý je považován za nevinného, jen soud může pravomocným rozsudkem určit kdo je vinen. Obviněný má právo na obhajobu před soudem. Těmito třemi větami se dá stručně shrnout obsah prvních tří odstavců čl. 40 zákona č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, a zároveň se jedná o základní předpoklady práva…
Ust. § 105 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „trestní zákoník“) upravuje institut zahlazení odsouzení, který slouží při splnění určitých podmínek zejména k odstranění nepříznivých důsledků odsouzení, jež by mohly odsouzenému ztěžovat jeho uplatnění v dalším životě. Současně také plní do určité míry funkci výchovnou a preventivní. V…
Ústavní soud České republiky („ÚS“) se ve svém nálezu ze dne 14. 9. 2021, sp. zn. III. ÚS 1873/21 („Nález“), vyslovil k nezbytnému obsahu odůvodnění rozhodnutí soudu v případě, že při rozhodování o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody („podmíněné propuštění“) takové žádosti soud nevyhoví. Dosavadní praxe soudů byla v mnoha…
Otázka ochrany zdraví je v současné situaci více než aktuální, a proto je třeba připomenout či možná upozornit na problematiku týkající se informovaného souhlasu pacienta v kontextu zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zdravotních službách“). Dle ustanovení…
Vzetí obviněného do vazby je upraveno trestním řádem v ustanovení § 68, které je provedením článku 8 odst. 5 Listiny základních práv a svobod (dále jen „LZPS“). Ten umožňuje vzetí do vazby jen z důvodů uvedených v zákoně a na dobu stanovenou zákonem a na základě rozhodnutí soudu, jakož i článku 5 odst. 2 a 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a…
V průběhu letošního roku došlo k rozsáhlé změně klíčových právních předpisů v oblasti předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (AML), a to jednak v podobě novelizace zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (AML zákon) a vyhlášky č. 67/2018…
Správní právo trestní je dlouhodobou součástí pilíře veřejného práva, kterým je nepochybně správní právo.
Určení, zda je dán „souběh“ trestného činu a zároveň přestupku v dopravě je značně neintuitivní. Právní praxe si ovšem vyžádala nutnost nové procesní úpravy jak trestního řádu, tak se i projevila do znění nové kodifikace přestupkového procesu. Přesto zůstává téma jednoty skutku, který vykazuje znaky přestupku i trestného činu, ožehavým tématem…
Příspěvek pojednává o vybraných trestných činech, kterých se lze dopustit při výkonu funkce rozhodce a lze je označit za do určité míry „typické“ trestné činy rozhodců. Je přitom třeba zmínit, že ačkoliv je dle českého právního řádu rozhodce trestně odpovědný, není nadán žádným typem imunity, není trestná činnost rozhodců v praxi příliš obvyklá.
Zákonodárce s účinností od 31. 7. 2021 novelizoval zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu, a postavil tak najisto, jak má být přistupováno k tzv. mimořádným COVID…
S účinností od 1. července 2021 došlo zákonem č. 220/2021 Sb.[1] k novelizaci ustanovení § 158 odst. 6 zákona č.141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) (dále jen „trestní řád“). Nově se za větu první předmětného ustanovení vložila věta: „Je-li úřední záznam podepsán osobou podávající vysvětlení, bude jí na žádost poskytnuta jeho…
Dle ust. § 100 odst. 2 trestního řádu platí, že svědek je oprávněn odepřít svědeckou výpověď, jestliže by výpovědí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu, partneru nebo druhu anebo jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťoval…
S ohledem na skutečnost, že český právní řád neupravuje pro rozhodce žádnou imunitu, je pochopitelně možné postihovat rozhodce, který jednal v rozporu s právem a tímto jednáním naplnil skutkovou podstatu některého z trestných činů i prostřednictvím trestního práva. V předkládaném příspěvku jsou nastíněny předpoklady vzniku trestněprávní…
Není jistě žádným překvapením, že v souvislosti se spácháním přestupku může dojít ke vzniku škody nebo bezdůvodného obohacení na straně pachatele přestupku. Jakým způsobem může poškozený uplatnit svá práva a s čím musíte počítat, ocitnete-li se v roli obviněného? Na tyto a další otázky jsme se zaměřili v tomto příspěvku, který vysvětluje účel…
Elektronický monitorovací systém je v prostředí české justice stále nepříliš frekventovaným způsobem nahrazení vazby[1], ačkoliv dne 1. 7. uběhlo právě 5 let od účinnosti novely trestního řádu[2], která umožnila využití elektronické kontroly také při nahrazení vazby a podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Důvodů lze jmenovat mnoho…
V dnešní době je otázka trestní odpovědnosti právnických osobo a ruku v ruce s ní i ukládání trestů těmto PO stále kontroverzní otázkou. Mnoho teoretiků, jako například Planque, Leigh či Roxin, jsou toho názoru, že právnickou osobu nelze hnát k odpovědnosti za trestné činy, a to z důvodu fiktivnosti osoby, absence vůle osoby a v návaznosti také…
Nejvyšší soud se v usnesení sp. zn. 8 Tdo 264/2021, ze dne 28. 4. 2021 zabýval otázkou, v jaké fázi soudního řízení je možné ještě uplatnit nový institut tzv. prohlášení viny. Vzhledem k tomu, že se jedná z hlediska obhajoby o institut, který má potenciál širokého využití, je vhodné s těmito judikaturními závěry seznámit odbornou právní…
AML zákonu se v poslední době dostává zvýšené pozornosti díky jeho letošní novele. V tomto článku se zaměřím na některé z jeho nejpodstatnějších aspektů.
Svým nálezem ze dne 21. 6. 2021 sp. zn. II. ÚS 417/21 se Ústavní soud znovu vyjádřil k otázce odškodňování (bývalých) politiků za jejich nezákonné trestní stíhání. Předtím to bylo ve věci sp. zn. I. ÚS 4293/18, přičemž tento nález je v aktuální věci citován.
Institut podmíněného propuštění je podle dosavadní judikatury institutem, který není ústavně zaručeným právem odsouzeného. Splnění zákonem stanovených podmínek je předmětem soudcovské úvahy. Soudy by však měly tato svá rozhodnutí řádně odůvodňovat a rozhodovat předvídatelně. Měly by zohledňovat úsilí odsouzeného a zejména sledovat splnění právě…
Porušení ochranného účelu normy ze strany škůdce zpravidla předpokládá existenci příčinné souvislosti i navazující vznik jeho odpovědnosti za škodu či újmu tehdy, spočívá-li...
Účelnost nového návrhu na uložení psychiatrického ochranného léčení nelze odvozovat jen od toho, že jde o návrh směřující k uložení téhož druhu ochranného léčení. Nelze...
Předpokladem pro vznik odpovědnosti zaměstnance vůči zaměstnavateli za škodu podle § 250 odst. 1 zák. práce je porušení pracovních povinností zaměstnancem, vznik škody, příčinná...
Věřitel, jehož přihlášenou pohledávku popřel insolvenční správce nebo dlužník jako „nevykonatelnou“, a který zmeškal lhůtu k podání žaloby o určení pravosti nebo výše...
Třídenní lhůta ke splnění povinnosti, uložené v rozsudku, je stanovena zákonem a proto její uplatnění v rozhodnutí soudu není třeba zdůvodňovat a zjišťovat její přiměřenost v...
