Ačkoliv byla dohoda o vině a trestu (dále jen „DOVT“) zakotvena v zákoně 141/1961 Sb., trestním řádu (dále jen „TŘ“) již ke dni 1.9.2012 (novelou TŘ provedenou zákonem 193/2012 Sb.), tedy už před více jak 11 lety, budila donedávna rozpaky a vášně, a proto nebyl tento institut hojně využíván. Trend nárůstu sjednaných DOVT lze spatřovat až v…
Primárním úkolem trestního práva je předcházení trestným činům. Za tímto účelem normy trestního práva stanovují a upravují sankce za trestné činy. Preventivní funkce trestního práva je naplňována ukládáním trestů a působí jak speciálně na konkrétního pachatele, tak generálně na další potenciální pachatele.[1] Tento úkol trestního práva se pak…
Často uváděným příkladem sekundární viktimizace je nevhodné vedení výslechu oběti trestného činu, kdy nejsou výjimkou necitlivě kladené dotazy a může docházet i k obviňování či zesměšňování oběti ze strany vyšetřovatele. O velkém počtu trestných činů se policie dozvídá z jejich oznámení, pouze menšinu trestné činnosti zjistí z vlastní činnosti.
Zmatek do procesní úpravy vneslo letošní rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 6 Tdo 23/2023, jakož jemu předcházející rozhodnutí nižších soudů.
V jakémkoliv stádiu trestního řízení má oběť právo učinit prohlášení o tom, jaký dopad měl spáchaný trestný čin na její dosavadní život. V zahraničí je toto právo označováno jako victim impact statement, neboli právo oběti být slyšena.
Postavení zvlášť zranitelných obětí ve smyslu zákona 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů) (dále jen „zákon o obětech“) v trestním řízení se v poslední době stalo diskutovaným tématem. K adekvátní ochraně zvlášť zranitelných obětí by nyní mohl přispět i nedávný nález Ústavního soudu…
Exhibicionismus je ve společnosti nejvíce zastoupená forma deviantního chování, jejíž projevy mají většinou převážně ,,obtěžující charakter“. Přesto se jedná o aktivity, které mají potenciál naplnit skutkovou podstatu trestného činu. Cílem předloženého příspěvku je vymezit základní znaky exhibicionismu s následným přesahem do trestněprávní…
Ústavní soud se v nálezu ze dne 15. 8. 2023, sp. zn. IV. ÚS 2328/22, zabýval podmínkami ukládání ochranného opatření zabrání věci osobě odlišné od pachatele trestného činu podle § 101 odst. 1 písm. c) zákona 40/2009 Sb., trestní zákoník, přičemž konstatoval, že obecné soudy musí posuzovat nejen nebezpečnost věci, ale rovněž hodnotit nebezpečí…
V případě, že pachatel trestného činu je v insolvenčním řízení, nelze poškozenému přiznat náhradu nákladů trestního řízení vůči pachateli v trestním řízení.
Vykázání osoby ze společného obydlí je preventivním opatřeným sloužícím k ochraně zdraví a života osoby ohrožené domácím násilím. Toto preventivní opatření může být uloženo Policií České republiky, a to bez ohledu na to, zda jednání násilné osoby má znaky trestného činu. Následně může být jednání násilné osoby kvalifikováno jako trestný čin, či…
Domácí násilí patří z hlediska výskytu k nejrozšířenějším formám násilí vůbec. Domácí násilí jako sociálně patologický jev není v současné době právně nijak definováno a pomoc jeho obětem je roztříštěná napříč mnoha právními předpisy bez vzájemné provázanosti. S pojmem domácího násilí se přímo pracuje v deseti různých právních předpisech, mimo…
V současné době je připravena novela zákona o státní službě za účelem depolitizace transparentnosti a větší efektivity státní služby. Navrhované změny jsou dosti rozsáhlé a týkají se zásadních koncepčních změn, jako je například zrušení koordinační úlohy Ministerstva vnitra, až po změny týkající se personálních otázek či oblasti vzdělávání…
V České republice se v posledních letech zintenzivnila debata o sexualizovaném násilí, jeho trestání a pomoci obětem těchto trestných činů.[1] Vznikly iniciativy a spolky, které tato témata šíří napříč celou společností. S časovým odstupem se volání po změnách projevilo i v oblasti zákonodárství, kde je v současné době nejvíce aktuální diskuse o…
V otázce domácího násilí (odborně označováno jako týrání osoby žijící ve společném obydlí, § 199 zákona 40/2009 Sb., trestní zákoník)[1] má naše společnost, včetně té odborné, stále mnoho předsudků. Není nikterak neobvyklým, že se mnohé předsudky stále objevují v odůvodněních zprošťujících rozhodnutí soudů. Cílem následujícího textu je, se těch…
Jedním z neblahých jevů socializmu bylo fungování policie jako politického nástroje a její účelové používání proti osobám „nesprávné“ politické orientace. Těžko však disidenty cíleně pronásledovat, není-li k dispozici seznam disidentů. To je jeden z důvodů, proč Policie České republiky nesmí vést databáze sledující politickou činnost občanů, vyjma…
Ústavní soud vydal dne 26. června 2023 nález sp. zn.: II. ÚS 2879/22[1], ve kterém se zabýval započítáváním doby soudem uložené povinnosti zdržovat se pod dohledem probačního úředníka ve stanoveném období v určeném obydlí nebo jeho části do výkonu uloženého trestu.
Přijetím nového přestupkového zákona[1] byl do našeho právního řádu představen nový správní trest zveřejnění rozhodnutí o přestupku. Jedná se o trest, který je možno uložit právnické, nebo podnikající fyzické osobě, a jak již napovídá jeho samotný název, jeho podstatou je zveřejnění rozhodnutí o tom, že byl touto osobou spáchán přestupek, a to…
Má Nejvyšší soud svévolně připravovat vybrané účastníky řízení o jeden opravný prostředek jen proto, že to teoreticky může udělat?
Schválení návrhů na podmíněné propuštění, jakož i celkový počet odsouzených dle jejich zařazení do jednotlivých typů věznic, a další nejrůznější informace ohledně návrhu na podmíněné propuštění, je možné sledovat prostřednictvím statistik vydávaných Vězeňskou službou České republiky. Vězeňská služba České republiky každoročně vydává ročenky, ve…
V loňském roce došlo k rozsáhlé novelizaci tuzemských právních předpisů v oblasti předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (AML). Do zákona 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (AML zákon) byla zapracována tzv. V. AML směrnice[1], v návaznosti na…
Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...
Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...
Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...
Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...
Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...
