Presumpce neviny patří k všeobecně známé zásadě trestního řízení a je základním kamenem trestního práva liberálně demokratického státu v západním pojetí civilizace. Tato zásada se jako právní domněnka uplatňuje zpravidla v trestním a přestupkovém řízení, kdy se na obviněného nahlíží jako na nevinného, dokud o jeho vině není pravomocně rozhodnuto.

Pozornosti bedlivého adresáta právních předpisů jistě neuniknul novelizační zákon č. 287/2018 Sb., který vstoupil v účinnost 1. 2. 2019 a mimo jiné znamenal revoluci pro trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti, jak jej zná současný trestní zákoník. Šlo ale o revoluci prospěšnou?

Dne 4. prosince 2019 Poslanecká sněmovna ve třetím čtení téměř jednohlasně schválila poslanecký návrh zákona, kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoB“), a zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů…

S trestnými činy se od nepaměti pojí institut oběti. Problematiku zacházení s oběťmi v rámci právního řádu České republiky lze nalézt v zákoně č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů (dále jen „zákon o obětech trestných činů“).

Ústavní soud opět rozhodoval o ústavní stížnosti proti rozhodnutím soudů o zabrání věci. Svým nálezem sp. zn. II. ÚS 807/19 ze dne 14. listopadu 2019 ústavní stížnosti vyhověl a zrušil napadená usnesení Krajského soudu v Ostravě a Okresního soudu v Ostravě v částech týkajících se zabrání obrazů stěžovatele, protože jimi bylo porušeno základní…

Náležitá právní prověrka neboli Due Diligence je nezbytnou součástí každé větší obchodní transakce, zejména při převodu obchodního podílu. Opomíjenou součástí právní prověrky ale bývá aspekt trestněprávní. Má však vůbec smysl zabývat se v rámci Due Diligence prověrkou z hlediska trestního práva?

Návrh na odnětí věci příslušnému soudu a přikázání jinému soudu (v praxi zkráceně označován jako návrh na delegaci) bývá v trestněprávní praxi často opomíjeným procesním institutem.

Ministerstvo spravedlnosti navrhlo změnu trestního zákoníku, kterou by vznikl nový trestný čin „účast na nestátní ozbrojené skupině zaměřené na působení v ozbrojeném konfliktu“ [1].

Je zcela nezpochybnitelné, že každé trestní řízení zásadně ovlivní soukromý a osobní život trestně stíhané osoby a negativně zasahuje i do její cti a dobré pověsti. Tento zásah je o to závažnější, ukáže-li se trestní stíhání, a to v kterékoliv fázi trestního řízení, jako nezákonné. Probíhající trestní řízení se pak bezpochyby velmi často dotkne i…

Ústavní soud opět rozhodoval ve věci ústavní stížnosti cizince, který byl zadržen, v rámci vazebního zasedání mu byl doručen trestní příkaz a on se bez porady s obhájcem vzdal práva odporu. Ústavní soud svým nálezem ze dne 3. září 2019 sp. zn. I. ÚS 1688/19 rozhodl, že postupem Obvodního soudu pro Prahu 5 spočívajícím v nakládání s trestním…

Tento příspěvek je zaměřen na relativně zajímavou otázku z odvětví trestního práva týkající se nápravy pachatele trestného činu ve vztahu k institutu podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Konkrétně se jedná o to, zda je legitimní požadovat po odsouzeném explicitní doznání ke spáchání trestného činu, za který byl pravomocně…

V souvislosti s přípravami nového trestního řádu vyvstala mezi odbornou veřejností i politiky diskuse na téma změny institutu obnovy řízení. Nově by měl o návrhu na povolení obnovy řízení rozhodovat jiný soudce, než který o obžalobě rozhodoval v původním řízení.

Dne 3. září 2019 vydal Ústavní soud pod sp. zn. III. ÚS 2012/18 zamítavý nález, který svým významem přesahuje konkrétní posuzovaný případ. Zabývá se totiž dosti podrobně právem (poškozeného) na účinné vyšetřování a objasňuje jeho podmínky a meze. Pro seznámení s případem nabízím jeho stručné shrnutí. Nicméně zájemce o problematiku účinného…

Úvodem je na místě si připomenout, kdo je zadavatelem ve smyslu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Ustanovení § 4 ZZVZ rozeznává veřejné zadavatele v odst. 1 a zadavatele v odst. 2 až 5. Nauka i veřejnost zadavatele v odst. 2 až 5 člení na „dotované“, „sektorové“ a „dobrovolné“.

Data retention je termín, kterým se označuje proces uchovávání provozních a lokalizačních údajů pro účely trestního řízení. Právě zákonná povinnost provádět data retention je uložena podnikatelům, zajišťujícím provozování veřejné komunikační sítě (dále jen jako „Operátor“) ve smyslu ustanovení § 97 odst. 3 a 4 zákona o elektronických…

Ve dnech 16. – 17. 9. 2019 uspořádala Katedra trestního práva Bezpečnostně právní Fakulty Policejní akademie České republiky v Praze Mezinárodní konferenci kateder trestního práva.

V poslední době lze (zejména v nejrůznějších internetových mediích) zaznamenat řadu ohlasů na fenomén, kterým se stal specifický pojem „předsudečná nenávist“.

Cílem tohoto článku je demonstrovat dopady nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 482/18 ze dne 28. 11. 2018 týkající se podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody na reálné kauze, kdy došlo k propuštění odsouzeného.

ECRIS nebo-li Evropský informační systém rejstříku trestů (dále jen „ECRIS“) je elektronický informační systém, který umožňuje snadnou a rychlou výměnu informací o případech odsouzení v trestních věcech v jednotlivých členských státech Evropské unie (dále jen „EU“). V červnu tohoto roku vstoupil v platnost evropský legislativní „balíček“, který…

Ústavní soud při rozhodování o ústavních stížnostech jen naprosto výjimečně zasahuje do trestů uložených v trestním řízení. Jednu takovou výjimku představuje nález ze dne 30. července 2019 sp. zn. II. ÚS 4022/18. Týká se postupného ukládání nejprve podmíněných trestů odnětí svobody, jejichž pozdější přeměna v reakci na později uložený nepodmíněný…