epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
  • epravoEpravo
  • epravoEpravo
  • googleGoogle
Přihlášení / registrace
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • Rejstřík
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • EPRAVO.CZ Premium
    • Konference
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Předplatné
19. 3. 2025
ID: 119327upozornění pro uživatele

Ústavní meze pro využití institutu prohlášení viny

S účinností od 1. 10. 2020 byl trestní proces obohacen o institut prohlášení viny. Může z něj v konkrétním případě těžit obžalovaný, orgány činné v trestním řízení i poškozený. Jedná se současně o výjimku ze základních zásad, které trestní proces jinak ovládají – zejména zásady vyhledávací a zásady materiální pravdy. Zjevně i z posledně uvedeného důvodu zákon pro aplikaci tohoto institutu stanovuje celou řadu podmínek.

Ústavní soud se podrobně zabýval ústavními mezemi pro využití institutu prohlášení viny a vyjádřil se i k důležitosti způsobu, jakým je obžalovaný o možnosti využití institutu poučen.
 

Není sporu o tom, že institut prohlášení viny trestní proces významně usnadňuje a urychluje. Ostatně toto také bylo cílem příslušné novely zákona 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), dále též „TŘ“ – provedené zákonem 333/2020 Sb. – která do trestního procesu s účinností od 1. 10. 2020 institut prohlášení viny zakotvila. Z prohlášení viny současně mohou těžit všechny strany trestního řízení. Prohlášení viny by měl soud zohlednit při výměře trestu. To v mnoha případech jistě k využití tohoto institutu motivuje obžalovaného. Prohlášení viny umožňuje soudu snížit trest odnětí svobody dokonce pod dolní hranici zákonné trestní sazby. Soudem přijaté prohlášení viny nelze odvolat a skutečnosti v něm uvedené obžalovaný nemůže napadnout odvoláním. Tím pádem se snižuje zatížení soudů vyšších instancí. Pozitivní dopady předmětného institutu lze nalézt i ve sféře poškozeného, zejména u obětí, u kterých se sníží riziko sekundární viktimizace. Na druhou stranu nelze přehlédnout, že institut prohlášení viny zároveň představuje výjimku ze základních zásad, které trestní proces jinak ovládají – zejména zásady vyhledávací a zásady materiální pravdy, pročež je pro aplikaci tohoto institutu potřeba dodržet zákonné podmínky. Jedině tak může být návazně na obžalovaným učiněné prohlášení viny, které soud přijme, vynesen nezpochybnitelný odsuzující rozsudek.  

Reklama
Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

REGISTROVAT ZDE

Ústavní soud se ve svém nedávném nálezu ze dne 17. 7. 2024, sp. zn. II. ÚS 2138/23, podrobně a uceleně[1] zabýval ústavními mezemi pro využití institutu prohlášení viny a věnoval se taktéž hodnocení rozsahu poučení o následcích tohoto prohlášení, kterého se musí obžalovanému dostat, aby o něj soud mohl opřít následné zákonné rozhodnutí o vině. 

Ústavní soud přitom především konstatoval, že institut prohlášení viny nezakládá možnost obcházet zásadu materiální pravdy anebo pravidlo in dubio pro reo.

Reklama
ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

Obecně platí, že soud rozhodující o vině musí svá skutková zjištění opírat o konkrétní důkaz, příp. o tzv. notorietu. Jinými slovy – soud nemůže k relevantním skutkovým závěrům dospět na základě svých předsudků anebo spoléhání se na tvrzení účastníků řízení. Toto je ostatně projevem právě zásady materiální pravdy, (mj.) která platí i při využití konsensuálních způsobů řešení trestních věcí (srov. nález ze dne 9. 5. 2023, sp. zn. III. ÚS 236/23). To konkrétně znamená, že orgány činné v trestním řízení nesmí ani v těchto případech rezignovat na zjištění skutečného stavu věci tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti, a jsou-li či přetrvávají-li, je třeba aplikovat pravidlo in dubio pro reo, opět bez ohledu na přání účastníků řízení. Legitimním účelem institutu prohlášení viny tak může být zjednodušení, zrychlení a hospodárnost trestního řízení tam, kde o vině obžalovaného neexistují důvodné pochybnosti (srov. i § 206c odst. 5 TŘ).

Prohlášení viny dále nelze směšovat s doznáním. Doznání představuje výpověď člověka, který výslovně prohlásí, že spáchal trestný čin, pro který je stíhán (uvede všechny skutkové okolnosti rozhodné pro naplnění všech zákonných znaků skutkové podstaty tohoto trestného činu), kdy takové prohlášení učiní procesně účinným způsobem. Na újmu doznání není, pokud obviněný výslovně neuvede, že se cítí být vinným určitým činem, či neuvede-li jeho právní kvalifikaci. Pro doznání nejsou stanoveny zvláštní podmínky a zákon jej ani samostatně neupravuje, musí však být opatřeno přípustným způsobem – absence donucování k výpovědi (§ 92 odst. 2 TŘ), potřeba objasnění podstaty sděleného obvinění, poučení o právech obviněného a o trestních následcích jeho výpovědi v případě křivého obvinění či pomluvy (§ 91 TŘ) apod. Naopak pro prohlášení viny zákonodárce stanovil řadu podmínek. Trestní řád v § 206c odst. 1 umožňuje aplikaci prohlášení viny až tehdy, pokud nedošlo ke sjednání dohody o vině a trestu. Teprve poté může obžalovaný prohlásit, že je vinným spácháním skutku nebo některého ze skutků uvedených v obžalobě a že souhlasí s právní kvalifikací takového skutku uvedenou v obžalobě. Po takovém prohlášení obžalovaného musí soud podle § 206c odst. 2 TŘ přiměřeně postupovat podle § 314q odst. 3 stejného právního předpisu – ujistit se, zda obžalovaný chápe podstatu prohlášení, jeho důsledky, a zda je prohlášení činěno dobrovolně. Teprve poté a po zjištění stanoviska státního zástupce, poškozeného a zúčastněné osoby, jsou-li při hlavním líčení přítomni (§ 206c odst. 3 TŘ), může soud učiněné prohlášení obžalovaného přijmout.

Pokud jde o rozsah poučení, Ústavní soud uzavřel, že poučení před přijetím prohlášení viny by mělo být důkladnější, než je tomu u dohody o vině a trestu. Tato potřeba je podle názoru Ústavního soudu odůvodnitelná již jen vážnějšími důsledky prohlášení viny. Trest je totiž v dohodě o vině a trestu obligatorně uveden [srov. § 175a odst. 6 písm. f) TŘ]. Při prohlášení o vině zůstává obžalovaný ohledně ukládaného trestu v určité nejistotě. Navíc, na rozdíl od rozsudku, kterým soud schválil dohodu o vině a trestu (srov. přípustnost odvolání podle § 245 TŘ), u odsuzujícího rozsudku navazujícího na přijaté prohlášení viny není přezkum výroku o trestu na úrovni vyšších instancí zapovězen. K odvolání státního zástupce dokonce může být (v rámci zákonem stanovené trestní sazby) obžalovanému uložen i vyšší trest, než který uložil soud prvostupňový. Poučení soudem před přijetím prohlášení viny by tak v kontextu uvedeného nemělo zahrnovat pouze informaci o tom, jaké trestní sazby zákon stanoví za daný trestný čin, nýbrž i informaci, že soud obžalovanému může uložit trest v rozsahu této sazby, že prohlášení viny nelze odvolat a že skutečnosti v něm uvedené nelze napadat odvoláním. Postup soudu podle § 314q odst. 3 TŘ by současně měl být proveden formou dialogu, ve kterém si soud ověřuje informovanost obžalovaného a jeho vůli.

Jakkoliv povinnost poskytnout poučení ve výše uvedeném rozsahu explicitně zákon nestanoví, podle přesvědčení Ústavního soudu vyplývá z teleologického a ústavně konformního výkladu § 206c odst. 2 TŘ. Současně odpovídá i podmínkám vytyčeným judikaturou Evropského soudu pro lidská práva. V neposlední řadě zohledňuje rovněž další významné skutečnosti jako např. rizikové faktory neústavního výkonu trestní spravedlnosti, např. v případě, že je obviněný trestním řízením „uvláčen“ do té míry, že pouze hledá cesty, jak by řízení mohlo co nejrychleji skončit, či pokud má za to, že prohlášením viny může pomoci spoluobviněnému, na kterém mu záleží, příp. který mu za to slíbil úplatu. Nezřídka je také obviněný, coby zpravidla právní laik, v průběhu trestního řízení různými subjekty opakovaně upozorňován na výhody prohlášení viny, aniž by mu však byla výslovně vysvětlena jejich nenárokovost. Toto pak může zakládat pochybnosti o promyšlenosti a dokonce až dobrovolnosti pozdějšího prohlášení viny.

Závěrem uvádím, že ze své advokátní praxe vím, že institut prohlášení viny se těší poměrně velké oblibě. Nelze nicméně současně přehlédnout, že se stále jedná o institut relativně nový, přičemž soudní praxe se v otázce jeho aplikace doposud ustaluje. Prezentované komplexnější stanovisko Ústavního soudu lze tak bezpochyby jen uvítat.


Mgr. Ester Šamajová
,
spolupracující advokátka

 

 
HSP & Partners advokátní kancelář s.r.o.
 
Vodičkova 710/31
110 00 Praha 1
 
Tel.:       +420 734 363 336
e-mail:   sekretariat.praha@akhsp.cz
 

[1] Otázka aplikace institutu prohlášení viny se v judikatuře Ústavního soudu doposud objevovala pouze okrajově a toliko ve stručných usneseních, které nemají obecnou závaznost. Opakovaně Ústavní soud odmítl možnost „revokace“ prohlášení viny v případech tzv. covidových krádeží, jejichž právní kvalifikace se změnila po vydání rozsudku velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021 (srov. např. usnesení ze dne 4. 1. 2022, sp. zn. III. ÚS 2464/21, a usnesení ze dne 16. 6. 2022, sp. zn. I. ÚS 1331/22). V usnesení ze dne 16. 8. 2022, sp. zn. II. ÚS 986/22, Ústavní soud zdůraznil, že povinnost poučit obviněného o povaze prohlášení viny leží na straně soudu i v případě, že má obviněný obhájce. V některých usneseních se objevuje důraz na autonomní povahu prohlášení viny, ze které vyplývá další průběh trestního řízení, rozhodnou-li se jej soudy respektovat. Některá usnesení dokonce odkazují na zásadu vigilantibus iura scripta sunt (srov. např. usnesení ze dne 19. 7. 2022, sp. zn. IV. ÚS 1339/22). Naopak možnostmi nápravy nepravdivého prohlášení viny z důvodu ochrany zásady materiální pravdy se Ústavní soud stručně zabýval v usnesení ze dne 24. 1. 2024, sp. zn. IV. ÚS 2789/23. K zdánlivě protichůdným závěrům těchto usnesení přistupuje Ústavní soud striktně jako k posouzení konkrétní právní situace toho kterého stěžovatele. Dospěl-li Ústavní soud v nějakém případu k upřednostnění jedné ze zásad trestního řízení, nelze z takového postupu dovozovat širší závaznost stručných závěrů těchto usnesení. V usnesení ze dne 23. 1. 2024, sp. zn. I. ÚS 2959/23, se Ústavní soud vyjádřil k námitce, že nalézací soud měl akceptovat prohlášení viny, které stěžovatel učinil korespondenčně prostřednictvím svého obhájce, a konstatoval, že prohlášení viny se činí osobně v průběhu hlavního líčení. Zároveň v posledně uvedeném usnesení dodal, že rozhodnutí soudu, zda přijme anebo nepřijme prohlášení viny, je v působnosti obecného soudu, do které Ústavní soud zásadně nezasahuje. Výjimku z tohoto pravidla lze učinit až tehdy, jestliže prohlášení viny nebylo přijato ústavně konformním způsobem a v souvislosti s prohlášením viny došlo k porušení základních práv obviněného.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


Mgr. Ester Šamajová (HSP & Partners)
19. 3. 2025

Poslat článek emailem

*) povinné položky

Další články:

  • Právní novinky v roce 2025, část čtvrtá – implementace nové definice domácího násilí
  • Právní novinky v roce 2025, část třetí – změny v oblasti veřejných zakázek a v trestním právu
  • K aplikaci zásady in dubio pro reo v rámci řízení o povolení obnovy trestního řízení
  • Trestný čin poškození věřitele
  • Právní novinky v roce 2025, část druhá – Změna v obsazení soudů, úprava psychoaktivních látek a změny v pracovním právu
  • Pozvánka na valnou hromadu akciové společnosti
  • Sugestivní a kapciózní otázky při výslechu v trestním řízení
  • Obecně k přezkumu úkonů policejního orgánu
  • K ochrannému rozsahu norem v § 220 a 221 trestního zákoníku, aneb koho a před jakou újmou zákon vlastně chrání
  • Splnění zákonných předpokladů pro vzetí do tzv. útěkové vazby se zaměřením na cizince zadržené v ČR
  • Co všechno může být poplašná zpráva

Novinky v eshopu

Aktuální akce

  • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
  • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
  • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
  • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
  • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

Online kurzy

  • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
  • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
  • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
  • Flexi novela zákoníku práce
  • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
Lektoři kurzů
JUDr. Tomáš Nielsen
JUDr. Tomáš Nielsen
Kurzy lektora
JUDr. Tomáš Sokol
JUDr. Tomáš Sokol
Kurzy lektora
JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
Kurzy lektora
Mgr. Marek Bednář
Mgr. Marek Bednář
Kurzy lektora
Mgr. Veronika  Pázmányová
Mgr. Veronika Pázmányová
Kurzy lektora
Mgr. Michaela Riedlová
Mgr. Michaela Riedlová
Kurzy lektora
JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
Kurzy lektora
Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
Kurzy lektora
JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
Kurzy lektora
JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
Kurzy lektora
JUDr. Tomáš Nielsen
JUDr. Tomáš Nielsen
Kurzy lektora
JUDr. Tomáš Sokol
JUDr. Tomáš Sokol
Kurzy lektora
všichni lektoři

Konference

  • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
  • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
  • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
Archiv

Magazíny a služby

  • Monitoring judikatury (24 měsíců)
  • Monitoring judikatury (12 měsíců)
  • Monitoring judikatury (6 měsíců)

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
  • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
  • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
  • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
  • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
  • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
  • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
  • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
  • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
  • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
  • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
  • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
  • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
  • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
  • Obchodní vedení společnosti
  • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
  • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
  • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
  • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
  • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
  • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
  • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
  • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
  • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

Soudní rozhodnutí

Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

Příspěvek na péči

Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

Hledání v rejstřících

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
  • Nastavení cookies
100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



Nezapomněli jste něco v košíku?

Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


Přejít do košíku


Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.