Identifikační úkony musí být podloženy konkrétními okolnostmi, které naznačují riziko opakování trestné činnosti, její eskalace či účast na jiné, dosud nevyšetřené trestné činnosti. Nezbytnost identifikačních úkonů musí být odůvodněna jejich nepostradatelností pro zjištění spojitosti mezi osobou a trestným činem nebo pro identifikaci budoucího…
V trestním řízení před soudem je stranou řízení vedle obviněného, státního zástupce a zúčastněné osoby i poškozený. Ačkoliv je účast poškozeného v trestním řízení fakultativní, je žádoucí si připomenout, že poškozený disponuje širokými procesními právy, které může v trestním řízení využívat a o nichž jej jsou orgány činné v trestním řízení povinny…
S ohledem na neurčitou, resp. obecně formulovanou dikci § 92 odst. 4 zákona 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „t. z.“), nebylo v soudní praxi po dlouhou dobu dosaženo konsensu stran poměru, ve kterém je doba strávená výkonem povinnosti zdržovat se ve stanoveném časovém období v obydlí nebo jeho části započitatelná na uložený trest odnětí…
Lze odborně zkoumat duševní stav osoby, kterou znalec nikdy neviděl? Praxe se na tom neshoduje, respektive většinou se shoduje na zvláštní dvoukolejnosti: zadá-li to orgán činný v trestním řízení, je to přípustné a na základě takového posudku lze vydat rozhodnutí. Zadá-li to obhajoba, je to naprosto zásadní vada posudku způsobující jeho…
Pojmem šikana se rozumí psychické i fyzické ubližování slabšímu či odlišnému jedinci v kolektivu či ve společnosti. Agresor má nezřídka nad šikanovaným fyzickou, početní či mocenskou převahu. Následky šikany si do budoucího života však neodnášejí pouze šikanovaní, ale všichni zúčastnění na šikaně.
Pojem restorativní justice vychází z myšlenky, že trestný čin je sociálním konfliktem mezi dvěma a více jednotlivci a mezi jejich normami a normami ve společnosti, v níž se nacházejí a lze jej účinně řešit jen za aktivní účasti všech dotčených osob. Trestný čin narušil sociální vztah mezi pachatelem, obětí a dotčenou společností a restorativní…
Simulovaná nebo virtuální dětská pornografie je spornou otázkou v mnoha státech. Zákon stanoví, že za dětskou pornografii se považuje dílo, které zobrazuje nebo jinak využívá dítě nebo osobu, která se jeví být dítětem.[1] Dítě je dle §126 TZ každá osoba mladší osmnácti let.[2] Tato definice platí bez ohledu na fyzický vývoj nebo pohlavní vyspělost…
Dohoda o vině a trestu, jako jeden z alternativních způsobů řešení trestních věcí, byla do našeho právního řádu zakotvena novelou trestního řádu, a to zákonem 193/2012 Sb. Nárůst popularity tohoto institutu s sebou nese řadu otázek, na které dosud soudní praxe, ani odborná literatura nedokázaly odpovědět. Jednou z nich je také ne/možnost…
Ministerstvo spravedlnosti předložilo vládě návrh novely trestního zákoníku a trestního řádu, kterým cílí na zjednodušení odčerpávání majetku ze společného jmění manželů prostřednictvím uložení trestních sankcí. Současně legislativním procesem úspěšně prošel poslanecký návrh novely občanského zákoníku, kterým se sbližují a postupně smývají rozdíly…
Právní řád České republiky řadí mezi základní práva a svobody i právo na obhajobu dostupnou majetným i nemajetným osobám. Toto právo je zakotveno v článku 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a reflektováno v § 33 odst. 2 zákona 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TŘ“), který zakotvuje právo na obhajobu…
Tento poměrně nový trestný čin byl přijat, aby jako objekt chránil děti mladší patnácti let před navazováním kontaktů za sexuálním účelem. Tedy se dá říci, že jeho účelem je prevence před závažnějšími trestnými činy, jako je pohlavní zneužívání nebo vykořisťování.[1] Objektivní stránka tohoto trestného činu spočívá v návrhu setkání dítěti mladšímu…
Na Stockholmském kongresu roku 1996 bylo definováno komerční sexuální zneužívání dětí, kdy za jednu ze tří forem tohoto druhu zneužívání je považována právě dětská pornografie.[1] V té době zažívalo šíření dětské pornografie internetem také skutečný rozmach. Pachatelé šíření dětské pornografie se totiž s tím, jak se rozvíjely technologie…
Viktimologie je věda zabývající se studiem obětí. Tento obor zkoumá charakteristiky obětí, proces viktimizace, vztah mezi pachatelem a obětí, úlohu oběti v trestním řízení a prevenci viktimizace. Začala se formovat jako vědecká disciplína ve druhé polovině 20. století nejprve v rámci kriminologie, částečně jako reakce na potřebu pomoci obětem…
Mnohé trestné činy se odehrají tzv. za zavřenými dveřmi, kdy jedinými „svědky“ jsou pachatel a oběť. Často tomu tak bývá v případě trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlím[1]. Oběť se navíc snaží před svým okolím utajit, že byla svým protějškem zbita, svá zranění zakrývá, nesvěří se svým blízkým natož, aby se nechala ošetřit…
Informační technologie se za poslední desetiletí staly nedílnou součástí společnosti, a to tak, že si bez nich nedokážeme život už ani představit. Toto období otevírá dveře k nesčetným možnostem a v mnohých ohledech nám usnadňuje každodenní fungování. Zároveň s sebou přináší i nové hrozby, které s technologickým pokrokem…
Nachází-li se v našem okolí dítě, které je ve svém zdravém vývoji jakkoliv ohroženo, je zde obecné povědomí o tom, že je toto třeba nahlásit orgánům činným v trestním řízení. Naproti tomu oznamovací povinnost dle zákona 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (dále jen jako „ZSPOD“), patří k méně známým institutům, který se autorka v tomto…
Ve své praxi jsem se snad nesetkal s méně spravedlivými případy odškodnění nezákonného výkonu veřejné moci, než je odčinění nemajetkové újmy za nezákonnou vazbu. Přestože bývá vazba uvalena na konkrétní obviněnou osobu zpravidla již na počátku jejího trestního stíhání, k odčinění nemajetkové újmy způsobené nezákonnou vazbou dochází v praxi až po…
Kdo je dle ustanovení § 2 odst. 4 zákona 45/2013 Sb., o obětech trestných činů o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů) (dále také jako „ZoOTČ“) považován za zvlášť zranitelnou oběť a jaká jsou zvlášť zranitelným obětem přiznána práva, bylo podrobně hovořeno v předchozím článku zvaném „Práva zvlášť zranitelné oběti – právo na…
Podmíněné propuštění z výkonu trestu je jednou z možností odsouzeného, jak být propuštěn z výkonu trestu před jeho plným vykonáním, to v případě, že odsouzeným svým chováním ve výkonu trestu a plnění mu stanovených povinností prokázal polepšení.[1] Co však odsouzení z optiky obhajoby často opomíjí je skutečnost, že dle ustálené judikatury…
Právní pojem zvlášť zranitelné oběti byl do právního řádu ČR zavedený společně s účinností zákona 45/2013 Sb., o obětech trestných činů dne 1. srpna 2013. Skupinu zvlášť zranitelných obětí pak taxativně vymezuje § 2 odst. 4 zákona o obětech trestných činů. Tato skupina obětí zahrnuje: děti, osoby, které jsou ve vysokém věku nebo jsou postiženy…
Fyzickými osobami, na které se podle ustanovení § 101 odst. 5 zák. práce vztahuje povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci, jsou jakékoli fyzické osoby...
Povinnost popřít pohledávku má insolvenční správce tehdy, jestliže v době, kdy má dojít k popření, může (též s přihlédnutím k součinnosti dlužníka a jeho postoji k...
V incidenčním sporu o určení, zda pohledávka uplatněná v insolvenčním řízení způsobem uvedeným v § 203 insolvenčního zákona, je co do svého pořadí pohledávkou za majetkovou...
Ustanovení § 2236 odst. 2 o. z. nepředstavuje „samostatnou ochranu nájemce“, ale je provázáno s § 2236 odst. 1 o. z., upravujícím právní nevýznamnost (kolaudačního) určení...
Zásah do základního lidského práva na ochranu zdraví spočívající v tzv. devastaci zbytku života člověka vysokého věku, který byl úrazem natrvalo vytržen z navyklého životního...
