Nájemci jsou považování za slabší smluvní stranu a jsou zákonem často chráněni podobně jako například spotřebitelé. Čím dál častěji se však setkáváme s pronajímateli, kteří se v praxi stávají tou slabší stranou oproti ostříleným nájemníkům a zoufale hledají právní pomoc. Tito pronajímatelé potřebují zejména funkční postup, jak legální cestou a co…
S ohledem na neurčitou, resp. obecně formulovanou dikci § 92 odst. 4 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „t. z.“), nebylo v soudní praxi po dlouhou dobu dosaženo konsensu stran poměru, ve kterém je doba strávená výkonem povinnosti zdržovat se ve stanoveném časovém období v obydlí nebo jeho části započitatelná na uložený trest odnětí…
Jednou z okolností, které vylučují protiprávnost činu jinak trestného, je jednání v rámci tzv. nutné obrany, kdy obránce pouze odvrací trvající útok na statky chráněné trestním zákoníkem. U tohoto typu okolnosti vylučující protiprávnost je nicméně často obtížné nalézt hranici, u které se ještě o nutnou obranu jedná a za kterou se již jedná o exces…
Při vyšetřování majetkové trestné činnosti, zejména pak ve vztahu ke státu při plnění zákonných povinností subjektu daně je ze strany orgánů činných v trestním řízení (dále jen „OČvTŘ“) zpravidla postupováno značně formálně. Pokud není účelné trestně postihnout samotnou právnickou osobu[1], bývá zpravidla primárně postupováno proti jejímu…
Institut zahlazení odsouzení není v českém trestním právu ničím novým, naopak jeho prvky lze v určité podobě nalézt již v 18. století. Za první republiky bylo zahlazení odsouzení dokonce upraveno samostatným zákonem č. 111/1928 Sb. Dnes je institut zahlazení odsouzení upraven zejména v § 105 trestního zákoníku. Přestože se jedná o institut v…
Historicky již po mnohá léta panují rozpory mezi názory týkající se trestného činu neoprávněného opatření, padělání nebo pozměnění platebního prostředku podle § 234 tr. zákoníku. K jednáním, kdy se pachatel dopustí tohoto trestného činu, často dochází v jednočinném souběhu s trestným činem podvodu ve smyslu § 209 tr. zákoníku a trestným činem…
Identifikační úkony musí být podloženy konkrétními okolnostmi, které naznačují riziko opakování trestné činnosti, její eskalace či účast na jiné, dosud nevyšetřené trestné činnosti. Nezbytnost identifikačních úkonů musí být odůvodněna jejich nepostradatelností pro zjištění spojitosti mezi osobou a trestným činem nebo pro identifikaci budoucího…
V trestním řízení před soudem je stranou řízení vedle obviněného, státního zástupce a zúčastněné osoby i poškozený. Ačkoliv je účast poškozeného v trestním řízení fakultativní, je žádoucí si připomenout, že poškozený disponuje širokými procesními právy, které může v trestním řízení využívat a o nichž jej jsou orgány činné v trestním řízení povinny…
S ohledem na neurčitou, resp. obecně formulovanou dikci § 92 odst. 4 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „t. z.“), nebylo v soudní praxi po dlouhou dobu dosaženo konsensu stran poměru, ve kterém je doba strávená výkonem povinnosti zdržovat se ve stanoveném časovém období v obydlí nebo jeho části započitatelná na uložený trest odnětí…
Lze odborně zkoumat duševní stav osoby, kterou znalec nikdy neviděl? Praxe se na tom neshoduje, respektive většinou se shoduje na zvláštní dvoukolejnosti: zadá-li to orgán činný v trestním řízení, je to přípustné a na základě takového posudku lze vydat rozhodnutí. Zadá-li to obhajoba, je to naprosto zásadní vada posudku způsobující jeho…
Pojmem šikana se rozumí psychické i fyzické ubližování slabšímu či odlišnému jedinci v kolektivu či ve společnosti. Agresor má nezřídka nad šikanovaným fyzickou, početní či mocenskou převahu. Následky šikany si do budoucího života však neodnášejí pouze šikanovaní, ale všichni zúčastnění na šikaně.
Pojem restorativní justice vychází z myšlenky, že trestný čin je sociálním konfliktem mezi dvěma a více jednotlivci a mezi jejich normami a normami ve společnosti, v níž se nacházejí a lze jej účinně řešit jen za aktivní účasti všech dotčených osob. Trestný čin narušil sociální vztah mezi pachatelem, obětí a dotčenou společností a restorativní…
Simulovaná nebo virtuální dětská pornografie je spornou otázkou v mnoha státech. Zákon stanoví, že za dětskou pornografii se považuje dílo, které zobrazuje nebo jinak využívá dítě nebo osobu, která se jeví být dítětem.[1] Dítě je dle §126 TZ každá osoba mladší osmnácti let.[2] Tato definice platí bez ohledu na fyzický vývoj nebo pohlavní vyspělost…
Dohoda o vině a trestu, jako jeden z alternativních způsobů řešení trestních věcí, byla do našeho právního řádu zakotvena novelou trestního řádu, a to zákonem č. 193/2012 Sb. Nárůst popularity tohoto institutu s sebou nese řadu otázek, na které dosud soudní praxe, ani odborná literatura nedokázaly odpovědět. Jednou z nich je také ne/možnost…
Ministerstvo spravedlnosti předložilo vládě návrh novely trestního zákoníku a trestního řádu, kterým cílí na zjednodušení odčerpávání majetku ze společného jmění manželů prostřednictvím uložení trestních sankcí. Současně legislativním procesem úspěšně prošel poslanecký návrh novely občanského zákoníku, kterým se sbližují a postupně smývají rozdíly…
Právní řád České republiky řadí mezi základní práva a svobody i právo na obhajobu dostupnou majetným i nemajetným osobám. Toto právo je zakotveno v článku 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a reflektováno v § 33 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TŘ“), který zakotvuje právo na obhajobu…
Tento poměrně nový trestný čin byl přijat, aby jako objekt chránil děti mladší patnácti let před navazováním kontaktů za sexuálním účelem. Tedy se dá říci, že jeho účelem je prevence před závažnějšími trestnými činy, jako je pohlavní zneužívání nebo vykořisťování.[1] Objektivní stránka tohoto trestného činu spočívá v návrhu setkání dítěti mladšímu…
Na Stockholmském kongresu roku 1996 bylo definováno komerční sexuální zneužívání dětí, kdy za jednu ze tří forem tohoto druhu zneužívání je považována právě dětská pornografie.[1] V té době zažívalo šíření dětské pornografie internetem také skutečný rozmach. Pachatelé šíření dětské pornografie se totiž s tím, jak se rozvíjely technologie…
Viktimologie je věda zabývající se studiem obětí. Tento obor zkoumá charakteristiky obětí, proces viktimizace, vztah mezi pachatelem a obětí, úlohu oběti v trestním řízení a prevenci viktimizace. Začala se formovat jako vědecká disciplína ve druhé polovině 20. století nejprve v rámci kriminologie, částečně jako reakce na potřebu pomoci obětem…
Mnohé trestné činy se odehrají tzv. za zavřenými dveřmi, kdy jedinými „svědky“ jsou pachatel a oběť. Často tomu tak bývá v případě trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlím[1]. Oběť se navíc snaží před svým okolím utajit, že byla svým protějškem zbita, svá zranění zakrývá, nesvěří se svým blízkým natož, aby se nechala ošetřit…
Brojí-li žalobce proti tvrzenému nezákonnému zásahu správního orgánu spočívajícímu v jeho nečinnosti (jiné než vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení), může být...
Při posuzování kolize vlastnického práva (čl. 11 Listiny), práva na podnikání (čl. 26 Listiny) a práva na samosprávu (čl. 8, čl. 100 Ústavy), na straně jedné, a zájmu na ochraně...
K základním právním zásadám a současně k určujícím rysům právního postavení osoby, zejména v soukromoprávních vztazích, patří svoboda (autonomie) vůle. Tato zásada dává...
Soud v řízení o správní žalobě právnické osoby není vázán trestním rozsudkem vydaným v řízení proti jejím jednatelům, v němž právnická osoba sama nevystupovala.
Civilní soudy při rozhodování o péči a styku s dítětem by měly pečlivě zkoumat také případné specifické okolnosti týkající se konkrétního dítěte, které by mohly bránit jeho...
