Poslední velká novelizace trestního zákoníku, trestního řádu a dalších trestněprávních předpisů mimo jiné od 1.10.2020 přinesla novou možnost procesního postupu při hlavním líčení, díky které lze ve věci rozhodnout rychleji a efektivněji. Tato úprava slibuje snížení počtu řízení, kdy bude věc samotná před soudem projednávána a bude probíhat…

Dnem 1. 10. 2020 vstoupil v účinnost zákon č. 333/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Jedná se o poměrně významnou novelizaci trestních předpisů, jejímž hlavním…

1. října 2020 nabyla účinnosti novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Novela je vstřícná vůči právnickým osobám, neboť významně zkracuje dobu, po kterou trvají negativní následky jejich odsouzení. V případě některých uložených trestů jako je zákaz činnosti nebo zákaz plnění veřejných zakázek dovoluje odsouzeným právnickým osobám…

Trestný čin podvodu je jedním z nejrozšířenějších majetkových trestných činů. Nezřídka se stává, že k jednání naplňujícímu znaky podvodu dojde v rámci soukromoprávního vztahu. Typicky se jedná o situaci, kdy jeden z účastníků tohoto vztahu poskytne druhému peněžní prostředky, aniž by pak následně obdržel adekvátní protiplnění, případně mu nejsou…

V roce 2013 vstoupil v platnost zákon č. 45/2013 Sb. o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (dále též „zákon o obětech trestných činů“). Přestože pojem oběť trestného činu náš právní řád znal již ze zákona č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti, zákon o obětech trestných činů přinesl podstatné změny…

Obhájci ustanovení obviněnému v trestním řízení z důvodu nutné obhajoby[1] a zmocněnci poškozených, kteří mají nárok na obhajobu poskytovanou bezplatně[2], ve svých návrzích na přiznání odměny a náhrady hotových výdajů[3] nezřídka navyšují svoji odměnu z důvodu mimořádné obtížnosti. Ta v souvislosti s trestním řízením tkví zejména v časové…

Poslední dobou začíná být v právní obci diskutované téma tzv. prostorových odposlechů v rámci trestního řízení a jejich souvislostí. Pojednává se např. o nedostatečnosti, resp. dokonce o absenci právní úpravy daného institutu[1], o míře zásahu do základních lidských práv, o analogii s odposlechy a záznamy telekomunikačního provozu, ale zejména o…

Ústavní soud sice často opakuje, že se náhradou nákladů řízení nezabývá, ale přesto tak často činí. Nakolik tak činí ku prospěchu věci, ponechám na úvaze laskavého čtenáře. Většinou se jedná o řízení civilní, ale dnes přináším jedno takové rozhodnutí týkající se řízení trestního. A to konkrétně práva poškozeného na náhradu nákladů řízení…

Dovolání v trestním řízení představuje do jisté míry kontroverzní právní institut. Někteří aplikátoři práva dokonce tento mimořádný opravný prostředek, a to především díky restriktivnímu výkladu dovolacích důvodů Nejvyšším soudem,[1] považují za takřka „bezzubý“, neboť prakticky nepřipouští nápravu případných skutkových…

Právní úprava trestní odpovědnosti právnických osob je účinná od 1. 1. 2012. Přestože se zdá, že zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim [1] (dále jen „ZTOPO“) je součástí našeho právního řádu již relativně dlouhou dobu, zatím to nestačilo k vytvoření jakékoliv rozhodovací praxe spojené s nároky na náhradu škody za…

Mnohost obhájců není dnes v tuzemských trestních řízeních žádnou raritou. Obvinění si volí dva nebo i více obhájců nejčastěji z důvodu jejich odlišné specializace; sami obhájci pak využívají především synergického efektu, kdy s dalším obhájcem mohou úkony obhajoby konzultovat a koordinovat. Výjimkou není ani výslovná a obviněným schválená domluva…

Málokteré téma natolik rezonuje trestněprávní obcí jako použití prostorových odposlechů spadajících pod sledování osob a věcí dle ustanovení § 158d zákona č.141/1961 Sb., trestního řádu (dále jen „trestní řád“). Důvodem je především otázka, zda prostorový odposlech zasahující do nedotknutelnosti obydlí, ke kterým je za potřebí předchozího…

Tímto příspěvkem si dovolíme krátkou vsuvku do trestního práva a malý návrat do léta, jelikož s ohledem na všechna vládní opatření a zákony vydané v průběhu tohoto léta, především v důsledku COVID 19, máme pocit, že možná mohlo dojít k nechtěnému opomenutí jednoho z nálezů vydaných Ústavním soudem.

Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „TOPO“), zavedl do českého práva poprvé trestní odpovědnost právnických osob a řeší řadu specifických otázek ve vztahu k trestné činnosti páchané těmito subjekty. S ohledem na zvláštní povahu právnických osob umožňuje i speciální případ vyvinění se z…

Do českého právního řádu byl zákonem č. 287/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, přidán nový trestný čin maření spravedlnosti. Přijetí této právní úpravy bylo nutné v návaznosti na mezinárodní závazky, které se Česká republika zavázala…

Cyklistika je bezpochyby oblíbený sport, avšak málokterý cyklista si uvědomuje, že se při vjetí na pozemní komunikaci stává účastníkem jejího provozu a může se velmi často pohybovat na hraně zákona, či ho dokonce porušit. Stačí na pozemní komunikaci spadnout z jízdního kola a způsobit si zranění. Cyklista nemusí zranit či ohrozit jinou osobu nebo…

Představte si situaci, jste cizinec nebo cizinka, zamilujete se do Čecha, a ať Váš vztah zpečetíte svatbou nebo ne, následuje dítě. Váš český protějšek Vás přemluví ať se, pokud žijete v cizině, přestěhujete do Čech, kde je porod, zdravotní péče zdarma, školky stojí minimum, jsou zde levnější náklady na život. Dohoda je, že dítě povyroste a Vy se…

Novela trestních předpisů účinná od 1. 10. 2020, provedená zákonem č. 333/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „trestní zákoník“), ve znění pozdějších předpisů, zákon č.141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „trestní řád“), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, s sebou přináší velké…

V předcházející části článku jsem se věnovala přiblížení podmínek, jež je nutno naplnit ke spáchání trestného činu křivého obvinění dle ustanovení § 345 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku v platném znění (dále jen „trestní zákoník“) a také okolnostem upraveným kvalifikovanými skutkovými podstatami s vyšší hrozící sazbou trestu odnětí…

Orgány činné v trestním řízení mají často tendenci stavět obviněného (často právního laika) do pozice profesionála, který nejenže zná dokonale veškeré právní předpisy, ale dokonce umí předvídat i její výklad, který přinese teprve budoucí judikatura. Na základě těchto domnělých znalostí presumují úmysl obviněného spáchat vybrané trestné činy.