Viktimologie je věda zabývající se studiem obětí. Tento obor zkoumá charakteristiky obětí, proces viktimizace, vztah mezi pachatelem a obětí, úlohu oběti v trestním řízení a prevenci viktimizace. Začala se formovat jako vědecká disciplína ve druhé polovině 20. století nejprve v rámci kriminologie, částečně jako reakce na potřebu pomoci obětem…
Mnohé trestné činy se odehrají tzv. za zavřenými dveřmi, kdy jedinými „svědky“ jsou pachatel a oběť. Často tomu tak bývá v případě trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlím[1]. Oběť se navíc snaží před svým okolím utajit, že byla svým protějškem zbita, svá zranění zakrývá, nesvěří se svým blízkým natož, aby se nechala ošetřit…
Informační technologie se za poslední desetiletí staly nedílnou součástí společnosti, a to tak, že si bez nich nedokážeme život už ani představit. Toto období otevírá dveře k nesčetným možnostem a v mnohých ohledech nám usnadňuje každodenní fungování. Zároveň s sebou přináší i nové hrozby, které s technologickým pokrokem…
Nachází-li se v našem okolí dítě, které je ve svém zdravém vývoji jakkoliv ohroženo, je zde obecné povědomí o tom, že je toto třeba nahlásit orgánům činným v trestním řízení. Naproti tomu oznamovací povinnost dle zákona 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (dále jen jako „ZSPOD“), patří k méně známým institutům, který se autorka v tomto…
Ve své praxi jsem se snad nesetkal s méně spravedlivými případy odškodnění nezákonného výkonu veřejné moci, než je odčinění nemajetkové újmy za nezákonnou vazbu. Přestože bývá vazba uvalena na konkrétní obviněnou osobu zpravidla již na počátku jejího trestního stíhání, k odčinění nemajetkové újmy způsobené nezákonnou vazbou dochází v praxi až po…
Kdo je dle ustanovení § 2 odst. 4 zákona 45/2013 Sb., o obětech trestných činů o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů) (dále také jako „ZoOTČ“) považován za zvlášť zranitelnou oběť a jaká jsou zvlášť zranitelným obětem přiznána práva, bylo podrobně hovořeno v předchozím článku zvaném „Práva zvlášť zranitelné oběti – právo na…
Podmíněné propuštění z výkonu trestu je jednou z možností odsouzeného, jak být propuštěn z výkonu trestu před jeho plným vykonáním, to v případě, že odsouzeným svým chováním ve výkonu trestu a plnění mu stanovených povinností prokázal polepšení.[1] Co však odsouzení z optiky obhajoby často opomíjí je skutečnost, že dle ustálené judikatury…
Právní pojem zvlášť zranitelné oběti byl do právního řádu ČR zavedený společně s účinností zákona 45/2013 Sb., o obětech trestných činů dne 1. srpna 2013. Skupinu zvlášť zranitelných obětí pak taxativně vymezuje § 2 odst. 4 zákona o obětech trestných činů. Tato skupina obětí zahrnuje: děti, osoby, které jsou ve vysokém věku nebo jsou postiženy…
Článek se zabývá problematikou odměny advokáta, jako ustanoveného opatrovníka v trestním řízení, jeho cílem je zvýšit povědomí o řádném a spravedlivém odměňování za odbornou pomoc.
Život a zdraví jednotlivce jsou chráněny právními normami, jako nejdůležitější společenské hodnoty. Ochranu života obsahuje i ustanovení článku 6 Listiny základních práv a svobod, jenž stanovuje právo každého na život a zakazuje zbavení života. Tato hodnota je promítnuta i v trestním právu, které chrání proti úmyslným i nedbalostními útoky na…
Advokát je při výkonu svého povolání vázán celou řadou povinností vůči svému klientovi. Jednou z nich je povinnost mlčenlivosti, která je při obhajobě klienta v trestním řízení obzvlášť důležitá. Jak je to ovšem s povinností mlčenlivosti advokáta v případě, kdy jeho klient trestný čin již spáchal nebo jeho spáchání teprve…
Na sebevrahy nebylo v minulosti pohlíženo příliš s respektem. Pro ilustraci za období vlády Ludvíka XIV., bylo v roce 1670 vydáno mj. nařízení, jež stanovovalo opatření, že mrtvé tělo sebevraha bude potupně vlečeno ulicemi tváří k zemi a následně pověšeno nebo hozeno mezi odpadky. Nadto současně došlo ke konfiskaci veškerého majetku zemřelého ve…
Zákon 45/2013 Sb., o obětech trestných činů o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů) (dále také jako „ZoOTČ“) „smýšlí“ o každé z obětí trestného činu jako o zranitelné. Avšak existují i tzv. zvlášť zranitelné oběti, u kterých je například vyšší riziko způsobení druhotné újmy (sekundární viktimizace)[1], a proto zákon o obětech…
Stárnutí populace je celosvětovým trendem, který se projevuje i v České republice.[1] Roste počet seniorů, což s sebou nese řadu výzev, mezi které patří i zvýšené riziko kriminality páchané právě na seniorech. V důsledku stárnutí dochází u lidí k různým změnám, které mohou zvyšovat jejich zranitelnost vůči trestné…
S ohledem na stále častější případy zajištění majetku orgány činnými v trestním řízení u osob, vůči kterým je vedeno insolvenční řízení,[1] je vhodné poukázat na specifika a dopady tohoto speciálního druhu zajištění v mezích insolvenčního řízení.
Speciální výslechové místnosti byly v prvopočátcích budovány zejména na účelem výslechů nezletilých dětí, které se staly obětí závažné trestné činnosti, případně pokud byly svědky závažné trestné činnosti. V současné době jsou speciální výslechové místnosti využívány obecně pro zvlášť zranitelné oběti. Mezi tyto patří například senioři, osoby s…
V českém právním řádu je zakotvena trestní odpovědnost právnických osob zákonem 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Jedná se o koncept tzv. pravé trestní odpovědnosti, tj. trestní odpovědnost vzniká přímo samotné právnické osobě a nesouvisí s trestní odpovědností fyzické osoby, která jednala za dotčenou…
Trestní právo je jedním z odvětví práva veřejného, jeho účelem je chránit práva a oprávněné zájmy osob, společnosti a státu před trestnými činy. Ne tedy vždy, ale velmi často je spácháním trestného činu poškozena i konkrétní osoba. Ačkoli není primárním cílem trestního práva kompenzovat oběti její újmu, české trestní právo tento institut…
Městský soud v Praze („odvolací soud“) ve svém nedávném rozhodnutí dospěl k závěru, že trestný čin nepředstavuje zásah do práva na ochranu osobnosti poškozeného, týká-li se takový trestný čin jeho majetku, neboť: „Trestná činnost byla namířena proti majetku žalovaného a).“ [zvýraznění doplněno] Dle odvolacího soudu pak platí, že: „(…) právo…
Ačkoliv byla dohoda o vině a trestu (dále jen „DOVT“) zakotvena v zákoně 141/1961 Sb., trestním řádu (dále jen „TŘ“) již ke dni 1.9.2012 (novelou TŘ provedenou zákonem 193/2012 Sb.), tedy už před více jak 11 lety, budila donedávna rozpaky a vášně, a proto nebyl tento institut hojně využíván. Trend nárůstu sjednaných DOVT lze spatřovat až v…
V řízení o určení neúčinnosti smlouvy, kterou dlužník uzavřel s dalšími osobami, není insolvenční správce oprávněn ani povinen podat odpůrčí žalobu proti těmto osobám jen...
Pohledávka věřitele vůči (insolvenčnímu) dlužníku, na kterou se vztahuje rozhodnutí insolvenčního soudu o přiznání osvobození od placení zbytku pohledávek, vydané podle § 414...
Je-li prohlášení o pravosti podpisu jiné osoby učiněno advokátem a má-li všechny náležitosti stanovené § 25a odst. 2 zákona o advokacii, nahrazuje takové prohlášení úřední...
Příspěvek do garančního fondu dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. nemá charakter mimosmluvní sankce postihující majetek dlužníka (ve smyslu § 170 písm. d/ insolvenčního...
Reflexní škoda je odvozená od škody vzniklé na majetku obchodní společnosti, tudíž existence škody na majetku společníka či akcionáře je závislá na existenci škody na majetku...
