Odměna advokáta za výkon funkce opatrovníka nezletilých v trestním řízení v judikatuře Ústavního soudu
Článek se zabývá problematikou odměny advokáta, jako ustanoveného opatrovníka v trestním řízení, jeho cílem je zvýšit povědomí o řádném a spravedlivém odměňování za odbornou pomoc.
V případech, kdy zákonný zástupce nebo opatrovník mladistvého nemůže vykonávat práva uvedená v ustanovení § 43 odstavec 2 zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, může předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce ustanovit k výkonu těchto práv mladistvému opatrovníka.
V případě mladistvých a dětí jde o osoby, jejichž způsobilost k právnímu jednání je omezena na základě zákona a v případech, kdy zákonní zástupci nemohou (typicky s ohledem na omezení rodičovské odpovědnosti, je-li rodič ve výkonu trestu odnětí svobody, nebo mohl-li by být reálně rodič ve střetu zájmů se zájmem nezletilého) vykonávat práva uvedená v citovaném ustanovení, je ustanoven opatrovník z řad advokátů, takto pak často z řad advokátů, zapsaných v registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů. Střet zájmů a jeho důsledek obecně vyplývá i z ustanovení § 892 odstavec 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle kterého nemůže rodič dítě zastoupit, jestliže by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi ním a dítětem nebo mezi rodiči navzájem.
Podle ustanovení § 45 odstavec 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, není-li poškozený osobou plně svéprávnou nebo je-li omezen ve svéprávnosti, vykonává jeho práva jeho zákonný zástupce nebo opatrovník. Jinou osobu než advokáta lze ustanovit opatrovníkem jen s jejím souhlasem.
V průběhu trestního řízení mohou vyplynout okolnosti, z nichž je zjištěno, že zákonní zástupci poškozeného nezletilého nemohou vykonávat svá práva v rámci trestního řízení, současně je nezbytné, aby takového nezletilého zastupovala osoba, která s ohledem na své vzdělání a praxi může poskytnout nezletilému poškozenému patřičnou odbornou pomoc. V takovém případě bývá jmenován opatrovník, který nezletilého zastupuje namísto zákonného zástupce. Opatrovník není obhájcem a formálně ani zmocněncem poškozeného, byť je-li opatrovníkem advokát, s nárokem na náhradu škody se za svého opatrovance přihlašuje. V takovém případě pak zcela splývá funkce opatrovníka a zmocněnce poškozeného co do množství i kvality odvedené práce. Opatrovník není obhájce a dle mého názoru se nemusí řídit pokynem opatrovance, neboť opatrovník by měl být schopen posoudit, co je pro opatrovance vhodné, může svému opatrovanci sjednat také právní zastoupení zmocněncem, byť by mohlo jít o neekonomické jednání.
Je-li opatrovníkem nezletilého, vůči kterému byly zahájeny úkony v trestním řízení, tedy je takový nezletilý v postavení podezřelého nebo obviněného, pak zpravidla vyčíslení nákladů a přiznání soudem nečiní problém. Dle ustanovení §10a vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, v platném znění (dále jen Advokátní tarif – „AT“),: „Při výkonu funkce opatrovníka dítěte podle zvláštního právního předpisu upravujícího soudnictví ve věcech mládeže 1c) se považují za tarifní hodnotu částky uvedené v § 10 odst. 3. Přitom se vychází z trestních sazeb, které by se na pachatele vztahovaly, pokud by byl trestně odpovědný.“ Opatrovník podezřelého či obviněného nezletilého v trestním řízení pak má nárok na odměnu ve stejné výši jako ustanovený obhájce.
Je-li však advokát ustanoven jako opatrovník poškozenému, a ne jako jeho zmocněnec, fakticky poskytování právních služeb za účelem náhrady újmy poškozeného v trestním řízení odpovídá svým obsahem právě práci zmocněnce (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 8. 2020, sp. zn. 1 To 74/2020). Zvolení zmocněnce již ustanoveným opatrovníkem – advokátem je nutné považovat za neúčelný a nadbytečný postup (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. 2. 2022, sp. zn. 1 To 1/2022), neboť opatrovník vykonává v tomto případě stejnou práci jako zmocněnec. S ohledem na zachování principu rovnosti, práva podnikat a získávat prostředky pro své životní potřeby prací, práva na spravedlivou odměnu za práci (jehož součástí je per analogiam i srovnatelná odměna za srovnatelnou práci) (srov. nález Ústavního soudu ze dne 19. 10. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 17/21), je potřeba při určování odměny nahlížet na práci ustanoveného opatrovníka v trestním řízení obdobným pohledem jako na práci zmocněnce poškozeného.
S uvedeným závěrem se ztotožnil Ústavní soud ve svém Náleze ze dne 8.9.2023 II. ÚS 3204/22, který se zabýval odměnou advokáta za výkon funkce opatrovníka poškozených nezletilých v trestním řízení. Právní věta uvedeného nálezu zní: „Není rozumného důvodu, aby advokát poskytující právní službu v pozici opatrovníka ustanoveného soudem, byl ohodnocen odlišně od advokáta, který poskytuje totožnou právní službu na základě plné moci v pozici zmocněnce. Advokát zde není honorován za to, jakým způsobem byl ustanoven do funkce, tj. zda rozhodnutím soudu nebo na základě plné moci, ale za to, jakou činnost vykonává.“ V dané věci Ústavní soud rozhodl o zrušení rozhodnutí Městského soudu v Praze, neboť byl porušen princip rovnosti ve spojení s právem stěžovatele získávat prostředky pro své životní potřeby prací a podnikat podle čl. 26 odst. 1 a 3 Listiny základních práv a svobod.
Ústavní soud se v minulosti (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 4/19 ze dne 24. 9. 2019, Pl.ÚS 26/19 ze dne 3. 3. 2020, Pl. ÚS 23/19 ze dne 5. 2. 2020, Pl. ÚS 22/2019 ze dne 14. 1. 2020, III. ÚS3378/19 ze dne 2. 6. 2020, II. ÚS 1251/19 ze dne 10. 3. 2020 a I. ÚS 392/19 ze dne 12. 5. 2020) postavením, resp. odměňováním opatrovníka v trestním řízení zabýval. Učiněné závěry lze shrnout tak, že stanovení nižší odměny advokáta jako opatrovníka v konkrétním řízení vychází z nepodloženého předpokladu jednoduchosti a menší finanční náročnosti takového zastupování, což ohrožuje kvalitu poskytované právní pomoci. Zaručuje-li stát právním předpisem vymezeným účastníkům řízení právní pomoc ve formě opatrovnictví, musí také vytvořit podmínky pro to, aby taková právní pomoc byla poskytována na odpovídající úrovni.
V době přípravy tohoto článku vydal Ústavní soud dne 10.1.2024 nález sp.zn. IV. ÚS 2334/23 a to k určení výše tarifní hodnoty za úkony provedené zmocněncem poškozeného v adhézním řízení.
Ve zde popsané věci obdobně nenašel Ústavní soud legitimní důvod pro to, aby při zastupování klientů s totožným soukromoprávním nárokem byla výše tarifní hodnoty rozhodná pro sazbu odměny advokáta určována jinak pouze v závislosti na tom, zda jde o řízení trestní, nebo o řízení civilní. Uvádí však dále následující: „Jistě nelze přehlížet, že poškozený a jeho zmocněnec mají v trestním řízení při prosazování nároku na náhradu škody, nemajetkové újmy či na vydání bezdůvodného obohacení často ulehčenou úlohu, neboť je oprávněnost tohoto nároku do značné míry (resp. někdy i v plné míře) objasňována činností orgánů činných v trestním řízení.“ Ve zmíněném aktuálním nálezu následně Ústavní soud „redukuje“ odměnu zmocněnce počtem přiznaných úkonů, odkazuje se také na důvody zvláštního zřetele hodné dle ustanovení § 150 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.
Shrneme-li obsah tohoto článku, zcela jednoznačně se Ústavní soud staví za odměnu opatrovníků poškozených v trestním řízení ve výši jako ustanovenému zmocněnci. V případě, kdy je ustanoven opatrovník obviněnému nezletilému (nebo nikoli plně svéprávnému) má nárok na odměnu ve stejné výši jako ustanovený obhájce. Nelze než přijmout uvedené závěry, které rovnocenně honorují práci opatrovníků jako zmocněnců či obhájců, neboť jejich práce do množství či kvality není odlišná.
Mgr. Kateřina Kolářová Justová,
advokátka
Valíček & Valíčková, advokátní kancelář
Kanceláře Brno: Nám. Svobody 18, Brno
Kancelář Praha: The Flow Building, Václavské nám. 47, Praha
Kancelář Vyškov: Dukelská 12, Vyškov
Kancelář Ivančice: Petra Bezruče 2, Ivančice
Zdroje:
Databáze nálezů Ústavní soudu ČR dostupná www.nalus.usoud.cz
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů
Vyhláška č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
