Příspěvek pojednává o vybraných trestných činech, kterých se lze dopustit při výkonu funkce rozhodce a lze je označit za do určité míry „typické“ trestné činy rozhodců. Je přitom třeba zmínit, že ačkoliv je dle českého právního řádu rozhodce trestně odpovědný, není nadán žádným typem imunity, není trestná činnost rozhodců v praxi příliš obvyklá.
Zákonodárce s účinností od 31. 7. 2021 novelizoval zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu, a postavil tak najisto, jak má být přistupováno k tzv. mimořádným COVID…
S účinností od 1. července 2021 došlo zákonem 220/2021 Sb.[1] k novelizaci ustanovení § 158 odst. 6 zákona 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) (dále jen „trestní řád“). Nově se za větu první předmětného ustanovení vložila věta: „Je-li úřední záznam podepsán osobou podávající vysvětlení, bude jí na žádost poskytnuta jeho…
Dle ust. § 100 odst. 2 trestního řádu platí, že svědek je oprávněn odepřít svědeckou výpověď, jestliže by výpovědí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu, partneru nebo druhu anebo jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťoval…
S ohledem na skutečnost, že český právní řád neupravuje pro rozhodce žádnou imunitu, je pochopitelně možné postihovat rozhodce, který jednal v rozporu s právem a tímto jednáním naplnil skutkovou podstatu některého z trestných činů i prostřednictvím trestního práva. V předkládaném příspěvku jsou nastíněny předpoklady vzniku trestněprávní…
Není jistě žádným překvapením, že v souvislosti se spácháním přestupku může dojít ke vzniku škody nebo bezdůvodného obohacení na straně pachatele přestupku. Jakým způsobem může poškozený uplatnit svá práva a s čím musíte počítat, ocitnete-li se v roli obviněného? Na tyto a další otázky jsme se zaměřili v tomto příspěvku, který vysvětluje účel…
Elektronický monitorovací systém je v prostředí české justice stále nepříliš frekventovaným způsobem nahrazení vazby[1], ačkoliv dne 1. 7. uběhlo právě 5 let od účinnosti novely trestního řádu[2], která umožnila využití elektronické kontroly také při nahrazení vazby a podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Důvodů lze jmenovat mnoho…
V dnešní době je otázka trestní odpovědnosti právnických osobo a ruku v ruce s ní i ukládání trestů těmto PO stále kontroverzní otázkou. Mnoho teoretiků, jako například Planque, Leigh či Roxin, jsou toho názoru, že právnickou osobu nelze hnát k odpovědnosti za trestné činy, a to z důvodu fiktivnosti osoby, absence vůle osoby a v návaznosti také…
Nejvyšší soud se v usnesení sp. zn. 8 Tdo 264/2021, ze dne 28. 4. 2021 zabýval otázkou, v jaké fázi soudního řízení je možné ještě uplatnit nový institut tzv. prohlášení viny. Vzhledem k tomu, že se jedná z hlediska obhajoby o institut, který má potenciál širokého využití, je vhodné s těmito judikaturními závěry seznámit odbornou právní…
AML zákonu se v poslední době dostává zvýšené pozornosti díky jeho letošní novele. V tomto článku se zaměřím na některé z jeho nejpodstatnějších aspektů.
Svým nálezem ze dne 21. 6. 2021 sp. zn. II. ÚS 417/21 se Ústavní soud znovu vyjádřil k otázce odškodňování (bývalých) politiků za jejich nezákonné trestní stíhání. Předtím to bylo ve věci sp. zn. I. ÚS 4293/18, přičemž tento nález je v aktuální věci citován.
Institut podmíněného propuštění je podle dosavadní judikatury institutem, který není ústavně zaručeným právem odsouzeného. Splnění zákonem stanovených podmínek je předmětem soudcovské úvahy. Soudy by však měly tato svá rozhodnutí řádně odůvodňovat a rozhodovat předvídatelně. Měly by zohledňovat úsilí odsouzeného a zejména sledovat splnění právě…
Koronavirová doba nám znovu pootevřela debatu nad (ne)spravedlností českého trestního systému. Soudy a státní zastupitelství od počátku nouzového stavu stíhaly trestné činy podle kvalifikovaných skutkových podstat, ačkoliv k tomu nebyl důvod. Přestože se objevovaly odvážné rozsudky krajských soudů, které použití kvalifikovaných skutkových podstat…
Hlavním cílem tohoto článku je upozornit na problematický výklad právní úpravy trestných činů souvisejících s konopím, který není k dnešnímu dni spolehlivě vyřešen. Stěžejním bodem problematiky je zejména otázka, kdy můžeme mluvit ještě o pěstování konopí dle § 285 trestního zákoníku a kdy již dochází k výrobě omamné nebo psychotropní látky ve…
Často podléháme iluzi, že žijeme v osvícené, moderní době a že jsme povzneseni nad pověry středověku. Dnes už přece netrestáme čarodějnictví, ne snad?
Trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel je jedním z možných trestů, které můžou české správní orgány, případně i soudy, uložit řidiči motorového vozidla za přestupek nebo trestný čin spáchaný na území České republiky. V praxi se však můžeme setkat také ze situací, kdy držitel řidičského oprávnění vydaného v České…
Domácí násilí je zákonem definováno jako tělesné nebo duševní násilí vůči manželovi nebo jinému, kdo v rodinné domácnosti manželů žije.
Zákonem 333/2020 Sb., kterým se mění zákon 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, účinným od 1. 10. 2020 byla mimo jiné do trestního řádu výslovně inkorporována povinnost nést náklady vzniklé státu…
Ústavní soud České republiky (dále jen „Ústavní soud“) se ve svém nedávném nálezu sp. zn. Pl. ÚS 98/20 ze dne 27. dubna 2021 opětovně zabýval výkladem zásady nullum crimen sine lege a vztahu podzákonné normotvorby vlády vůči ustanovením trestního práva hmotného.
Dokazování představuje jednu ze stěžejních částí trestního procesu, jehož cílem je objasnění (zjištění) skutkových okolností pro přijetí rozhodnutí ze strany orgánů činných v trestním řízení. Těžiště dokazování přitom spočívá v hlavním líčení, které vede nalézací soud jako soud I. instance. V tomto smyslu není účelem trestního řízení odsouzení…
V řízení o žádosti obviněného o bezplatnou obhajobu podle § 33 odst. 2 trestního řádu je třeba majetkovou potencialitu obviněného hodnotit na základě konkrétních a aktuálních...
Nebylo-li rozhodnutí trestního soudu, v jehož důsledku dochází k pravomocnému zproštění obžaloby, při vyhlášení odůvodněno, šestiměsíční subjektivní promlčecí lhůta k...
Obecné soudy se dopustí nepřípustné svévole, pokud odkáží poškozeného v trestním řízení s nárokem, který byl v trestním řízení spolehlivě prokázán, na občanskoprávní řízení.
Neodůvodní-li obecný soud přesvědčivě, proč je výše zadostiučinění za vyvlastňovací a kompenzační řízení v souladu s podstatou základního práva stěžovatelů na náhradu...
Smyslem existence kvalifikované skutkové podstaty spáchání trestného činu ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech [§ 283 odst. 4 písm. c) trestního zákoníku] je...
