epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    9. 6. 2021
    ID: 113096upozornění pro uživatele

    Povinnost odsouzeného nést náklady vzniklé státu přibráním zmocněnce poškozeného po novele trestního řádu

    Zákonem 333/2020 Sb., kterým se mění zákon 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, účinným od 1. 10. 2020 byla mimo jiné do trestního řádu výslovně inkorporována povinnost nést náklady vzniklé státu přibráním zmocněnce poškozeného, který má nárok na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně nebo za sníženou odměnu.[1]

    V minulosti přitom byla tato povinnost dovozována analogicky judikaturou z § 154 ve spojení s § 155 ods. 5 tr. řádu, přičemž tato praxe byla podpořena i komentářovou literaturou.[2] Ústavní soud však v nedávném nálezu konstatoval, že ukládání povinnosti k náhradě nákladů za ustanoveného zmocněnce před 1. 10. 2020 je v rozporu s ústavní zásadou, dle níž nikdo nesmí být nucet činit to, co zákon výslovně neukládá, neboť § 154 trestního řádu před účinností novely upravoval pouze různé regresivní nároky poškozeného vůči odsouzenému (a nikoli vůči státu).[3] Nabízí se proto otázka, jakým způsobem se obecné soudy v rámci své rozhodovací praxe vyrovnají s takto radikální změnou. Ve svém nálezu se přitom Ústavní soud zmiňuje o nákladech „majících svůj základ“ v době před účinností novely (vůči kterým nelze ukládat povinnost nést náklady vzniklé státu ustanovením zmocněnce poškozeného).[4] Tuto formulaci lze podle mého názoru interpretovat následujícími třemi způsoby:

    První způsob

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    První způsob výkladu vychází z předpokladu, že u povinnosti nést náhradu nákladů státu vzniklých přibráním zmocněnce poškozeného, který má nárok na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně nebo za sníženou odměnu, bude třeba posuzovat, zda konkrétní úkon zmocněnce byl uskutečněn před účinností novel nebo po ní. Byl-li tedy hypoteticky zmocněnec účasten výslechu svědka dne 30. 8. 2020, a byla-li mu za tento úkon přiznána odměna (popř. náhrada hotových výdajů)[5] není možné následně ve vztahu k tomuto úkonu uložit odsouzenému povinnost k náhradě. V situaci, kdy by byla zmocněnci přiznána odměna za účast na hlavním líčení dne 3. 10. 2020, byl by již následně možný regres na odsouzeném ve smyslu § 154 odst. 3 tr. řádu.

    Druhý způsob

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Druhý způsob výkladu vychází z předpokladu, že náklady trestního řízení vznikají okamžikem jeho zahájení. Na základě této logiky by tak nebylo možné uložit povinnosti nést náklady státu vzniklé přibráním zmocněnce poškozeného, který má nárok na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně nebo za sníženou odměnu ve vztahu ke všem trestním řízením zahájeným před účinností novely trestního řádu. Jinak řečeno, bude-li trestní řízení zahájeno před účinností novely trestního řádu ze dne 1. 10. 2020, nebude možný následný regresivní nárok státu ve vztahu k nákladům vzniklým přibráním zmocněnce poškozeného.

    Třetí způsob

    Poslední způsob výkladu vychází z (hmotněprávní) zásady zákazu retroaktivity v neprospěch[6] a spočívá v úvaze, že nelze uložit povinnost nést náklady státu vzniklé přibráním zmocněnce poškozeného, ve vztahu ke všem skutkům, které odsouzený spáchal před účinností novely trestního řádu. Jakkoli se ustanovení trestního zákoníku upravující otázku retroaktivity primárně vztahují k otázce trestnosti jako takové,[7] je třeba vzít v úvahu, že náklady trestního řízení jsou s výrokem o vině a tedy s hmotněprávním posouzením skutku svázány a je třeba rovněž zdůraznit jejich specifické preventivně výchovné, ale také do určité míry sankční působení vedle samotného trestu (který v žádném případě nemůže být uložen v rozporu se zákazem retroaktivity v neprospěch)

    Závěr

    Novelou provedenou zákonem 333/2020 Sb. byl do § 154 tr. řádu, který nese název „Povinnost k náhradě nákladů poškozeného“ ne zcela systematicky vložen odst. 3, který stanoví novou regresivní povinnost odsouzenému vůči státu.[8] I přes legislativně technický nedostatek je třeba kvitovat, že již alespoň existuje zákonný podklad pro ukládání povinnosti nést náklady státu vzniklé přibráním zmocněnce poškozeného, který má nárok na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně nebo za sníženou odměnu.  Přesto bude s ohledem na délku trestních řízení ještě nějakou dobu trvat, než dojde k celkovému naplnění účelu novely, tedy k odstranění disproporce při ukládání povinností odsouzeným k náhradě nákladů zmocněnce podle toho, zda má poškozený nárok na právní pomoc poskytovanou bezplatně či nikoli (a to bez ohledu na to, který ze shora uvedených výkladů nakonec v judikatuře převáží). Mám rovněž určité pochybnosti ohledně obecné známosti nálezu Pl. ÚS 86/20 ze dne 9. 2. 2021 mezi soudci a dalšími osobami pověřenými samostatnou rozhodovací činností ve věcech nákladů trestního řízení,[9] a tudíž i důvodné obavy, že po nějaký čas budou ještě vznikat neústavní rozhodnutí o povinnosti odsouzeného nést náklady vzniklé státu přibráním zmocněnce poškozeného. Doufám jen, že takové případy nebudou příliš časté, a to třeba i díky tomuto příspěvku.

    Mgr. Tomáš Stavrovský

    e-mail: tomas.stavrovsky@centrum.cz

    [1] Srov. § 154 odst. 3 a § 155 odst. 5 trestního řádu, ve znění zákona (novely) 333/2020 Sb., účinné od 1. 10. 2020

    [2] Srov. komentář k § 155 trestního řádu in Šámal, P. a kol.: Trestní řád. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013

    [3] Nález Pl.ÚS 86/20 ze dne 9. 2. 2021

    [4] tamtéž

    [5] Srov. § 151 odst. 3, odst. 6 trestního řádu

    [6] Srov. § 2 zákona40/2009 Sb., trestní zákoník

    [7] Srov. výklad k § 2 in Šámal, P. a kol. Trestní zákoník, 2. vydání, Praha: C.H.Beck, 2012

    [8] Mám za to, že tato povinnost by měla být spíše inkorporována v § 152 tr. řádu ve kterém jsou vyjmenovány ostatní povinnosti k náhradě nákladů trestního řízení vůči státu

    [9] Zejména vyššími soudními úředníky podle zákona 121/2008 Sb.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Tomáš Stavrovský
    9. 6. 2021

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Právní novinky v roce 2025, část čtvrtá – implementace nové definice domácího násilí
    • Právní novinky v roce 2025, část třetí – změny v oblasti veřejných zakázek a v trestním právu
    • K aplikaci zásady in dubio pro reo v rámci řízení o povolení obnovy trestního řízení
    • Trestný čin poškození věřitele
    • Právní novinky v roce 2025, část druhá – Změna v obsazení soudů, úprava psychoaktivních látek a změny v pracovním právu
    • Pozvánka na valnou hromadu akciové společnosti
    • Sugestivní a kapciózní otázky při výslechu v trestním řízení
    • Obecně k přezkumu úkonů policejního orgánu
    • K ochrannému rozsahu norem v § 220 a 221 trestního zákoníku, aneb koho a před jakou újmou zákon vlastně chrání
    • Splnění zákonných předpokladů pro vzetí do tzv. útěkové vazby se zaměřením na cizince zadržené v ČR

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Blanketní stížnost
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.