Vyloučení státního zástupce z vykonávání úkonů trestního řízení z důvodu jeho poměru k projednávané věci, k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům nebo pro poměr k jinému orgánu podle ustanovení § 30 odst. 1 trestního řádu, je zárukou nestrannosti trestního řízení. Návrh na vyloučení státního…
Otázka provokace ve vztahu k příslušníkům Policie České republiky byla poměrně široce diskutována v souvislosti s prováděním tzv. zkoušky poctivosti. Státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze k tomuto konstatoval, že „dojde-li při provádění zkoušky spolehlivosti k navození situace, v důsledku níž se zkoušená osoba rozhodne k…
Dne 9. listopadu 2016 byl na tomto serveru publikován článek s názvem „Proč nejsou stíhány územní samosprávné celky“. V nadpisu tohoto článku chyběl otazník. Jeho autor totiž předpokládal nalezení odpovědi v tom, že jejich trestní postih je - i přes splnění všech formálních podmínek podle zákona č. 418/2011 Sb. - ve své podstatě zcela…
Se stále větším využitím internetových aplikací používaných ke komunikaci, sjednávání obchodů, platbám bankovním i nebankovním se nabízí řada nových důkazů, které mohou být využity v soudním řízení, a to jak civilním, tak zejména trestním. V tomto rozboru se pokusíme popsat současnou situaci, kdy opatřování a používání důkazů orgány činnými v…
Tento článek se zabývá otázkou možnosti poškozeného zveřejnit fotografii pachatele a práva takového pachatele na ochranu soukromí s ohledem na nedávné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, sp. zn. 3 As 118/2015, ze dne 8. 6. 2016.
Příspěvek je stručným exkurzem k porovnání postavení státního zástupce v českém přípravném řízení a přípravném řízení nizozemském. Zaměřuje se na vybrané dílčí aspekty, které vzájemně srovnává. Reflektuje tak současný stav těchto výsečí přípravného řízení českého a nabízí možnosti jeho modifikace na základě prvků systému nizozemského. Příspěvek je…
Novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim: Možnost zproštění trestní odpovědnosti právnických osob zavedením dostatečných preventivních opatření?
Autoři článku v nedávné době narazili na právní otázku, jakým způsobem se má zachovat auditor, pokud je dožádán policejním orgánem se souhlasem soudce k poskytnutí informací chráněných zákonnou povinností mlčenlivosti. Má auditor povinnost požadovanou informaci poskytnout?
Pro připomenutí sluší se na úvod uvést, že v citovaném nálezu plénum Ústavního soudu judikovalo, že ústavně konformním výkladem § 26 trestního řádu, souladným s čl. 38 odst. 1 Listiny, je nutno dospět k takovému závěru, že pokud příslušný návrh v přípravném řízení podává státní zástupce krajského nebo vrchního státního zastupitelství, je třeba…
Hodnocení účinnosti právní úpravy a její smysluplnosti či naplňování "ducha zákona" patří zejména do rukou politikům. Avšak je nepochybně nutné, aby i právníci zaujímali při nalézání práva svůj názor na věc. Někdy totiž v rámci snahy o vyřešení problémů, berouce věc tak, že zákonodárce před nás postavil hotovou právní normu, zapomínáme na to, že i…
Prvního dne posledního desetiletí tohoto století nabyl účinnosti zákon č. 418/2011 Sb. shora jmenovaný (dále jen „ZTOPO“), který znamenal nejvážnější zásah do novodobého systému českého trestního práva. Pro komplexní pochopení, pojetí a aplikaci tohoto vpravdě revolučního legislativního počinu je třeba vycházet ze společenské situace…
Již více než čtyři roky je účinný zákon č. 418/2011 Sb. o trestní odpovědnosti právnických osob (dále jen „zákon“). Rodil se dlouho a těžce, neboť proti jeho vzniku byly vznášeny závažné námitky.
Když byla s účinností od 1. ledna 2012 zavedena v České republice trestní odpovědnost právnických osob jakožto zcela nová forma korporátní odpovědnosti, vyvolal tento zásadní legislativní krok celou řadu otázek a pochybností. Ačkoliv od té doby již bylo zahájeno a vedeno trestní stíhání několika stovek právnických osob, neobjevila se prakticky…
Ještě tento rok, konkrétně 1. prosince, vstoupí v účinnost novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „ZoTOPO“), která byla ve sbírce zákonů vyhlášena pod č. 183/2006 Sb. Textace novely vychází z více než dva roky starého vládního návrhu, který zpracovalo ministerstvo spravedlnosti pod vedením tehdejší…
Dne 1. 12. 2016 nabude účinnosti novela[1] zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „TOPO“), která přináší zásadní změny (dále jen „novela TOPO“), a to především ve vztahu k využitelnosti tzv. criminal compliance, kterým se má na mysli ucelený systém interních firemních opatření a postupů pro…
Institut podmíněného propuštění je zakotvený v § 89 a § 90 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákoník“). Podmíněné propuštění má samozřejmě také svůj odraz v procesním právu, které tento institut uvádí v život, a to v §§ 331 až 333a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní…
Není patrně pochyb o tom, že největší událostí posledních let v oboru trestního práva je přijetí zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim č. 418/2011 Sb. Tento zákon bude brzo účinný již pět let a i přes občasné procesní klopýtání orgánů činných v trestním řízení se zdá, že jeho aplikace je na…
Zákon č. 418/2011 Sb. o trestní odpovědnosti právnických osob (dále též ZTOPO) má v sobě, tak říkajíc vrozeně, problémy, které zatím praxe neřešila. Nebude to ale trvat dlouho a bude muset. Zejména, když novela ZTOPO, provedená zákonem č. 135/2016 Sb. s účinností od 1. 12. 2016 (dále novela) dost citelně rozšířila okruh trestných činů, pro něž…
Zdravotnická dokumentace musí být v souladu se zákonem vedena o každém pacientovi. Obsahuje údaje o zdravotním stavu pacienta a skutečnostech souvisejících s poskytováním zdravotních služeb. Ačkoliv občanský zákoník č. 89/2012 Sb. se sféry zdravotnictví dotýká poměrně podrobně, požadavky na vedení nalezneme zejména ve specializovaném zákoně č.
Institut vazby představuje nejzávažnější a bezesporu nejdiskutovanější zajišťovací prostředek upravený trestním řádem. Právě s ohledem na povahu institutu vazby, kdy se jedná o institut fakultativní a subsidiární, by vazba měla být užita jako opatření pouze tehdy, jestliže nejlépe povede k dosažení účelu trestního řízení a zároveň nelze toho…
Procesní záruky plynoucí z práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod nezaručují žádný konkrétní hmotněprávní výsledek. Ani právo na řádné...
Výchozí premisou ústavního přezkumu legislativní činnosti ústící v přijetí nové skutkové podstaty trestného činu je respektování dělby moci a role zákonodárného orgánu, a to se...
Je-li v ústavní stížnosti nosným důvodem zásahu orgánu veřejné moci norma podústavního práva – konkrétně § 9 odst. 7 advokátního tarifu, který byl pro jeho rozpor s ústavním...
Nesprávné poučení účastníka řízení o nemožnosti podat dovolání představuje ze strany odvolacího soudu odepření přístupu k Nejvyššímu soudu a porušení práva účastníka...
Pokud Nejvyšší soud odmítne dovolání pro nepřípustnost podle § 237 občanského soudního řádu s odůvodněním, že dovolatelem předestřená otázka je otázkou skutkovou a nikoliv...
