epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    26. 1. 2016
    ID: 100174upozornění pro uživatele

    Možnosti obhajoby ve využití zásady in dubio pro reo v řízení proti uprchlému

    Zásada „in dubio pro reo“ je jednou ze stěžejních zásad českého, resp. evropsko-kontinentálního trestního procesu. Jejím obsahem je pravidlo, že je vždy nutno v případě pochybností o zjištěném skutkovém stavu přiklonit se ke skutkové verzi pro obviněného příznivější. Tato se uplatní pouze u otázek skutkových, u otázek právních platí, že soud zná právo.[1] Uvedená zásada je integrální součástí širšího principu presumpce neviny jako jednoho ze základních postulátů trestního procesu zakotveného nejen v trestních předpisech v § 2 odst. 2 TrŘ, ale také v rovině ústavní v čl. 40 odst. 2 Listiny a panevropské čl. 6 odst. 2 Úmluvy.

     
    Mgr. Adam Kopecký, LL.M., advokát 
     
    Presumpce neviny ve své podstatě znamená, že na obviněného je třeba vždy nahlížet jako na nevinného, dokud není jeho vina vyslovena pravomocným rozhodnutím nezávislého a nestranného soudu. Základní tezí pak je, že vina obviněného musí být naprosto nepochybně prokázána v rámci spravedlivého a zákonného trestního řízení soudem, jako jediným orgánem rozhodující o vině a trestu (čl. 40 odst. 1 Listiny).

    Taková vina obviněného může být vyslovena pouze na základě správně zjištěného skutkového stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Skutkový stav pak zjišťují orgány činné v trestním řízení v souladu se zásadou materiální pravdy.[2] Materiální pravdou, resp. zjištěním skutkového stavu v její rovině, rozumíme snahu o pokud možno obsahově pravdivé zjištění skutkového stavu, který je orgán činný v trestním řízení schopen subjektivně zjistit.[3]

    Zásada presumpce neviny je tedy pevně spjata se zásadou materiální pravdy, kdy vzájemně napomáhají svému uplatnění. Vyjadřuje v sobě povinnost orgánů činných v trestním řízení prokázat úplně a nepochybně vinu obviněného. Ty jsou tak povinny odstranit všechny důvodné pochybnosti o vině obviněného, kdy jen tehdy pak lze vynést odsuzující rozsudek. Jinak řečeno, není-li vina obviněného plně prokázána, musí být vynesen rozsudek zprošťující. V tomto smyslu platí pravidlo, že nedokázaná vina má tentýž význam jako dokázaná nevina.[4]

    Je to tedy stát, konkr. obžaloba, kdo nese důkazní břemeno při dokazování o vině obviněného. Obviněný není zásadně povinen dokazovat žádnou skutečnost, tedy ani svědčící v jeho prospěch nebo neprospěch. Jen ze skutečnosti, že obžalovaný nějakou okolnost nepopřel, nelze dovozovat, že tato okolnost odpovídá skutečnosti. Ani z toho, že obžalovaný ke svému tvrzení nenabídl důkazy, nelze činit závěr, že tvrzení je nepravdivé a že pravdou je jeho opak. Obviněný tak zásadně není povinen dokazovat svoji nevinu.[5]

    Z výše uvedeného lze uzavřít, že platí logická rovnice, že obviněnému lze dokázat vinu pouze za splnění předpokladu řádně zjištěného skutkového stavu věci v souladu se zásadou materiální pravdy, kdy tento skutkový stav je zjištěn relevantními a řádně v řízení pořízenými a provedenými důkazy. Tedy jinak řečeno, pro odsouzení je nutno procesně relevantním způsobem prokázat skutkovou verzi obžaloby, a to způsobilými důkazy.

    Zároveň jsou orgány činné v trestním řízení, a zejména soud, povinny, pokud se přikloní k verzi obžaloby, řádně vysvětlit, jak se vypořádaly s argumenty obhajoby a proč neuvěřily skutkové verzi obviněného, resp. jakým způsobem tuto verzi vyvrátily (§ 125 odst. 1 TrŘ).

    A zde se vracíme opět k výše zmíněné zásadě in dubio pro reo, která se uplatní za situace, kdy není důkazním řízením dosaženo praktické jistoty o existenci relevantních skutkových okolností. Pokud jsou tedy přítomny důvodné pochybnosti ve vztahu k zjišťované skutkové verzi, kdy se nelze přiklonit ke skutkové verzi obžaloby, a to ani provedením dalšího možného dokazování, je nutno rozhodnout vždy ve prospěch obviněného. Jednoduše řečeno, při stejném výsledku dokazování se nelze přiklonit k pro obviněného skutkové verzi nepříznivé.[6]

    Pro obhajobu zajímavá situace může nastat v řízení vedeném v režimu uprchlého obviněného. Řízení proti uprchlému je jedním ze zvláštních způsobů řízení upravený v hlavě dvacáté TrŘ, a lze ho konat proti tomu, kdo se vyhýbá trestnímu řízení pobytem v cizině nebo tím, že se skrývá (§ 302 a násl. TrŘ). Zvláštností tohoto řízení je skutečnost, že obviněný musí v jeho rámci mít vždy obhájce a tento obhájce má stejná práva jako obviněný (§ 304 TrŘ). Díky tomu, že má obhájce stejná práva jako obviněný, se obhájci otevírá daleko více možností pro jeho postup ve prospěch obviněného. Obhájce tak mimo práv, které mu automaticky přiznává TrŘ, konkr. § 41 TrŘ, získává i práva standardně náležející pouze obviněnému (§ 33 TrŘ).

    Obhájce je tak v řízení proti uprchlému oprávněn vyjadřovat se ke všem skutečnostem, které jsou obviněnému kladeny za vinu a k důkazům o nich, může uvádět okolnosti a důkazy sloužící obhajobě, činit návrhy, podávat žádosti a opravné prostředky. Kromě jiného je pak také oprávněn uvádět skutečnosti ohledně skutkového stavu věci, uvádět okolnosti, které obvinění zeslabují nebo vyvracejí, a nabídnout o nich důkazy (srov. § 92 odst. 2 TrŘ).

    A právě díky těmto oprávněním se obhajobě otevírají další možnosti k uplatnění zásady in dubio pro reo v trestním řízení. Obhajoba je oprávněna tvrdit skutečnosti ohledně skutkového stavu, které vinu obviněného vyvrací nebo zmírňují, a obžaloba je pak povinna se s těmito skutečnostmi vypořádat a dokázat jejich případnou neexistenci, resp. dokázat skutkovou verzi svědčící o vině obviněného.

    Pro ilustraci lze uvést konkrétní případ: Obviněný stíhaný jako uprchlý je obviněn z trestného činu zanedbání povinné výživy dle § 196 odst. 1 TrZ, kterého se měl dopustit svým jednáním spočívajícím v neplnění zákonné vyživovací povinnosti, jejíž výše a způsob mu byl stanoven soudem. Na první pohled banální případ, přesto se obhájci otevírají daleké možnosti způsobu obhajoby.

    Obecně je pro trestnost určitého skutku třeba, aby takový skutek, tedy jednání určité osoby, naplnil všechny zákonné znaky skutkové podstaty toho kterého trestného činu včetně protiprávnosti a zavinění. U trestného činu zanedbání povinné výživy je třeba k naplnění jeho trestnosti i kladné zjištění, že povinnému k jeho úhradě nebránila v jeho platbě překážka objektivní povahy. Takovou překážkou může být např. hospitalizace v nemocničním zařízení, vis maior, válečný konflikt apod.

    Pokud tedy taková překážka objektivní povahy znemožňující řádné hrazení výživného na straně povinného existuje, nelze hovořit o spáchání trestného činu zanedbání povinné výživy, neboť absentuje subjektivní stránka v podobě zavinění, protože povinný (obviněný) hradit dané výživné objektivně nemůže.[7]

    Obhajoba v rámci daného řízení proti takovému obviněnému může tvrdit, že na straně obviněného mohou existovat takové překážky objektivní povahy, které mu řádné hrazení výživného znemožňovaly.

    Jedná se pak o tvrzení ohledně skutkového stavu věci (existence překážek), se kterými jsou orgány činné v trestním řízení povinny se vypořádat. Pro pozitivní vyslovení viny je pak dle názoru autora s ohledem na výklad zásad uvedený výše nutné, aby bylo zjištěno, že takové objektivní překážky neexistují. To je zvláště obtížné za situace, kdy je obviněný stíhán jako uprchlý a o jeho pobytu a poměrech není ničeho známo. Nicméně orgány činné v trestním řízení jsou i přesto povinny dokázat vinu obviněného a prokázat naplnění všech zákonných znaků skutkové podstaty trestného činu obviněným, neboť obviněný není povinen dokazovat svoji nevinu, ani není povinen nabízet důkazy svědčící pro jeho skutkovou verzi (jak bylo uvedeno výše).

    Pokud tedy orgány činné v trestním řízení nejsou schopny prokázat neexistenci překážek objektivní povahy, je nutno rozhodnout v duchu výše uvedené zásady in dubio pro reo ve prospěch obviněného a předpokládat jejich existenci. V takovém případě pak nelze bez dalšího uznat takového obviněného vinným daným trestným činem.

    Jako určité řešení dané situace se autorovi jeví přerušení trestního řízení, neboť pro nepřítomnost obviněného nelze danou věc náležitě objasnit. Konkr. tedy objasnit skutečnost, zdali existují na straně obviněného překážky objektivní povahy či nikoliv. Až poté, co bude uprchlý obviněný nalezen, lze tuto skutkovou otázku náležitě objasnit.

    Nutno zdůraznit, že předestřený názor i dané řešení jsou pouze názorem autora, který je jako praktikující advokát a obhájce použil v rámci obhajoby v trestním řízení. Nicméně daná problematika by si jistě zasloužila širší diskuzi a případná reakce z řad odborné veřejnosti by byla jistě vítaná.


    Mgr. Adam Kopecký, LL.M.,
    advokát


    Mgr. Adam Kopecký, LL.M., advokát

    Palác Chicago
    Národní 58/32
    110 00 Praha 1 – Nové Město

    Tel.:    +420 736 65 65 00
    e-mail:    kopecky@ak-kopecky.cz

    ----------------------------------------
    [1] Dle zásady iura novit curia, tedy že soud zná právo. Ví, kterými pravidly se má při svém rozhodování řídit.
    [2] Ke způsobu zjišťování skutkového stavu s ohledem na zásadu materiální pravdy např. Pipek, J.: Nad paragrafem 2 odstavec 5, věta první, trestního řádu, Právní rozhledy 8/1999, Praha, 1999, s. 41
    [3] Zatímco formální pravdou se rozumí pravda, která je za pravdu prohlášena podle příslušných procesních předpisů, tedy to, co je formálně za pravdu uznáno. Zásada formální pravdy se typicky uplatňuje v rámci civilního sporného řízení.
    [4] srov. Fenyk, J., Císařová, D., Gřivna, T. a kol. Trestní právo procesní. 6. vydání. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2015, s. 107
    [5] Šámal, P. a kol.: Trestní řád. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 25
    [6] Srov. bohatou konstantní judikaturu vysokých soudů ČR, např. rozhodnutí Ústavního soudu vydaná v řízeních pod sp. zn. II. US 1975/08, II.ÚS 658/14, IV.ÚS 787/13, IV. ÚS 36/98, nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu v řízení vedeném pod sp. zn. 11 To 27/90
    [7] I u nejnižšího stupně zavinění v podobě nevědomé nedbalosti je vyžadováno, aby pachatel měl a mohl vědět, že svým jednáním může způsobit ohrožení nebo porušení trestním zákonem chráněných zájmů. V případě, že jedna z daných složek absentuje (měl nebo mohl), nelze hovořit ani o nedbalostním zavinění.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Adam Kopecký, LL.M.
    26. 1. 2016
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Skutek utek aneb Právní flexibilita NSZ
    • Nemajetková újma právnické osoby způsobená nezákonně zahájeným trestním stíháním
    • Přísný trest jako dovolací důvod v judikatuře Nejvyššího soudu
    • Správní právo trestní: Občanské soužití a nepravdivé obvinění z přestupku[1]
    • K požadavku (ne)odůvodnění rozhodnutí o útěkové vazbě ve světle nedávného nálezu Ústavního soudu
    • Podmíněné propuštění z trestu odnětí svobody
    • Přístrojové zkoumání a digitální komparace pachových stop
    • Porušení právních norem stanovených na ochranu života a zdraví zadržených osob a následky jejich porušení
    • Respektování zásady materiální pravdy
    • K otázce nákladů spojených s výkonem vazby a jejich náhradě odsouzeným
    • Problematika vymezení trestných činů z nenávisti

    Související produkty

    Online kurzy

    • Trestní odpovědnost ve zdravotnictví
    • Problematika aktuálních trestních stíhání advokátů
    • Účinná lítost – preferované řešení z pohledu Finančnej správy SR
    • Účinná ľútosť: História slovenského unikátu a porovnanie s európskym štandardom
    • Daňové trestné činy
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    prof. JUDr. Bc.  Tomáš Gřivna, Ph.D.
    prof. JUDr. Bc. Tomáš Gřivna, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Filip Seifert, MBA
    JUDr. Filip Seifert, MBA
    Kurzy lektora
    JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D.
    JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Robert Kabát
    Mgr. Robert Kabát
    Kurzy lektora
    JUDr. Mgr. Jiří Kmec, Ph.D.
    JUDr. Mgr. Jiří Kmec, Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • 10 otázek pro ..Filipa Seiferta
    • Přichází směrnice NIS 2 a s ní revoluce v oblasti kybernetické bezpečnosti
    • Přehled vybraných legislativních novinek platných pro rok 2023
    • Valorizace limitních příjmů uchazečů o zaměstnání (podpory a výdělku v nekolidujícím zaměstnání) od 1. 1. 2023 a další související změny
    • Dvojí řízení trestněprávní povahy
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Nová sbírka právních předpisů jako nechtěný dar
    • Jak správně napsat pracovní řád
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Nová sbírka právních předpisů jako nechtěný dar
    • Přehled vybraných legislativních novinek platných pro rok 2023
    • Jak správně napsat pracovní řád
    • Dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli
    • Místní koeficient daně z nemovitých věcí stanovený v části obce
    • Glosa - Veřejné právo aktuálně - Prezident zákony nenavrhuje
    • Odmítnutí poskytnutí informace ve světle Nálezu ÚS sp. zn. IV. ÚS 3208/16
    • Posuzování podřízenosti pohledávky v insolvenčním řízení ve vztahu k ust. § 1938 odst. 1 občanského zákoníku.
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Kupní cena jako (ne)podstatná náležitost kupní smlouvy o převodu nemovitosti
    • Platné sjednání smluvní pokuty pohledem judikatury Nejvyššího soudu
    • Střídavá péče a posuzování některých parametrů ve světle aktuální judikatury Ústavního soudu
    • K článku Manželství pro všechny z katolického pohledu
    • Přímá odpovědnost jednatele (společníka) SRO za škodu způsobenou třetí osobě
    • Přikázání věci do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků při vypořádání spoluvlastnictví

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Dvojí řízení trestněprávní povahy

    Podle judikatury ESLP rozhodujícím pro posouzení přípustnosti dvojího řízení trestněprávní povahy ve smyslu zásady ne bis in idem, je test „dostatečně úzké souvislosti v podstatě...

    Náhrada škody

    Ustanovení § 45 zákona o silničním provozu upravuje odstranění vozidel, které představují překážku provozu na pozemních komunikacích, zatímco § 27 odst. 5 zákona o silničním...

    Náhrada škody (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle § 24 odst. 6 zákona o pozemních komunikacích vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo veřejně přístupné účelové komunikace, po níž má být vedena objížďka, je...

    Odpovědnost státu za újmu (exkluzivně pro předplatitele)

    Uspokojování restitučních nároků nelze podřadit pod dispozici státu se svým vlastnictvím v rámci soukromoprávního vztahu. Stát v takovém případě nevystupuje jako vlastník, který...

    Oprava rozhodnutí (exkluzivně pro předplatitele)

    Dojde-li v důsledku opravy rozhodnutí ke změně obsahu opravovaného rozhodnutí, a tím i k možnosti prolomení jeho právní moci, bude nezbytné započíst do celkové doby řízení i ten...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.