epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    3. 2. 2016
    ID: 100285upozornění pro uživatele

    Věcná příslušnost soudu ve věci odškodnění za újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním

    Věcnou příslušnost soudu upravuje občanský soudní řád. Pokud jde o žalobu týkající se odškodnění újmy za nezákonné trestní stíhání, místně příslušným je Obvodní soud pro Prahu 2. S věcnou příslušností je to však o trochu složitější, nebo alespoň do 31.12.2013 tomu tak bylo.

     
    Advokátní kancelář Carvanová, Kindl & Výborčík 
     
    Problém nastal v momentě, kdy se poškozený domáhal přiznání zadostiučinění za způsobenou újmu z titulu nezákonného trestního stíhání, přičemž toto trestní stíhání bylo zahájeno před 27.4.2006, tedy před účinností zákona 160/2006 Sb.  a pokračovalo dále za účinnosti zmíněného zákona[1]. Pokud Ministerstvo spravedlnosti v rámci mimosoudního uplatnění nároku poškozenému nepřiznalo přiměřené zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání, pak měl poškozený možnost se se svým nárokem obrátit na soud.

    Jestliže žaloba byla podána do 31.12.2013, pak nárok na odškodnění za nezákonné trestní stíhání  se musel rozdělit na dvě řízení, což v praxi dělalo značné problémy. V daném případě je totiž třeba rozlišovat, zda újma vznikla před účinností zákona 160/2006 Sb. nebo až po jeho účinnosti. V prvém případě se část újmy posoudí podle právní úpravy ochrany osobnosti, neboť újma vzniklá před 27.4.2006  spočívá obvykle i v narušení soukromého a rodinného života a tyto hodnoty jsou chráněny dle ustanovení § 11 zákona 40/1964 Sb., zatímco druhá část se posoudí podle zákona 82/1998 Sb., ve znění zákona 160/2006 Sb. Tato dvojkolejnost se posléze odrážela ve věcné příslušnosti soudu, který náhradu projednával.

    Do 1.1.2014 rozhodovaly ve věcech ochrany osobnosti podle ustanovení § 9 odst. 2 písm. a) OSŘ krajské soudy, zatímco okresním soudům byla svěřena agenda odpovědnosti státu za újmu. V praxi to pak znamenalo, že byl poškozený nucen podat dvě žaloby s obdobným skutkovým tvrzením, jednu ke krajskému soudu, přičemž se poškozený musel skutkově vymezit k období od zahájení trestního stíhání do 26.4.2006 a druhou k okresnímu soudu, kde se skutková tvrzení vztahovala k období od 27.4.2006 do pravomocného skončení trestního stíhání, nejčastěji do pravomocného zprošťujícího rozhodnutí. Dvojí úprava měla dopad zejména v procesní stránce. Zatímco v řízení před okresními soudy byl poškozený osvobozen od povinnosti uhradit soudní poplatek, krajský soud nikdy nezapomněl poškozenému vyměřit částku 2.000,- Kč, popř. i vyšší. Ne zřídka se stávalo, že krajský soud ve věci nařídil první jednání ve věci samé v momentě, kdy poškozený měl minimálně rozhodnuto o svém nároku před okresním soudem. Navíc většina skutkových tvrzení byla prokazována buď listinami, nebo svědeckými výpověďmi. V případě svědecké výpovědi pak byli svědci zbytečně zatěžováni hned dvakrát, neboť jejich výpověď před jedním soudem byla u druhého soudu téměř nepoužitelná, právě z důvodu rozděleného období. Pokud poškozený ve fázi podání žaloby o této dvojkolejnosti nevěděl, pak soud žalobce vyzval podle ustanovení § 43 odst. 1 OSŘ k upřesnění žaloby v tom smyslu, aby uvedl, jakou konkrétní částku odškodnění požaduje za újmu způsobenou trestním stíháním do 26.4.2006 a jakou od 27.4.2006[2]. Pokud žalobce žalobu doplnil, soud měl vyloučit tu část žalobního požadavku, která se vztahovala k újmě vzniklé před 27.4.2006 k samostatnému řízení, tedy okresní soud předložil věc vrchnímu soudu z důvodu své věcné nepříslušnosti. Kdo se touto problematikou zabývá podrobněji, ví, že rozhodovací praxe vrchního soudu byla různorodá. Pokud jeden senát rozhodl tak, že se konkrétní částka nevylučuje k samostatnému projednání, neznamenalo to, že jiný senát rozhodne obdobně. Světlo do této odlišné rozhodovací praxe nepřinesl ani nález Ústavního soudu sp. zn.: II. ÚS 1191/08, který dvojkolejnost ostře kritizoval. I nadále zde existovala různorodá rozhodovací praxe. Ty soudy, které se nechtěly věcně zabývat obdobím do 27.4.2006, požadovanou částku jednoduše vyloučily k samostatnému řízení a zdůvodnily to odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu[3]. Soudy, které však upřednostnily hospodárnost řízení, žádnou část k samostatnému řízení nevyloučily a projednaly i tu část, ke které nebyly věcně příslušné. Takový postup nemá sice oporu v právních předpisech, ale dle mého názoru je nejvhodnější, neboť zbytečně nezatěžuje poškozené, kteří byli dlouhá léta nezákonně trestně stíháni, věc je projednána poměrně rychle a účel zákona 82/1998 Sb. tím může být naplněn. Postup soudu v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu by totiž pouze oddálil věcné posouzení nároků žalobce, přičemž zdlouhavé odškodňovací řízení za nezákonné trestní stíhání naopak nemá oporu u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, který naopak tomuto řízení poskytuje prioritu.

    Výše popsaný problém však odpadá u žalob podaných po 1.1.2014, neboť po tomto datu jsou ve věcech ochrany osobnosti věcně příslušné okresní soudy. Čistě teoreticky by tak soudy měly i nadále posuzovat nároky odděleně. Takové rozlišování ale dle mého názoru zjevně pozbývá smysl, neboť oba dva nároky stejně vycházejí z ustanovení § 31a odst. 2 zákona 82/1998 Sb., proto rozdělení nároku z časového hlediska nemá význam.

    Na rozdíl od nároku na odškodnění za újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním, v případě nároku na odškodnění za újmu způsobenou nesprávným úředním postupem (tzv. průtahy řízení) se nerozlišuje, zda část řízení spadá před účinností zákona 160/2006 Sb. či nikoli, ale délka řízení se posuzuje jako celek a věcně příslušnými k projednání tohoto nároku jsou okresní soudy.

    Z výše uvedeného je patrné, že změna ve věcné příslušnosti, pokud jde o oblast ochrany osobnosti, je v tomto případě více než pozitivní, neboť konečně se upustí od byrokratické dvojkolejnosti projednání nároku a současně se více přiblížíme naplňování účelu zákona 82/1998 Sb., což je dle mého názoru to nejzásadnější.


    JUDr. Petra Carvanová,
    advokátka


    Advokátní kancelář Carvanová, Kindl & Výborčík

    Huťská 1383
    272 01  Kladno

    Tel.: +420 776 289 777
    e-mail: p.carvanova@ak-kladno.cz


    ------------------------------------
    [1] jedná se o novelu zákona 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem
    [2] srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28.2.2012, sp. zn.: 30 Cdo 2773/2011
    [3] srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn.: 30 Cdo 5180/2009


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Petra Carvanová ( Advokátní kancelář Carvanová, Kindl & Výborčík )
    3. 2. 2016

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Právní novinky v roce 2025, část čtvrtá – implementace nové definice domácího násilí
    • Právní novinky v roce 2025, část třetí – změny v oblasti veřejných zakázek a v trestním právu
    • K aplikaci zásady in dubio pro reo v rámci řízení o povolení obnovy trestního řízení
    • Trestný čin poškození věřitele
    • Právní novinky v roce 2025, část druhá – Změna v obsazení soudů, úprava psychoaktivních látek a změny v pracovním právu
    • Pozvánka na valnou hromadu akciové společnosti
    • Sugestivní a kapciózní otázky při výslechu v trestním řízení
    • Obecně k přezkumu úkonů policejního orgánu
    • K ochrannému rozsahu norem v § 220 a 221 trestního zákoníku, aneb koho a před jakou újmou zákon vlastně chrání
    • Splnění zákonných předpokladů pro vzetí do tzv. útěkové vazby se zaměřením na cizince zadržené v ČR

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Blanketní stížnost
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.