trestní právo

Ne zřídka se při úmrtí fyzické osoby ve zdravotnickém zařízení objevují žádosti pozůstalých, aby tělo zemřelého pitváno nebylo a to zejména s odkazem na zachování piety a etiky při nakládání s tímto tělem. Je v tomto případě lékař zdravotnického zařízení oprávněn nebo dokonce povinen pitvu neprovést? Mohou pozůstalí po lékaři takový požadavek…

Se zájmem jsem si v E-právu přečetl fundovaný čtyřdílný rozbor Mgr. Hedviky Slavíkové o protichůdných stanoviscích Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu ČR k otázce opakovaného trestání odpíračů vojenské, případně i civilní služby. K učenému výkladu, který podrobně popisoval řadu případů mých klientů, bych přidal jen pár…

Soud může rozhodovat jen o skutku, který je uveden v žalobním návrhu, nemůže rozhodovat o jiném skutku v obžalobě neuvedeném, ale také je povinen vyčerpat obžalobu v celé její šíři a rozhodnout o žalovaném skutku v celém rozsahu. Jestliže tento skutek zakládá pokračování v trestném činu, pak se musí rozhodnutí soudu o podané obžalobě týkat všech…

Problematikou „odpíračů služby“ se zabýval i tisk. Nikoli odborný tisk se soustředil na tzv. „válku soudů“, na otázku respektování či nerespektování rozhodnutí Ústavního soudu. K tématu se vyjádřili na stránkách zejména časopisu Trestní právo i někteří odborníci.

V poslední době jsme byli v médiích svědky, že se i renomovaní právníci vyjadřovali k tomu, zda lze v jednání, kdy osoba, která nemá odbornou způsobilost k řízení motorových vozidel, avšak i přes tuto skutečnost motorové vozidlo úmyslně řídí, spatřovat naplnění skutkové podstaty některého z trestných činů, a jestliže ano, kterého z nich. Odpovědi…

Zdravotnická zařízení se ve při své činnosti poměrně často setkávají s požadavky orgánu Policie ČR na provedení odběru krve popř. moči a jejího vyšetření na přítomnost alkoholu a jiných návykových látek, nejčastěji v souvislosti s vyšetřováním přestupku nebo trestného činu.

V návaznosti na nálezy Ústavního soudu řešící otázku totožnosti skutku u trestných činů nenastoupení služby v ozbrojených silách podle § 269 TZ a vyhýbání se výkonu civilní služby podle §§ 272c a 272d TZ, kdy totožnost skutku udržuje úmysl trvale se vyhnout vojenské či civilní službě, podal ministr spravedlnosti celou řadu stížností pro porušení…

Pokud trestní zákon v ustanovení § 269 odst. 1 stanoví podstatně přísnější trest pro toho, kdo nenastoupí vojenskou službu s úmyslem vyhnout se jí trvale, je podle Ústavního soudu nepřijatelné vykládat toto ustanovení tak, že trvale je vlastně dočasně či krátkodobě. Při takovém výkladu by četnost trestných činů byla určována vlastně počtem…

Významnou část judikátů týkajících se porušení zásady ne bis in idem zabírá problematika tzv. „odpíračů služby“. Jedná se o opakované odmítání vykonávat vojenskou nebo civilní službu, a to s úmyslem nevykonávat ji vůbec nikdy do budoucnosti. Obecné soudy opakovaně odsuzovaly takové odpírače, měly za to, že takové opětovné odsouzení pachatelů za…

Stěžovatel v červnu 1996 zapříčinil dopravní nehodu, při které byl smrtelně zraněn cyklista. V prosinci 1996 shledal správní orgán stěžovatele vinným několika dopravními přestupky, mezi nimi i přestupkem řízení pod vlivem alkoholu (oddíly 5 § 1, 99 § 1 (a) SVO). V březnu 1997 zemský soud stěžovatele odsoudil podle čl. 81 § 2 SGB za způsobení smrti…

Pokud byl občan v minulosti nevinně odsouzen vojenským soudem a poté dosáhl zproštění obžaloby cestou obnovy řízení, náklady na jeho advokáta má hradit Ministerstvo obrany ČR.

Jak známo, poškozený má nárok na náhradu škody, která mu byla způsobena trestným činem. V praxi se však vyskytují případy, kdy soudy redukují práva poškozeného právě jen na právo na náhradu škody, a kdy tedy nedochází k rozlišení mezi procesním uplatněním hmotných práv poškozeného a „čistě“ procesními právy…

Vydávací (extradiční) vazba je institutem trestního práva procesního, jehož úpravu v současném trestním řádu v rámci extradičního řízení bylo možno označit jako velmi stručnou. V důsledku „otevření se světu“ po roce 1989 přitom frekvence výskytu tohoto typu řízení v praxi prudce vzrostla a v souvislosti s tím se radikálně měnily (a mění) i náhledy…

Kdo má platit náklady obhajoby, když se prokáže, že zrušené vojenské soudy poslaly občana nevinně do vězení? „Náklady musí nevinně odsouzenému hradit stát,“ říkají jednomyslně soudci. Zástupci státu, konkrétně ministerstev obrany a spravedlnosti, však v tomto směru mají jiný názor. Dávají to jasně najevo v kauze Oldřicha Červíka (nar. 1945) z…

Okresní soud v Jeseníku 9. září 2003 rozhodl, že osmdesátiletý Vojtěch Hédl ze Skorošic (okres Jeseník) už není třídním nepřítelem. Senát pod vedením Mgr. Miloše Kubíčka totiž včera zrušil padesát let starý rozsudek Nižšího vojenského soudu v Brně.
Celá historie začala v létě 1949. V té době totiž Hédl – podle tehdejších soudců – „v Olomouci…

Evropský soud se ve své judikatuře několikrát zabýval porušením zásady ne bis in idem. Tato zásada není výslovně vyjádřena v Úmluvě. Právo nebýt souzen nebo potrestán dvakrát za stejný trestný čin je výslovně zaručeno čl. 4 Protokolu č. 7 k Úmluvě (P7-4).

Stěžovatelka Oliveira v prosinci 1990 zavinila dopravní nehodu, při které byl řidič druhého vozidla těžce zraněn. V srpnu 1991 policejní soudce na základě čl. 31 a 32 federálního zákona o silničním provozu odsoudil stěžovatelku pro nezvládnutí kontroly vozidla z důvodu nepřizpůsobení rychlosti podmínkám provozu k pokutě 200…

Konkurence působnosti trestních zákonů a tedy i jurisdikcí různých států nad tímtéž činem je tudíž častá a nezbytná. Klade se pak otázka, jak se vyhnout konkurenci jurisdikcí více států ve vztahu k témuž činu, jak řešit konflikt takto se sbíhajících jurisdikcí, aby pachatel nebyl stíhán v různých státech pro tentýž čin, aby se také v mezinárodní…

Pokud Nejvyšší soud rozhodl o uznání rozsudku podle § 384a TŘ, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem ČR, a tudíž tvoří překážku věci rozhodnuté.
Rozsudek soudu se sídlem na území Slovenské republiky, který byl vyhlášen před 1.1.1993, má na území našeho státu účinek ne bis in idem. ČR je takovým rozsudkem v…

Řidič auta, který chce jet do sousedního města (cíl právně nevýznamný), a nedbalostí způsobí při řízení vozidla postupně několik následků závažných z hlediska trestního práva (ovšem nechtěných), např. nejprve porazí cyklistu, pak na křižovatce zaviní srážku, čímž značně poškodí cizí vozidlo. Podle Růžka je každá nehoda samostatným skutkem, když…