trestní právo

Individuálním objektem trestného činu poškozování cizích práv jsou různá práva nemajetkového charakteru, příslušejících jednotlivci, fyzické, právnické osobě, včetně státu. Povahu práv, která jsou předmětem ochrany určuje způsob jednání popsaný ve skutkové podstatě tohoto trestného činu, který můžeme stručně vystihnout jako „nemajetkový…

Pojistný podvod, který je upraven v ustanovení § 250a zákona 140/1961 Sb., trestní zákon, patří mezi trestné činy směřující proti majetku. Ve vztahu k trestnému činu podvodu podle § 250 je trestný čin pojistného podvodu speciální skutkovou podstatou. Jeho zvláštnost vyplývá zejména ze skutečnosti, že předmětem útoku tohoto trestného činu je…

Zavedení nové skutkové podstaty „sprejerství“ do našeho trestního zákona (§ 257 b), přineslo jak teorii, tak i aplikační praxi mnoho problémů. Jedním z nich je bezesporu i vztah citovaného ustanovení trestního zákona a ustanovení § 47 odst.1 písm. d) a e) zákona 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších…

V poslední době přináší média mnoho informací, jež se vztahují k notoricky známé aféře kolem Karla Srby a jeho kompliců, kteří měli údajně usilovat o život novinářky Sabiny Slonkové. Jeho spolupracovníci a zároveň spoluorganizátoři údajně připravovaného trestného činu však měli jednat podle instrukcí policie.

Trestní zákon ve skutkových podstatách jednotlivých trestných činů chrání nejrůznější zájmy. Trestný čin šíření poplašné zprávy, který je upraven v ustanovení § 199 zákona č. 140/1961 sb., trestní zákon v hlavě páté mezi trestnými činy hrubě narušujícími občanské soužití, směřuje především k ochraně obyvatelstva před panikou a vážnými obavami a…

Právo nahlížet do spisu je v trestním řízení poměrně významným právem. Toto právo je důležité především pro obviněného, protože je součástí jeho práva na obhajobu, které vyplývá ze samotné Listiny základních práv a svobod, jež ve svém článku 40 odst. 3 mimo jiné stanoví, že obviněný má právo, aby mu byl poskytnut čas a možnost k přípravě…

Každé trestní řízení má být vedeno tak, aby byl naplněn jeho účel. Orgány činné v trestním řízení jsou povinny postupovat tak, aby trestné činy byly náležitě zjištěny a jejich pachatelé podle zákona spravedlivě potrestání.

Trestný čin obecného ohrožení je upraven v hlavě čtvrté zákona 140/1961 Sb., trestní zákona, ve skupině trestných činů obecně nebezpečných. V souvislosti s nedávnými povodněmi, které naši republiku zasáhly je pravděpodobné, že se tato skutková podstata stane aktuálnější.

Spolupráce se zájmovými sdruženími občanů byla novelou trestního řádu, která vstoupila v účinnost k 1.1.2002, velmi výrazně poznamenána. Došlo k významnému omezení spolupráce s těmito zájmovými sdruženími občanů.

Velká novela trestního řádu účinná od 1.1.2002 významně rozšířila ustanovení, které upravuje vydávací vazbu při vydávacím řízení podle § 379 a násl. trestního řádu. Došlo tak k odstranění některých nejasností, byla upřesněny vazební důvody, lhůty, postupy apod.

Ve vydávacím řízení, které je upraveno v § 379 a násl. zákona 141/1961 Sb., trestní řád, se rozhoduje o vydání pachatele za účelem trestního stíhání nebo výkonu trestu z České republiky do ciziny. I do těchto ustanovení významně zasáhla poslední velká novela trestního řádu účinná od 1.1.2002.

Případy rabování, byť ojediněle, se vyskytly i při letošních povodních. Trestní zákon nemá žádnou zvláštní skutkovou podstatu na takové jednání, jde o souběh krádeže podle § 247 tr. zák. Krádeže se dopouští, kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní a v závislosti na výši škody tím způsobené je trestní sazba odstupňována až do 12 let odnětí…

Přírodní katastrofa, jaká nemá pamětníky, letošní povodeň, která zasáhla podstatnou část území Čech a část jižní Moravy, zanechala za sebou obrovskou spoušť a nedozírné škody.

Lidé se potýkají a ještě dlouho budou potýkat s následky záplav, odklízet bahno, vysušovat domy, z trosek stavět nové. Dočasně opuštěná obydlí přivítají zpět své…

Tento článek by mohl nést také podtitul „aneb Co měl a mohl vědět již pradědeček“. Co že to mohl pradědeček vědět? Inu, vydáváme nové knihy, abychom při umístění do knihovního regálu zjistili, že nové poznatky v těchto nových knihách nejsou ani nové a snad ani poznatky.

Dne 1.7.2002 vstoupila v účinnost zatím poslední z mnoha novel trestního zákona (zákon 140/1961 Sb.). Její obsah zcela odpovídá současným trendům vývoje našeho trestního zákonodárství, tj. snahou o maximální popis skutkové podstaty a zároveň zužování obsahu jednotlivých skutkových podstat.

Novela zákona 140/1961 Sb., trestní zákon z roku 2001 včlenila do trestního zákona nová ustanovení 26a a 26b, které detailněji vymezují podstatu, účel a obsah probačního dohledu a povinností z něj vyplývající.

Pojem Ponzi schéma a pyramidová hra se většinou používají jako synonyma, i když určitý rozdíl mezi nimi existuje. (Termín pyramidová hra sám o sobě také není příliš šťastný, protože nevystihuje pravou podstatu tohoto fenoménu, nicméně v českém prostředí se ho užívá, a tak bude lépe se jej přidržet.)

Z hlediska trestního práva je recidiva závažným jevem, protože ačkoliv byl pachatel již jednou odsouzen za spáchání trestného činu, nedošlo k jeho nápravě, ale opětovně spáchal trestný čin. Recidiva je tedy případ, kdy osoba spáchá trestný čin poté, co již byla pravomocně odsouzena za předchozí trestný čin.

Odposlech telekomunikačního hovoru je možný buď v trestním řízení nebo mimo trestní řízení. Mimo trestní řízení umožňuje odposlech zákon o bezpečností informační službě a zákon o vojenském obraném zpravodajství. O podmínkách, za jakých lze uskutečnit odposlech telefonních hovorů se dozvíte z dnešního článku.

Každý z nás jistě někdy v dětství obdržel dopis, který začínal slovy: opiš tento dopis pětkrát, šestkrát nebo i vícekrát a rozešli jej svým přátelům. Dále v dopise byl obsažen příkaz poslat něco osobě, která je na prvním místě v seznamu adres uvedených na konci dopisu.