Evropský soud se ve své judikatuře několikrát zabýval porušením zásady ne bis in idem. Tato zásada není výslovně vyjádřena v Úmluvě. Právo nebýt souzen nebo potrestán dvakrát za stejný trestný čin je výslovně zaručeno čl. 4 Protokolu č. 7 k Úmluvě (P7-4).
Stěžovatelka Oliveira v prosinci 1990 zavinila dopravní nehodu, při které byl řidič druhého vozidla těžce zraněn. V srpnu 1991 policejní soudce na základě čl. 31 a 32 federálního zákona o silničním provozu odsoudil stěžovatelku pro nezvládnutí kontroly vozidla z důvodu nepřizpůsobení rychlosti podmínkám provozu k pokutě 200…
Konkurence působnosti trestních zákonů a tedy i jurisdikcí různých států nad tímtéž činem je tudíž častá a nezbytná. Klade se pak otázka, jak se vyhnout konkurenci jurisdikcí více států ve vztahu k témuž činu, jak řešit konflikt takto se sbíhajících jurisdikcí, aby pachatel nebyl stíhán v různých státech pro tentýž čin, aby se také v mezinárodní…
Pokud Nejvyšší soud rozhodl o uznání rozsudku podle § 384a TŘ, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem ČR, a tudíž tvoří překážku věci rozhodnuté.
Rozsudek soudu se sídlem na území Slovenské republiky, který byl vyhlášen před 1.1.1993, má na území našeho státu účinek ne bis in idem. ČR je takovým rozsudkem v…
Řidič auta, který chce jet do sousedního města (cíl právně nevýznamný), a nedbalostí způsobí při řízení vozidla postupně několik následků závažných z hlediska trestního práva (ovšem nechtěných), např. nejprve porazí cyklistu, pak na křižovatce zaviní srážku, čímž značně poškodí cizí vozidlo. Podle Růžka je každá nehoda samostatným skutkem, když…
Nelze pojmout do skutku, o němž soud rozhoduje v hlavním líčení ty dílčí útoky, které nebyly uvedeny v žalobním návrhu, ale které soud dokazováním v hlavním líčení zjistil, ani když jinak tvoří jeden skutek a jeden pokračující trestný čin. Toto procesněprávní pojetí skutku u pokračování v trestném činu má pak odraz v trestním zákoně, a to ve…
V soudní praxi vyvstala otázka, kdy je a kdy není rozhodnutí v právní moci, dojde-li k záměně v osobě obviněného. Přitom může dojít k případu, kdy se za obviněného vydává jiná osoba anebo kdy se obviněný vydává za jinou osobu. Předpokladem právní moci je vyhlášení a doručení rozhodnutí. Ten, komu je oznámeno rozhodnutí, musí být fyzicky identický…
Zásada ne bis in idem, tedy zákaz nového stíhání obviněného pro týž skutek se uplatní tehdy, když o určitém skutku určitého obviněného bylo vyneseno pravomocné rozhodnutí. Je tedy nutno vymezit určité pojmy. Předně je to totožnost skutku, o němž bylo rozhodnuto, zda skutek stíhaný v dřívějším řízení je totožný se skutkem stíhaným v druhém…
Navrhovaný zákon upravuje podmínky odpovědnosti mládeže za protiprávní činy uvedené v trestním zákoně, opatření ukládaná za takové protiprávní činy, postup, rozhodování a výkon soudnictví ve věcech mládeže. Projednáváním protiprávních činů, kterých se dopustily děti mladší patnácti let, mladiství a mladí dospělí, se sleduje, aby se na toho, kdo se…
Tento zákon upravuje podmínky odpovědnosti mládeže za protiprávní činy uvedené v trestním zákoně, opatření ukládaná za takové protiprávní činy, postup, rozhodování a výkon soudnictví ve věcech mládeže.Projednáváním protiprávních činů, kterých se dopustili děti mladší patnácti let a mladiství, se sleduje, aby se na toho, kdo se takového činu…
Tento zákon stanoví postup při výkonu rozhodnutí vydaného v trestním řízení o zajištění majetku nebo jeho části a věci vydané nebo odňaté v trestním řízení; nevztahuje se na výkon rozhodnutí o zajištění majetku, jeho části nebo věci, nacházejících se v cizině.
Zejména v souvislosti s mezinárodním tlakem proti organizovanému zločinu a jeho nejčastějším projevům, jako je praní špinavých peněz, obchod s lidmi nebo drogová kriminalita se v mezinárodních smluvních dokumentech stále častěji objevují požadavky na účinné odčerpání výnosů z této trestné činnosti. Pro jednotlivé smluvní státy z nich vyplývají…
Každý člověk jako zdroj tzv. tělesného pachu zanechává na místech kde přebýval pachové stopy. Vědeckým zkoumáním bylo zjištěno, že tělesný pach jednotlivce se vyznačuje natolik specifickými vlastnostmi, že by bylo možné aplikací vhodné vědecké metody srovnáním pachové stopy sejmuté na místě trestného činu a pachu sejmutého z těla podezřelé…
Mladší generaci se dnes zdá jen stěží uvěřitelné, že ještě zcela nedávno bylo jednání občana, který si pouze opatřil zboží za účelem jeho dalšího prodeje a dosažení byť jen malého zisku považována za činnost natolik nebezpečnou, že ji stát stíhal prostředky trestního práva. Proč tomu tak bylo? Odpověď nutno hledat v postulátech formulovaných…
I v běžných hromadných sdělovacích prostředcích bývá stále častěji zmiňován trestně-právní institut tzv. narovnání. Např. v televizním zpravodajství jedné privátní stanice jsme mohli opakovaně setkat s informací :“ Pachatel trestného činu zaplatil oběti svého činu škodu a tím byla celá trestní věc uzavřena.“ Je to opravdu tak jednoduché?…
Novela trestního zákona účinná od 1.7.2002 rozšířila a dále specifikovala dosah trestného činu křivé výpovědi a křivého znaleckého posudku. Bylo z teoretického hlediska potřebné, aby toto ustanovení (dříve ust.§ 175 TrZ), pod které byla subsumována celá řada skutků, bylo zpřesněno. Stalo se tak jeho rozšířením o nové odstavce a také vytvořením…
Základním smyslem trestu odnětí svobody je izolovat pachatele trestného činu od společnosti a tím chránit společnost. Trest odnětí svobody musí být dostatečně dlouhý, aby umožnil nápravu pachatele. Moderní vězeňství resp. výkon trestu je založeno na pozitivním myšlení, životním optimismu a víře ve schopnosti odsouzeného člověka a jeho ochotu…
Je zřejmé, že trest odnětí svobody představuje z hlediska svých následků nejzávažnější společenskou sankci a nejen u nás, ale i v moderních vězeňských systémech ve světě představují otázky spjaté s ním a s jeho výkonem závažný společenský problém.
Individuálním objektem trestného činu poškozování cizích práv jsou různá práva nemajetkového charakteru, příslušejících jednotlivci, fyzické, právnické osobě, včetně státu. Povahu práv, která jsou předmětem ochrany určuje způsob jednání popsaný ve skutkové podstatě tohoto trestného činu, který můžeme stručně vystihnout jako „nemajetkový…
Pojistný podvod, který je upraven v ustanovení § 250a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, patří mezi trestné činy směřující proti majetku. Ve vztahu k trestnému činu podvodu podle § 250 je trestný čin pojistného podvodu speciální skutkovou podstatou. Jeho zvláštnost vyplývá zejména ze skutečnosti, že předmětem útoku tohoto trestného činu je…
Každý schválený reorganizační plán musí splňovat předpoklady uvedené v § 348 odst. 1 písm. a/, b/, d/ a e/ insolvenčního zákona. Zákonnost, poctivost, vyšší uspokojení než v...
Jakkoli Nejvyšší soud připustil výjimku z pravidla obsaženého v § 140a odst. 1 věty druhé insolvenčního zákona v tom směru, že zákaz pokračování v řízení nebrání tomu, aby...
Veřejnoprávní povaha činnosti nebo veřejně prospěšný účel nehrají zásadní roli při vymezení spotřebitelské smlouvy, respektive práva na ochranu spotřebitele. Platí sice, že...
Pohledávka spoluvlastníků na vydání bezdůvodného obohacení, které získala třetí osoba užíváním společné věci, je pohledávkou solidární (§ 1877 a násl. o. z.), kterou může v...
Má-li být v řízení podle části páté o.s.ř. soudem (zcela nebo zčásti) znovu projednána věc, je rozsah, v jakém soud věc projedná a rozhodne, určován jednak tím, o jaké věci...
