Zločin vstupuje do lidských osudů nečekaně, nejvíce pak zabolí, když ohrozí zdraví či dokonce zasáhne samotný život. Ačkoliv hmotná nouze není hlavní újmou oběti, zdlouhavé trestní řízení či následné občanskoprávní řízení o náhradě škody složitou situaci oběti notně ztěžuje. Doba mezi spácháním trestného činu a odškodněním od pachatele…
Zákon o ochraně svědku neposkytuje ochranu pouze svědkům, ale i jiným osobám tj. osobám, které tento zákon považuje za osoby ohrožené nebo za osoby chráněné. Za ohroženou se považuje osoba, která podala nebo má podat svědeckou výpověď nebo vypovídala či má vypovídat jako obviněný anebo jinak pomáhala nebo má pomoci podle ustanovení trestního řádu…
Trest odnětí svobody patří mezi pravidelné druhy trestů a je zároveň trestem nejpřísnějším, kterým může být potrestán každý pachatel trestného činu. Tento druh trestu je totiž obsažen v každé sankci v trestním zákoně. Trest odnětí svobody bývá vymezován jednak horní hranicí, která je uvedena vždy (trestní zákon ve svém ustanovení § 39 obecně…
Rejstřík trestů je organizací, jejímž hlavním posláním je vést evidenci odsouzení a evidenci podmíněného zastavení trestního stíhání. Oprávněným osobám také na jejich žádost vydává opis nebo výpis z Rejstříku trestů. Opis a výpis však neznamená totéž. Požádat o ně jsou oprávněny rozdílné osoby a každý z nich slouží k jiným…
Pachatelem trestného činu může být pouze jedna osoba, ale není vyloučeno, spíše je to obvyklé, že se na spáchání trestného činu podílí více osob. V takovém případě jde o trestnou součinnost, tedy o situaci, kdy se na trestném činu podílí více pachatelů nebo vedle pachatele i jiné osoby. V rámci trestné součinnosti rozlišujeme účastenství, kam lze…
Rejstřík trestů je rozpočtovou organizací podřízenou Ministerstvu vnitra, která vede evidenci osob pravomocně odsouzených soudy v trestním řízení a dále evidenci jiných významných skutečností pro trestní řízení. Údaje z evidence rejstříku trestů slouží pro potřebu trestního nebo správního řízení a k prokazování…
Poměrně novým institutem v našem trestním právu je podmíněné upuštění od potrestání s dohledem, jehož úpravu nalezneme v ustanovení § 26 trestního zákona. Tento institut byl vložen do zákona jeho novelou č. 253/1997. Zákonodárce touto úpravou vyplnil jakousi pomyslnou mezeru mezi podmíněným upuštěním od potrestání a podmíněným trestem odnětí…
Podle platné právní úpravy není výslovně poskytována ochrana tělu zemřelé osoby, tedy lidským ostatků. Trestní zákon neobsahuje žádné ustanovení, které by postihovalo neetické a necitlivé zacházení s ostatky zemřelé osoby.
V současnosti je to pouze občanský zákoník, který obsahuje ustanovení, jež se alespoň vzdáleně této problematiky dotýká. V…
Trestní stíhání se zahajuje tím, že vyšetřovatel sdělí osobě, o které se předpokládá, že spáchala trestný čin, že ji stíhá jako obviněného. Sdělení musí proběhnout nejpozději na začátku prvního výslechu. Vzhledem k tomu, že zákonodárce se snaží předejít těm situacím, kdy by trestní stíhání bylo zahajováno i ve zjevně neodůvodněným případech, lze…
Opět můžeme zaznamenat další významnou novelizaci trestního zákona způsobenou zákonem 265/2001 Sb. Od 1. ledna 2002 dojde k významné změně v posuzování výše škody způsobené trestným činem. Ustanovení § 89 odst. 11 obsahuje výkladové pravidlo, které stanoví, co je třeba rozumět pod pojmy škoda nikoli nepatrná, škoda nikoli malá, větší škoda…
Úpravu řízení o udělení milosti prezidentem republiky a otázek souvisejících s tímto řízením lze nalézt v § 366 a §367 a §369 trestního řádu. Prezident republiky je Ústavou ČR zmocněn k tomu, aby uděloval milost, a to v řízení o udělení milosti. Toto řízení je ve většině případů zahajováno na žádost dané osoby, ale není vyloučeno, i když zákon se…
Pramenem právní úpravy problematiky udílení amnestie a milosti (pojem milost se užívá jednak jako obecný pojem, jež zahrnuje všechny druhy milosti jak v širším tak v užším slova smyslu, ale také se používá pouze pro označení milosti v užším slova smyslu - tedy pro milost individuální) je v České republice Ústava ČR. Ústava ČR se těmito instituty…
Zákonodárce vychází předpokladu, že v určitých případech a za splnění stanovených podmínek, může být účelu trestu dosaženo, i když nebyl uložený trest vykonán celý. Odrazem tohoto přístupu je institut podmíněného propuštění, který nalezneme v § 61 a násl. trestního zákona. Toto zmírnění trestu přichází v úvahu pouze u stanoveného výčtu trestů…
Říká se, že letadlo je nejbezpečnějším dopravním prostředkem. Dnes už je tato forma dopravy poměrně běžná, a tak většina z nás letadlem někdy cestovala. Ti šťastnější to stihli již před mnohými lety při poznávacím zájezdu do Moskvy. Zbytek občanů si slasti cestování letadlem užil při přemísťování se do svého prázdninového letoviska. Existují mezi…
České trestní právo nezná trestní odpovědnost právnických osob, ale trestně odpovědné mohou být individuální fyzické osoby jednající za právnickou osobu. Právní úprava této otázky je obsažena v ustanoveních občanského a obchodního zákoníku. Podle trestního zákoníku se pak účastenství na trestném činu zásadně trestá jako pachatelství. (Toto téma je…
V obecné rovině je celé trestní právo ovládáno zásadou humánnosti. Zásada humánnosti se promítá také do trestů, a to i z hlediska jejich výkonu. K této otázce se vyjadřuje i samotná Listina základních práv a svobod ve svém článku 7, kde je uvedeno, že nikdo nesmí být mučen ani podroben krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu. V…
Trestní řízení je ovládáno mnoha zásadami, které tvoří základ pro uplatňování trestního práva procesního a jsou zárukou správné interpretace všech institutů a aplikace trestního řádu. Mezi tyto základní zásady patří i zásada ústnosti, veřejnosti a bezprostřednosti, které znamenají, že soud má rozhodovat především na základě ústního projevu stran a…
Řízení před samosoudcem je zvláštním druhem trestního řízení upraveným v ustanoveních § 314a -314g trestního řádu. Institut samosoudce byl původně určen ke konání řízení o přečinech. Přestože přečin již podle platného práva neexistuje, řízení před samosoudcem zrušeno nebylo. Do příslušnosti samosoudce podle trestního řádu patří konat řízení o…
Jednou z nejdůležitějších osob v celém trestní řízení je samozřejmě obviněný. Je proto logické, že je při trestním řízení vyžadována jeho účast. Například při hlavním líčení je přítomnost obviněného nezbytná a pouze výjimečně a při splnění zákonem vyžadovaných podmínek, lze hlavní líčení provést i v nepřítomnosti…
Narovnání bylo do trestního řádu včleněno jako druhý případ tzv. odklonu v trestním řízení a to ještě o něco později než podmíněné zastavení trestního stíhání a sice novelou trestního řádu z roku 1995. Zákonodárce vtělil oba odklony - tj. podmíněné zastavení trestního stíhání a narovnání do trestního řádu jako jakousi jinou možnost postupu…
Neodůvodní-li soud ústavně konformně, proč musí stěžovatel svůj legitimně očekávaný nárok na úroky z neoprávněně vybraného cla nezbytně uplatnit prostřednictvím žádosti o...
Hrozba trestu odnětí svobody v délce nejméně osmi let není jediným důvodem pro vzetí nebo ponechání obviněného ve vazbě.
Obviněný v souvislosti s podmíněným zastavením trestního stíhání může, ale nemusí svůj závazek zdržet se určité činnosti ve smyslu § 307 odst. 2 písm. a) trestního řádu...
Ustanoví-li Nejvyšší soud v případu nutné obhajoby obviněnému obhájce, musí mu poskytnout dostatečný prostor na seznámení se s okolnostmi dané věci a případnou přípravu...
Daňové řízení jako celek má, pokud jde o pořizování důkazů, vyšetřovací charakter: správce daně je nadán celou řadou vyšetřovacích pravomocí k tomu, aby realizoval zájem státu...
