Do oddílu II. Hlavy 8 zvláštní části trestního zákona (zákon č.140/1961 Sb.) jsou zařazeny trestné činy, které jsou spojeny společným druhovým objektem, kterým je lidská důstojnost. Do tohoto oddílu zákonodárce zařadil čtyři trestné činy, a to znásilnění, pohlavní zneužívání, soulož mezi příbuznými a obchodování se ženami. Je otázkou, zda-li by do tohoto oddílu neměly být zařazeny i další trestné činy typu trestného činu podle § 205 trestního zákona, které se pod druhový objekt lidská důstojnost dají také podřadit.

Znásilnění je jako asi nejzávažnější trestný čin tohoto oddílu zařazeno na prvním místě. Postihuje jednu z nejcitlivějších oblastí každého jedince a zpravidla zanechává na oběti významné negativní psychické následky. Na rozdíl od dřívější právní úpravy, která umožňovala, aby obětí trestného činu znásilnění byla pouze žena, nyní může být znásilněn i muž.

Pachatelem trestného činu znásilnění je ten, kdo násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí donutí jiného (tedy jak muže, tak i ženu) k souloži nebo k jinému obdobnému pohlavnímu styku, nebo kdo k takovému činu zneužije bezbrannosti jiného. Přísněji je trestán ten, kdo spáchá čin znásilnění na osobě mladší 18 let. Ještě vyšší trestní sazbou je sankcionován pachatel, který způsobí činem těžkou újmu na zdraví nebo spáchá tento čin na osobě mladší než patnáct let. Nejpřísněji je trestný ten, kdo způsobí znásilněním smrt oběti. Výrazným nedostatkem současné právní úpravy je, že nikde nedefinuje pojem pohlavního styku a obdobného pohlavního styku, takže přináší výkladové problémy.

Trestný čin pohlavního zneužívání podle § 242 poskytuje ochranu dětem mladším 15 let před jakýmikoli útoky na jejich pohlavní nedotknutelnost. Ochrana se poskytuje dívkám i chlapcům. Podle trestního zákona jsou trestné dva způsoby pohlavního zneužití, a to soulož a jiný způsob pohlavního zneužití. Trestný čin pohlavního zneužívání spáchá tedy ten, kdo vykoná soulož s osobou mladší než patnáct let nebo kdo takové osoby jiným způsobem pohlavně zneužije. Přísnější trestní sazby jsou stanoveny pro ty pachatele, kteří spáchají tento čin na osobě svěřené dozoru, zneužívaje její závislosti a také pokud činem způsobí těžkou újmu na zdraví nebo dokonce smrt.

Ustanovení § 243 trestního zákona poskytuje ochranu mládeži do osmnácti let a osobám svěřeným dozoru (ty mohou být i starší osmnácti let). Pachatel tohoto trestného činu je ten, kdo zneužívaje závislosti osoby mladší než osmnáct let nebo osoby svěřené jeho dozoru přiměje ji k mimomanželské souloži nebo ten, kdo takové osoby, zneužívaje její závislosti, jiným způsobem pohlavně zneužije.

Pachatelem trestného činu soulože mezi příbuznými se stane ten, kdo vykoná soulož s příbuzným v pokolení přímém nebo se sourozencem. Zákon pro účely tohoto ustanovení neční rozdíl mezi sourozenci vlastními a nevlastními.

Ustanovení § 246 trestního zákona upravuje trestný čin obchodování se ženami, který postihuje toho, kdo do ciziny zláká, najme nebo dopraví ženu v úmyslu, aby jí tam bylo užito k pohlavnímu styku s jiným. Z pohledu trestního zákona je irelevantní, zda-li žena jela dobrovolně nebo byla přinucena. Ke spáchání trestného činu dojde i přes případnou dobrovolnost odjezdu ženy. Z dikce ustanovení vyplývá, že pro dokonání trestného činu není třeba, aby skutečně byla ženy užita k pohlavnímu styku s jiným. Zlákání, najmutí nebo dopravení je pro postih postačující. Přísněji trestný je pachatel, který tento trestný čin spáchal jako člen organizované skupiny, nebo na ženě mladší než osmnáct let, nebo v úmyslu, aby ženy bylo užito k prostituci.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz