epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
  • ZÁKONY
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
  • AKTUÁLNĚ
  • COVID-19
  • E-shop
  • Advokátní rejstřík
  • občanské právo
  • obchodní právo
  • insolvenční právo
  • finanční právo
  • správní právo
  • pracovní právo
  • trestní právo
  • evropské právo
  • veřejné zakázky
  • ostatní právní obory
Konference: Novinky v soutěžním právu
27. 5. 2002
ID: 17032upozornění pro uživatele

Trestní odpovědnost právnických osob

Problematika trestní odpovědnosti právnických osob je jedním z velmi diskutovaných a kontroverzních témat, tedy alespoň v systému práva, které vychází z kontinentální tradice.

Problematika trestní odpovědnosti právnických osob je jedním z velmi diskutovaných a kontroverzních témat, tedy alespoň v systému práva, které vychází z kontinentální tradice. Anglosaské právo tento problém nepociťuje jako aktuální vzhledem ke skutečnosti, že kolektivní odpovědnost má v anglosaském systému práva dlouhou tradici a v této době nelze zaznamenat žádné náznaky, že by v této sféře mělo dojít k jakýmkoliv změnám.

První diskuse o možnosti trestní odpovědnosti právnických osob byly rozpoutány již ve dvacátých a třicátých letech minulého století. Názory na řešení tohoto problému se vyvíjely od naprostého odmítání trestní odpovědnosti právnických osob až k současné situaci, kdy je na mezinárodní úrovni zavedení trestní odpovědnosti právnických osob doporučováno.

Tyto hlasy zaznívají především od mezinárodních organizací jako je Rada Evropy, Organizace spojených národů, Evropská společenství atp. Sílí totiž názor, že v rámci činnosti právnických osob dochází k tak závažným protispolečenským jednáním se závažnými následky, které již nadále nemohou být ponechány mimo dosah trestního práva, které je vzhledem ke svému charakteru určeno k ochraně společnosti před porušením těch nejelementárnějších společenských hodnot, a je proto vybaveno těmi nejcitelnějšími prostředky státního donucení.

V současnosti již existuje několik zemí s kontinentální tradicí, které trestní odpovědnost právnických osob zavedly. Jako příklad je možné zmínit Nizozemí a Francii, o nichž je známo, že tam nedochází z hlediska aplikačního procesu k žádným větším problémům a o ústupu od tohoto nového přístupu se neuvažuje. Trestní odpovědnost právnických osob zavedlo kupříkladu také Norsko, Slovinsko a Island.

Co se týče českého trestního práva, lze konstatovat, že důsledně ctí zásadu individuální trestní odpovědnosti fyzických osob. Odpovědnost právnických osob český trestní zákon vůbec neřeší, a tak ani nepřipouští. Platná koncepce trestního zákona zastává ten postoj, že za trestné činy spáchané v rámci právnické osoby může odpovídat pouze jednotlivec tj. fyzická osoba. Trestní odpovědnost právnických osob do pojetí trestního práva budovaného na individuálním zavinění nezapadá.

Odborná veřejnost v České republice problematice trestní odpovědnosti právnických osob nevěnuje tolik pozornosti, kolik by si tato sporná otázka jistě zasloužila. Z odborných publikací je zřejmý spíše negativní postoj a podpora dosavadního tendování k individuální trestní odpovědnosti.

Výrazným počinem v této sféře bylo ustanovení specializované komise ministrem spravedlnosti, která se v souvislosti s připravovanou rekodifikací trestního zákona, věnovala podrobnému zkoumání otázky zavedení trestní odpovědnosti právnických osob do českého trestního práva. Ze zprávy, kterou publikovali členové této komise v odborném tisku, vyplývá, že i po podrobné analýze nedošla komise k jednoznačnému závěru.

Komise konstatovala, že v současné době žádný platný mezinárodní právní dokument nezavazuje Českou republiku k tomu, aby zavedla trestní odpovědnost právnických osob. Takovou povinnost neobsahuje ani právo Evropské unie, takže současný právní stav v České republice nevytváří žádnou překážku pro vstup České republiky do Evropské unie.

Komise po podrobném prozkoumání kriminálně politických důvodů pro a proti zavedení pravé trestní odpovědnosti právnických osob nedospěla k jednoznačné odpovědi na otázku, zda tyto důvody jednoznačně odůvodňují potřebu zavedení trestní odpovědnosti právnických osob. Shoda podle ní panuje v názoru, že v činnosti právnických osob se vyskytují závažná protiprávní jednání s negativními společenskými důsledky, které je žádoucí sankcionovat. Sporné zůstává však to, zda k postihu těchto negativních jednání jsou dostatečné mimotrestní, tedy především administrativněsprávní nástroje, nebo zda je zapotřebí zavést trestněprávní odpovědnost a trestněprávní sankce. Argumenty, které hovoří jak pro, tak i proti hodnotí jako stejně pádné.

Při případném zavedení trestní odpovědnost právnických osob by se tato měla vztahovat pouze na některé druhy právnické osoby, a to na právnické osoby, které mají povahu korporací. Výslovně vyňaty by měl být stát a jednotky územní samosprávy. Z hlediska rozsahu trestní odpovědnosti právnických osob komise doporučila spíše taxativní výčet trestných činů, kterých by se mohly právnické osoby dopustit. Navrhla taktéž možnost paralelní trestní odpovědnosti právnické a fyzické osoby za týž skutek. Dále doporučuje i pro trestní odpovědnost právnických osob zachovat princip zaviněni. Za poměrně obtížný problém považuje nalezení přesné právní definice subjektů, jejichž jednání může založit trestní odpovědnost právnických osob.

Komise předvídá dvě možné cesty vývoje, které mohou být zvoleny. Buď bude při reformě českého trestního práva jako jedna z možných variant i nadále sledován model trestní odpovědnosti právnických osob nebo bude rovnocenného kriminálně politického cíle dosaženo správním trestáním právnických osob, čehož předpokladem je však zdokonaleni dosavadní úpravy správního trestání. Komise sice nedosáhla jednoznačného řešení té nejzákladnější otázky, tedy zda zavést trestní odpovědnost právnických osob či nikoli, s jejími ostatními závěry se však nelze než ztotožnit.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

Gabriela Molnárová
27. 5. 2002
pošli emailem
vytiskni článek
  • Tweet

Další články:

  • Vybrané problémy spojené s otázkou náhrady za promeškaný čas obhájce a zmocněnce v trestním řízení
  • Nouzový stav není okolností podmiňující použití vyšší trestní sazby již kvůli gramatickému výkladu příslušných ustanovení
  • Novinky v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob & compliance – I. díl
  • Žaloby – naděje pro české akcionáře GameStopu?
  • Sankce za dob koronavirové pandemie – Trestněprávní odpovědnost – 2. díl seriálu
  • „Nešvary“ rekognice
  • Za útok zvířete hrozí kriminál
  • Compliance programy a trestní odpovědnost právnických osob dle nové metodiky státních zástupců 1 SL 113/2020
  • Psychologie v právu: Psychologické profilování – novodobé věštění nebo účinný nástroj nápomocný vyšetřování?
  • Neurčitá solární legislativa roku 2010: Jak ji (ne)využít při obhajobě?
  • Trestání krádeží spáchaných v nouzovém stavu

Související produkty

Online kurzy

  • Trestní odpovědnost právnických osob (TOPO)
  • Compliance program jako prevence trestní odpovědnosti právnické osoby
  • Spravedlivý proces v trestním řízení
  • Prevence trestní odpovědnosti právnických osob
  • Právnické osoby a trestní odpovědnost
Lektoři kurzů
JUDr. Tomáš Sokol
JUDr. Tomáš Sokol
Kurzy lektora
doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Filip Seifert, MBA
JUDr. Filip Seifert, MBA
Kurzy lektora
JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D.
JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D.
Kurzy lektora
Mgr. Robert Kabát
Mgr. Robert Kabát
Kurzy lektora
JUDr. Mgr. Jiří Kmec, Ph.D.
JUDr. Mgr. Jiří Kmec, Ph.D.
Kurzy lektora
všichni lektoři

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • Vnitřní předpis - zákon zaměstnavatele (firmy)
  • Náhrada za újmu na zdraví po pádu na neudržovaném chodníku
  • Právní možnosti řešení vlivu nepříznivých klimatických podmínek na průběh realizace výstavby 1. díl – soukromoprávní smlouvy o dílo
  • Vybrané problémy spojené s otázkou náhrady za promeškaný čas obhájce a zmocněnce v trestním řízení
  • Problematika valorizace a redukce vnosů v rámci vypořádání SJM
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Návrh zákona na ochranu oznamovatelů – nové povinnosti pro zaměstnavatele
  • Občanský průkaz a prokazování totožnosti
  • Okresní úřady byly zrušeny, okresy jako správní celky však nikoli
  • Občanský průkaz a prokazování totožnosti
  • Sankce za dob koronavirové pandemie – Odpovědnost za přestupky – 1. díl seriálu
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Roušky na pracovišti. Jaká jsou rizika?
  • Povinnost nošení roušky v kontextu ústavních práv
  • Povaha překážek v práci na straně zaměstnavatele vzniklých v souvislosti preventivními opatřeními přijatými vládou proti šíření koronaviru SARS-CoV-2
  • MZ se brání výtkám ombudsmana, citlivé údaje zveřejňovat nesmí
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Náklady řízení
  • Sankce za dob koronavirové pandemie – Odpovědnost za přestupky – 1. díl seriálu
  • Krácení dovolené nově od 1. 1. 2021
  • Roušky na pracovišti. Jaká jsou rizika?
  • Společnost s ručením omezeným ve světle novely zákona o obchodních korporacích

Pracovní pozice

Soudní rozhodnutí

Zastavení exekuce (exkluzivně pro předplatitele)

Vyjádření (stanovisko) správního orgánu (silničního správního úřadu), který vydal exekuční titul, že povinnost uložená exekučním titulem byla splněna, není pro exekuční soud...

Místní příslušnost soudu

Ve sporu o zadostiučinění za zásah do cti, vážnosti a důstojnosti zasláním nepravdivých informací elektronickou poštou je podle § 87 písm. b) o. s. ř. místně příslušným i soud, v...

Odpovědnost státu za škodu (exkluzivně pro předplatitele)

I pro rozhodování soudu o nároku na náhradu škody platí ustanovení § 154 o. s. ř., které stanoví, že pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení. To znamená, že...

Spolek (exkluzivně pro předplatitele)

Za zájem hodný právní ochrany ve smyslu § 258 o. z. naopak nelze bez dalšího považovat např. pouze obecně vymezený společenský (veřejný) zájem na tom, aby rozhodnutí orgánu spolku...

Vodní zákon (exkluzivně pro předplatitele)

Ustanovení § 50 písm. c) vodního zákona je ve vztahu k § 59a vodního zákona normou speciální.

Vyhledávání ASPI

ASPI

Hledání v rejstřících

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
AIVD APEK 100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2021, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů