Trestní zákon ve svém ustanovení § 26 upravuje institut podmíněného upuštění od potrestání s dohledem. Jde o institut, který se v trestním zákoně objevil na základě novely trestního zákona z roku 1997, a přinesl novou možnost, jak splnit účel trestu bez toho, aby byl vůbec trest pachateli, který byl uznán za vinného…
Jednou z významných povinností, která je uložena pracovníkovi ve zdravotnictví, je i povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem svého povolání, a to s výjimkou případů, kdy skutečnost sděluje se souhlasem ošetřované osoby nebo kdy byl této povinnosti zproštěn nadřízeným orgánem v důležitém…
Milosti udělované prezidentem republiky jsou často předmětem kritiky ze strany odborné i laické veřejnosti. Argumentem prvních z nich je, že narušují proces postihu pachatelů trestných činů a vytvářejí stav, kdy je stejná povinnost (dodržovat právo) vymáhána různě, což porušuje zásadu rovnosti všech osob před…
Případy, kdy matka při porodu nebo po něm usmrtí své novorozené dítě, se čas od času v našich médiích objeví a vždy vyvolají velmi silné a většinou odsuzující reakce. Vražda novorozeného dítěte matkou je v současné společnosti vnímána jako jeden z nejtěžších trestných činů, ale nebylo tomu tak vždy. V historii lidstva najdeme etapy, kdy rodiče…
Vzhledem k tomu, že v minulosti se stát problematikou postavení obětí trestných činů v podstatě nezabýval, je nutno přivítat první kroky, které byly v posledních letech v této oblasti učiněny. Zdá se, že stát si konečně uvědomil svou odpovědnost vůči obětem trestných činů, jejichž spáchání nedokázal svými mechanismy zabránit, a začíná…
Rekognice je úkon, který je v platné právní úpravě zakotven v § 93 odst. 2 trestního řádu. (Má-li se výslechem zjistit totožnost nějaké osoby nebo věci, vyzve se obviněný, aby ji popsal. Teprve pak mu má být osoba nebo věc ukázána, a to zpravidla mezi několika osobami nebo několika věcmi téhož druhu.) Ze systematického zařazení citovaného…
Jevy jako je pytláctví nejsou v lidské společnosti ničím novým a z dochovaných pramenů víme, že i v minulosti se takovéto jednání postihovalo. Vzhledem k tomu, že začátek devadesátých let minulého století byl poznamenán výrazným nárůstem pytláctví, přistoupil zákonodárce k tomu, že toto jednání prohlásil za trestné. Trestný čin pytláctví se tak…
V současné době existují v rámci trestního řízení úkony, které se v praxi běžně provádějí, protože mohou výrazně napomoci k objasnění případu, ale platný trestní řád neobsahuje jejich právní úpravu. Jde například o instituty jako vyšetřovací pokus a rekonstrukce. Je tedy přínosem, a to i z hlediska dodržování zákonnosti, že již od ledna roku 2002…
Podle v současnosti platného trestního zákona je trestný ten, kdo se hodnověrným způsobem dozví, že jiný spáchal některý z v ustanovení § 168 trestního zákona vymezených trestných činů, a takový trestný čin neoznámí bez odkladu státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu nebo místo toho, jde-li o vojáka, veliteli nebo…
Přestože v historii v určitých kulturách bylo poměrně běžné, že do svazku manželského vstupovali i nejbližší příbuzní např. bratr se sestrou, v našich končinách nejen morálka, ale i sám zákon takovéto jednání zakazuje a považuje za nepřípustné. Daný přístup pramení zejména z poznatku o velmi časté degeneraci potomstva, jež z takovéhoto incestního…
Zločin vstupuje do lidských osudů nečekaně, nejvíce pak zabolí, když ohrozí zdraví či dokonce zasáhne samotný život. Ačkoliv hmotná nouze není hlavní újmou oběti, zdlouhavé trestní řízení či následné občanskoprávní řízení o náhradě škody složitou situaci oběti notně ztěžuje. Doba mezi spácháním trestného činu a odškodněním od pachatele…
Zákon o ochraně svědku neposkytuje ochranu pouze svědkům, ale i jiným osobám tj. osobám, které tento zákon považuje za osoby ohrožené nebo za osoby chráněné. Za ohroženou se považuje osoba, která podala nebo má podat svědeckou výpověď nebo vypovídala či má vypovídat jako obviněný anebo jinak pomáhala nebo má pomoci podle ustanovení trestního řádu…
Trest odnětí svobody patří mezi pravidelné druhy trestů a je zároveň trestem nejpřísnějším, kterým může být potrestán každý pachatel trestného činu. Tento druh trestu je totiž obsažen v každé sankci v trestním zákoně. Trest odnětí svobody bývá vymezován jednak horní hranicí, která je uvedena vždy (trestní zákon ve svém ustanovení § 39 obecně…
Rejstřík trestů je organizací, jejímž hlavním posláním je vést evidenci odsouzení a evidenci podmíněného zastavení trestního stíhání. Oprávněným osobám také na jejich žádost vydává opis nebo výpis z Rejstříku trestů. Opis a výpis však neznamená totéž. Požádat o ně jsou oprávněny rozdílné osoby a každý z nich slouží k jiným…
Pachatelem trestného činu může být pouze jedna osoba, ale není vyloučeno, spíše je to obvyklé, že se na spáchání trestného činu podílí více osob. V takovém případě jde o trestnou součinnost, tedy o situaci, kdy se na trestném činu podílí více pachatelů nebo vedle pachatele i jiné osoby. V rámci trestné součinnosti rozlišujeme účastenství, kam lze…
Rejstřík trestů je rozpočtovou organizací podřízenou Ministerstvu vnitra, která vede evidenci osob pravomocně odsouzených soudy v trestním řízení a dále evidenci jiných významných skutečností pro trestní řízení. Údaje z evidence rejstříku trestů slouží pro potřebu trestního nebo správního řízení a k prokazování…
Poměrně novým institutem v našem trestním právu je podmíněné upuštění od potrestání s dohledem, jehož úpravu nalezneme v ustanovení § 26 trestního zákona. Tento institut byl vložen do zákona jeho novelou č. 253/1997. Zákonodárce touto úpravou vyplnil jakousi pomyslnou mezeru mezi podmíněným upuštěním od potrestání a podmíněným trestem odnětí…
Podle platné právní úpravy není výslovně poskytována ochrana tělu zemřelé osoby, tedy lidským ostatků. Trestní zákon neobsahuje žádné ustanovení, které by postihovalo neetické a necitlivé zacházení s ostatky zemřelé osoby.
V současnosti je to pouze občanský zákoník, který obsahuje ustanovení, jež se alespoň vzdáleně této problematiky dotýká. V…
Trestní stíhání se zahajuje tím, že vyšetřovatel sdělí osobě, o které se předpokládá, že spáchala trestný čin, že ji stíhá jako obviněného. Sdělení musí proběhnout nejpozději na začátku prvního výslechu. Vzhledem k tomu, že zákonodárce se snaží předejít těm situacím, kdy by trestní stíhání bylo zahajováno i ve zjevně neodůvodněným případech, lze…
Opět můžeme zaznamenat další významnou novelizaci trestního zákona způsobenou zákonem č. 265/2001 Sb. Od 1. ledna 2002 dojde k významné změně v posuzování výše škody způsobené trestným činem. Ustanovení § 89 odst. 11 obsahuje výkladové pravidlo, které stanoví, co je třeba rozumět pod pojmy škoda nikoli nepatrná, škoda nikoli malá, větší škoda…
O tom, že poškozený je zvlášť zranitelnou obětí, nevydává soud samostatné usnesení podle § 51a odst. 2 tr. ř. Rozhodne-li usnesením podle § 51a odst. 4 tr. ř. o ustanovení...
Rozsah a způsob uspokojení nároků poškozeného nejsou podle § 175a odst. 6 písm. g) tr. ř. nutnou součástí obsahu dohody o vině a trestu, avšak státní zástupce při jejím...
Orgán rozhodující o zajištění nároku poškozeného na majetku obviněného (§ 47 odst. 1 tr. ř.) nebo o zajištění věci důležité pro trestní řízení nikoli pro důkazní účely [§...
Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem náleží podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod každému, tedy i vedlejším účastníkům řízení.
Shodné účinky jako upozornění na možnost přísnějšího právního posouzení skutku podle § 225 odst. 2 tr. ř. má i kasační rozhodnutí odvolacího soudu v téže věci, ve kterém je...
