Tento článek by mohl nést také podtitul „aneb Co měl a mohl vědět již pradědeček“. Co že to mohl pradědeček vědět? Inu, vydáváme nové knihy, abychom při umístění do knihovního regálu zjistili, že nové poznatky v těchto nových knihách nejsou ani nové a snad ani poznatky.

Dne 1.7.2002 vstoupila v účinnost zatím poslední z mnoha novel trestního zákona (zákon č.140/1961 Sb.). Její obsah zcela odpovídá současným trendům vývoje našeho trestního zákonodárství, tj. snahou o maximální popis skutkové podstaty a zároveň zužování obsahu jednotlivých skutkových podstat.

Novela zákona č.140/1961 Sb., trestní zákon z roku 2001 včlenila do trestního zákona nová ustanovení 26a a 26b, které detailněji vymezují podstatu, účel a obsah probačního dohledu a povinností z něj vyplývající.

Pojem Ponzi schéma a pyramidová hra se většinou používají jako synonyma, i když určitý rozdíl mezi nimi existuje. (Termín pyramidová hra sám o sobě také není příliš šťastný, protože nevystihuje pravou podstatu tohoto fenoménu, nicméně v českém prostředí se ho užívá, a tak bude lépe se jej přidržet.)

Z hlediska trestního práva je recidiva závažným jevem, protože ačkoliv byl pachatel již jednou odsouzen za spáchání trestného činu, nedošlo k jeho nápravě, ale opětovně spáchal trestný čin. Recidiva je tedy případ, kdy osoba spáchá trestný čin poté, co již byla pravomocně odsouzena za předchozí trestný čin.

Odposlech telekomunikačního hovoru je možný buď v trestním řízení nebo mimo trestní řízení. Mimo trestní řízení umožňuje odposlech zákon o bezpečností informační službě a zákon o vojenském obraném zpravodajství. O podmínkách, za jakých lze uskutečnit odposlech telefonních hovorů se dozvíte z dnešního článku.

Každý z nás jistě někdy v dětství obdržel dopis, který začínal slovy: opiš tento dopis pětkrát, šestkrát nebo i vícekrát a rozešli jej svým přátelům. Dále v dopise byl obsažen příkaz poslat něco osobě, která je na prvním místě v seznamu adres uvedených na konci dopisu.

Situace v oblasti uznání potřeb nejen materiálních, ale i duchovních se od roku 1989 stabilizovala již natolik, že duchovní vykonávající své poslání v zařízeních určených k výkonu vazby jsou jevem, nad kterým by se jen málokdo dnes pozastavil. Jaká je však skutečná zákonná úprava v této oblasti?

Význam svědka a jeho výpovědi pro trestní řízení je zcela zřejmý. Proto zákon č.141/1961 Sb., trestní řád ve svém ustanovení § 97 ukládá obecnou povinnost, že každý je povinen se na předvolání dostavit a vypovídat jako svědek o tom, co je mu známo o trestném činu a o pachateli nebo o okolnostech důležitých pro trestní…

Velká novela zákona č.141/1961 Sb., trestního řádu poznamenala i tzv. řízení proti uprchlému jako speciální způsob trestního řízení, který lze konat jednak proti tomu, kdo se vyhýbá trestnímu řízení pobytem v cizině, ale také proti tomu, kdo se vyhýbá trestnímu řízení tím, že se skrývá.

V současné době se málokdy setkáme s pyramidovou hrou ve své čisté podobě, kdy nový člen struktury prostě jen složí vstupní poplatek, který je poté bez skrupulí přerozdělen mezi členy systému, kteří se nacházejí na vyšší úrovni pyramidy, a dále pak jen doufá, že se najde dostatečné množství dalších nových členů, z jejichž vstupních poplatků bude…

Ochranné léčení je vedle ochranné výchovy a zabrání věci jedním z ochranných opatření jako specifického následku trestného činu nebo i činu jinak trestného. Podle zákona č.140/1961 Sb., trestní zákon, je ve třech případech soudu obligatorně uloženo, aby uložil ochranné opatření.

Institut podmíněného propuštění z trestu odnětí svobody spočívá v tom, že po výkonu zákonem stanovené části trestu odnětí svobody může být odsouzený propuštěn, pokud splní i další podmínky, které jsou trestním zákonem předpokládány a které signalizují, že účelu trestu již bylo dosaženi i bez toho, aby byl vykonán celý trest odnětí…

Ochranné léčení je vedle ochranné výchovy a zabrání věci jedním z ochranných opatření jako specifického následku trestného činu nebo i činu jinak trestného. Podle zákona č.140/1961 Sb., trestní zákon, je ve třech případech soudu obligatorně uloženo, aby uložil ochranné opatření. Jde o případy upuštění od potrestání u pachatele, který spáchal…

Trest odnětí svobody na doživotí je jedním ze dvou výjimečných trestů, které trestní zákon stanoví. Doživotní trest lze uložit pouze za taxativně vymezené trestné činy.

V souladu se zákonem č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, je odsouzenému uložena řada povinností, které je povinen plnit. Jednou ze základních povinnosti odsouzeného je i povinnost pracovat, pokud byl zařazen do práce a je k práci zdravotně způsobilý.

Ve zvláštní části zákona č.140/1961 Sb., trestní zákon, se nachází několik skutkových podstat, spjatých s alkoholem. Dvě z nich nalezneme v Hlavě páté upravující Trestné činy hrubě narušující občanské soužití. Třetí skutkovou podstatu obsahuje hlava následující, která se zabývá Trestnými činy proti rodině a…

Definici deliktu trvajícího v trestním zákoně (zákon č.140/1961 Sb.) nenalezneme. Za trvající trestný čin se považuje takový trestný čin, jímž pachatel vyvolá protiprávní stav a ten i poté udržuje, nebo trestným činem protiprávní stav (bez jeho vyvolání) udržuje.

Trestní zákon (zákon č.140/1961 Sb.) ve svém ustanovení § 89 odst. 3 uvádí definici pokračování v trestném činu. Pod tímto pojmem rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují stejnou skutkovou podstatu trestného činu, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou a v…

Novela trestního zákona, která vstoupila v účinnost od 1. ledna 2002, přinesla změny také v úpravě podmíněného odsouzení k trestu odnětí svobody. Podmíněné odsouzení spočívá v tom, že soud vynese trest odnětí svobody a jeho výkon odloží na zkušební dobu, která může být stanovena na jeden rok až pět let.