epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    9. 5. 2012
    ID: 82234upozornění pro uživatele

    Pytláctví jako trestný čin proti životnímu prostředí

    Dne 1. ledna 2010 nabyl účinnosti zákon 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „trestní zákoník“). Tento trestněprávní kodex ve svém ustanovení § 304 nově upravil skutkovou podstatu trestného činu pytláctví, a to konkrétně v části druhé, hlavě XIII tj. trestné činy proti životnímu prostředí. Nové znění skutkové podstaty vzbudilo vlnu emocí mezi veřejností, převážně z řad myslivců a rybářů. Ve svém článku se proto stručně zaměřím na vývoj právní úpravy pytláctví a rozdíly mezi novou a starou právní úpravou.

     

    Kořeny pytláctví lze vystopovat už na samém úsvitu naší civilizace a bylo vždy spojeno s oblastí lovu a ochrany volně žijících živočichů. Ve chvíli kdy vzniklo právo lovu a rozdělilo tak lidskou společnost na ty, kteří oprávněním k lovu zvěře a ryb disponovaly a na ty, kteří toto oprávnění neměly, vznikl fenomén pytláctví.[1]

    Ačkoliv bylo pytláctví v minulosti velmi přísně trestáno, nikdy se jej nepodařilo zcela vymýtit. Kvetlo hlavně v období válek a hladomorů, ale i v klidnějších dobách si mnozí přivydělávali prodejem upytlačené zvěře či ryb. Ve středověku a v raném novověku pytláci často končili na šibenici. V roce 1562 buchlovský soud odsoudil pytláka k trestu smrti tzv. „starým způsobem“, kdy odsouzený byl oběšen v srnčích a zvířecích kůžích s přibitými parohy nad hlavou.

    Za vlády Marie Terezie bylo pytláctví trestáno až deseti lety nucených prací, nejčastěji na stavbách vojenských pevností, nebo vypovězením ze země.[2] Lovecký řád vydaný za císaře Josefa II. ještě připouštěl zastřelení pytláka.

    V trestním zákoně 140/1960 Sb., trestní zákon (dále jen „trestní zákon“) se samostatná skutková podstata pytláctví nevyskytovala, a tak tyto případy byly postihovány na základě ustanovení § 132 rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví. Pytláctví tak bylo postaveno na úroveň majetkového trestného činu, podobně jak je tomu od 1. ledna 2010. Důvodem tehdejší úpravy byla domněnka komunistického režimu, že s postupnou výstavbou socialismu zanikne i fenomén pytláctví, neboť ve společnosti, kde všechno patří všem, se pytláctví stane reliktem minulosti.[3] Dějinný vývoj ukázal nesmyslnost této domněnky stejně jako režimu samotného.

    Protože převýchova člověka na občana socialistického typu začala povážlivě zadrhávat, vrátilo se 1. ledna 1970 pytláctví do českého právní úpravy, a to zákonem 150/1969 Sb., o přečinech, konkrétně ustanovením § 4.

    Další změna právní úpravy nastala až po zhroucení komunistického režimu. Jednak se tak stalo novelou trestního zákona 290/1993 Sb., který skutkovou podstatu trestného činu pytláctví upravil v ustanovení § 178a,[4] a jednak přijetím zákona 200/1990 Sb., o přestupcích, kde bylo v ustanovení § 35 odst. 1 písm. f) mezi přestupky na úseku zemědělství, myslivosti a rybářství zařazeno i pytláctví.

    Skutková podstata trestného činu pytláctví byla v ustanovení § 178a odst. 1 trestního zákona byla upravena tak, že ten „kdo neoprávněně loví zvěř nebo ryby, nebo ukryje, na sebe nebo jiného převede, nebo přechovává zvěř nebo ryby neoprávněně ulovené, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem nebo zákazem činnosti nebo propadnutím věci“.

    Ve druhém odstavci výše uvedeného ustanovení je pak uvedeno, že „odnětím svobody na šest měsíců až pět let a propadnutím věci bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 v úmyslu opatřit sobě nebo jinému majetkový prospěch, zvlášť zavrženíhodným způsobem, hromadně účinným způsobem, nebo jako člen organizované skupiny. Stejně bude pachatel potrestán, byl-li v posledních třech letech odsouzen pro čin uvedený v odstavci 1“.

    Z dikce ustanovení § 178a odst. 1 trestního zákona je zřejmé, že objektem trestného činu pytláctví byla ochrana přírody představovaná volně žijící zvěří a rybami. V této souvislosti byla ochrana poskytována též právu myslivosti a výkonu rybářského práva, byť jen omezeně na neoprávněný lov. Je také patrno, že v uvedené základní skutkové podstatě není vyjádřen majetkový charakter tohoto činu (majetkový znak obsahuje až jeho kvalifikovaná skutková podstata uvedená v odst. 2 cit. ustanovení).

    Chráněnými z tohoto důvodu nejsou jednotlivé ulovené kusy zvěře nebo ryb, ale ta část přírody představovaná uvedenými živočichy v ní žijícími, jejichž lov je regulován v souvislosti s výkonem práva myslivosti a rybářského práva. Proto zjišťování hodnoty zastřelených zvířat je pro posouzení formálních znaků skutkové podstaty nadbytečné a má význam toliko ve vztahu k hodnocení stupně společenské nebezpečnosti činu.[5]

    Nový trestní zákoník pak ve svém ustanovení § 304 definici pytláctví podstatně změnil, když v odstavci prvním stanovil, že „kdo neoprávněně uloví zvěř nebo ryby v hodnotě nikoli nepatrné nebo ukryje, na sebe nebo jiného převede nebo přechovává neoprávněně ulovenou zvěř nebo ryby v hodnotě nikoli nepatrné, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty“.

    Jednou s námitek, které nová úprava vzbudila, byla skutečnost, že trestného činu pytláctví se dopustí osoba až ve chvíli, kdy zvěř nebo ryby neoprávněně uloví a nikoliv již v okamžiku, kdy je teprve loví, jak napovídalo znění ustanovení § 178a odst. 1 trestního zákona.

    Mohlo by se zdát, že se nejedná o fakticky významnou změnu, neboť na tyto případy lze užít ustanovení § 21 trestního zákoníku tj. ustanovení o pokusu.  Dřívější skutková podstata trestného činu pytláctví v sobě již pokus zahrnovala, takže ustanovení pokusu v trestním zákoně se neužilo. Judikatura k ustanovení § 178a trestního zákona postupně došla k právnímu názoru, že trestná je již činnost směřující k vyhledání a následnému odchytu nebo odstřelu zvěře, přičemž kontakt se zvěří či její ulovení není nutné. Trestné bylo i ukrývání, převod na sebe či jiného a také přechovávání neoprávněně ulovené zvěře a ryb.

    Nynější skutková podstata je koncipována úžeji, takže na situace kdy pytlák ještě zvíře nebo rybu neulovil, ale svým jednáním k tomu bezprostředně směřuje, se užije již zmíněné ustanovení o pokusu. To má však své slabé stránky v souvislosti s další, níže uvedenou námitkou.

    Mnohem větší odpor veřejnosti totiž vzbudila problematika výše škody.

    Zatímco ustanovení § 178a trestního zákona nemělo, jak je uvedeno výše, majetkový charakter, a kriteriem pro určení, zda jde o přestupek nebo trestný čin, nebyl ani rozsah způsobené škody, ani časové vymezení délky trvání neoprávněnosti zásahu, ani zvláštní způsob neoprávněnosti zásahu do výkonu rybářského práva, ale pouze obecné rozlišení, spočívající v porovnání stupně společenské nebezpečnosti obou jednání,[6] v současném ustanovení § 304 trestního zákoníku je tomu jinak.

    K tomu, aby se jednalo o trestný čin, musí dojít ke škodě nikoliv nepatrné tj. dosahující výše alespoň 5000 Kč.[7] Pakliže je hodnota způsobené škody nižší, jedná se o přestupek. Tím byl učiněn krok zpět před rok 1994 a trestný čin pytláctví postaven na úroveň majetkových trestných činů (např. krádeže). Ministerstvo zemědělství, ve spolupráci se zájmovými občanskými sdruženími, vypracovalo metodiku k oceňování druhů zvěře a ryb, jako vodítko pro orgány činné v trestním řízení.[8]

    Rozsah problematiky ocenění hodnoty zvěře, které by postihlo nejen jateční cenu masa, ale i chovnou, trofejovou a případně některou další hodnotu zvěře, však nedovoluje postihnout danou problematiku v celé šíři. Jen pro srovnání je nutno uvést, že obdobné tabulky pro oceňování se dosud nepodařilo definovat ani u hospodářských zvířat.[9] Proto tyto metodiky nehovoří o ceně zvěře, ale vychází se hodnoty účelně vynaložených nákladů na uvedení věci v předešlý stav (tzv. re-introdukci).

    Velkým problémem však zůstává, jak posoudit trestný čin pytláctví ve stádiu pokusu, neboť je značně obtížné dokázat, že zadržený lovec měl v úmyslu spáchat škodu dosahující částky 5000 Kč. Na tomto problému nezmění nic ani skutečnost, že v nedávné době vyšel ve sbírce zákonů zákon 330/2011 Sb., kterým se mění trestní zákoník, konkrétně ustanovení § 304 odst. 1, kde se slovo „uloví“ nahrazuje původním „loví“.


    Mgr. Zbyněk Lubovský


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Staněk J., Řehák L., Nové postavení a úkoly stráží, Venator, Praha, 2000, s. 84
    [2] Informace převzata z Národního zemědělského muzea, expozice „Co pamatuje strom a lidé zapomněli“.
    [3] Hanniker L., Aj do smiechu aj do plaču, Polovníctvo a rybárstvo 5/98, 2008, s. 92
    [4] Zákon 290/1993 Sb., nabyl účinnosti 1. ledna 1994
    [5] Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 8 Tdo 196/2005 ze dne 24. března 2005
    [6] Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky č.j. 4 Tz 184/99
    [7] Ustanovení § 138 trestního zákoníku
    [8] dostupné na www >>> zde.
    [9] Stanovisko Ministerstva zemědělství: dostupné na www >>> zde.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Zbyněk Lubovský
    9. 5. 2012
    pošli emailem
    vytiskni článek

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    • Tweet

    Další články:

    • Trestný čin poškození věřitele
    • Právní novinky v roce 2025, část druhá – Změna v obsazení soudů, úprava psychoaktivních látek a změny v pracovním právu
    • Pozvánka na valnou hromadu akciové společnosti
    • Sugestivní a kapciózní otázky při výslechu v trestním řízení
    • Obecně k přezkumu úkonů policejního orgánu
    • K ochrannému rozsahu norem v § 220 a 221 trestního zákoníku, aneb koho a před jakou újmou zákon vlastně chrání
    • Splnění zákonných předpokladů pro vzetí do tzv. útěkové vazby se zaměřením na cizince zadržené v ČR
    • Co všechno může být poplašná zpráva
    • Ústavní meze pro využití institutu prohlášení viny
    • Trestní řízení se vede pro skutek, nikoli pro popis skutku
    • K (ne)použitelnosti kamerového záznamu pořízeného policejním orgánem v trestním řízení jako důkazu v řízení správním

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 20.05.2025Náhrada škody ve stavebnictví (online - živé vysílání) - 20.5.2025
    • 21.05.2025Flexinovela zákoníku práce 2025 (online - živé vysílání) - 21.5.2025
    • 22.05.2025Zavádění AI do firmy: průvodce džunglí inovací a právních pastí (online - živé vysílání) - 22.5.2025
    • 23.05.2025Nová a připravovaná legislativa v oblasti rodinného práva (online - živé vysílání) - 23.5.2025
    • 29.05.2025Švarcsystém a nastavení spolupráce s kontraktory v roce 2025 (online - živé vysílání) - 29.5.2025

    Online kurzy

    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    • Novela insolvenčního zákona – klíčové změny od 1. 10. 2024
    • Evropské právo a jeho vliv na sport
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Rozhovor s Monikou Novotnou
    • Bankovní tajemství ve světle nových výzev bezhotovostní digitální éry
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • FDI v akci: První zákaz zahraniční investice v České republice
    • ONLINE - ŽIVÉ VYSÍLÁNÍ | Sjezd českých právníků - 14.-15.5.2025
    • Byznys a paragrafy, díl 9.: Flexinovela zákoníku práce
    • Kamerové systémy ve školách podle doporučení Úřadu pro ochranu osobních údajů: Jen chtít nestačí
    • ONLINE - ŽIVÉ VYSÍLÁNÍ | Sjezd českých právníků - 14.-15.5.2025
    • Zamítnutí žaloby z důvodu odlišných skutkových tvrzení v jiném řízení
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Právní obrana SVJ proti přístavbě na společném prostoru
    • Kamerové systémy ve školách podle doporučení Úřadu pro ochranu osobních údajů: Jen chtít nestačí
    • Outsourcing ICT služeb dle nařízení DORA
    • 10 otázek pro ... Olgu Kaizar
    • Byznys a paragrafy, díl 9.: Flexinovela zákoníku práce
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku
    • Přeměny obchodních společností v roce 2025: Přehled forem, výhod, rizik a novinek

    Soudní rozhodnutí

    Ochrana osobnosti, parlament (exkluzivně pro předplatitele)

    Poslanci a senátoři požívají indemnity podle čl. 27 odst. 2 Ústavy ve vztahu k trestní a přestupkové odpovědnosti, nikoli však ve vztahu k odpovědnosti soukromoprávní. Čl. 27 odst. 2...

    Ochrana projevu (exkluzivně pro předplatitele)

    Šíření dezinformací není vyňato z dosahu čl. 17 odst. 1 a 2 Listiny; lze je omezit jen zákonem a za podmínek čl. 17 odst. 4 Listiny.

    Omezení vlastnictví (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o zřízení věcného břemene je rozhodnutím konstitutivním, které zasahuje do hmotněprávní sféry účastníků tak, že zakládá, mění nebo ruší subjektivní práva a...

    Podvod (exkluzivně pro předplatitele)

    Uvedení v omyl nemusí spočívat jen v jednorázovém konání, kterým pachatel předstírá okolnosti, jež nejsou v souladu se skutečným stavem věci, ale může se skládat z dílčích, na...

    Poplatek za ukládání odpadu

    Nepřípustnou pravou retroaktivitu (rozpornou s čl. 1 odst. 1 Ústavy) představují zásadně též situace, kdy se zákonodárce pokouší novou normou regulovat právní skutečnosti, které se...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.