Trestní právo v EU
Čas od času probleskne médii zpráva o tom, že nějaký český občan je trestně stíhán v jiném státě tamními orgány. Někdy se jedná o vcelku kuriózní trestné činy jako je třeba špionáž, jindy pak o „běžnou“ trestnou činnost, avšak občas i o velmi závažné zločiny. Je tedy jistě užitečné mít alespoň základní ponětí o trestním právu v Evropě, pro orientaci i pro jistotu.
Trestní právo jako výraz suverenity
Trestní právo je velmi specifický obor práva, který má být užit, když už ostatní prostředky nelze nedostačují nebo selžou (ultima ratio). Jako nejrazantnější standardní donucovací prostředek státu vůči jednotlivci si tak trestní právo uchovává jakési výsadní postavení. Každá země jen velmi pomalu přistupuje k jakékoliv mezinárodní harmonizaci a hlídá si trestní právo jako jeden z výrazů své suverenity.
Evropská unie před přijetím Lisabonské smlouvy zařazovala spolupráci v trestních věcech do tzv. třetího pilíře, což znamenalo, že jakékoliv opatření si vyžadovalo jednomyslný souhlas všech členských států. Evropský parlament měl pouze konzultativní roli a neexistovala možnost řešit porušení sjednané dohody před Evropským soudním dvorem.
Po přijetí Lisabonské smlouvy se toto vše změnilo a evropské instituce mají efektivnější nástroje, jak dostát základnímu závazku EU, tj. vytvořit prostor svobody, bezpečnosti a práva. Zároveň byla posílena role národních parlamentů, aby mohly kontrolovat, zda přijatá opatření nekolidují s principem subsidiarity[1]. Snahou EU však není nahradit kodexy trestního práva v členských zemích, ale vytvořit jednotný rámec (standard) pro uplatňování trestní represe v celé EU.
Smlouva o fungování EU v článku 83 zavádí nástroje ke stanovení tzv. euro zločinů. Jedná se o závažnou kriminalitu (terorismus, korupce, pašování drog či zbraní nebo obchod s lidmi), která by měla být postihována kdekoliv v Evropě. Dále pak jsou celoevropsky chráněny finanční zájmy EU.[2] Kromě trestných činů (hmotné právo) se EU snaží též vytvořit jednotný rámec i pro trestní řízení (procesní právo). Každé podobné opatření v oblasti trestního práva EU však musí být v souladu s Listinou základních práv EU[3] a též Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod.[4]
Role Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
Právě zmíněná Úmluva a dodatkové Protokoly (vytvořené však pod hlavičkou Rady Evropy a nikoliv EU) garantují např. zákaz mučení, zrušení trestu smrti, právo na spravedlivé řízení (nezávislý a nestranný soud, veřejnost procesu, presumpce neviny, právo na advokáta, bezplatnou pomoc tlumočníka apod.) nebo právo na odvolání.
Toto vše (a nejen to) musí signatáři Úmluvy a jejich orgány respektovat. Dodržování jednotlivých pravidel a Úmluvy jako celku pak v roli nejvyšší instance kontroluje Evropský soud pro lidská práva se sídlem ve Štrasburku.[5]
Evropská unie nezůstává pozadu a snaží se stále více podobné minimální standardy též zakotvit do některých svých dokumentů, přesto nelze hovořit o jednotném evropském trestním právu. Na jedné straně se zvyšuje ochrana obětí trestných činů, avšak na druhé se hledí i na práva obviněných. Evropská komise předložila návrhy, které mají zaručit obviněným právo na překlad a tlumočníka a též na písemné poučení o právech. Další návrhy se budou týkat práv na obhájce a na kontakt s příbuznými či konzulátem.
Závěr
Přestože se tedy EU v oblasti trestního práva angažuje stále více, specifika jednotlivých států do značné míry přetrvávají. Lze se však snadno seznámit se základními body jednotlivých trestních systémů pomocí evropského justičního webu[6], kde se dají nalézt i informace o odškodnění obětí či o tzv. eurozatykači, který umožňuje státům vydání vlastního občana k trestnímu stíhání do ciziny (v rámci EU), pokud byl trestný čin spáchán v zahraničí.
Mgr. Petr Leyer,
Transparency International
Tento článek vzniknul v rámci informační kampaně Zastoupení Evropské komise v ČR o právech občanů EU pořádané společností Naviga4, s. r. o.
Praktické informací k tématu naleznete na stránkách Vaše Evropa
Hlavním cílem kampaně je zvýšit povědomí o právech občanů EU, a to jak mezi odbornou, tak mezi širokou veřejností. Příbuzným projektem je populární soutěž pro širokou veřejnost „Občane EU, znáš svá práva? Pouč ostatní“.
--------------------------------------------------------------------------------
[1] Vše má být řešeno pokud možno na co nejnižší institucionální úrovni.
[2] Článek 325 Smlouvy o fungování EU.
[3] ČR však k Listině nepřistoupila.
[4] Dostupné na www, k dispozici >>> zde
[5] Dostupné na www, k dispozici >>> zde
[6] Dostupné na www, k dispozici >>> zde
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
