Zdá se být poměrně pravděpodobné, že počet všech dosud publikovaných názorů, týkajících se (stále ještě relativně nové) trestní odpovědnosti právnických osob, již v České republice přesáhl počet těch případů, kdy jsou zde tyto právnické osoby fakticky stíhány. Nicméně, po vzoru ostatních států, lze snad přece jenom očekávat, že se tento (ne)poměr…
Dne 1. září 2012 nabyla účinnosti poslední významná novela trestního řádu provedená zákonem č. 193/2012 Sb., který do českého právního řádu vnesl institut tzv. dohody o vině a trestu. Zavedení tohoto institutu se dotklo také postavení poškozeného v trestním řízení, zejména pokud jde o jeho právo uplatnit nárok na náhradu škody, která mu byla…
Od nabytí účinnosti zákona č. 418/2011 Sb. o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „TOPO“), a zejména § 8 tohoto zákona, se stále častěji setkáváme s pojmem compliance. Co však znamená pojem compliance, který se obvykle do češtiny nepřekládá? A jaká opatření by měla být podle TOPO zavedena, aby společnosti zamezily své…
Jaký je účel trestu? Odpověď na tuto otázku není jednoduchá a mění se v čase. Na tuto otázku je možné nahlížet nejen z pohledu práva, ale taktéž z pohledu filozofického, sociologického či jak nám je v poslední době předváděno politického a ekonomického. Spojitost ekonomického či politického rozhodnutí a účelu trestu je patrná z novelou trestního…
Od 1. ledna 2012 došlo zákonem č. 459/2011 Sb. k poměrně rozsáhlé novelizaci trestního řádu, která dále pokračovala ještě v roce letošním, a to zákonem č. 193/2012 Sb. účinném od 1. září 2012. Konečně velmi významnou byla též novela č. 390/2012 Sb., jež novelizovala je dni 1. října 2012 poměrně významně kromě trestního řádu též trestní zákoník.
Čas od času probleskne médii zpráva o tom, že nějaký český občan je trestně stíhán v jiném státě tamními orgány. Někdy se jedná o vcelku kuriózní trestné činy jako je třeba špionáž, jindy pak o „běžnou“ trestnou činnost, avšak občas i o velmi závažné zločiny. Je tedy jistě užitečné mít alespoň základní ponětí o trestním právu v Evropě, pro…
Zásadní změna v dosavadním pojetí právní odpovědnosti obchodních společností v České republice, kterou s sebou s účinností od 1. ledna 2012 přineslo zavedení trestní odpovědnosti právnických osob, vstoupila do druhého roku své existence. Je tedy zcela na místě se ohlédnout zpět a pokusit se krátce zhodnotit, zda a v jakých konkrétních…
Bezprostředně po vyhlášení amnestie prezidenta republiky z 1. 1. 2013 vzedmula se vlna vášnivého odporu proti této amnestii z řad občanů a nejhlasitěji pak z řad těch, kteří vystupovali jako poškození v některých dlouhotrvajících trestních řízeních, u kterých se očekává aplikace článku II. a tedy zastavení trestního…
V souvislosti s rozvojem uzavírání smluv prostřednictvím internetových aukcí se nabízí otázka legálnosti tzv. fiktivních příhozů, kdy se prodávající snaží uměle navýšit konečnou kupní cenu prodávaného předmětu.
Na úvod spolu s P.Šámalem připomeňme, že nejdůležitější funkcí trestního práva je ochrana společnosti před kriminalitou, a to především prostřednictvím postihu trestných činů, za které lze považovat výhradně ty protiprávní činy, které trestní zákoník označuje za trestné a jejichž znaky jsou uvedeny v tomto zákoníku (srov. § 13 odst. 1 TrZ). Dále…
Rád bych se zamyslel na jedním problémem, který ve svých důsledcích ztrpčuje život mnoha lidem v České republice. Nyní platí, že můžete, přiměřeným způsobem, zadržet pachatele trestného činu do příjezdu policie – viz příslušné ustanovení dnešního trestního řádu: "Osobní svobodu osoby, která byla přistižena při trestném činu nebo bezprostředně…
Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody můžeme zjednodušeně pojímat, jako institut spočívající v tom, že osoba vykonávající trest odnětí svobody je podmíněně propuštěná z výkonu tohoto trestu ještě před jeho celým výkonem, a to pod podmínkou, že povede ve zkušební době řádný život, příp. splní též další…
Trestní řád byl s účinností od 1.9.2012 novelizován zákonem č. 293/2012. Tato novelizace do českého trestního práva přinesla nový institut – dohodu o vině a trestu.
Trestní řád, z.č. 141/1961 Sb. (dále jen tr. řád) v ustanovení § 67 uvádí tři druhy vazebních důvodů. Jedná se o vazební důvod dle § 67 písm. a) tr. řádu[1], tedy důvod vazby útěkové, § 67 písm. c) tr. řádu[2], tedy důvod vazby předstižné a konečně téma mého dnešního článku tedy důvod vazby koluzní obsažený v ustanovení § 67 písm. b) tr. řádu.
Na sklonku srpna bylo možné zaregistrovat v médiích alespoň zatímní rozuzlení případu údajného uplácení v souvislosti s činností Státního fondu životního prostředí.[1] Ve věci vynesl Obvodní soud pro Prahu 1 zprošťující rozsudek. Pro účely tohoto článku je zejména podstatný argument soudu, který nepřipustil jeden z důkazů, a to nahrávky pořízené…
Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „zákon proti praní špinavých peněz“) již dávno není žádným novem. Přesto se stále ještě jedná o předpis opomíjený a i mezi velkými korporacemi ne příliš doceňovaný. Souvisí to nejen s obecným nevědomím o tom, že jsou nositeli…
Přestože by nadpis tohoto příspěvku mohl mást a budit dojmu vhodnějšího zařazení do sekce autorskoprávní, bude pojednávat čistě o možných procesních praktikách orgánů činných v trestním řízení. Tím je míněno zejména technické kopírování textu protokolu o výslechu svědka, který může být tázán k jedné věci i vícekrát, vícero odlišnými úkony s…
Dne 1. ledna 2010 nabyl účinnosti zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „trestní zákoník“). Tento trestněprávní kodex ve svém ustanovení § 304 nově upravil skutkovou podstatu trestného činu pytláctví, a to konkrétně v části druhé, hlavě XIII tj. trestné činy proti životnímu prostředí. Nové znění skutkové podstaty vzbudilo vlnu emocí mezi…
Nevládní organizace Transparency International vydala v prosinci loňského roku obsáhlý zajímavý materiál s názvem „Studie národní integrity“.[1] Jak k tomu samotná organizace uvádí, tato studie se zaměřila na výzkum a hodnocení všech základních složek státu, které jsou nezbytné pro efektivní protikorupční politiku. Jejich seznam však nezahrnul…
Zákoník práce[1] v § 58 odst. 1 stanoví, že zaměstnavatel může pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci zvláště hrubým způsobem pracovní poměr zaměstnance okamžitě zrušit pouze do dvou měsíců ode dne, kdy se o důvodu okamžitého zrušení dozvěděl, ale nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy tento…
Účelem ustanovení § 58 odst. 2 zák. práce není znevýhodnit zaměstnavatele, který se o důvodu k okamžitému zrušení pracovního poměru dověděl až po zahájení šetření jiným...
Rozvázal-li zaměstnavatel pracovní poměr neplatným okamžitým zrušením pracovního poměru podle § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce, nezpůsobil tím škodu zaměstnanci, jemuž jako...
V případě rychlostní zkoušky automobilové rallye se jedná o podnik potenciálně značně nebezpečný, při němž se vozidla pohybují zvýšenou rychlostí s cílem absolvovat předepsanou...
Bylo-li řízení o pozůstalosti po zemřelém úpadci (zůstaviteli) pravomocně skončeno, vydá konkursní soud v rámci usnesení o zrušení konkursu podle § 44 odst. 2 ZKV dosavadní...
Příspěvek na důchodové (penzijní) připojištění, který zaměstnavatel, k němuž je dočasně přidělený zaměstnanec přidělen, poskytuje svým zaměstnancům, je jako jiné peněžité...
