Jednou ze stěžejních změn provedenou novelou 459/2011 Sb. (dále jen novela), je komplexní změna vazebního řízení. Zákonodárce dospěl k závěru, jak vyplývá z důvodové zprávy k předmětné novele, že v praxi převládá požadavek na další zjednodušení vazebního řízení. S tím nelze než souhlasit, je však otázkou, nakolik se to v předmětné novele…
Ke dni 30.12.2011 byla ve Sbírce zákonů ČR publikována novela trestního řádu, tedy z.141/1961 Sb. ve znění pozdějších předpisů, která byla schválená poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR dne 6.12.2011, a prezidentem republiky podepsána dne 21.12.2011, a to pod 459/2011 Sb.(dále jen novela).
V posledních měsících jsou vedeny více či méně bouřlivé debaty o tzv. velké novele zákona o veřejných zakázkách (dále jen „Zákon“), jejímž smyslem má být zejména posílení transparentnosti veřejného zadávání. Stranou pozornosti by však neměly zůstat dvě aktuální a svým rozsahem poměrně drobné novely, které zasahují do úpravy kvalifikačních…
Dne 22. prosince 2011 byl ve Sbírce zákonů ČR uveřejněn zákon 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „ZTOPO“), který nabyl účinnosti 1. ledna 2012. Částí čtyřicátou souvisejícího změnového zákona (420/2011 Sb.) došlo od téhož data k drobné, ale poměrně podstatné novele zákona 137/2006 Sb., o…
Parlament ČR schválil vládní návrh zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Návrh zákona nyní čeká jen na podpis prezidenta.
Tento článek si klade za cíl přiblížit čtenářům některá nedávná rozhodnutí českých soudů v oblasti odpovědnosti za lyžařské úrazy na sjezdových tratích a připomenout pravidla, jimiž se pohyb na sjezdovkách řídí.
Jedním ze základních lidských práv je právo vlastnit majetek, toto právo je chráněno Listinou základních práv a svobod a to konkrétně čl. 11 této Listiny. Z předmětného ustanovení vyplývá že „každý má právo vlastnit majetek“. Obdobně je toto základní právo chráněno taktéž Všeobecnou deklarací lidských práv[1], jakož i Dodatkovým protokolem k…
Vzetí zaměstnance do vazby samo o sobě není výpovědním důvodem ani důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru. Zaměstnavatel by však mohl okamžitě zrušit pracovní poměr zaměstnanci ve smyslu ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, pakliže by byl zaměstnanec vzat do vazby v souvislosti s jednáním (skutkem), jímž porušil povinnost vyplývající…
V Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky byla v uplynulých dnech třetím čtením ukončena část legislativního procesu, týkající se vládního návrhu o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Návrh byl s několika pozměňovacími návrhy přijat a lze očekávat, že s žádnými zásadními problémy se ani při projednávání v Senátu…
V poslední době se, zejména v médiích, stále více mluví o velkém počtu dopravních nehod a jejich tragických následcích. Dopravní nehoda však vyjma hmotných následků má zpravidla i následky právní spočívající v porušení některé z povinností stanovených zákonem 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon…
V současné době prochází druhým čtením v Poslanecké sněmovně návrh zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim[1] (dále jen „TOPOZ“). Podle § 1 odst.1 jeho návrhu bude TOPOZ upravovat „podmínky trestní odpovědnosti právnických osob, tresty a ochranná opatření, které lze za spáchání stanovených trestných činů právnickým osobám…
V prvním dílu tohoto článku, publikovaném dne 05.08.2011 jsme otevřeli otázku „švarcsystému“ a jeho vymezení a chápání ve smyslu neměckých předpisů. Zmínili jsme rovněž otázku řízení o zjištění statusu, které zpravidla končí jasným písemným určením, zda ve skutečnosti jde o nezávislou nebo závislou práci (zaměstnání). Toto určení nabývá právní…
Vládní návrh zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim je nepochybně zajímavý materiál, vybízející k úvaze o nových sférách trestního práva. Jedním z možných témat je také to, jaký prostor k obhajobě vlastně hodlá právnickým osobám poskytnout.
Článek se zabývá aktuálními problémy při implementaci směrnice o uchovávání údajů vzniklých při poskytování elektronických služeb v rámci EU a jejím negativním dopadem na telekomunikační operátory a poskytovatele služeb elektronických komunikací. Vychází přitom z aktuálně uveřejněné zprávy Evropské komise.
Jedním z poměrně často v tisku zmiňovaným problémem českého trestního práva, je skutečnost, že pravomocně odsouzení pachatelé, nenastoupí do výkonu trestu odnětí svobody, dobrovolně a včas.
Každý z nás se s velkou pravděpodobností s pojmem „stalking“ již někdy za život setkal, ať už prostřednictvím amerických filmů či přátel. Legislativně se však s tímto pojmem spíše nesetkáme, pohledem zákona jde totiž o skutkovou podstatu trestného činu „nebezpečné pronásledování“.[1] V České republice byla oproti jiným evropským zemí tato…
Zákona úprava podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody obsahuje, kromě dvou obligatorních podmínek nutných pro podmíněné propuštění definovaných v § 88 odst. 1 tr. zákoníku, tedy uplynutí zákonem stanovené lhůty, řádný výkon trestu odnětí svobody a předpoklad vedení řádného života, ještě další dvě podmínky a to v ustanovení § 88 odst.
Rádi bychom čtenáře upozornili na zajímavý rozsudek Ústavního soudu České republiky ze dne 30. 11. 2010 (rozsudek IV. ÚS 2562/10), dle kterého je-li prominuta daň na základě rozhodnutí vydaného správcem daně, tato skutečnost nevede sama o sobě k automatickému zániku trestní odpovědnosti.
Není mým cílem v tomto článku zkoumat veškeré podmínky nutné pro podmíněné propuštění, což by svým rozsahem zcela předčilo rozsah tohoto článků. Chci se zaměřit toliko na jednotlivost, která svého času a vzbudila a nadále vzbuzuje jisté polemiky. Právě touto otázkou se hodlám v tomto svém příspěvku zabývat.
Další z vazeb, kterou soud může uložit, je tzv. vazba koluzní dle § 67 písm. b) trestního řádu. Důvodnost obavy, že obviněný bude působit na svědky příp. spoluobviněné nebo jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, musí být taktéž zjištěna vždy na základě konkrétních…
Postup soudu, který řádně neodůvodní své právní závěry, porušuje právo na soudní ochranu zaručené čl. 36 Listiny základních práv a svobod.
V případě § 48 odst. 3 písm. c) zák. práce „jeho smyslem a účelem je zabránit trvání pracovního poměru ve všech případech, kdy nejsou splněny zákonné předpoklady pro...
Smyslem a účelem úpravy § 581 věty druhé o. z. je především ochrana osob jednajících v duševní poruše. Ochrana osoby bez dostatečné schopnosti právně jednat má přednost před...
K uzavření dohody podle § 647 o. z. může dojít i jednáním mezi věřitelem a dlužníkem o mimosoudním řešení sporu. Bude tomu tak v případě, kdy se způsobem nevzbuzujícím...
Osvobození podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona o soudních poplatcích se týká i žalobce, který se domáhá přímého nároku na pojistné plnění podle § 9 zákona č. 168/1999 Sb., o...
