epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    28. 7. 2011
    ID: 75671upozornění pro uživatele

    Některé aspekty trestní obhajoby právnických osob

    Vládní návrh zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim je nepochybně zajímavý materiál, vybízející k úvaze o nových sférách trestního práva. Jedním z možných témat je také to, jaký prostor k obhajobě vlastně hodlá právnickým osobám poskytnout.

     

    DPP

    Citovaný návrh aktuálně obsahuje nesourodou kolekci sedmdesáti čtyř trestných činů, které se mohly ocitnout pohromadě v jedné právní normě pouze díky souhrnu mezinárodních závazků České republiky. Je třeba uznat, že důvod souvislosti například mezi trestným činem teroristického útoku a trestným činem kuplířství by se jinak hledal dosti obtížně.

    Protože se podle předpokladu zákonodárce mohou všech těchto trestných činů právnické osoby dopustit (s výjimkou České republiky a územních samosprávných celků při výkonu veřejné moci) je dobré si připomenout, co to vlastně právnická osoba je. V podstatě se uznává definice, že právnické osoby jsou uměle vytvořené subjekty, které vznikly zákonným způsobem a které v právních vztazích vystupují a jednají jako osoby fyzické.

    Hledisko zákonnosti vzniku právnických osob zde má svoji zvláštní logiku.  Zločinecké organizace, jakými jsou třeba kolumbijské drogové kartely, americko-italské mafie, ale i stovky a tisíce dalších, toto kriterium samozřejmě nesplňují a splňovat ho ani nikdy nebudou. Na druhé straně je logické, že jakékoliv prostředky práva lze uplatňovat pouze proti takovým subjektům, které jsou někde právně zakotveny, zapsány a zaevidovány, neboli slovy našeho právního řádu, které „mají IČO“. Pro ty ostatní existují prostředky jiné, ale rozsudkem zrušit mafii opravdu nejde. 

    (Z tohoto hlediska zaujímá v návrhu zvláštní místo trestný čin Účast na organizované zločinecké skupině podle § 361 trestního zákoníku. Zařazení tohoto trestného činu znamená, že právnická osoba může být trestně stíhána pro založení organizované zločinecké skupiny, pro účast v ní, anebo pro její podporu. Na straně již existující organizované zločinecké skupiny je ale samozřejmě možné nadále stíhat pouze jednotlivé fyzické osoby.)  

    V našich podmínkách lze obecně předpokládat, že typickým klientem onoho nového typu bude nějaká obchodní společnost v jakékoliv její formě. Důvodová zpráva vládního návrhu dokonce připouští, že se může jednat i o právnickou osobu, tvořenou pouze jednou fyzickou osobou  - například společnost s ručením omezeným s jedním společníkem. Návrh ale nevylučuje společný postih fyzické a právnické osoby. Pokud tedy onen jediný společník spáchá trestný čin jako fyzická osoba, bude před soudem v určité dvojroli a může si tak na závěr vyslechnout poměrně zajímavou kombinaci různých trestů.

    K tomu lze aktuálně poznamenat, že podle návrhu lze právnické osobě uložit i peněžitý trest až ve výši 2 miliony Kč denně, propadnutí majetku, anebo „trest smrti“ - tj. zrušení právnické osoby. Úvaha o prostoru obhajoby je proto v této souvislosti určitě namístě.    

    Návrh logicky předpokládá, že na počátku jakéhokoliv trestněprávního dění bude vždy existovat nějaký konkrétní skutek, jako následek jednání fyzické osoby, která jím naplní znaky skutkové podstaty některého z explicitně vyjmenovaných trestných činů.

    Tato osoba přitom může být ve vztahu ke stíhané právnické osobě pouze ve dvojí pozici.

    Zaprvé :

    • jako statutární orgán nebo člen statutárního orgánu, anebo jiná osoba, která je oprávněna jménem nebo za právnickou osobu jednat,
    • ten, kdo u této právnické osoby vykonává řídící nebo kontrolní činnost, i když není osobou uvedenou shora,
    • ten kdo vykonává rozhodující vliv na řízení této právnické osoby, jestliže jeho jednání bylo alespoň jednou z podmínek vzniku následku, zakládajícího trestní odpovědnost právnické osoby.

    Zadruhé :

    • jako zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení (tím je patrně míněn třeba i brigádník anebo osoba s dohodou o provedení práce) - dále jen „zaměstnanec“, při plnění pracovních úkolů, i když není žádnou z osob uvedených shora.

    Jestliže bude možné fyzického pachatele zařadit do první skupiny osob, právnické osobě lze přičítat spáchání všech uvedených trestných činů zásadně vždy. Tato konstrukce však vyvolává určité pochybnosti, protože návrh zákona nijak výslovně neřeší věcnou vazbu charakteru trestného činu fyzické osoby na podnikání osoby právnické. V uvedených souvislostech tak působí poněkud zvláštně, že přičítat „lze“ protože to vlastně znamená, že se přičítat sice může, ale ani nemusí.

    Jestliže se například odpovědná osoba s rozhodujícím vlivem ve firmě v dopustí ve své pozici zkrácení daně,  je asi třeba uznat  že takový trestný čin právnické osobě přičítat lze. Jestliže ale doma pohlavně zneužije svoji čtrnáctiletou neteř, je tak absurdní úvaha o tom, kdy a za jakých podmínek přičítat lze a kdy ne ? Trestný čin pohlavního zneužití podle § 187 tr. z. se přece mezi vybranými trestnými činy nachází také. Řada případů přitom může být z tohoto hlediska hraničních, takže určitá větší legislativní preciznost by zde patrně nebyla na škodu.   

    Pokud se jedná o zaměstnance, je přičítání jeho trestného činu právnické osobě možné pouze za splnění podmínky, že k jeho jednání došlo na podkladě rozhodnutí, schválení nebo pokynu orgánů právnické osoby (nebo první skupiny osob) anebo proto, že orgány právnické osoby (nebo první skupina osob) neprovedly taková opatření, která měly provést podle jiného právního předpisu nebo která po nich lze spravedlivě požadovat, zejména neprovedly povinnou nebo potřebnou kontrolu nad činností zaměstnanců nebo jiných osob, jimž jsou nadřízeny, anebo neučinily nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení následků spáchaného trestného činu.

    Zde se sice kriteria postihu právnické osoby jeví poněkud jasněji, i v tomto směru má ale návrh zákona svoje slabé místo. Pojem „spravedlivě považovat“ totiž nepůsobí v normě trestního práva příliš důvěrohodným dojmem. Jak je známo, rozptyl názorů na spravedlnost u nás někdy bývá poměrně široký.

    Zčásti obdobně konstruovaný britský „Bribery Act“ přitom přímo ukládá státnímu tajemníkovi povinnost zpracovat a publikovat metodiku vztahující se k tomu, co lze na straně obchodních společností považovat za relevantní preventivní protikorupční opatření.  

    Přestože to důvodová zpráva k návrhu popírá, v případě první skupiny osob se jedná o situaci, připomínající téměř objektivní odpovědnost. Žádné deliberační důvody zde totiž - na rozdíl od zaměstnance - výslovně uvedeny nejsou. Nelze však zapomínat na to, že i když je navrhovaný zákon vůči trestnímu zákoníku a trestnímu řádu speciální, určitě neruší takové zásady trestního práva, jakými jsou například presumpce neviny. I v uvedeném případě proto samozřejmě zůstává kompletní důkazní povinnost na straně orgánů činných v trestním řízení.    

    V současné době lze předpokládat, že obhajoba trestně stíhané právnické osoby bude muset mít vždy dvě roviny.

    První rovina takové obhajoby bude standardní, ale půjde směrem „dozadu“, tj. bude se zabývat všemi okolnostmi prvotního jednání fyzické osoby, které teprve vedlo k následnému „přičtení“ osobě právnické.

    Bude tedy klasicky, tak jako je tomu i nyní, využívat všechny zákonné možnosti ke zpochybňování skutkových okolností i existence a formy zavinění fyzického pachatele.  Z tohoto hlediska se také současně bude snažit narušovat linii příčinné a věcné souvislosti s trestním stíháním právnické osoby.

    Protože však podle návrhu trestnímu stíhání právnické osoby nebrání to, že nebyl zjištěn konkrétní fyzický pachatel trestného činu, bude standardní obhajoba spočívat i ve zpochybňování samotného konkrétního skutku z hlediska jeho existence nebo z hlediska jeho povahy jakožto přičitatelného trestného činu - včetně všech jeho škodlivých následků.

    Nelze se ale ubránit pocitu, že možnost trestního postihu právnické osoby právě za situace nezjištění konkrétního fyzického pachatele je konstrukcí velmi zvláštní. Tato situace sice předpokládá zadokumentování konkrétního skutku, kvalifikovaného jako trestný čin „spáchatelný“ právnickou osobou. Bohužel ale nebude se přitom už možné nikoho zeptat na jeho konkrétní motiv, kterým samozřejmě může být i dobře zaplacená sabotáž ze strany konkurence. Zodpovědné orgány činné v trestním řízení by tedy v takovém případě patrně s „přičítáním“ příliš spěchat neměly, tím ale ono navrhované ustanovení současně jakoby ztrácí svůj smysl. 

    Druhá rovina trestní obhajoby bude muset nově spočívat v namítání existence souhrnu všech preventivních postupů a opatření, která na straně právnické osoby jsou (anebo mohou či měla být) způsobilá páchání trestné činnosti zabraňovat. V případě trestného činu spáchaného zaměstnancem bude tato rovina obhajoby dokonce tou zásadní. V každém případě ale předpokládá úzkou součinnost advokáta s vedením stíhané firmy.    

    Obecný předpoklad zní, že právnická osoba bude mít vždy také možnost namítat, že neměla reálnou možnost jak protiprávnímu jednání zabránit, že se s ním nijak neztotožňuje, případně že z něho neměla a ani nemá žádný prospěch.

    Z hlediska dopadů připravované trestní normy bude samozřejmě klíčová až její konečná podoba a také předpoklad, že bude trestněprávní praxí správně pochopena, plně akceptována a také pokud možno jednotně (a bez větších problémů) aplikována.

    V této souvislosti ovšem dojde k masivnímu rozšíření kompetencí orgánů činných v trestním řízení směrem do obchodní sféry za situace poznamenané, minimálně zpočátku, absencí jednotících výkladových stanovisek. Situace pro orgány činné v trestním řízení to určitě nebude jednoduchá, ale pro obhájce právnických osob zřejmě také ne, protože nejasná pravidla hry pro ně nemusí automaticky znamenat výhodu. 

    Účinnost zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim se předpokládá už od 1. ledna 2012.


    JUDr. Jan Vidrna

    JUDr. Jan Vidrna
    advokát


    Advokátní kancelář Dáňa, Pergl & Partneři

    Na Ořechovce 580/4
    162 00 Praha 6 - Střešovice

    Tel.: +420 224 232 611
    Fax: +420 233 313 067
    e-mail: akdpp@akdpp.cz

     
     prf 2010 male
     

    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Jan Vidrna ( Dáňa, Pergl & Partneři )
    28. 7. 2011

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Právní novinky v roce 2025, část čtvrtá – implementace nové definice domácího násilí
    • Právní novinky v roce 2025, část třetí – změny v oblasti veřejných zakázek a v trestním právu
    • K aplikaci zásady in dubio pro reo v rámci řízení o povolení obnovy trestního řízení
    • Trestný čin poškození věřitele
    • Právní novinky v roce 2025, část druhá – Změna v obsazení soudů, úprava psychoaktivních látek a změny v pracovním právu
    • Pozvánka na valnou hromadu akciové společnosti
    • Sugestivní a kapciózní otázky při výslechu v trestním řízení
    • Obecně k přezkumu úkonů policejního orgánu
    • K ochrannému rozsahu norem v § 220 a 221 trestního zákoníku, aneb koho a před jakou újmou zákon vlastně chrání
    • Splnění zákonných předpokladů pro vzetí do tzv. útěkové vazby se zaměřením na cizince zadržené v ČR
    • Co všechno může být poplašná zpráva

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Ztížení společenského uplatnění
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.