Mladší generaci se dnes zdá jen stěží uvěřitelné, že ještě zcela nedávno bylo jednání občana, který si pouze opatřil zboží za účelem jeho dalšího prodeje a dosažení byť jen malého zisku považována za činnost natolik nebezpečnou, že ji stát stíhal prostředky trestního práva. Proč tomu tak bylo? Odpověď nutno hledat v postulátech formulovaných…

I v běžných hromadných sdělovacích prostředcích bývá stále častěji zmiňován trestně-právní institut tzv. narovnání. Např. v televizním zpravodajství jedné privátní stanice jsme mohli opakovaně setkat s informací :“ Pachatel trestného činu zaplatil oběti svého činu škodu a tím byla celá trestní věc uzavřena.“ Je to opravdu tak jednoduché?…

Novela trestního zákona účinná od 1.7.2002 rozšířila a dále specifikovala dosah trestného činu křivé výpovědi a křivého znaleckého posudku. Bylo z teoretického hlediska potřebné, aby toto ustanovení (dříve ust.§ 175 TrZ), pod které byla subsumována celá řada skutků, bylo zpřesněno. Stalo se tak jeho rozšířením o nové odstavce a také vytvořením…

Základním smyslem trestu odnětí svobody je izolovat pachatele trestného činu od společnosti a tím chránit společnost. Trest odnětí svobody musí být dostatečně dlouhý, aby umožnil nápravu pachatele. Moderní vězeňství resp. výkon trestu je založeno na pozitivním myšlení, životním optimismu a víře ve schopnosti odsouzeného člověka a jeho ochotu…

Je zřejmé, že trest odnětí svobody představuje z hlediska svých následků nejzávažnější společenskou sankci a nejen u nás, ale i v moderních vězeňských systémech ve světě představují otázky spjaté s ním a s jeho výkonem závažný společenský problém.

Individuálním objektem trestného činu poškozování cizích práv jsou různá práva nemajetkového charakteru, příslušejících jednotlivci, fyzické, právnické osobě, včetně státu. Povahu práv, která jsou předmětem ochrany určuje způsob jednání popsaný ve skutkové podstatě tohoto trestného činu, který můžeme stručně vystihnout jako „nemajetkový…

Pojistný podvod, který je upraven v ustanovení § 250a zákona č.140/1961 Sb., trestní zákon, patří mezi trestné činy směřující proti majetku. Ve vztahu k trestnému činu podvodu podle § 250 je trestný čin pojistného podvodu speciální skutkovou podstatou. Jeho zvláštnost vyplývá zejména ze skutečnosti, že předmětem útoku tohoto trestného činu je…

Zavedení nové skutkové podstaty „sprejerství“ do našeho trestního zákona (§ 257 b), přineslo jak teorii, tak i aplikační praxi mnoho problémů. Jedním z nich je bezesporu i vztah citovaného ustanovení trestního zákona a ustanovení § 47 odst.1 písm. d) a e) zákona č 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších…

V poslední době přináší média mnoho informací, jež se vztahují k notoricky známé aféře kolem Karla Srby a jeho kompliců, kteří měli údajně usilovat o život novinářky Sabiny Slonkové. Jeho spolupracovníci a zároveň spoluorganizátoři údajně připravovaného trestného činu však měli jednat podle instrukcí policie.

Trestní zákon ve skutkových podstatách jednotlivých trestných činů chrání nejrůznější zájmy. Trestný čin šíření poplašné zprávy, který je upraven v ustanovení § 199 zákona č. 140/1961 sb., trestní zákon v hlavě páté mezi trestnými činy hrubě narušujícími občanské soužití, směřuje především k ochraně obyvatelstva před panikou a vážnými obavami a…

Právo nahlížet do spisu je v trestním řízení poměrně významným právem. Toto právo je důležité především pro obviněného, protože je součástí jeho práva na obhajobu, které vyplývá ze samotné Listiny základních práv a svobod, jež ve svém článku 40 odst. 3 mimo jiné stanoví, že obviněný má právo, aby mu byl poskytnut čas a možnost k přípravě…

Každé trestní řízení má být vedeno tak, aby byl naplněn jeho účel. Orgány činné v trestním řízení jsou povinny postupovat tak, aby trestné činy byly náležitě zjištěny a jejich pachatelé podle zákona spravedlivě potrestání.

Trestný čin obecného ohrožení je upraven v hlavě čtvrté zákona č.140/1961 Sb., trestní zákona, ve skupině trestných činů obecně nebezpečných. V souvislosti s nedávnými povodněmi, které naši republiku zasáhly je pravděpodobné, že se tato skutková podstata stane aktuálnější.

Spolupráce se zájmovými sdruženími občanů byla novelou trestního řádu, která vstoupila v účinnost k 1.1.2002, velmi výrazně poznamenána. Došlo k významnému omezení spolupráce s těmito zájmovými sdruženími občanů.

Velká novela trestního řádu účinná od 1.1.2002 významně rozšířila ustanovení, které upravuje vydávací vazbu při vydávacím řízení podle § 379 a násl. trestního řádu. Došlo tak k odstranění některých nejasností, byla upřesněny vazební důvody, lhůty, postupy apod.

Ve vydávacím řízení, které je upraveno v § 379 a násl. zákona č.141/1961 Sb., trestní řád, se rozhoduje o vydání pachatele za účelem trestního stíhání nebo výkonu trestu z České republiky do ciziny. I do těchto ustanovení významně zasáhla poslední velká novela trestního řádu účinná od 1.1.2002.

Případy rabování, byť ojediněle, se vyskytly i při letošních povodních. Trestní zákon nemá žádnou zvláštní skutkovou podstatu na takové jednání, jde o souběh krádeže podle § 247 tr. zák. Krádeže se dopouští, kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní a v závislosti na výši škody tím způsobené je trestní sazba odstupňována až do 12 let odnětí…

Přírodní katastrofa, jaká nemá pamětníky, letošní povodeň, která zasáhla podstatnou část území Čech a část jižní Moravy, zanechala za sebou obrovskou spoušť a nedozírné škody.

Lidé se potýkají a ještě dlouho budou potýkat s následky záplav, odklízet bahno, vysušovat domy, z trosek stavět nové. Dočasně opuštěná obydlí přivítají zpět své…

Tento článek by mohl nést také podtitul „aneb Co měl a mohl vědět již pradědeček“. Co že to mohl pradědeček vědět? Inu, vydáváme nové knihy, abychom při umístění do knihovního regálu zjistili, že nové poznatky v těchto nových knihách nejsou ani nové a snad ani poznatky.

Dne 1.7.2002 vstoupila v účinnost zatím poslední z mnoha novel trestního zákona (zákon č.140/1961 Sb.). Její obsah zcela odpovídá současným trendům vývoje našeho trestního zákonodárství, tj. snahou o maximální popis skutkové podstaty a zároveň zužování obsahu jednotlivých skutkových podstat.