trestní právo

Jaký je účel trestu? Odpověď na tuto otázku není jednoduchá a mění se v čase. Na tuto otázku je možné nahlížet nejen z pohledu práva, ale taktéž z pohledu filozofického, sociologického či jak nám je v poslední době předváděno politického a ekonomického. Spojitost ekonomického či politického rozhodnutí a účelu trestu je patrná z novelou trestního…

Od 1. ledna 2012 došlo zákonem 459/2011 Sb. k poměrně rozsáhlé novelizaci trestního řádu, která dále pokračovala ještě v roce letošním, a to zákonem 193/2012 Sb. účinném od 1. září 2012. Konečně velmi významnou byla též novela 390/2012 Sb., jež novelizovala je dni 1. října 2012 poměrně významně kromě trestního řádu též trestní zákoník.

Čas od času probleskne médii zpráva o tom, že nějaký český občan je trestně stíhán v jiném státě tamními orgány. Někdy se jedná o vcelku kuriózní trestné činy jako je třeba špionáž, jindy pak o „běžnou“ trestnou činnost, avšak občas i o velmi závažné zločiny. Je tedy jistě užitečné mít alespoň základní ponětí o trestním právu v Evropě, pro…

Zásadní změna v dosavadním pojetí právní odpovědnosti obchodních společností v České republice, kterou s sebou s účinností od 1. ledna 2012 přineslo zavedení trestní odpovědnosti právnických osob, vstoupila do druhého roku své existence. Je tedy zcela na místě se ohlédnout zpět a pokusit se krátce zhodnotit, zda a v jakých konkrétních…

Bezprostředně po vyhlášení amnestie prezidenta republiky z 1. 1. 2013 vzedmula se vlna vášnivého odporu proti této amnestii z řad občanů a nejhlasitěji pak z řad těch, kteří vystupovali jako poškození v některých dlouhotrvajících trestních řízeních, u kterých se očekává aplikace článku II. a tedy zastavení trestního…

V souvislosti s rozvojem uzavírání smluv prostřednictvím internetových aukcí se nabízí otázka legálnosti tzv. fiktivních příhozů, kdy se prodávající snaží uměle navýšit konečnou kupní cenu prodávaného předmětu.

Na úvod spolu s P.Šámalem připomeňme, že nejdůležitější funkcí trestního práva je ochrana společnosti před kriminalitou, a to především prostřednictvím postihu trestných činů, za které lze považovat výhradně ty protiprávní činy, které trestní zákoník označuje za trestné a jejichž znaky jsou uvedeny v tomto zákoníku (srov. § 13 odst. 1 TrZ). Dále…

Rád bych se zamyslel na jedním problémem, který ve svých důsledcích ztrpčuje život mnoha lidem v České republice. Nyní platí, že můžete, přiměřeným způsobem, zadržet pachatele trestného činu do příjezdu policie – viz příslušné ustanovení dnešního trestního řádu: "Osobní svobodu osoby, která byla přistižena při trestném činu nebo bezprostředně…

Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody můžeme zjednodušeně pojímat, jako institut spočívající v tom, že osoba vykonávající trest odnětí svobody je podmíněně propuštěná z výkonu tohoto trestu ještě před jeho celým výkonem, a to pod podmínkou, že povede ve zkušební době řádný život, příp. splní též další…

Trestní řád byl s účinností od 1.9.2012 novelizován zákonem č. 293/2012. Tato novelizace do českého trestního práva přinesla nový institut – dohodu o vině a trestu.

Trestní řád, z.141/1961 Sb. (dále jen tr. řád) v ustanovení § 67 uvádí tři druhy vazebních důvodů. Jedná se o vazební důvod dle § 67 písm. a) tr. řádu[1], tedy důvod vazby útěkové, § 67 písm. c) tr. řádu[2], tedy důvod vazby předstižné a konečně téma mého dnešního článku tedy důvod vazby koluzní obsažený v ustanovení § 67 písm. b) tr. řádu.

Na sklonku srpna bylo možné zaregistrovat v médiích alespoň zatímní rozuzlení případu údajného uplácení v souvislosti s činností Státního fondu životního prostředí.[1] Ve věci vynesl Obvodní soud pro Prahu 1 zprošťující rozsudek. Pro účely tohoto článku je zejména podstatný argument soudu, který nepřipustil jeden z důkazů, a to nahrávky pořízené…

Zákon 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „zákon proti praní špinavých peněz“) již dávno není žádným novem. Přesto se stále ještě jedná o předpis opomíjený a i mezi velkými korporacemi ne příliš doceňovaný. Souvisí to nejen s obecným nevědomím o tom, že jsou nositeli…

Přestože by nadpis tohoto příspěvku mohl mást a budit dojmu vhodnějšího zařazení do sekce autorskoprávní, bude pojednávat čistě o možných procesních praktikách orgánů činných v trestním řízení. Tím je míněno zejména technické kopírování textu protokolu o výslechu svědka, který může být tázán k jedné věci i vícekrát, vícero odlišnými úkony s…

Dne 1. ledna 2010 nabyl účinnosti zákon 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „trestní zákoník“). Tento trestněprávní kodex ve svém ustanovení § 304 nově upravil skutkovou podstatu trestného činu pytláctví, a to konkrétně v části druhé, hlavě XIII tj. trestné činy proti životnímu prostředí. Nové znění skutkové podstaty vzbudilo vlnu emocí mezi…

Nevládní organizace Transparency International vydala v prosinci loňského roku obsáhlý zajímavý materiál s názvem „Studie národní integrity“.[1] Jak k tomu samotná organizace uvádí, tato studie se zaměřila na výzkum a hodnocení všech základních složek státu, které jsou nezbytné pro efektivní protikorupční politiku. Jejich seznam však nezahrnul…

Zákoník práce[1] v § 58 odst. 1 stanoví, že zaměstnavatel může pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci zvláště hrubým způsobem pracovní poměr zaměstnance okamžitě zrušit pouze do dvou měsíců ode dne, kdy se o důvodu okamžitého zrušení dozvěděl, ale nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy tento…

Ve čtvrté a poslední části svého příspěvku bych chtěl rozebrat zásadní novelizovaná ustanovení Hlavy dvacáté páté označené jako právní styk s cizinou. Jde o oblast trestního řádu, které se dotýká jen menšího počtu věcí projednávaných před našimi soudy, nicméně s postupující integrací Evropské unie nabývá na důležitosti a je nutné vytvořit funkční…

V třetí části svého příspěvku se chci věnovat několika dalším institutům trestního práva procesního, které byli předmětnou novelou zásadně pozměněny. V tomto směru patří prvenství především možnosti neodůvodňovat rozhodnutí za zákonem splněných podmínek, ale i otázka čtení úředních záznamů, případně změny ve zkráceném…

Jednou ze stěžejních změn provedenou novelou 459/2011 Sb. (dále jen novela), je komplexní změna vazebního řízení. Zákonodárce dospěl k závěru, jak vyplývá z důvodové zprávy k předmětné novele, že v praxi převládá požadavek na další zjednodušení vazebního řízení. S tím nelze než souhlasit, je však otázkou, nakolik se to v předmětné novele…