V prvním dílu tohoto článku, publikovaném dne 05.08.2011 jsme otevřeli otázku „švarcsystému“ a jeho vymezení a chápání ve smyslu neměckých předpisů. Zmínili jsme rovněž otázku řízení o zjištění statusu, které zpravidla končí jasným písemným určením, zda ve skutečnosti jde o nezávislou nebo závislou práci (zaměstnání). Toto určení nabývá právní…
Vládní návrh zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim je nepochybně zajímavý materiál, vybízející k úvaze o nových sférách trestního práva. Jedním z možných témat je také to, jaký prostor k obhajobě vlastně hodlá právnickým osobám poskytnout.
Článek se zabývá aktuálními problémy při implementaci směrnice o uchovávání údajů vzniklých při poskytování elektronických služeb v rámci EU a jejím negativním dopadem na telekomunikační operátory a poskytovatele služeb elektronických komunikací. Vychází přitom z aktuálně uveřejněné zprávy Evropské komise.
Jedním z poměrně často v tisku zmiňovaným problémem českého trestního práva, je skutečnost, že pravomocně odsouzení pachatelé, nenastoupí do výkonu trestu odnětí svobody, dobrovolně a včas.
Každý z nás se s velkou pravděpodobností s pojmem „stalking“ již někdy za život setkal, ať už prostřednictvím amerických filmů či přátel. Legislativně se však s tímto pojmem spíše nesetkáme, pohledem zákona jde totiž o skutkovou podstatu trestného činu „nebezpečné pronásledování“.[1] V České republice byla oproti jiným evropským zemí tato…
Zákona úprava podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody obsahuje, kromě dvou obligatorních podmínek nutných pro podmíněné propuštění definovaných v § 88 odst. 1 tr. zákoníku, tedy uplynutí zákonem stanovené lhůty, řádný výkon trestu odnětí svobody a předpoklad vedení řádného života, ještě další dvě podmínky a to v ustanovení § 88 odst.
Rádi bychom čtenáře upozornili na zajímavý rozsudek Ústavního soudu České republiky ze dne 30. 11. 2010 (rozsudek IV. ÚS 2562/10), dle kterého je-li prominuta daň na základě rozhodnutí vydaného správcem daně, tato skutečnost nevede sama o sobě k automatickému zániku trestní odpovědnosti.
Není mým cílem v tomto článku zkoumat veškeré podmínky nutné pro podmíněné propuštění, což by svým rozsahem zcela předčilo rozsah tohoto článků. Chci se zaměřit toliko na jednotlivost, která svého času a vzbudila a nadále vzbuzuje jisté polemiky. Právě touto otázkou se hodlám v tomto svém příspěvku zabývat.
Další z vazeb, kterou soud může uložit, je tzv. vazba koluzní dle § 67 písm. b) trestního řádu. Důvodnost obavy, že obviněný bude působit na svědky příp. spoluobviněné nebo jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, musí být taktéž zjištěna vždy na základě konkrétních…
Následující článek je věnován problematice usnesení o vzetí do vazby, a to zejména při zohlednění stávající judikatury. Vazba představuje zásah do jedné z nejdůležitějších sfér života každé osoby, a to konkrétně zásah do osobní svobody.
V našich médiích a také na půdě Parlamentu[1] bývá v posledních několika letech často diskutována otázka institutu osoby blízké a jeho využití při odepření podání vysvětlení v rámci přestupkového řízení, konkrétně v případě tzv. dopravních přestupků[2]. Objevují se snahy zamezit možnému zneužívání tohoto institutu v podobě uplatnění lživého…
V České republice stejně jako v Německu je ve zdravotnictví pro řadu subjektů důležitý obsah lékařských přepisů, které vystavují výhradně smluvní lékaři zdravotních pojišťoven oprávnění k proskripci léků. Kromě pacienta je obsah lékařských předpisů důležitý zejména pro farmaceutické společnosti a lékárny.
V souvislosti s nedávnou novelizací trestního zákoníku si připomeňme jeden z nových trestných činů, který byl právě v souvislosti s přijetím trestního zákoníku začleněn do naší trestně právní úpravy, a to konkrétně trestný čin nebezpečné pronásledování.
Trestní právo daňové je rozvíjejícím se podoborem trestního práva a s ohledem na zahraniční zkušenosti se dá předpokládat, že i v budoucnu bude oborem stále důležitějším a významnějším[1]. Na rozdíl například od Rakouska neexistuje v České republice speciální zákon o trestním právu daňovém, což v praxi znamená, že všechna relevantní ustanovení…
V souvislosti s nedávnou novelou č. 306/2009, kterou byl změněn s účinností od 01.01.2010 zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, byl do českého právního řádu zaveden nový druh trestu, a to trest domácího vězení.
Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, nahradil tehdy již zastaralý (trestní) zákon č. 86/1950 Sb.. Trestní zákon z roku 1950 vlastně ani nestačil dozrát. Byl totiž platnou součástí práva pouze jedenáct let, což je na jakýkoliv kodex hmotného práva neslýchaně málo.
Problematika motivace osob, kterým byla uložena trestněprávní sankce spočívající v ochranném léčení, je v současné době velmi diskutovanou otázkou, a to v souvislosti se zavedením zabezpečovací detence jako ochranného opatření, do kterého jsou umisťování mimo jiné takoví pachatelé společensky nežádoucích činů, kteří odmítají ochranné léčení a…
Vláda ČR na svém zasedání dne 12. října 2009 vzala na vědomí materiál ministerstva spravedlnosti o implementaci institutu trestu domácího vězení a elektronického monitoringu do trestního práva České republiky. Jde o zcela novou kapitolu v oblasti uplatňování alternativních sankcí a opatření, jež hraje zásadní úlohu v plánu ministerstva…
V souvislosti s přijetím nového trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník) se v českém právním řádu objevily nové skutkové podstaty trestných činů, které určitým způsobem dopadají na kapitálový trh. S účinností od 1. 1. 2010 budou tedy jako trestná stíhána mj. následující jednání:
Odposlechy, odposlechy a ještě jednou odposlechy. Kromě ekonomické krize v tomto okamžiku celkem frekventované téma. Nicméně cokoliv k nim dodat je obtížné, protože
Rozhodnutí o vypořádání pozůstalosti nebrání tomu, kdo nebyl jeho účastníkem, aby uplatnil své právo k věci vypořádané v pozůstalostním řízení u soudu (§ 189 odst. 2 z. ř....
Při pravidelném běhu událostí lze předpokládat, že žáka či mladistvého do 18 let věku živí a podporují rodiče či jeho zákonní zástupci a výdělku ke své obživě nedosahuje....
Přihlédnout k neplatnosti zneužívajícího ujednání ve spotřebitelské smlouvě dle § 55 odst. 2 obč. zák. je soud povinen i ve sporu o pohledávku z bezdůvodného obohacení získaného...
Povinnost zaměstnavatele převést zaměstnance na jinou práci nelze vykládat tak, že by zahrnovala povinnost zaměstnavatele vytvořit nové pracovní místo, a to ani pro období, v němž se...
Společné nájemní právo k družstevnímu bytu manželů v případě, že pouze jeden z nich je výlučným členem bytového družstva, je (jak vyplývá z § 747 z. o. k.) „odvozeno“ od...
