epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
  • ZÁKONY
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
  • AKTUÁLNĚ
  • COVID-19
  • E-shop
  • Advokátní rejstřík
  • občanské právo
  • obchodní právo
  • insolvenční právo
  • finanční právo
  • správní právo
  • pracovní právo
  • trestní právo
  • evropské právo
  • veřejné zakázky
  • ostatní právní obory
Konference_Nové stavební právo
29. 9. 2011
ID: 77210upozornění pro uživatele

Trestní odpovědnost právnických osob a státní organizace

V současné době prochází druhým čtením v Poslanecké sněmovně návrh zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim[1] (dále jen „TOPOZ“). Podle § 1 odst.1 jeho návrhu bude TOPOZ upravovat „podmínky trestní odpovědnosti právnických osob, tresty a ochranná opatření, které lze za spáchání stanovených trestných činů právnickým osobám uložit, a postup v řízení proti právnickým osobám“. Z takové trestní odpovědnosti mají být podle stejného návrhu vyloučeny některé právnické osoby, a to takto:

 
 Klouček
 
„§ 6

Vyloučení odpovědnosti některých právnických osob za trestný čin
 

(1) Podle tohoto zákona nejsou trestně odpovědné
       a) Česká republika,
       b) územní samosprávné celky při výkonu veřejné moci.
(2) Majetková účast právnických osob uvedených v odstavci 1  na právnické osobě nevylučuje trestní odpovědnost takové právnické osoby podle tohoto zákona
.“

K vymezení toho, co se rozumí Českou republikou, uvádí důvodová zpráva následující:

„Vyloučení České republiky z trestní odpovědnosti podle navrhovaného zákona představuje vyloučení všech organizačních složek státu, a to nejen z důvodu, že tyto nejsou právnickými osobami (§ 3 a § 51 zákona č. 219/2000 Sb.). Česká republika – stát, který sám je právnickou osobou, je souborem organizačních složek státu vykonávajících v rámci své působnosti nebo předmětu činnosti funkce státu (včetně činností s tím souvisejících), které také vykonávají vlastnická a jiná majetková práva státu formou příslušnosti k hospodaření s majetkem státu. Z povahy organizačních složek státu vyplývá, že uplatnění trestní odpovědnosti vůči organizačním složkám státu je vyloučeno; stát by trestal sám sebe. Pokud bude u organizační složky státu zjištěno jednání podléhající trestní odpovědnosti, půjde o trestní odpovědnost fyzické osoby, ať už půjde konkrétně o osobu oprávněnou jednat jménem státu (§ 7 zákona č. 219/2000 Sb.) nebo jinou osobu zařazenou v organizační složce státu k výkonu práce.“

Výklad obsažený v důvodové zprávě je nepřesvědčivý a k právní jistotě nepřispívá, neboť v ní zmíněný zákon č. 219/2000 Sb. o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, v platném znění,  rozlišuje organizační složky státu, které nejsou právnickými osobami (§ 3 cit. zákona) a ostatní státní organizace ( § 54 a násl. cit. zákona), které právnickými osobami jsou a ve vymezených právních vztazích jednají vlastním jménem včetně účasti v řízení před soudy, přičemž  zvláštní postavení pak mají ještě státní podniky a Budějovický Budvar, národní podnik. Zmíněný zákon rovněž vymezuje ( § 28 a násl.) podmínky majetkové účasti státu na jiných právnických osobách, přičemž  TOPOZ právnické osoby s majetkovou účastí státu výslovně trestní odpovědnosti podřizuje.

Jelikož podle cit. zákona organizační složky státu právnickými osobami nejsou, TOPOZ se na ně i bez potřeby jakékoliv další argumentace nevztahuje. Lze se tedy domnívat, že  důvodová zpráva se snaží pod zákonem definovaný pojem „organizační složka státu“ zahrnout i „ostatní státní organizace“, které ovšem právnickými osobami jsou; to by znamenalo, že bychom pod tímtéž pojmem někdy měli rozumět všechny organizační  formy, jimž stát svěřuje hospodaření se svým majetkem, a jindy jen organizační složky státu ve smyslu cit. zákona; to ale ze zmíněného zákona, TOPOZ samotného či z jiného právního předpisu dovozovat nelze a přinášelo by to zjevně právní nejistotu.

Vynětí právnických osob, hospodařících se státním majetkem, z režimu TOPOZ, má ale samozřejmě (možná s výjimkou státních podniků) své nepochybné opodstatnění.  Např. trest propadnutí majetku přece nelze uložit někomu, kdo žádný vlastní majetek nemá a jen hospodaří s majetkem státním, přičemž důsledkem uložení takového trestu má být přechod vlastnictví k propadlému majetku na stát, což u majetku, který již ve státním vlastnictví je, jistě není třeba. Sotva myslitelné jsou mj. i další tresty, zejména zákaz činnosti, což je nejvíce patrné u státních organizací, které jsou právnickými osobami a mají přívlastek Národní -  např. bylo by v Česku možno vydat absurdnější rozhodnutí, než zakázat Národnímu divadlu hrát divadlo ?

Jsem přesvědčen, že v zájmu právní jistoty u tak razantního zákona, jakým má být TOPOZ, není přijatelné ponechávat výklad toho, která právnická osoba je podřazena pojmu „Česká republika“ a která nikoliv, pouze na orgánech aplikace práva. Pokud tedy nelze nalézt jednoznačné a úplné řešení v nyní platných právních předpisech, bylo by namístě tento pojem vymezit přímo v TOPOZ. Jedním z možných řešení by mohlo být doplnění jeho ustanovení § 6 o odstavec 3 v tomto znění:

3)   Pro účely tohoto zákona se Českou republikou rozumějí  organizační složky státu a státní organizace, hospodařící s majetkem státu, i pokud jsou právnickými osobami podle zvláštního zákona.
 

JUDr. Zdeněk Klouček
advokát


Klouček Sládek Topinka & Džmuráňová,
advokátní kancelář


Na Perštýně 1
110 00 Praha 1

Tel.: +420 234 251 280
Fax: +420 234 251 282
e-mail: lawyers@hkstd.cz


--------------------------------------------------------------------------------
[1] Parlament ČR, Poslanecká sněmovna, 2011, VI. volební období, sněmovní zisk č. 285/0, zveřejněný na internetové adrese >>> zde.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz


JUDr. Zdeněk Klouček ( Klouček Sládek Topinka & Džmuráňová )
29. 9. 2011
pošli emailem
vytiskni článek
  • Tweet

Další články:

  • Compliance programy a trestní odpovědnost právnických osob dle nové metodiky státních zástupců 1 SL 113/2020
  • Psychologie v právu: Psychologické profilování – novodobé věštění nebo účinný nástroj nápomocný vyšetřování?
  • Neurčitá solární legislativa roku 2010: Jak ji (ne)využít při obhajobě?
  • Trestání krádeží spáchaných v nouzovém stavu
  • Možnosti vyvinění pomocí compliance programu
  • Krátce ke svědecké výpovědi jako důkazu v trestním řízení
  • Správní právo trestní: Diference mezi trvajícím a pokračujícím přestupkem. Nad jedním otazníkem z praxe
  • Trestní odpovědnost zombie
  • Oběť v roli oznamovatele trestného činu a problematika neoznámení deliktu
  • Novela trestního práva – vyjádření obžalovaného a dohodovací řízení
  • Novelizace trestních předpisů: posun k modelu vyjednávání o druhu a výši trestu při doznání a důraz na majetkový postih pachatelů trestné činnosti

Související produkty

Online kurzy

  • Trestní odpovědnost právnických osob (TOPO)
  • Compliance program jako prevence trestní odpovědnosti právnické osoby
  • Spravedlivý proces v trestním řízení
  • Prevence trestní odpovědnosti právnických osob
  • Právnické osoby a trestní odpovědnost
Lektoři kurzů
JUDr. Tomáš Sokol
JUDr. Tomáš Sokol
Kurzy lektora
doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Filip Seifert, MBA
JUDr. Filip Seifert, MBA
Kurzy lektora
JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D.
JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D.
Kurzy lektora
Mgr. Robert Kabát
Mgr. Robert Kabát
Kurzy lektora
JUDr. Mgr. Jiří Kmec, Ph.D.
JUDr. Mgr. Jiří Kmec, Ph.D.
Kurzy lektora
všichni lektoři

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • Možné alternativy úpravy styku nezletilého s rodičem při svěření nezletilého do péče druhého rodiče
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Novinky v odpovědnosti statutárních orgánů obchodních korporací
  • Vícepráce aneb kdopak to zaplatí?
  • Návrat soukromých arbitrážních center do českého rozhodčího řízení?
  • Stravenkový paušál, co tato novinka znamená pro zaměstnance a co pro zaměstnavatele?
  • Lehkomyslnost zaměstnance: Jakou míru zproštění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úraz přivodí?
  • Náklady řízení
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Stravenkový paušál, co tato novinka znamená pro zaměstnance a co pro zaměstnavatele?
  • Ochrana proti nesoučinnosti kupujícího při přepisu vozidla v registru silničních vozidel
  • Náklady řízení
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Vláda o integraci do EU a účasti ve standardizační dohodě NATO
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Právní jednání podle zákoníku práce
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Stravenkový paušál, co tato novinka znamená pro zaměstnance a co pro zaměstnavatele?
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Náklady řízení
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Vláda o integraci do EU a účasti ve standardizační dohodě NATO
  • Převod nevyčerpané dovolené podle novely zákoníku práce
  • Elektronický příjezdový formulář jako podmínka vstupu do ČR z rizikových zemí

Pracovní pozice

Soudní rozhodnutí

Nájem bytu

O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytů lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li...

Majetková podstata

Insolvenční zákon výslovně upravuje, jaké pohledávky a v jakém pořadí jsou v insolvenčním řízení uspokojovány, stejně jako způsoby jejich uplatnění. Výslovně v § 165 odst. 2...

Zpeněžování (exkluzivně pro předplatitele)

Žádné ustanovení insolvenčního zákona nebrání tomu, aby tam, kde je zvoleným způsobem oddlužení plnění splátkového kalendáře po dobu (nejdéle) 5 let, byl před vydáním...

Odměna advokáta

Podle § 71 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, zůstávají pravomocná rozhodnutí vydaná na základě právního předpisu, který byl zrušen (s výjimkou rozsudku vydaného v...

Přípustnost dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

Je-li předmětem řízení o odpůrčí žalobě insolvenčního správce požadavek na určení neúčinnosti plateb (uskutečněných bankovními převody) a (současně) požadavek na vydání...

Vyhledávání ASPI

ASPI

Hledání v rejstřících

Nejčtenější články

Souběh podání výpovědi a okamžitého zrušení pracovního poměru

Při výkonu závislé práce se zaměstnanec může dopustit různých prohřešků proti pracovnímu právu s různým stupněm intenzity provinění. Zákoník práce rozlišuje mezi soustavným...

PRÁVNICKÁ FIRMA ROKU 2020 - VÝSLEDKOVÁ LISTINA

Společnost EPRAVO.CZ vyhlásila výsledky již 13. ročníku firemního žebříčku Právnická firma roku. Záštitu nad letošním ročníkem převzalo, stejně jako v minulých letech...

Zrušení daně z nabytí nemovitých věcí a změna zákona o daních z příjmů

Dne 26. září 2020 nabyl účinnosti zákon č. 386/2020 Sb., jímž se zrušuje zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, a jenž mění další...

Fotografování na veřejně přístupných místech povoleno?

Fotografujete na veřejně přístupných místech nebo na veřejném prostranství? A je v tom vlastně rozdíl? V praxi se stále častěji setkáváme s dotazy týkajícími se problematiky...

Zajímavý posun soudní judikatury ve věci přezkoumávání rozhodčích nálezů jako exekučních titulů

Ústavní soud ve svém nálezu pod sp. zn. II.ÚS 3194/18 ze dne 1. 4. 2019 shrnul svoji dosavadní rozhodovací praxi a vyjádřil se k možnosti soudního přezkumu exekučních titulů v...

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
AIVD APEK 100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2021, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů