epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    11. 10. 2011
    ID: 77160upozornění pro uživatele

    Pracovně-právní souvislosti vazby a trestu odnětí svobody – zejména rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele

    Vzetí zaměstnance do vazby samo o sobě není výpovědním důvodem ani důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru. Zaměstnavatel by však mohl okamžitě zrušit pracovní poměr zaměstnanci ve smyslu ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, pakliže by byl zaměstnanec vzat do vazby v souvislosti s jednáním (skutkem), jímž porušil povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci – dříve tzv. pracovní kázeň - zvlášť hrubým způsobem. (Z téhož důvodu je možno dát výpověď podle ust. § 52 písm. g) zákoníku práce. Výpověď podle uvedeného ustanovení zákoníku práce je možno dát i pro závažné (tedy méně intenzívní) porušení povinnosti vyplývající z pracovněprávních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci.)

     
    Odsouzení za trestný čin by důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru dle ust. § 55 odst. 1 písm. a) resp. výpovědní důvod dle ust. § 52 písm. g) zákoníku práce zakládalo, jestliže by byl zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než jeden rok (tento trestný čin tedy nemusí být spáchán v souvislosti s výkonem práce, ale nesmí jít o trestný čin toliko nedbalostní a uložený trest nesmí být jen podmínečný – podmíněně odložený na určitou zkušební dobu; rovněž nestačí jen vzetí zaměstnance do vazby), nebo by byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně šesti měsíců. (Zaměstnavatel může, jak už bylo uvedeno, pracovní poměr okamžitě zrušit dle ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem; tento důvod může zaměstnavatel použít k okamžitému zrušení pracovního poměru kupř. v situaci, kdy je zaměstnanec odsouzen pro nedbalostní trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, a nemůže proto rozvázat pracovní poměr ve smyslu ust. § 55 odst. 1 písm. a) zákoníku práce, avšak jednání (skutek) zaměstnance lze podřadit pod důvod (skutkovou podstatu) k okamžitému zrušení pracovního poměru ve smyslu ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce.)

    Odsouzení zaměstnance za trestný čin samo o sobě, nejde-li o trestný čin specifikovaný v ust. § 55 odst. 1 písm. a) zákoníku práce nebo skutek, který lze posoudit ve smyslu ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, ani nástup výkonu trestu není výpovědním důvodem, ani důvodem k okamžitému rozvázání pracovního poměru.

    Když pracovní poměr trvá

    Výkon vazby nebo trestu odnětí svobody, jestliže nedojde k ukončení pracovního poměru (resp. vazba a výkon trestu odnětí svobody v době před rozvázáním pracovního poměru), bude jinou důležitou osobní překážkou v práci na straně zaměstnance ve smyslu ust. § 199 odst. 1 zákoníku práce, za kterou mu nepřísluší náhrada mzdy (resp. platu), nikoliv neomluvenou absencí (neomluveným zameškáním práce). Mám za to, že výkon trestu odnětí svobody (který bezprostředně nenavazuje na vazbu) by byl neomluvenou absencí pouze v případě, že by zaměstnanec zaměstnavatele řádně a včas o této překážce v práci neinformoval.

    Další náležitosti

    Zaměstnavatel musí dodržet lhůty pro rozvázání pracovního poměru jeho okamžitým zrušením ve smyslu ust. § 58 ve spojení s ust. § 60 zákoníku práce, jakož i omezení – zákaz okamžitého zrušení pracovního poměru ve smyslu ust. § 55 odst. 2 resp. zákaz výpovědi z pracovního poměru ve smyslu ust. § 53 ve spojení s ust. § 54, zejména pak písm. b) zákoníku práce; výpovědní důvod musí být dle ust. § 50 odst. 4 zákoníku práce v písemné výpovědi resp. důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru musí být dle ust. § 60 zákoníku práce v písemném okamžitém zrušení pracovního poměru skutkově vymezen tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem, jinak jsou výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru neplatné; použitý důvod k rozvázání pracovního poměru nesmí být dodatečně měněn.

    Spravedlivé opatření

    I v daných souvislostech, pokud jde o vzetí zaměstnance do vazby nebo jeho odsouzení k trestu odnětí svobody či nástupu výkonu tohoto trestu, je třeba připomenout, že k okamžitému zrušení pracovního poměru z důvodu porušení pracovních povinností (dříve pracovní kázně) zvlášť hrubým způsobem, tedy ve smyslu ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, lze podle judikatury Nejvyššího soudu ČR přistoupit jen tehdy, jestliže okolnosti případu odůvodňují závěr, že se zaměstnancem nelze rozvázat pracovní poměr výpovědí podle ust. § 52 písm. g) zákoníku práce, neboť nelze po zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby zaměstnance zaměstnával až do uplynutí výpovědní doby.[1] Vždy lze samozřejmě pracovněprávní vztah ukončit (rozvázat) dvoustranným právním úkonem – dohodou.

    Jak doručit příslušný právní úkon směřující k rozvázání pracovního poměru?

    V uváděných souvislostech může padnout otázka: Jak doručit zaměstnanci, do vazby nebo do věznice, výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru? Písemnosti týkající se zejména vzniku, změn a skončení pracovního poměru musejí být doručeny zaměstnanci do vlastních rukou. Zákoník práce rozlišuje a upravuje tři formy doručování písemností zaměstnavatele zaměstnanci, a to:

    • osobní doručení samotným zaměstnavatelem, tedy takříkajíc „z ruky do ruky“ (ust. § 334 odst. 2),
    • doručování prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, tedy elektronickou poštou čili e-mailem (ust. § 335), tento způsob doručování v pracovněprávních vztazích bude z hlediska kvantity v praxi přes veškerý pokrok v oblasti elektronické komunikace spíše výjimečným; v daných souvislostech (doručování do vazby nebo do věznice) nepřipadá jeho použití v úvahu vůbec,
    • doručování prostřednictvím provozovatele poštovních služeb (ust. § 336),přičemž jednoznačně preferuje osobní doručení samotným zaměstnavatelem (resp. pověřeným zaměstnancem zaměstnavatele event. jinou zaměstnavatelem pověřenou (zmocněnou) fyzickou osobou).

    Obviněný ve vazbě může přijímat písemná sdělení (korespondenci) bez omezení. Korespondence však podléhá kontrole, která zahrnuje seznámení se příslušných orgánů s obsahem písemností. Vězeňská služba má povinnost korespondenci zadržet a předat orgánům činným v trestním řízení, zakládá-li její obsah podezření z trestné činnosti nebo jestliže by doručením korespondence mohl být mařen účel vazby. (Zadržená korespondence se založí do trestního spisu a nezávadná část jejího obsahu se oznámí adresátu.) Výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru jistě objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání nemaří, a proto by Vězeňská služba měla jejich doručení obviněnému umožnit (zajistit). Obdobně může korespondenci přijímat i odsouzený vykonávající trest odnětí svobody ve věznici.

    Osobní doručení

    Při osobním doručení zaměstnavatel doručuje zaměstnanci písemnost do vlastních rukou na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv bude zastižen. Osobní doručení zaměstnavatelem zaměstnanci do vazby či výkonu trestu odnětí svobody nebude nejspíš prakticky možné, i když jej samozřejmě zcela vyloučit nelze. (Obviněný ve vazbě zásadně má nárok na přijímání návštěv za stanovených podmínek. Obdobně i odsouzený ve věznici má nárok na přijímání návštěv za stanovených podmínek.) Zaměstnavatel může doručením písemnosti pověřit i jinou osobu na základě plné moci.

    Pokud zaměstnavatel doručuje písemnost sám nebo prostřednictvím třetí osoby (ať už je touto osobou kdokoliv, v případě doručování do výkonu trestu odnětí svobody např. osoba odsouzenému zaměstnanci blízká), tedy doručuje-li „ve vlastní režii“, měl by si ve vlastním zájmu zajistit důkaz o doručení (a to podpisem zaměstnance na kopii výpovědi nebo okamžitého zrušení pracovního poměru) či o odmítnutí převzetí písemnosti. Očekává-li zaměstnavatel odmítnutí převzetí, je vhodné, aby si k doručení obstaral svědka (tím spíše bude-li osobně doručovat právě do vazby nebo do věznice) a sepsal o event. odmítnutí převzetí písemnosti záznam. Písemnost se považuje ve smyslu ust. § 334 odst. 3 zákoníku práce za doručenou také tehdy, jestliže zaměstnanec přijetí písemnosti odmítne.

    Teprve není-li osobní doručení možné, může zaměstnavatel písemnost doručit prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Tento způsob lze rozhodně v  případě vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody doporučujit. Mám za to, že zaměstnavatele nelze nutit k pokusu o osobní doručení zaměstnanci ve vazbě nebo ve výkonu trestu a že lze ihned přistoupit k doručení skrze provozovatele poštovních služeb.

    Doručení provozovatelem poštovních služeb

    Písemnost, kterou doručuje zaměstnavatel prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, zasílá zaměstnavatel na poslední adresu zaměstnance, která je mu známa. Touto adresou může být i adresa vazební věznice nebo věznice. (Písemnost může být doručena také tomu, koho zaměstnanec k přijetí písemnosti určil na základě písemné plné moci s úředně ověřeným podpisem zaměstnance.) Doručení písemnosti zaměstnavatele doručované prostřednictvím provozovatele poštovních služeb musí být doloženo písemným záznamem o doručení. Povinnost zaměstnavatele doručit písemnost je splněna, jakmile zaměstnanec písemnost převezme. Jestliže zaměstnanec doručení písemnosti prostřednictvím provozovatele poštovních služeb znemožní tím, že poštovní zásilku obsahující písemnost odmítne převzít nebo neposkytne součinnost nezbytnou k doručení písemnosti, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy ke znemožnění doručení písemnosti došlo. Zaměstnanec musí být doručovatelem poučen o následcích odmítnutí převzetí písemnosti; o poučení musí být proveden písemný záznam.

    Krácení dovolené

    Zaměstnanci, který zameškal práci pro výkon trestu odnětí svobody, se ve smyslu ust. § 223 odst. 4 zákoníku práce za každých 21 takto zameškaných pracovních dnů krátí dovolená za kalendářní rok o jednu dvanáctinu. Stejně se krátí dovolená pro vazbu, došlo-li k pravomocnému odsouzení zaměstnance nebo byl-li zaměstnanec obžaloby zproštěn, popřípadě bylo-li proti němu trestní stíhání zastaveno jenom proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost anebo že trestný čin byl amnestován. (Skončí-li trestní stíhání s jiným výsledkem – např. soud zprostí obžalovaného (a vazebně stíhaného) zaměstnance obžaloby, protože: se neprokáže, že se stal skutek, pro nějž je obžalovaný stíhán; v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem; neprokáže se, že tento skutek spáchal obžalovaný atp., dovolená se nekrátí.) Při krácení dovolené z uvedených důvodů neplatí, že zaměstnanci, jehož pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok, musí být poskytnuta dovolená alespoň v délce dvou týdnů.

    Srážky náhrady mzdy

    Zaměstnanec je povinen vrátit zaměstnavateli již případně vyplacenou náhradu mzdy (platu) za vyčerpanou dovolenou nebo její část, na niž ztratil v důsledku jejího krácení právo. Zaměstnavatel je oprávněn ve smyslu ust. § 147 odst. 1 písm. e) vyplacenou náhradu srazit ze mzdy (platu); nepotřebuje k tomu uzavírat se zaměstnancem dohodu o srážkách.
     

    Richard W. Fetter


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 6. 2. 2001, sp. zn. Cdo 379/2000: „Ust. § 53 odst. 1 písm. b) zákoníku práce patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností.
    Při zkoumání míry intenzity porušení pracovní kázně (zda zaměstnanec porušil pracovní kázeň méně závažně, závažně nebo zvlášť hrubým způsobem) může soud přihlédnout k osobě zaměstnance, k funkci, kterou zastává, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení pracovní kázně, k míře zavinění zaměstnance, ke způsobu a intenzitě porušení konkrétních povinností zaměstnance, k důsledkům porušení pracovní kázně pro zaměstnavatele, k tomu, zda svým jednáním zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu, apod.
    Zákon zde ponechává soudu širokou možnost uvážení, aby rozhodnutí o platnosti rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením nebo výpovědí odpovídalo tomu, zda po zaměstnavateli lze spravedlivě požadovat, aby pracovní poměr zaměstnance u něj nadále pokračoval.“
    (Předmětný důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance upravoval již zrušený zákoník práce 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jak uvedeno, v ust. § 53 odst. 1 písm. b); v aktuálním zákoníku práce – zákonu 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jde o ust. § 55 odst. 1 písm. b).)


    Richard W. Fetter
    11. 10. 2011

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Státní zaměstnanci a úředníci v byznysu: Flexinovela bourá hranice a otevírá dveře do podnikatelských orgánů
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Byznys a paragrafy, díl 11.: Pracovněprávní nástrahy (nejen) léta pro zaměstnavatele
    • Provozovatel e-shopu Rohlik.cz uspěl u NSS: Případ údajného švarcsystému musí soud posoudit znovu!

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • 10 otázek pro ... Martina Bendíka
    • Evropská zdravotní data pod lupou: Co přináší nová regulace a datová centra (EHDS)?
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Korunové dluhopisy
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Některá úskalí podání formálně bezvadného návrhu na přezkum úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Korunové dluhopisy

    Restriktivnímu či extenzivnímu výkladu ustanovení daňových zákonů při využití obecně uznávaných interpretačních metod ústavní pořádek nebrání. Neurčitost zákona a možnost...

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.