trestní právo

Tentokrát nepředkládám čtenářům jedno rozhodnutí Ústavního soudu, ale hned dvě. Jedná se o dva nálezy přijaté různými senáty Ústavního soudu ve stejný měsíc a v prakticky totožných věcech. Oba nálezy vycházely z již ustálené judikatury Ústavního soudu a nebyly tedy nijak „objevné“. Nicméně fakt, že musely být vydány, svědčí o potřebě připomenutí…

Povinností obhájce po celou dobu trestního řízení je důsledně hájil zájmy svého klienta. Jako jedna z důležitých možností obhájce, jak splnit tuto povinnost po podání obžaloby, je podání návrhu na předběžné projednání obžaloby. Ačkoli trestní řád ukládá předsedovi senátu povinnost přezkoumat každou podanou obžalobu, zda splňuje zákonné požadavky…

Při koupi ojetého vozidla je jedním ze stěžejních údajů, které potenciálního kupce zajímají na předním místě, počet najetých kilometrů. Ten by měl dle zažitých obecných představ odpovídat na otázku, jak moc bylo vozidlo používáno, na kolik jej bude možné ještě využít v budoucnu a jaké budou předpokládané náklady na jeho údržbu. Je ale bohužel…

Jaká je hranice mezi přestupkem a trestným činem při řízení motorových vozidel po požití návykové látky? Získat odpověď na tuto otázku bylo donedávna poměrně obtížné. Hranice mezi trestným činem a přestupkem byla doposud jasně stanovena judikaturou pouze pro řízení motorových vozidel po požití alkoholu.

Cílem tohoto článku je zamyšlení se nad vztahem mezi řízením trestním u trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby dle § 240 trestního zákoníku a jemu předcházejícím řízením daňově-právním, probíhajícím v převážné míře u finančního úřadu.

Může být lékař shledán trestně odpovědným za provedení lékařského zákroku bez souhlasu pacienta? A je to možné, pokud tento zákrok byl proveden odborně a neměl nepříznivých následků?

Ve světě práva dochází k momentům, kdy někoho napadne, jaký je vlastně smysl daného ustanovení a jestli by nám nebylo lépe bez něj. Jeden z takovýchto momentů vyvrcholil v únoru roku 2016 u Ústavního soudu[1], kde se řešilo, zda má být soud nižší instance vázán rozhodnutím soudu odvolacího. Tato povinnost, zakotvená v § 264 (1)[2] zákona č.

Na začátku roku 2015 Ministerstvo spravedlnosti odeslalo Vládě ČR Východiska a principy nového trestního řádu (dále jen „Východiska“) – materiál aktualizující předchozí věcné záměry zákona 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“) z let 2004 a 2008, z něhož měla komise vedená…

Trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky se dopouští ten, kdo ve stavu vylučujícím způsobilost, kterou si přivodil vlivem návykové látky, vykonává zaměstnání nebo jiné činnosti, při kterých může ohrozit zdraví, život nebo zdraví lidí či způsobit značnou škodu na majetku. Jak je ze soudní praxe zřejmé, nejčastější činností v tomto směru je…

Zákon 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob (dále jen „ZoTOPO“) do určité míry relativizoval některé, do té doby nesporné a zažité, základní zásady trestního práva. Nejedná se přitom jen o hojně diskutovanou teorii trestního práva hmotného související se zavedením trestní odpovědnosti právnických osob (koncepce zavinění a…

Věcnou příslušnost soudu upravuje občanský soudní řád. Pokud jde o žalobu týkající se odškodnění újmy za nezákonné trestní stíhání, místně příslušným je Obvodní soud pro Prahu 2. S věcnou příslušností je to však o trochu složitější, nebo alespoň do 31.12.2013 tomu tak bylo.

Zásada „in dubio pro reo“ je jednou ze stěžejních zásad českého, resp. evropsko-kontinentálního trestního procesu. Jejím obsahem je pravidlo, že je vždy nutno v případě pochybností o zjištěném skutkovém stavu přiklonit se ke skutkové verzi pro obviněného příznivější. Tato se uplatní pouze u otázek skutkových, u otázek právních platí, že soud zná…

Již nějaký ten pátek je náš právní řád obohacen o zákon 45/2013 Sb. o obětech trestných činů. Od tohoto zákona si jeho tvůrci zejména slibovali zlepšení postavení obětí trestných činů a zefektivnění samotného procesu, pokud si oběť podala žádost o peněžitou pomoc.[1] To, že tento zákon přinesl nové instituty, jako je např. právo na doprovod…

V poslanecké sněmovně momentálně probíhá schvalovací proces, který v případě úspěšného zakončení vyústí v novelu[1] zákona 418/2011 Sb.[2]., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále také jen „TOPO“). Ta do jisté míry úplně převrátí dosavadně chápané pojetí trestní odpovědnosti právnických osob (dále také jen „PO“)…

Na poli daňového trestního práva je v poslední době diskutován judikát rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu č.j. 4 Afs 210/2014-57 ze dne 24. 11. 2015 a související judikatura ESLP. Základem tohoto judikátu je právní věta a závěr, že „penále“, ve smyslu dřívějšího zákona o správě daní a poplatků a dnešního daňového řádu, má trestní…

Zákon 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), (dále jen „tr.ř.“), jehož předmětem úpravy je postup orgánů činných v trestním řízení směřující k náležitému zjištění trestných činů a spravedlivému potrestání jejich pachatelů, kromě jiného také upravuje postavení poškozeného v rámci trestního řízení, včetně jeho procesních práv a…

Zákon 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „ZoTOPO“) s sebou přinesl především bouřlivou teoretickou debatu o jeho základních principech a o tom, zda vůbec může být právnická osoba trestně odpovědná s ohledem na zásadu odpovědnosti za zavinění. Od data účinnosti ZoTOPO však již uplynul nějaký čas…

Jedním ze zákonných fundamentálních nástrojů efektivní obhajoby v rámci trestního řízení je institut nahlížení do spisu, jehož pravidla jsou upravena v ustanovení § 65 zákona 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), (dále jen „tr.ř.“). Přestože se využitím tohoto institutu realizuje Listinou základních práv a svobod zaručené právo…

Trestný čin zabití zakotvený v ustanovení § 141 zákona 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů představuje privilegovanou skutkovou podstatu k trestnému činu vraždy. Zakotvením tohoto trestného činu do naší právní úpravy sleduje zákonodárce, po vzoru mnohých zahraničních úprav, za cíl postihnout nižším trestem společensky…

Nejvyšší státní zastupitelství (dále i jen „NSZ“) se v srpnu roku 2015 vyjadřovalo k otázce, která je nyní s migrační vlnou aktuálnější než kdy předtím, zda je možné spáchat trestný čin převaděčství i přes to, že v rámci Schengenského prostoru jsou vnitřní hranice otevřené. Nejprve něco málo obecného úvodu do věci. Výše zmíněný trestný čin je…