epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
  • ZÁKONY
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
  • AKTUÁLNĚ
  • UKRAJINA
  • E-shop
  • Advokátní rejstřík
  • občanské právo
  • obchodní právo
  • insolvenční právo
  • finanční právo
  • správní právo
  • pracovní právo
  • trestní právo
  • evropské právo
  • veřejné zakázky
  • ostatní právní obory
29. 10. 2015
ID: 99295upozornění pro uživatele

Odepření práva nahlédnout do spisu v rámci přípravného řízení

Jedním ze zákonných fundamentálních nástrojů efektivní obhajoby v rámci trestního řízení je institut nahlížení do spisu, jehož pravidla jsou upravena v ustanovení § 65 zákona č.141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), (dále jen „tr.ř.“). Přestože se využitím tohoto institutu realizuje Listinou základních práv a svobod zaručené právo na obhajobu, dochází v praxi v rámci přípravného řízení často k odepření tohoto práva, a to jak obhájcům, tak obviněním, a to aniž by byly identifikovány dostatečné a závažné důvody ospravedlňující takovýto postup.

 
 KŠD LEGAL advokátní kancelář s.r.o.
 
Nahlížení do spisu

Institut nahlížení do spisu je upraven prakticky v každém předpise, který upravuje určitý formálně upravený proces soudního, správního nebo jiného řízení v rámci různých právních odvětví. Příkladmo lze uvést nahlížení do spisu v rámci občanského soudního řízení, daňového řízení, správního řízení až po nahlížení do spisu v trestním řízení. Právo nahlížet do spisu je v každém z uvedených řízení determinováno principy a zásadami vlastními pro daný druh řízení. Všechna uvedená řízení a jejich institut nahlížení do spisu ctí apriori právo na soudní a jinou ochranu, zakotvené v hlavě páté usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD, jako součásti ústavního pořádku České republiky (dále jen „Listina“). Pod pojem právo na jinou ochranu v rámci vyšetřovacího řízení podřazujeme čl. 40 odst. 3 Listiny – „Obviněný má právo, aby mu byl poskytnut čas a možnost k přípravě obhajoby a aby se mohl hájit sám nebo prostřednictvím obhájce.“ Právě institut nahlížení do spisu by měl představovat nástroj umožňující přípravu obhajoby.

Nahlížení do spisu v trestním řádu

Nahlížení do spisu je upraveno ustanovením § 65 tr.ř., které v odstavci 1 stanoví: „obviněný, poškozený a zúčastněná osoba, jejich obhájci a zmocněnci mají právo nahlížet do spisů…činit si z nich výpisky a poznámky a pořizovat si na své náklady kopie spisů a jejich částí.“ Orgány činné v trestním řízení mohou žádost odmítnout pouze ze zákonných důvodů podle § 65 odst. 2 tr.ř. „v přípravném řízení může státní zástupce nebo policejní orgán právo nahlédnout do spisu … ze závažných důvodů odepřít“. Orgány činné v trestním řízení mohou nahlédnutí do celého spisu nebo jeho části odepřít, a to se zřetelem na rozsah a závažnost důvodu pro odepření nahlédnutí. Jediným zákonným nástrojem, na jehož základě může obviněný požadovat přezkum závažnosti důvodů pro odepření práva nahlédnout do spisu, je podání žádosti dozorujícímu orgánu podle § 157a tr.ř. Státní zástupce má povinnost žádost dle § 157a tr.ř. ve spojení s § 65 odst. 2 tr.ř. urychleně přezkoumat. Zákon nestanoví lhůtu pro podání žádosti o přezkoumání postupu orgánů činných v trestní řízení, avšak v rámci přípravného řízení je ze samotné podstaty věci nasnadě dovodit, že obhájce žádost dle § 157a tr.ř. podá ihned poté, co mu je orgánem činným v trestním řízení nahlédnutí do spisu odepřeno, a to aby mohl s co nejkratším prodlením začít efektivně zastupovat obviněného. Státní zastupitelství na základě přezkumu závazně rozhodne o opodstatněnosti odepření práva nahlédnout do spisu.  Takto stručně popsaná teorie pramenící z příslušné zákonné úpravy je v praxi značně deformována postupy orgánů činných v trestním řízení.

Praxe je do značné míry odlišná, přičemž konflikt v postupu orgánů činných trestním řízení s obhajobou ohledně nahlížení do spisu vzniká často již od okamžiku, kdy orgány činné v trestním řízení vydají usnesení podle § 160 tr.ř., kterým zahájí trestní stíhání. Usnesení o zahájení trestního stíhání musí být podle § 160 odst. 1 tr.ř. dostatečně odůvodněno, „ …v odůvodnění usnesení je třeba přesně označit skutečnosti, které odůvodňují závěr o důvodnosti trestního stíhání“. V praxi se lze setkat s tím, že dostatečné vymezení důvodů, pro které je trestní stíhání zahajováno, je nahrazeno velmi vágním odůvodněním, ze kterého lze logicky dovozovat, že orgány činné v trestním řízení před zahájením trestního stíhání nenashromáždily dostatek skutkových zjištění a důkazů nasvědčujících spáchání trestného činu. V takovém případě obhájci obviněného nezbývá než podat stížnost ve smyslu § 160 odst. 7 tr.ř. pro nepřezkoumatelnost usnesení o zahájení trestního stíhání. Pomocí takové stížnosti obhájce objektivně nemůže obviněného efektivně obhajovat, jelikož obvykle nedisponuje ani zlomkem skutkových zjištění, ze kterých orgány činné v trestním řízení při vydání usnesení o zahájení trestního stíhání vycházely. Obhájce má k dispozici co do odůvodnění pouze obecné usnesení o zahájení trestního stíhání a vlastní skutkový popis od svého klienta. Proto je běžným postupem obhájce podat spolu se stížností proti usnesení o zahájení trestního stíhání i  žádost o nahlédnutí do spisu za účelem dodatečného odůvodnění stížnosti.  V této fázi se lze setkat s tím, že orgány činné v trestním řízení žádosti o nahlédnutí do spisu zamítají s velmi strohým odůvodněním, že ze závažného důvodu nemůže být obviněnému/obhájci spis zpřístupněn. V případě, že orgány činné v trestním řízení dostatečně nevymezí důvody odepření a dostatečně takový svůj postup neodůvodní, odepírají obviněnému procesní možnost v přípravném řízení řádně vykonávat právo na obhajobu, jehož je nahlížení do spisu součástí. Uvedení konkrétního důvodu a vymezení, v čem je závažnost důvodu odepření nahlédnutí do spisu spatřována, v zamítání žádosti velmi často chybí. V takových případech lze považovat odůvodnění za neurčité a tím pádem nepřezkoumatelné, což vede konsekventně k nezákonnosti rozhodnutí.

Důvody odepření práva nahlédnout do spisu

Dostatečnému vymezení závažnosti důvodů odepření nahlédnutí do spisu se věnují rozsáhlá výkladová pravidla k dotčenému ustanovení § 65 odst. 2 tr.ř., vycházející z ústavně zakotveného práva na obhajobu podle čl. 40 odst. 3 Listiny  rozvedeného judikaturou, zde např. nález Ústavního soudu ČR ze dne 23.1.2001 sp.zn. IV. ÚS 472/2000[1].  Z obsahu citovaného nálezu Ústavního soudu ČR vyplývá, že „důvodem zrušení rozhodnutí policejního orgánu byla zjištěná skutečnost, že policejní orgán neumožnil obviněnému nahlédnout do spisu, aniž by mu sdělil důvod takového odmítnutí a pochybení policejního orgánu nenapravil ani státní zástupce v rozhodování o stížnosti, když konstatoval, že závažný důvod spočívá v možném ovlivnění svědků a obviněný by mohl po prostudování provedených výslechů mařit výsledky vyšetřování.“ Ústavní soud ČR v tomto nálezu jednoznačně konstatoval, že teoretická možnost maření výsledků vyšetřování nemůže být vnímána, jako závažný důvod pro odepření nahlédnutí do spisu a vždy je třeba vymezit konkrétní důvody odepření a podložit je k tomu získanými důkazy.

Judikatorní vývoj se v tomto ohledu od publikace uvedeného nálezu projevuje z pohledu obhajoby obviněného spíše ve prospěch orgánů činných v trestním řízení a ve prospěch aprobace jejich postupů. Tento závěr se velmi markantně projevuje již v případě nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 3.7.2003 sp.zn. III. ÚS 511/02[2], jenž konstatuje, že „…státní zastupitelství není vybaveno nestranností v takovém slova smyslu, jak je tomu u obecných soudů a nelze mu tak upřít právo na vlastní (procesní a vyšetřovací) taktiku. Proto také po státním zastupitelství jako zástupci a žalobci státu nelze vyžadovat, aby zejména v přípravném řízení stíhaného (rozuměj obviněného) seznamovalo s důkazní situací tak, jak se v tom kterém okamžiku (fázi) přípravného řízení jeví, případně jak a z jakých důvodů ji hodnotí a vyjasňovalo tak předčasně (do okamžiku skončení vyšetřování) své bližší či vzdálenější procesně taktické záměry (cíle).“ Zde Ústavní soud ČR explicitně uznává vyšetřovací taktiku orgánů činných v trestním řízení, jež v plné šíři nectí procesních práv obviněného a nezákonně omezuje právo na obhajobu. Ad absurdum schvaluje tzv. vyšetřovací taktiku držet obviněného/obhájce v nevýhodné informační pozici pomocí odepírání práva na nahlédnutí do spisu, aniž by měly orgány činné v trestním řízení pro takový postup zákonem předvídané důvody. Státní zastupitelství zde zcela ztrácí úlohu dozorujícího orgánu ve smyslu § 157a tr.ř. V praxi dochází k tomu, že orgány činné v trestním řízení v tomto duchu, tj. v neprospěch obviněného vykládají institut práva na nahlížení do spisu, což bez dostatečné kontroly do jisté míry může přerůstat v libovůli orgánů činných v trestním řízení.

V neposlední řadě je dalším znepokojujícím faktem svědčícím o tendenci restrikce práva na obhajobu skrze institut nahlížení do spisu rozhodovací praxe státního zastupitelství[3] v rámci výkonu dozoru v případě přezkumu zákonnosti odepření práva nahlédnout do spisu. Opakovaně bylo zaznamenáno, že státní zastupitelství odůvodnilo odepření práva nahlédnout do spisu s odkazem na zahraniční právní úpravu. Velmi populární je v tomto ohledu právní úprava Spolkové republiky Německo, konkrétně rozhodnutí Spolkového ústavního soudu (Bundes Verfassungs Gericht – BverfG) ze dne 20.8.2003 sp.zn. 2 BvR 1895/03[4], které mj. konstatuje, že „právo nahlížet do spisu v celém rozsahu má obhájce teprve po skončení vyšetřování. Předtím může být toto právo zcela nebo částečně odepřeno, pokud by to ohrožovalo účel vyšetřování. Takovému odepření nelze z ústavního hlediska nic vytýkat, protože vyšetřování slouží k objasnění podezření z trestného činu, a proto nemůže být od počátku vedeno otevřeně, tj. nelze zveřejnit všechny vyšetřováním zjištěné informace. S ohledem na právní pořádek, aby v trestním řízení byla co v nejširším rozsahu zjištěna pravda, nelze nic namítat proti tomu, že státní zastupitelství má v přípravném řízení informační náskok a že informační zájmy stěžovatele byly postaveny do skončení vyšetřování.“  Takový postup je nepochybně v rozporu s § 2 odst. 1 tr.ř., že nikdo nemůže být stíhán jinak, než způsobem, který stanoví tr.ř. Nelze se ubránit pocitu, že shora uvedenými odkazy vzkazují státní zástupci obviněným: „Můžete být rádi, že náš právní řád v rámci vyšetřování vůbec možnost nahlédnout do spisu obsahuje.“  V kontextu naší zákonné úpravy je zcela zřejmé, že státní zastupitelství si nemůže účelově propůjčovat zahraniční právní úpravu pro prosazení své tzv. vyšetřovací strategie.

Závěr

Na závěr si dovolím malý exkurz do právnické ikonologie. Pakliže orgány činné v trestním řízení postupují neoprávněně způsobem popsaným v tomto článku, porušují právo na obhajobu, dostávají se obhájci a obvinění do stejné pozice, v jaké se nachází ve svém tradičním zobrazení spravedlnost – tedy musí se bránit se šátkem na očích.


Nikola Horká,
advokátní koncipientka


KŠD LEGAL advokátní kancelář s.r.o.

CITY TOWER
Hvězdova 1716/2b
140 00  Praha 4

Tel.: +420 221 412 611
Fax: +420 222 254 030
e-mail: ksd.law@ksd.cz

Právnická firma roku 2014

--------------------------------------------------------------------------------
[1] Nález; dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[2] Nález; dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[3] Zde například rozhodnutí Nejvyššího státního zastupitelství ze dne 6.5.2013 sp.zn. 5 NZT 13/2012 – 391; dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[4] Rozhodnutí; dostupné na www, k dispozici >>> zde.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


Nikola Horká ( KŠD LEGAL )
29. 10. 2015
pošli emailem
vytiskni článek
  • Tweet

Další články:

  • Od 1.1.2022 již nelze přeměnit trest odnětí svobody v trest domácího vězení
  • Limity svobody projevu v kontextu války na Ukrajině
  • Správní právo trestní - práva oznamovatele přestupku
  • Ústavní soud České republiky se vyjádřil k možné trestnosti závažných nenávistných projevů
  • Obhajoba při zahájení trestního stíhání
  • Práva zajatců a televizní doznání
  • Řešení problémů trestně stíhané právnické osoby s volbou obhájce
  • Popis skutku vykazujícího znaky přestupku i trestného činu
  • K problematice stanovení výše škody v případě počítačového pirátství
  • Požadavek zaměstnavatele na povinné očkování svých zaměstnanců proti onemocnění COVID-19 a jeho trestněprávní souvislosti
  • Odklony v trestním právu jakožto alternativní způsoby řešení trestních věcí

Související produkty

Online kurzy

  • Trestní odpovědnost ve zdravotnictví
  • Problematika aktuálních trestních stíhání advokátů
  • Účinná lítost – preferované řešení z pohledu Finančnej správy SR
  • Účinná ľútosť: História slovenského unikátu a porovnanie s európskym štandardom
  • Daňové trestné činy
Lektoři kurzů
JUDr. Tomáš Sokol
JUDr. Tomáš Sokol
Kurzy lektora
doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Filip Seifert, MBA
JUDr. Filip Seifert, MBA
Kurzy lektora
JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D.
JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D.
Kurzy lektora
Mgr. Robert Kabát
Mgr. Robert Kabát
Kurzy lektora
JUDr. Mgr. Jiří Kmec, Ph.D.
JUDr. Mgr. Jiří Kmec, Ph.D.
Kurzy lektora
všichni lektoři

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • Úskalí zvláštních odměn formulovaných jako nenároková složka mzdy
  • Je podíl ve společnosti s ručením omezeným věcí?
  • Směrnice o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů aneb „evropské hromadné žaloby“
  • 10 otázek pro … Filipa Petráše
  • Co je list vlastnictví, jaké obsahuje údaje a která rizika může odhalit?
  • Valná hromada, honební společenstvo
  • Milostivé léto a přihlášený (insolvenční) věřitel. Co na to insolvenční soud?
  • Jak značný musí být hrubý nepoměr vzájemných plnění, aby mohlo jít o neúměrné zkrácení, zakládající nárok zkrácené strany na dorovnání plnění nebo zrušení smlouvy?
  • Přislíbené jednání ve smlouvě o smlouvě budoucí není vymahatelné, pokud nebylo převzato do hlavní realizační smlouvy
  • Jak značný musí být hrubý nepoměr vzájemných plnění, aby mohlo jít o neúměrné zkrácení, zakládající nárok zkrácené strany na dorovnání plnění nebo zrušení smlouvy?
  • Co je list vlastnictví, jaké obsahuje údaje a která rizika může odhalit?
  • Advokátní kancelář je potřeba řídit predikovatelně a automatizovaně
  • Změna v odměňování zaměstnance: přechod na hodinovou sazbu
  • Zisk z výlučného majetku a jeho vliv na rozsah SJM
  • Úskalí zvláštních odměn formulovaných jako nenároková složka mzdy
  • Distanční smlouvy a smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory s operátory – 1. díl
  • Nejvyšší soud: započtení není splněním dluhu
  • Elektronická (r)evoluce v pracovním právu?
  • Obtěžování zápachem a pronikání karcinogenních látek z tabákových výrobků do bytu
  • Je zaměstnanec povinen nahradit zákazníkovi zaměstnavatele škodu, kterou mu způsobil při výkonu práce pro zaměstnavatele?
  • Novela zákona o evidenci skutečných majitelů
  • Dva časté omyly ohledně minimální mzdy
  • Kauza Sberbank a započtení pohledávek
  • Kdy musí být půlhodina poskytnutá zaměstnanci na jídlo a oddech zaměstnavatelem proplacena?

Pracovní pozice

Soudní rozhodnutí

Zadržovací právo

Věřitel může zadržet cizí movitou věc – jak vyplývá z ustanovení § 1396 odst. 1 o. z. (a contrario) – jen tehdy, má-li ji u sebe „právem“. Předpokladem pro to, aby věřitel...

Valná hromada, honební společenstvo

Ve vztahu k účelu řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady obchodních korporací je účel právní úpravy řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady...

Neúměrné zkrácení

V poměrech současné právní úpravy, která žádnou konkrétní hranici představující neúměrné zkrácení nestanoví, lze za výchozí pravidlo považovat zákaz zkrácení přes polovic....

Bezdůvodné obohacení (exkluzivně pro předplatitele)

Obecným předpokladem bezdůvodného obohacení je získání majetkového prospěchu jedním subjektem (obohaceným), které může spočívat buď v rozmnožení majetku obohaceného (např....

Legitimní očekávání účastníků řízení (exkluzivně pro předplatitele)

Rozhodne-li civilní soud o předběžné otázce jinak (opačně), než jak to dříve ve výroku pravomocného rozsudku učinil soud správní, porušuje svým rozhodnutím závisejícím na...

Hledání v rejstřících

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
  • Nastavení cookies
AIVD 100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



Nezapomněli jste něco v košíku?

Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


Přejít do košíku


Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.