Trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky se dopouští ten, kdo ve stavu vylučujícím způsobilost, kterou si přivodil vlivem návykové látky, vykonává zaměstnání nebo jiné činnosti, při kterých může ohrozit zdraví, život nebo zdraví lidí či způsobit značnou škodu na majetku. Jak je ze soudní praxe zřejmé, nejčastější činností v tomto směru je…
Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob (dále jen „ZoTOPO“) do určité míry relativizoval některé, do té doby nesporné a zažité, základní zásady trestního práva. Nejedná se přitom jen o hojně diskutovanou teorii trestního práva hmotného související se zavedením trestní odpovědnosti právnických osob (koncepce zavinění a…
Věcnou příslušnost soudu upravuje občanský soudní řád. Pokud jde o žalobu týkající se odškodnění újmy za nezákonné trestní stíhání, místně příslušným je Obvodní soud pro Prahu 2. S věcnou příslušností je to však o trochu složitější, nebo alespoň do 31.12.2013 tomu tak bylo.
Zásada „in dubio pro reo“ je jednou ze stěžejních zásad českého, resp. evropsko-kontinentálního trestního procesu. Jejím obsahem je pravidlo, že je vždy nutno v případě pochybností o zjištěném skutkovém stavu přiklonit se ke skutkové verzi pro obviněného příznivější. Tato se uplatní pouze u otázek skutkových, u otázek právních platí, že soud zná…
Již nějaký ten pátek je náš právní řád obohacen o zákon č. 45/2013 Sb. o obětech trestných činů. Od tohoto zákona si jeho tvůrci zejména slibovali zlepšení postavení obětí trestných činů a zefektivnění samotného procesu, pokud si oběť podala žádost o peněžitou pomoc.[1] To, že tento zákon přinesl nové instituty, jako je např. právo na doprovod…
V poslanecké sněmovně momentálně probíhá schvalovací proces, který v případě úspěšného zakončení vyústí v novelu[1] zákona č. 418/2011 Sb.[2]., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále také jen „TOPO“). Ta do jisté míry úplně převrátí dosavadně chápané pojetí trestní odpovědnosti právnických osob (dále také jen „PO“)…
Na poli daňového trestního práva je v poslední době diskutován judikát rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu č.j. 4 Afs 210/2014-57 ze dne 24. 11. 2015 a související judikatura ESLP. Základem tohoto judikátu je právní věta a závěr, že „penále“, ve smyslu dřívějšího zákona o správě daní a poplatků a dnešního daňového řádu, má trestní…
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), (dále jen „tr.ř.“), jehož předmětem úpravy je postup orgánů činných v trestním řízení směřující k náležitému zjištění trestných činů a spravedlivému potrestání jejich pachatelů, kromě jiného také upravuje postavení poškozeného v rámci trestního řízení, včetně jeho procesních práv a…
Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „ZoTOPO“) s sebou přinesl především bouřlivou teoretickou debatu o jeho základních principech a o tom, zda vůbec může být právnická osoba trestně odpovědná s ohledem na zásadu odpovědnosti za zavinění. Od data účinnosti ZoTOPO však již uplynul nějaký čas…
Jedním ze zákonných fundamentálních nástrojů efektivní obhajoby v rámci trestního řízení je institut nahlížení do spisu, jehož pravidla jsou upravena v ustanovení § 65 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), (dále jen „tr.ř.“). Přestože se využitím tohoto institutu realizuje Listinou základních práv a svobod zaručené právo…
Trestný čin zabití zakotvený v ustanovení § 141 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů představuje privilegovanou skutkovou podstatu k trestnému činu vraždy. Zakotvením tohoto trestného činu do naší právní úpravy sleduje zákonodárce, po vzoru mnohých zahraničních úprav, za cíl postihnout nižším trestem společensky…
Nejvyšší státní zastupitelství (dále i jen „NSZ“) se v srpnu roku 2015 vyjadřovalo k otázce, která je nyní s migrační vlnou aktuálnější než kdy předtím, zda je možné spáchat trestný čin převaděčství i přes to, že v rámci Schengenského prostoru jsou vnitřní hranice otevřené. Nejprve něco málo obecného úvodu do věci. Výše zmíněný trestný čin je…
Přijetím zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „ZTOPO“) došlo k dovršení reformy trestního práva hmotného v České republice v souladu s požadavky vyplývajícími z mezinárodních závazků našeho státu. ZTOPO byl vytvářen a přijat za účinnosti dnes již neúčinného zákona č. 40/1964 Sb., občanský…
Předně bych si dovolil poznamenat, že článek je určen širší veřejnosti a kolegům, kteří se touto problematikou nezabývají. Zkušené právníky pracující v této problematice upřímně řečeno můj příspěvek neobohatí. Česká republika patří mezi země, kde se lidé, alespoň co se ve statistikách uvádí[1], umí napít. Zároveň se ne každému, kdo se napije, chce…
Vzhledem k tomu, že aplikace zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, probíhá v České republice již čtvrtým rokem, přičemž nejedna právnická osoba byla podle tohoto zákona již odsouzena, domnívám se, že je více než namístě zaobírat se aplikací tohoto zákona nikoliv jen pokud jde o počty trestních řízení…
Článek se zabývá hlavními perspektivami institutu trestní odpovědnosti právnických osob ve smyslu platné právní úpravy, tedy zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob (dále jen „zákon o trestní odpovědnosti právnických osob“), a to především ve smyslu hlavních legislativních změn, novelizací a návrhů novelizací výše…
Právní obec, a to včetně té luční, dozajista ví (anebo by přinejmenším vědět měla), že osoba obviněná ze správního deliktu má garantována stejná práva jako osoba obviněná z trestného činu (zejména pak jde o práva výslovně zmíněná v čl. 36 – 40 LZPS, potažmo v čl. 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a na úrovni…
Pořizování zvukových nebo obrazových záznamů fyzických osob bez jejich vědomého souhlasu, ať už za jakýmkoliv účelem, se vždy dostane do kolize s právem na ochranu osobnosti a nedotknutelnosti soukromí. Posouzení oprávněnosti pořízení těchto záznamů a jejich následného využití je proto vždy nutné podrobit testu proporcionality, přičemž ochrana…
O trestní odpovědnosti právnických osob, která byla v České republice po mnoha letech diskuzí zavedena s účinností od 1. 1. 2012 zákonem č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „zákon o trestní odpovědnosti právnických osob“) toho již bylo napsáno mnoho. Účelem tohoto příspěvku je však především…
Stále více obviněných a podezřelých, tedy osob, které je třeba v souladu s principem presumpce neviny považovat za nevinné a jejichž nevina se také často v dalším průběhu řízení prokáže, se v rámci trestního řízení setkává s požadavkem policejního orgánu, aby se podrobily tzv. „identifikačním úkonům“ ve smyslu § 65 zákona č. 273/2008 Sb., o…
O tom, že poškozený je zvlášť zranitelnou obětí, nevydává soud samostatné usnesení podle § 51a odst. 2 tr. ř. Rozhodne-li usnesením podle § 51a odst. 4 tr. ř. o ustanovení...
Rozsah a způsob uspokojení nároků poškozeného nejsou podle § 175a odst. 6 písm. g) tr. ř. nutnou součástí obsahu dohody o vině a trestu, avšak státní zástupce při jejím...
Orgán rozhodující o zajištění nároku poškozeného na majetku obviněného (§ 47 odst. 1 tr. ř.) nebo o zajištění věci důležité pro trestní řízení nikoli pro důkazní účely [§...
Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem náleží podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod každému, tedy i vedlejším účastníkům řízení.
Shodné účinky jako upozornění na možnost přísnějšího právního posouzení skutku podle § 225 odst. 2 tr. ř. má i kasační rozhodnutí odvolacího soudu v téže věci, ve kterém je...
