Pokud trestní zákon v ustanovení § 269 odst. 1 stanoví podstatně přísnější trest pro toho, kdo nenastoupí vojenskou službu s úmyslem vyhnout se jí trvale, je podle Ústavního soudu nepřijatelné vykládat toto ustanovení tak, že trvale je vlastně dočasně či krátkodobě. Při takovém výkladu by četnost trestných činů byla určována vlastně počtem…

Významnou část judikátů týkajících se porušení zásady ne bis in idem zabírá problematika tzv. „odpíračů služby“. Jedná se o opakované odmítání vykonávat vojenskou nebo civilní službu, a to s úmyslem nevykonávat ji vůbec nikdy do budoucnosti. Obecné soudy opakovaně odsuzovaly takové odpírače, měly za to, že takové opětovné odsouzení pachatelů za…

Stěžovatel v červnu 1996 zapříčinil dopravní nehodu, při které byl smrtelně zraněn cyklista. V prosinci 1996 shledal správní orgán stěžovatele vinným několika dopravními přestupky, mezi nimi i přestupkem řízení pod vlivem alkoholu (oddíly 5 § 1, 99 § 1 (a) SVO). V březnu 1997 zemský soud stěžovatele odsoudil podle čl. 81 § 2 SGB za způsobení smrti…

Pokud byl občan v minulosti nevinně odsouzen vojenským soudem a poté dosáhl zproštění obžaloby cestou obnovy řízení, náklady na jeho advokáta má hradit Ministerstvo obrany ČR.

Jak známo, poškozený má nárok na náhradu škody, která mu byla způsobena trestným činem. V praxi se však vyskytují případy, kdy soudy redukují práva poškozeného právě jen na právo na náhradu škody, a kdy tedy nedochází k rozlišení mezi procesním uplatněním hmotných práv poškozeného a „čistě“ procesními právy…

Vydávací (extradiční) vazba je institutem trestního práva procesního, jehož úpravu v současném trestním řádu v rámci extradičního řízení bylo možno označit jako velmi stručnou. V důsledku „otevření se světu“ po roce 1989 přitom frekvence výskytu tohoto typu řízení v praxi prudce vzrostla a v souvislosti s tím se radikálně měnily (a mění) i náhledy…

Kdo má platit náklady obhajoby, když se prokáže, že zrušené vojenské soudy poslaly občana nevinně do vězení? „Náklady musí nevinně odsouzenému hradit stát,“ říkají jednomyslně soudci. Zástupci státu, konkrétně ministerstev obrany a spravedlnosti, však v tomto směru mají jiný názor. Dávají to jasně najevo v kauze Oldřicha Červíka (nar. 1945) z…

Okresní soud v Jeseníku 9. září 2003 rozhodl, že osmdesátiletý Vojtěch Hédl ze Skorošic (okres Jeseník) už není třídním nepřítelem. Senát pod vedením Mgr. Miloše Kubíčka totiž včera zrušil padesát let starý rozsudek Nižšího vojenského soudu v Brně.
Celá historie začala v létě 1949. V té době totiž Hédl – podle tehdejších soudců – „v Olomouci…

Evropský soud se ve své judikatuře několikrát zabýval porušením zásady ne bis in idem. Tato zásada není výslovně vyjádřena v Úmluvě. Právo nebýt souzen nebo potrestán dvakrát za stejný trestný čin je výslovně zaručeno čl. 4 Protokolu č. 7 k Úmluvě (P7-4).

Stěžovatelka Oliveira v prosinci 1990 zavinila dopravní nehodu, při které byl řidič druhého vozidla těžce zraněn. V srpnu 1991 policejní soudce na základě čl. 31 a 32 federálního zákona o silničním provozu odsoudil stěžovatelku pro nezvládnutí kontroly vozidla z důvodu nepřizpůsobení rychlosti podmínkám provozu k pokutě 200…

Konkurence působnosti trestních zákonů a tedy i jurisdikcí různých států nad tímtéž činem je tudíž častá a nezbytná. Klade se pak otázka, jak se vyhnout konkurenci jurisdikcí více států ve vztahu k témuž činu, jak řešit konflikt takto se sbíhajících jurisdikcí, aby pachatel nebyl stíhán v různých státech pro tentýž čin, aby se také v mezinárodní…

Pokud Nejvyšší soud rozhodl o uznání rozsudku podle § 384a TŘ, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem ČR, a tudíž tvoří překážku věci rozhodnuté.
Rozsudek soudu se sídlem na území Slovenské republiky, který byl vyhlášen před 1.1.1993, má na území našeho státu účinek ne bis in idem. ČR je takovým rozsudkem v…

Řidič auta, který chce jet do sousedního města (cíl právně nevýznamný), a nedbalostí způsobí při řízení vozidla postupně několik následků závažných z hlediska trestního práva (ovšem nechtěných), např. nejprve porazí cyklistu, pak na křižovatce zaviní srážku, čímž značně poškodí cizí vozidlo. Podle Růžka je každá nehoda samostatným skutkem, když…

Nelze pojmout do skutku, o němž soud rozhoduje v hlavním líčení ty dílčí útoky, které nebyly uvedeny v žalobním návrhu, ale které soud dokazováním v hlavním líčení zjistil, ani když jinak tvoří jeden skutek a jeden pokračující trestný čin. Toto procesněprávní pojetí skutku u pokračování v trestném činu má pak odraz v trestním zákoně, a to ve…

V soudní praxi vyvstala otázka, kdy je a kdy není rozhodnutí v právní moci, dojde-li k záměně v osobě obviněného. Přitom může dojít k případu, kdy se za obviněného vydává jiná osoba anebo kdy se obviněný vydává za jinou osobu. Předpokladem právní moci je vyhlášení a doručení rozhodnutí. Ten, komu je oznámeno rozhodnutí, musí být fyzicky identický…

Zásada ne bis in idem, tedy zákaz nového stíhání obviněného pro týž skutek se uplatní tehdy, když o určitém skutku určitého obviněného bylo vyneseno pravomocné rozhodnutí. Je tedy nutno vymezit určité pojmy. Předně je to totožnost skutku, o němž bylo rozhodnuto, zda skutek stíhaný v dřívějším řízení je totožný se skutkem stíhaným v druhém…

Navrhovaný zákon upravuje podmínky odpovědnosti mládeže za protiprávní činy uvedené v trestním zákoně, opatření ukládaná za takové protiprávní činy, postup, rozhodování a výkon soudnictví ve věcech mládeže. Projednáváním protiprávních činů, kterých se dopustily děti mladší patnácti let, mladiství a mladí dospělí, se sleduje, aby se na toho, kdo se…

Tento zákon upravuje podmínky odpovědnosti mládeže za protiprávní činy uvedené v trestním zákoně, opatření ukládaná za takové protiprávní činy, postup, rozhodování a výkon soudnictví ve věcech mládeže.Projednáváním protiprávních činů, kterých se dopustili děti mladší patnácti let a mladiství, se sleduje, aby se na toho, kdo se takového činu…

Tento zákon stanoví postup při výkonu rozhodnutí vydaného v trestním řízení o zajištění majetku nebo jeho části a věci vydané nebo odňaté v trestním řízení; nevztahuje se na výkon rozhodnutí o zajištění majetku, jeho části nebo věci, nacházejících se v cizině.

Zejména v souvislosti s mezinárodním tlakem proti organizovanému zločinu a jeho nejčastějším projevům, jako je praní špinavých peněz, obchod s lidmi nebo drogová kriminalita se v mezinárodních smluvních dokumentech stále častěji objevují požadavky na účinné odčerpání výnosů z této trestné činnosti. Pro jednotlivé smluvní státy z nich vyplývají…